[Afrika]
Zimbabwe: Prezident Emmerson Mnangagwa přežil bombový útok při předvolebním mítinku ve městě Bulawayo. Exploze se stala v okamžiku, kdy prezident spolu s dalšími politiky scházel z podia na místním stadionu. Výbuch měl zranit viceprezidenta Kemba Mohadiho a několik dalších lidí. Mnangagwa nebyl zraněn. Útok byl odsouzen jak prezidentem, tak Nelsonem Chamisou, představitelem opozice. Po explozi rozestavila policie ve městě zátarasy. Bulawayo je baštou opozice. Volby mají proběhnout 30. července a poprvé budou bez dlouholetého vládce Roberta Mugabeho.
Jižní Súdán: Prezident Salva Kiir a jeho úhlavní rival Riek Machar souhlasí, že se setkají při rozhovorech v Chartúmu, hlavním městě Súdánu. Přesto nelze očekávat možnost rychlého ukončení občanské války v zemi a dosažení mírové dohody. Kiir není ochoten vybudovat jednotný kabinet s bývalým premiérem Macharem. Machar zase obvinil vládu, že plánuje novou ofenzivu ještě před započetím rozhovorů. Občanská válka je v zemi od prosince 2013. V roce 2015 byla podepsána mírová smlouva, která však zkrachovala v červenci 2016. Mezitím Kiir získal vojenskou převahu.
[Blízký východ]
Turecko: Recep Tayyip Erdogan obhájil v prvním kole předčasných voleb prezidentský mandát se ziskem 52 % hlasů. Erdogan byl favoritem po celou dobu kampaně i přes částečnou ztrátu popularity a polarizaci společnosti. Jedním ze zásadních témat kampaně byli syrští uprchlíci, kterých je na území Turecka na 4 miliony. Volby se konaly o rok a půl dříve před původním termínem společně s parlamentními, jež vyhrála Erdoganova Strana rozvoje a spravedlnosti (AKP) se 42,5 %, nezískala však majoritu a bude se muset opírat o koaliční Nacionálně činnou stranu (MHP). Po letech se do parlamentu vrátila i prokurdská Lidová demokratická strana (HDP), když překonala potřebných 10 % hlasů, skončila třetí. Minulý rok započal proces změny systému v zemi z parlamentního na prezidentský, který byl dokončen těmito volbami. Nově se prezident při tvorbě vlády nemusí opírat o post premiéra, jenž zanikl.
Katar/Saúdská Arábie: Podlezdrojů blízkých saúdské vládě uvažují tamní úřady o vykopání kanálu na hranicích s Katarem. Kanál by měl být 200 metrů široký a 15-20 metrů hluboký s odhadovanou cenou 745 milionů dolarů. Měl by turisticky oživit oblast Saúdské Arábie, na jeho březích by však vyrostla i nová vojenská základna a sklad jaderného odpadu. Katar je od loňského roku v regionální izolaci z důvodu sponzorování terorismu vůči arabským zemím v oblasti. Podle některých informací jsou zmínky o kanálu jen dalším pokusem o zastrašení Kataru.
[Euroatlantický prostor]
Velká Británie: Parlamentní výbor pro obranu vyzval vládu k navýšení obranného rozpočtu směrem k 3 % HDP. Ve své nedávné zprávě zdůvodňuje tento požadavek potřebou nezbytných prostředků pro zajištění národní bezpečnosti, kdy současné obranné výdaje, které jen lehce přesahují 2 % HDP, jsou dle členů výboru příliš nízké. Ti zároveň upozorňují, že v důsledku rozsáhlých výdajů na modernizaci jaderného arzenálu a nové letadlové lodě, se všechny tři ozbrojené složky potýkají s nedostatkem financí na vlastní modernizaci. Zpráva zároveň přichází v době určitého nesouladu mezi premiérkou Mayovou a ministrem obrany Williamsonem ohledně obecné podoby britských vojenských kapacit.
Francie/Německo: Francouzská a německá ministryně obrany se dohodly na plánech společného vývoje nového bojového letounu a tanku nové generace. Zatímco první jmenovaný program má nahradit německé stíhací letouny Eurofighter Typhoon a francouzské Rafale, druhý projekt se zaměří na nástupce německých tanků Leopard 2 a francouzských Leclerc. Očekává se, že tato obranná spolupráce posílí nejen vzájemné vztahy obou zemí, ale také evropský obranný průmysl, kdy je zvažováno využití mezivládní platformy OCCAR. Konkrétní požadavky na podobu a schopnosti zmíněných programů však dosud nebyly stanoveny.
[Jižní Asie]
Afghánistán: Tálibán ve středu zaútočil na armádní checkpointy. Při přestřelce v provincii Bádghís, která nastala po přepadu dvou kontrolních stanovišť padlo nejméně 40 vojáků a 16 ozbrojenců. Jde o první velký útok od neděle, kdy hnutí odmítlo prodloužit příměří, a potvrdilo své odhodlání bojovat za nastolení islámského režimu a proti zahraničním silám v zemi. Vládní klid zbraní byl naopak prodloužen od úterka na dalších 10 dní. K útokům na bezpečnostní složky došlo také v provincii Faráh (nejméně 18 mrtvých) a Fajráb (alespoň 10 mrtvých). Experti příměří kritizují s tím, že není dostatečně monitorováno a umožňuje Tálibánu připravovat útoky jako ty z posledních dní.
Indie: Politická krize ve státech Jammu a Kašmír pokračuje. V úterý 19. června ukončila společnou alianci v regionu vládnoucí strana BJP a Lidová demokratická strana, která má v regionu značnou podporu. V návaznosti na tento krok Mehbooba Mufti, nejvyšší představitel LDS, rezignoval. BJP konec aliance zdůvodňuje nedostatečným potlačováním radikalizace a násilí v regionu za společné tři roky vlády. Spojenectví nacionalistické hinduistické BJP a převážně muslimské LDS bylo řadou lidí viděno od počátku jako neproveditelné a jen prohlubující pokračující polarizaci náboženských skupin v regionu. BJP navíc prosazovala právní ochranu indických vojáků, a to i přes kritiku ze strany vysokého představitele OSN pro lidská práva.
[Latinská Amerika]
Kolumbie: Stávající prezident Kolumbie Juan Manuel Santos oznámil, že kolumbijské policejní složky možná našly těla třech zavražděných ekvádorských novinářů. Těla byla nalezena v hromadném hrobě v Tumacu, v provincii Nariňo známé pro pěstování koky. Novináři byli uneseni v březnu z hlavního města Quita disidentskou skupinou FARC vedenou ekvádorským lídrem zvaným Guacho. Únos zvýšil napětí na hranicích mezi Kolumbií a Ekvádorem, jednou z hlavních tras pro kokain vytvořený v jižní Kolumbii.
Brazílie: Čtrnáctiletý student byl zabit, když policejní helikoptéra ostřelovala tamější chudinské čtvrti. V reakci na tuto událost obyvatelé čtvrti Marela, která byla cílem helikoptéry, zablokovali dálnici k letišti v Riu de Janeiru a zapálili autobus, při potyčce s policií zemřelo nejméně šest lidí. Policejní ostřelovačské operace začaly den po intenzivních přestřelkách gangů s policií. Podle svědků vystřelila do oblasti blízko školy.
[Post-sovětský prostor]
Moskva: Na oficiálnu návštevu Ruskej federácie koncom týždňa prišiel juhokórejský prezident Mun Če In. Lídra Južnej Kórey prijal okrem prezidenta Putina aj premiér Medvedev. Zatiaľ čo rokovania s predsedom ruskej vlády boli zamerané ekonomicky a to hlavne na oblasť obchodu či možného prehĺbenie energetickej spolupráce, stretnutie so šéfom Kremľa bolo vedené skôr v rovine politicko – bezpečnostnej. Po zhodnotení vzájomných bilaterálnych vzťahov medzi oboma krajinami sa prezidenti venovali aj otázke KĽDR a jej jadrových zbraní. Prezident Mun Če In tiež v rámci svojej návštevy Ruska vystúpil pred poslancami Štátnej dumy- dolnej komory ruského parlamentu.
Kyjev/Moskva: Ukrajinský prezident Petro Porošenko vo štvrtok telefonicky rokoval s ruským prezidentom Vladimirom Putinom. V telefonickom rozhovore ukrajinský líder vyzval na prepustenie ukrajinských občanov väznených v Rusku. Podstatná časť rozhovoru sa však týkala bojov na východnej Ukrajine. Petro Porošenko naliehal na Moskvu aby pristúpila k implementácii Minských dohôd. Okrem o toho bola zo strany Kyjeva nastolená otázka mierovej misie OSN na Donbase. Ruský prezident vyjadril znepokojenie nad situáciou na východe Ukrajiny a potvrdil, že Rusko vidí riešenie konfliktu na Donbase jedine diplomatickou cestou.
[Východní Asie]
Čína/Severná Kórea: Severokórejský vodca Kim Čong-un sa v Číne stretol s prezidentom Si Ťin-pingom. Lídri krajín diskutovali o strategických a taktických perspektívach spolupráce reflektujúcich novú atmosféru na medzinárodnej a regionálnej scéne. Na stretnutí sa prirodzene debatovalo o očakávanom postupe v rámci denuklearizácie polostrova a zmiernení sankcií voči Severnej Kórei. Kim sa vyjadril, že proces denuklearizácie si predstavuje ako postupný proces. Čína, ktorá tradične disponuje značným vplyvom na Pchjongjang, má na medzinárodnom poli a v regióne vlastné záujmy. Tie bude zaiste v kontexte Kórejského polostrova presadzovať, čo je problémom pre USA, ktoré s Čínou zažívajú obdobie silne vyhrotených obchodných vzťahov.
Indonézia: Indonézskeho moslimského duchovného Amana Abdurrahmana odsúdil indonézsky súd na trest smrti. Autority tvrdia, že Abdurrahman predstavuje vedúceho ideológa militantov Islamského štátu v krajine. Jeho nariadením sa mali sympatizanti Islamského štátu dopustiť v Indonézii niekoľkých útokov vrátane odpálenia sa v jakartskom Starbuckse v roku 2016. Riziko a strach z terorizmu v krajine znásobili nedávne samovražedné útoky v indonézskej Surabayi. V ich dôsledku sa v štáte značne sprísnila protiteroristická politika a zákony.
[Moderní technologie a kyberbezpečnost]
Moderní technologie: Prezident USA Donald Trump podepsal exekutivní dekret, kterým pověřil ministerstvo obrany k tvorbě nové složky amerických ozbrojených sil, dedikovaných pro operace ve vesmíru. Pokud tvorbu těchto nových „Vesmírných sil“ (Space Force) schválí kongres, stanou se tak šestým uskupením amerických ozbrojených sil, po boku armády, námořní pěchoty, námořnictva, letectva a pobřežní stráže. Právě letectvo doposud spravovalo vojenské vesmírné projekty a kritici Trumpova rozhodnutí argumentují tím, že není potřeba budovat separátní uskupení. Proponenti zase zastávají názor, že vzhledem k pokrokům geopolitických soupeřů USA v proti-satelitních zbraních se výhled na vesmírný konflikt stává den ode dne reálnější a mít dedikované síly pro tento potenciální střet je vhodné.
Kyberbezpečnost: Bezpečnostní analytici společnosti Symantec Corp v úterý vydali zprávu o sofistikované hackerské operaci, která zasáhla společnosti spravující satelitní a telekomunikační sítě v USA a jihovýchodní Asii. Samotný zdroj útoku pocházel podle bezpečnostní analýzy z Číny. Hackerům se podařilo infikovat zařízení ovládající satelity s cílem ovládat a měnit pozice samotných satelitů. Podle společnosti Symantec by měly být závady již odstraněny.
