[Afrika]

Keňa: Medzi nestálymi členmi Rady bezpečnosti OSN bude od roku 2021 figurovať aj Keňa. V tejto funkcii sa na obdobie dvoch rokov pridá k Nórsku, Írsku, Indii a Mexiku. Dňa 18. júna 2020 obdržala v druhom kole hlasovania 129 hlasov, čím zvíťazila nad Džibuti s 62 hlasmi. Funkčné obdobie novozvolených nestálych členov RB OSN bude zahájené 1. januára 2021 a Keňa v tejto pozícii nahradí Juhoafrickú republiku.

Sudán: Ďalšie rokovanie medzi Sudánom, Etiópiou a Egyptom ohľadom vodnej elektrárne Grand Ethiopian Renaissance Dam opäť nedospelo k dohode. Sudánsky minister zavlažovania Yasser Abbas uviedol, že aj napriek 90% zhode medzi aktérmi však stále nie sú vysporiadané kľúčové záležitosti. Predovšetkým Etiópia a Egypt vedú spory o trvaní napúšťania priehrady, a Sudán sa tak ocitá medzi konfliktnými záujmami. Výstavba elektrárne na Modrom Níle začala už v roku 2011, a v prípade jej úspešného dokončenia pôjde o najväčšiu vodnú elektráreň na africkom kontinente.

[Blízký východ]

Sýrie: Administrativa prezidenta Donalda Trumpa schválila doposud nejtvrdší balíček sankcí vůči syrské vládě prezidenta Bašára Asada. Sýrie čelí sankcím USA i EU již od počátku povstání v roce 2011, nejnovější sankční balíček nazvaný Caesar Act však umožní Američanům zamezit příliv zahraničního kapitálu do země a zablokovat majetek kohokoliv, kdo obchoduje se Sýrií. Sankční režim je tak očividně namířen i proti syrským regionálním partnerům zejména z Íránu a Ruska. Sankce vyvolaly propad domácí měny. V oblastech pod kontrolou Damašku došlo k protestům a na severu země ovládaném opozicí se jako náhradní měna ujala Turecká lira.

Turecko: Ankara zahájila rozsáhlou vojenskou operaci proti milicím Kurdské strany pracujících (PKK) v severním Iráku. Operace se účastní pozemní jednotky i vzdušené síly, které zasáhly desítky pozic PKK v oblasti. Turecko je v severním Iráku dlouhodobě aktivní. Bagdád tureckou operaci odmítá, avšak Ankara udržuje vřelé obchodní vztahy s iráckou Kurdskou regionální vládou (KRG), která Ankaře schvaluje umístění vojenských základen v oblasti. PKK, označovaná jako teroristická organizace v USA, EU i Turecku, vede konflikt s tureckou vládou již od roku 1984 a je jí připisován i výbuch nástražného zařízení na silnici na východě Turecka, který tento týden zabil 4 dělníky.

[Euroatlantický prostor]

EU/Česká republika: Na půdě Evropského parlamentu bylo jasnou většinou schváleno usnesení k možnému střetu zájmů premiéra Andreje Babiše. Podle europoslanců dochází ke střetu zájmů vzhledem k napojení Babiše na holding Agrofert, který je v současné době uložen ve svěřenském fondu. Parlament navrhuje vytvoření nového systému na kontrolu možného střetu zájmů na úrovni EU. Zároveň žádají, aby se Babiše nemohl právě kvůli možného střetu zájmů zúčastnit vyjednávání o rozpočtu EU, které probíhají v rámci Evropské rady. Babiš tyto nařčení dlouhodobě popírá.

USA: Výbor Sněmovny reprezentantů pro ozbrojené složky rozhodl o pozastavení procesu vyřazovaní tankovacích letounů ze služby amerického letectva. Letectvo mělo v plánu během letošního roku vyřadit třináct tankovacích letounů typu KC-135 Stratotanker a šestnáct KC-10 Extender v rámci přechodu na novější KC-46 Pegasus, který vychází z civilního Boeing 767. Pozastavení ovlivní vyřazování starších letounů i pro příští roky, hlavním důvodem je především nedostatek financí a potíže při výrobě dalších KC-46.

[Západní Balkán]

Kosovo/Srbsko: Zvláštní velvyslanec pro kosovsko-srbský dialog USA Richard Grenell oznámil obnovení mírových rozhovorů mezi oběma zeměmi. Gernell v pondělí na Twitteru sdělil, že od obou vlád přijal závazek, že se zástupci zemí sejdou k dialogu 27. června ve Washingtonu. Země by zároveň měly pozastavit kampaně, které ze strany Srbska mířily proti uznání Kosova mezinárodním společenstvím a kosovské kampaně, které lobbovaly za zapojení se do organizací jako Interpol a UNSECO. Obě země přijali obnovení jednání pozitivně, jen srbský prezident Vučić vyjádřil pochyby nad kompetencí kosovské vlády. Dialog byl pozastaven v roce 2018, kdy kosovská vláda uvalila 100% clo na srbské a bosenské zboží.

[Jižní Asie]

Indie/Čína: V pondělí vygradoval již více než měsíc trvající spor Nového Dillí a Pekingu o hraniční oblasti ve státech Ladak a Sikkim. Střet skončil smrtí 20 indických vojáků a neznámého počtu čínských. V průběhu incidentu nedošlo k jedinému výstřelu, vše se odehrálo za pomoci pěstí a holí, několik vojáků zemřelo po pádu z útesu a na následky zranění. Potyčky nejsou na 4056 kilometrů dlouhé hranici novinkou, většinou se ale obejdou bez ztrát na životech. Dle vyjádření diplomatických sborů obou stran byla krize způsobená pronikáním čínských vojáků do Indie až do pondělí spíše na ústupu.

Indie/Nepál: Nepálský prezident Bidya Devi Bhandari ve čtvrtek podepsal dodatek ústavy, který přidal k území země tři strategicky důležité indické oblasti. Indie dodatek odsoudila jako umělé navyšování nároků Nepálu. Jedná se o oblasti Lipulekh, Kalapani and Limpiyadhura, které spravuje Indie. Spouštěčem události se stalo slavnostní otevření silnice indickým ministrem obrany, která měla dle Nepálu procházet skrze jeho území.

[Latinská Amerika]

Honduras: Prezident Juan Orlando Hernández je ve vážném stavu hospitalizován v nemocnici poté, co byl pozitivně testován na nemoc COVID-19. Pozitivní test oficiálně Hernández oznámil v úterý večer, přičemž dle jeho slov měl pouze mírné příznaky a cítil se dobře. Avšak již následující den byl hospitalizován ve vojenské nemocnici se zápalem plic. Dle mluvčího honduraské zdravotnické agentury Francise Contrease je prezident v dobrém zdravotním stavu. Kromě prezidenta se novým typem koronaviru nakazila také jeho žena a dva prezidentští poradci.

Kolumbie: Největší doposud aktivní guerilla Národní osvobozenecká armáda (ELN) propustila šest rukojmí ve snaze obnovit mírové rozhovory. Mezi rukojmími byli dva policisté a čtyři civilisté. Předáni byli členům Mezinárodního výboru Červeného kříže poblíž venezuelských hranic. Dle kolumbijské vlády drží ELN nejméně dalších deset rukojmí. Propuštění všech zajatců spolu s ukončením únosů a útoků je předpoklad k obnově rozhovorů, které byly zastaveny v loňském roce po bombovém útoku ELN na policejní akademii v Bogotě.

[Východní Asie]

Južná Kórea: Kórejský minister Jeong Kyeong-doo v pondelok ohlásil plán na výrazné navýšenie plánovaných juhokórejských výdavkov na zbrojenie. Aktivity rezortu obrany majú dva dôvody, ekonomický a bezpečnostno-strategický. Ekonomika krajiny utrpela v dôsledku poklesu medzinárodného obchodu a nové zákazky majú podľa Jeonga primárne domáci výrobcovia. Zároveň ide o reakciu na severokórejskú kritiku suseda. Sestra Kim Čong-una Kim Yo Jong kritizovala Soul z neschopnosti zabrániť občianskych združeniam rozosielať letáky a USB kľúče s materiálmi kritickými k režimu.

KĽDR:  Severokórejský režim v utorok nechal odpáliť budovu Medzikórejského styčného úradu v Kaesongu. Inštitúcia fungovala od septembra 2018 ako súčasť otepľovania vzťahov medzi dvoma Kóreami. Úrad, kde pracovali úradníci oboch štátov, bol uzavretý od januára pre pandémiu COVID-19 a KĽDR dopredu avizovala eskaláciu konfliktného správania. Podľa nej ide o dôsledok nespokojnosti s trvajúcimi sankciami medzinárodného spoločenstva a neustále rozširovanie proti-kimovských letákov v prihraničných oblastiach totalitného režimu. KĽDR v stredu tiež varovala, že v hraničnej oblasti nasadí viac vojakov, Južná Kórea následne vyhlásila, že takéto správanie nebude tolerovať.

[Moderní technologie a kyberbezpečnost]

Moderní technologie: Japonsko nečekaně oznámilo přerušení práce na plánovaném rozmístění dvou systémů protiraketové obrany Aegis Ashore na ostrově Honšú. Ministr obrany Taro Kono rozhodnutí zdůvodnil finančními a technickými obtížemi a lokální opozicí. Problémem je zejména nezdařená snaha o softwarovou modifikaci interceptoru tak, aby jeho přídavný motor nedopadal do obydlených oblastí. Japonsko v současnosti disponuje sedmi torpédoborci vybavenými systémem Aegis, na které bude v obraně proti (nejen) severokorejským raketám spolu se systémem Patriot dále spoléhat.

Kyberbezpečnost: Ruská federace se po dvou letech chystá zrušit zákaz užívání aplikace Telegram. Podle úřadů proto, že aplikace – kterou v minulosti používaly i teroristické organizace – je nově ochotna spolupracovat v boji proti terorismu. Právě neochota podvolit se ruským úřadům a sdílet s nimi šifrovací klíče byla důvodem zákazu Telegramu v zemi. Opatření ale nebylo příliš úspěšné, jelikož většina uživatelů si našla způsob, jak aplikaci dál používat, ať už pomocí VPN služeb nebo internetových anonymizérů.