[Audioverze]
[Blízký východ a severní Afrika]
Izrael: Premiér Izraele Naftali Bennett oznámil tento týden záměr podat návrh na rozpuštění parlamentu. Očekává se jeho odsouhlasení. Ke kroku Bennett přistoupil s ohledem na krizi, kterou koalice osmi stran dlouhodobě procházela. Po dubnovém odchodu některých členů strany Jamina, jejímž lídrem je právě Bennett, přišla vláda o parlamentní většinu. Neshody eskalovaly v otázce prodloužení speciálního statusu izraelských osadníků na Západním břehu, což je považováno za zástupné téma. Vládu dočasně povede aktuální ministr zahraničí Ja’ir Lapid. Předčasné volby by se měly konat v říjnu tohoto roku.
Turecko/Írán/Izrael: Turecké a izraelské zpravodajské služby odvrátily tři plánované útoky na izraelské občany v Istanbulu. Turecké úřady oznámily zadržení deseti podezřelých. Ve stejný den byl ze své funkce odvolán šéf zpravodajských služeb Íránských revolučních gard Hossein Tajjíb. Ten byl Izraelem označen za strůjce plánovaných útoků, Írán nicméně veškerá podezření odmítá. Zmařené útoky jsou považovány za pokus o odplatu za několik podezřelých úmrtí příslušníků Íránských revolučních gard a pracovníků jaderného programu, které Írán přičítá Izraeli.
[Euroatlantický prostor]
Francúzsko: Prezident Macron v parlamentných voľbách stratil absolútnu väčšinu, zatiaľ čo jeho rivali dosiahli historické úspechy. Macronova aliancia Ensemble! síce zostane najväčším zoskupením v parlamente s počtom 245 mandátov, no kvôli strate 100 poslancov už nemôže vládnuť sama. Na druhom mieste sa umiestnila ľavicová koalícia NUPES so ziskom 131 mandátov. Najväčším skokanom volieb bola Marine Le Pen, ktorej Národné zhromaždenie získalo 89 mandátov, a teda desaťnásobne viac oproti minulým voľbám. Pomôcť Macronovi vytvoriť väčšinu by mohla pravicová strana Republikáni, ktorá získala 61 poslancov, avšak jej líder vyjadril zámer zostať v opozícii.
USA: Po takmer troch dekádach prešiel v americkom Senáte prvý významnejší návrh zákona na reguláciu predaja a držania zbraní. Za návrh zákona hlasovalo 50 Demokratov a 15 Republikánov. Nový zákon prinesie prísnejšiu kontrolu predaja zbraní ľuďom do 21 rokov, obmedzenie predaja zbraní páchateľom domáceho násilia, či väčšie možnosti štátom prijať vlastné zákony na odobratie zbraní rizikovým osobám. Rovnako budú alokované miliardy dolárov na bezpečnosť v školách, starostlivosť o duševné zdravie a prevenciu násilia. Zákon bol na druhý deň schválený aj Snemovňou reprezentantov a svojim podpisom ho potvrdil aj prezident Biden.
[Jižní Asie]
Indie/Bangladéš: Dillí a Dháka posílí strategické partnerství. Zahájí spolupráci v oblasti umělé inteligence, kyberbezpečnosti nebo startupů na poli finančních technologií. Shodl se na tom na 7. zasedání Společné poradní komise indický ministr zahraničí Subrahmanjám Džajšankar se svým protějškem Abdulem Momenem. Vedle toho sousedé posílí společnou ochranu hranic a boj proti přeshraniční kriminalitě. Bangladéš se pro severozápadní Indii stává po puči v Myanmaru důležitým uzlem pro spojení s jihovýchodní Asií. Na začátku měsíce si země navzájem znovuotevřely přístavy a obnovily železniční spojení přerušené kvůli koronavirové pandemii.
Pákistán: Premiér Šáhbáz Šaríf navštívil provincii Balúšistán a vyzval k zajištění bezpečnosti zahraničních investorů. V neklidné oblasti leží klíčový přístav Gwádar, z něhož se má stát ekonomické centrum oblasti díky Čínsko-pákistánskému ekonomickému koridoru. Předseda vlády zde připomněl závislost země na financích z Číny, Turecka nebo zemí Zálivu, které se podílí na rozvoji zemědělství, průmyslu a energetiky. Hlavně čínští občané se však již v minulosti stali cílem útoků. V minulém týdnu došlo také k průlomu v jednání s Mezinárodním měnovým fondem, od něhož Islámábád žádá půjčku v hodnotě 6 miliard dolarů na 39 měsíců výměnou za větší výběr daní a stabilizaci rozpočtu.
[Latinská Amerika]
Ekvádor: Stovky tamojších obyvateľov vstúpili v nedeľu do ekvádorského hlavného mesta Quito. Stalo se tak po takmer týždni protestov proti hospodárskej a sociálnej politike prezidenta Guillerma Lassa, ktorý doposiaľ nedokázal zrušiť blokády ciest a násilie v celej krajine. Protesty sa začali v pondelok so zoznamom 10 požiadaviek vrátane zníženia cien pohonných hmôt a poľnohospodárskych výrobkov či predĺženia času pre farmárov na splatenie ich dlhov. Protesty prebiehajú v celej krajine a jedným z miest kde je ich intenzita najväčšia je mesto Puyo, v ktorom bola v utorok napadnutá policajná stanica.
Kolumbia: Gustavo Petro sa po nedeľňajšom víťazstve v prezidentských voľbách stane vôbec prvým ľavicovým lídrom. Jeho spolukandidátka Francia Marquezová bude prvou Afroameričankou na poste viceprezidentky krajiny. Bývalý partizán zvíťazil len s tesným náskokom viac ako 50 % hlasov nad 77-ročným podnikateľom Rodolfom Hernandezom. Hlavnými cieľmi Petrovej kampane boli snaha o riešenie ekonomickej nerovnosti v krajine, napríklad pomocou zavedenia bezplatného univerzitného vzdelávania, zefektívnenie boja proti drogám či odklon od využívania fosílnych palív.
[Postsovětský prostor]
Ruská federace: Ropná rafinerie Novošachtinsk uvedla, že se stala terčem útoku dvou ukrajinských bezpilotních letounů. Ty způsobily požár, kvůli kterému byla její činnost pozastavena. Podle gubernátora Rostovské oblasti Vasilije Golubjeva byly na místě nalezeny úlomky bezpilotních letounů. Kyjev se k tomuto obvinění nevyjádřil. Rafinerie, nacházející se v Rostovské oblasti více než 150 kilometrů od současné bojové fronty, je jednou z největších na jihu Ruska. Tamní ministerstvo energetiky uvedlo, že požár neovlivnil dodávky benzinu a nafty.
Ukrajina: Po několikatýdenní bitvě o město Severodoněck regionální úřady potvrdily postupné stahování ukrajinských sil. Podle starosty města Oleksandra Stryuka vojáci již téměř opustili město. V rozhovoru pro státní televizi však nespecifikoval, zdali jde o úplné stažení z oblasti. Ústup ukrajinské armády může být poslední snahou vyhnout se obklíčení ze všech stran, zároveň by však ponechal celou Luhanskou oblast kromě města Lysyčansk Rusům.
[Subsaharská Afrika]
Alžírsko/Niger/Nigérie: Projekt vybudování transsaharského plynovodu byl obnoven. Více jak 40 let starý návrh na vybudování plynovodu byl předmětem schůzky zástupců Nigeru, Nigérie a Alžírska. Byl zde domluven vznik speciální komise, jež se bude zabývat realizací tohoto projektu. Potenciální trasa nového plynovodu by vedla z Nigérie do Alžírska, kde by se napojil na již existující plynovody směřující dále do Evropy. Obnovení jednání po třináctileté pauze tak přichází v příhodnou dobu, kdy státy Evropské unie hledají alternativní zdroje, kterými by nahradily plyn importovaný z Ruska.
Burkina Faso: Vojenská vláda údajně kontroluje pouze 60 % území státu. Tuto skutečnost oznámil Mahamadou Issofou, mediátor Hospodářského společenství západoafrických států (ECOWAS), jehož úkolem je zprostředkovávat jednání mezi burkinskou juntou, která se chopila moci v lednu, a ECOWASem o postupném návratu země k demokratické vládě. Na rozsáhlé části území Burkiny Faso probíhá džihádistické povstání vedené především skupinami napojenými na al-Káidu a Islámský stát.
[Západní Pacifik]
ASEAN: V Kambodži proběhlo setkání ministrů obrany a dalších politických představitelů členských států, na kterém diskutovali o stabilitě regionu a přetrvávajících bezpečnostních výzvách. Kromě potvrzení o vzájemné bezpečnostní spolupráci debatovali také o konfliktu v Jihočínském moři a zajištění míru v Myanmaru. Mimo jiné se shodli na nutnosti sdílení potřebných informací, pravidelném setkávání se a dodržování mezinárodního práva. I přes počáteční nesouhlasy některých představitelů byl přítomen také myanmarský ministr obrany generál Mya Tun Oo.
Jižní Korea: Soul uskutečnil úspěšný let vesmírné rakety, jejímž cílem bylo donést maketu satelitu a malý funkční satelit na oběžnou dráhu. Odpálena tak byla třístupňová nosná raketa známá pod jménem Nuri, která je vyráběna na území Jižní Koreje a jejíž test se v říjnu minulého roku nezdařil. Jihokorejský vesmírný program se nyní dostal o krok blíže k vysněnému cíli – přístupu k 6G síti a špionážním satelitům. Přestože je u rakety Nuri dvojí použití oficiálně odmítáno, mluví se také o možném vojenském přínosu.
[Kyberbezpečnost]
Kyberbezpečnost: Microsoft vydal studii, ve které se podrobně věnuje ruským kyberútokům proti Ukrajině v prvních dnech války. Podle dokument Ukrajinu zasáhlo minimálně 48 kyberútoků z Ruska, před kterými se však Ukrajině podařilo v řadě případů úspěšně ubránit. Byl mezi nimi i malware typu „wiper“, který měl za úkol vymazat obsah ukrajinských vládních počítačů. Dále Microsoft evidoval souběžné pokusy o útok na dalších 42 států, především na členy NATO, zejména USA a Polsko. Úspěšnost ruských útoků je přibližně 30 %. Rusko zároveň nadále pokračuje v ovlivňovací online kampani.
Speciální sdělení: Toto vydání Přehledu světového dění za uplynulý týden je pro příští dva měsíce tím posledním. Redakce bude v této věci čerpat (snad zaslouženou) dovolenou, přičemž se plánujeme o to více soustředit na produkci článků. S „novinkami“ se budeme opět těšit v září.
