Přehled světového dění z uplynulého týdne (25/2023)

[Audioverze]

[Blízký východ a severní Afrika]

Izrael: Šest palestinských obyvatel zemřelo v důsledku pondělního zásahu izraelských sil v uprchlickém táboře Džanín, dalších 91 bylo zraněno. K eskalaci došlo při snaze zadržet dva Palestince podezřelé z terorismu. K ostřelování byly využity také izraelské vojenské helikoptéry. Střety v uprchlickém táboře v posledních měsících nabírají na intenzitě. Džanín je Tel-Avivem považován za bezpečnostní riziko. Údajně zde dochází k soustředění palestinského odboje. Palestinské bezpečnostní složky nemají nad tímto uprchlickým táborem kontrolu.

Kazachstán/Sýrie: Ve středu Astana oznámila rozhodnutí ukončit zprostředkování mírových jednání o Sýrii, které hostila od roku 2017. Odůvodnila jej údajným naplněním záměru, tedy vytvořením zón de-eskalace a omezením počtu civilních obětí. Zúčastněné delegace oznámení zaskočilo. Ačkoliv dochází k normalizaci pozice Sýrie v mezinárodním prostředí, ozbrojené zásahy vlády proti opozici pokračují. Ve stejný den došlo k úmrtí třech civilistů při náletech vládních sil na vesnici Kafr Nouran v guvernorátu Aleppo.

 

[Euroatlantický prostor]

Čína/USA: Americký minister zahraničných vecí Antony Blinken navštívil Peking a stretol sa s čínskym prezidentom Si Ťin-Pchingom. Podobná návšteva sa neodohrala od roku 2018. Obe strany hovorili o progrese a zdôraznili význam stretnutia pre zaistenie stabilného vzťahu krajín. Napätie medzi Pekingom a Washingtonom narástlo po februárovom incidente údajného čínskeho špionážneho balóna nad americkým územím, správe o čínskej spravodajskej základni na Kube a incidente v Taiwanskej úžine, kde sa takmer zrazili americká a čínska bojová loď.

Kosovo: Krízové rokovania s lídrami Kosova a Srbska vedené Šéfom zahraničnej politiky Európskej únie Josepom Borellom neviedli k úspechu. Borell sa v Bruseli stretol zvlášť s kosovským premiérom Albinom Kurtim a so srbským prezidentom Alexandarom Vučićom. Na severe Kosova totiž koncom mája prepuklo násilie, keď zvolení albánski starostovia nastúpili do úradov. Účasť vo voľbách vtedy dosiahla len 3,5 %. Borell preto okrem iného žiadal Kurtiho, aby vyhlásil predčasné voľby a Vučiča, aby oslobodil zadržaných kosovských policajtov. Rokovania budú pokračovať.

 

[Jižní Asie]

Indie/USA: Premiér Nárendra Módí podnikl dvoudenní návštěvu Washingtonu, při níž se setkal s prezidentem Joem Bidenem. Oba lídři se shodli na prohloubení vzájemné spolupráce v oblasti obrany, vesmírného výzkumu a umělé inteligence. V prohlášení upozornili na rostoucí napětí ve Východočínském a Jihočínském moři a apelovali na dodržování mezinárodního práva a svobody plavby. V rámci návštěvy byla dohodnuta společná výroba motorů pro indické letectvo, nákup ozbrojených dronů MQ-9B SeaGuardian a možnost využít indické doky pro opravy lodí amerického námořnictva.

Pákistán: Policie v souvislosti s potopením lodě s uprchlíky u řeckých břehů zatkla přes dvacet osob. Na palubě plavidla cestovalo podle ministerstva vnitra na 350 Pákistánců a jen 12 z nich se po nehodě z 14. června podařilo zachránit. Bezpečnostní složky ihned zahájily operaci proti pašerákům lidí. Sedm ze zadržených je podle nich klíčovými postavami gangu převaděčů. Ministerstvo vnitra také plánuje zpřísnit vízové styky s Libyí, Egyptem a Spojenými arabskými emiráty, kam mladí Pákistánci cestují legálně a pokračují odtud přes Středozemní moře dále na sever.

 

[Latinská Amerika]

Dominikánská republika/Kanada: Ottawa poskytne humanitární pomoc Haiti prostřednictvím Dominikánské republiky. Docílí toho posílením počtů svých lidí na ambasádách ve městech Port-au-Prince a Santo Domingo. Dominikánská republika má se sousedním Haiti napjaté vztahy od loňské eskalace válek gangů. Dominikánský postoj k řešení tamní krize není zrovna vstřícný. Santo Domingo na ni reagovalo posílením hraniční stráže a deportací desetitisíců uprchlíků. Ještě minulý týden dominikánský ministr zahraničí Roberto Alvarez v této věci odmítal konzultaci s Kanadou. Ottawa má, jako lídr řešení krize, podporu USA.

Honduras: Při vzpouře v honduraské ženské věznici zemřelo nejméně 46 lidí. Není jisté, zda všechny oběti byly vězeňkyně. K vypuknutí násilí mělo dojít poté, co členky gangu vstoupily do části vězení ovládané konkurenčními skupinami. Následně začala střelba a byl založen požár. Případ přivedl pozornost ke korupčnímu jednání dozoru věznice a ke vlivu, který zde gangy mají. Od prosince platí v zemi výjimečný stav omezující základní občanské svobody za účelem boje se zločinem.

 

[Postsovětský prostor]

Moldavsko: Proruská opoziční strana Šor byla v pondělí 19. června postavena mimo zákon. Strana moldavského oligarchy izraelského původu Ilana Šora byla obviněna z protiústavního chování v souvislosti s podněcováním protivládních protestů. Proklamovaným cílem protestů, probíhajících od podzimu 2022, bylo zamezení inflace v souvislosti s rostoucími cenami plynu. Ve skutečnosti ale šlo jejich organizátorům v čele s Ilanem Šorem o komplexní změnu kurzu Moldavska z prozápadního na proruský. Šor, obviněný mimo jiné z kultivace blízkých vztahů s Kremlem, protestujícím za účast na protestech platil.

Ruská federace: Šéf paramilitární organizace Wagnerova skupina Jevgenij Prigožin ohlásil v pátek 23. června odhodlání svrhnout ruský vojenský establishment. K tomu došlo v souvislosti s údajnými vzdušnými útoky ruských ozbrojených sil na stanoviště Wagnerovců. V průběhu soboty obsadily síly Wagnerovců město Rostov na Donu, načež se jaly táhnout na Moskvu. Ruský prezident Vladimir Putin prohlásil vojenské povstání za zradu Ruské federace. Po dohodě zprostředkované ještě týž den běloruským prezidentem Alexandrem Lukašenkem oznámil Prigožin stažení svých sil zpět na stanoviště Wagnerovců.

 

[Subsaharská Afrika]

Nigéria: Prezident Bola Tinubu vykonal zásadné zmeny na vedúcich postoch bezpečnostných zložiek krajiny. Novým náčelníkom generálneho štábu armády sa stal generál C. G. Musa, ktorý bol predtým zodpovedný za boj proti džihádistickému povstaniu. Obmena bezpečnostného aparátu po prezidentských voľbách je v krajine poznačenej tromi desaťročiami vojenskej diktatúry bežnou praxou. V deň prezidentskej inaugurácie Tinubu označil bezpečnosť za svoju kľúčovú prioritu. Nigéria stále čelí bezpečnostným hrozbám v podobe džihádizmu, separatizmu a etnického napätia.

Somálsko: Ozbrojené frakcie v autonómnom štáte Puntland sa dohodli na prímerí. Stalo sa tak po ozbrojených stretoch vyvolaných zmenou volebného systému v regióne. Tie si vyžiadali minimálne 26 obetí a 30 zranených. Aktivita opozičných síl v uliciach Garowe bola motivovaná nesúhlasom s ústavnými zmenami zahŕňajúcimi zavedenie volebného princípu jeden človek – jeden hlas. Opozícia taktiež obvinila prezidenta Puntlandu Saida Abdullahiho Deniho zo snahy predĺžiť svoje funkčné obdobie. Prímerie napokon pomohli dojednať miestni tradiční lídri.

 

[Západní Pacifik]

Nový Zéland/Čína: Premiér Chris Hipkins v pondělí oznámil, že ve dnech 25. až 30. června 2023 navštíví v čele obchodní delegace Peking, Tchien-ťin a Šanghaj. Má se tam setkat s čínským vedením a v rámci bilaterálních schůzek projednat témata, jako jsou změna klimatu, ekonomická stabilita, regionální a globální bezpečnost, lidská práva a válka na Ukrajině. Mluvčí čínského ministra zahraničí uvedl, že si Peking váží vztahů s Novým Zélandem a těší se na posílení hospodářské a obchodní spolupráce. O návštěvě odmítl sdělit další podrobnosti.

Vietnam: Policie v pátek zahájila formální trestní vyšetřování 75 osob obviněných z provedení teroristického činu proti lidové správě. Jednalo se o reakci na útoky na dvě policejní základny v okrese Cư Kuin v provincii Đắk Lắk, při kterých 11. června 2023 zemřelo devět lidí. Následovaly rozsáhlé operace ozbrojených sil, při nichž se pokoušely podezřelé osoby identifikovat a dopadnout. Násilí střelnými zbraněmi představuje ve Vietnamu, kde je zakázáno je vlastnit a černý trh s nimi je velmi omezen, obzvláště neobvyklý jev.

 

[Kyberbezpečnost]

Český rozhlas se ve čtvrtek, tedy v den konání a online přenosu konference Média a Ukrajina, stal terčem hackerského útoku. Přestože vysílání rozhlasu nebylo ovlivněno, webové stránky mujRozhlas.cz, rozhlas.cz a irozhlas.cz nefungovaly. Hackeři údajně napadli a zašifrovali data a zálohy na dvou místech, na kterých je měl uložen externí dodavatel rozhlasu, firma Algotech. Po hackerském útoku fungují webové stránky v omezeném režimu, neboť se na nápravě stále pracuje. Není známo, že by se k útoku někdo dosud přihlásil. Incident nyní vyšetřuje policie a NÚKIB.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *