[Afrika]
Mali: Tři příslušníci mírové mise OSN byli zabiti v severním Mali. Oznámila to OSN ve svém stanovisku tento pátek. Všichni tři vojáci pocházeli z Guiney. Pachatelé jsou zatím neznámí. Útoků na vojáky mírových misí v poslední dobou přibývá. Nejčastějšími útočníky jsou takzvaní pouštní bojovníci, kteří se znovu zformovali v severním Mali, kam je v roce 2013 vytlačila operace vedená francouzskými jednotkami.
Somálsko: Bojovníci al-Šabab zaútočili na vojenskou základnu v Puntlandu. Při útoku bylo zabito k 70 lidí a desítky dalších byli zraněny. Útok začal výbuchem v kempu Af-Urur, asi sto kilometrů od města Bossaso, potom bojovníci zaútočili na základnu. Podle oficiálních stanovisek se jedná o nejvražednější útok v regionu. Somálsko je momentálně ve středu dvou hrozeb: teroristické skupiny al-Šabab a rostoucímu počtu příslušníků Islámského státu.
[Blízký východ]
Írán: Několik sebevražedných útočníků a střelců zaútočilo na budovu íránského parlamentu a mauzoleum ajatolláha Chomejního v Teheránu. Při těchto útocích bylo 17 lidí zabito a dalších cirka 50 zraněno. K útokům se přihlásil tzv. Islámský stát, ale i přes tuto skutečnost Íránské revoluční gardy z útoku obviňují Saúdskou Arábii. V pátek se dokonce shromáždilo několik tisíc lidí a skandovalo „smrt Saúdům“. Na konci týdne íránské bezpečnostní služby zabily strůjce útoků a zatkly přes 50 lidí v souvislosti s útokem. Podle dostupných informací pachatelé pocházejí z Íránu.
Katar: V pondělí arabské mocnosti přerušily veškeré vztahy s Katarem a obvinily jej z podpory terorismu a spolupráce s Íránem. Jednalo se o koordinovaný krok Saúdské Arábie, Egyptu, Spojených arabských emirátů a Bahrajnu, ke kterým se později přidaly další státy. Kvůli přerušení vztahů s arabskými státy hrozí Kataru nedostatek potravin, proto začal vyjednávat o pomoci s Íránem a Tureckem. V neděli Írán poslal čtyři letadla a plánuje dodávat 100 tun ovoce a zeleniny denně. Turecko zase plánuje posílení své vojenské základny a také pomoci s dodávkami vody a potravin.
[Euroatlantický prostor]
Německo: Německá vláda rozhodla o stažení svých jednotek z letecké základny Incirlik v jižním Turecku. Jedná se o reakci na opakované turecké odmítnutí vpustit německé politické představitele na návštěvu k vojákům na této základně. Německo má v plánu přesunout svých 280 vojáků z Incirliku na jordánskou leteckou základnu, odkud budou pokračovat ve svém zapojení v koaličních bojích proti tzv. Islámskému státu. Tato událost vychází ze zhoršených vztahů mezi oběma zeměmi od března letošního roku, kdy Německo na své půdě zabránilo několika tureckým politikům kampaň na podporu referenda o posílení prezidentských pravomocí.
Evropská unie: Evropská komise nově založila Evropský obranný fond, jehož cílem je koordinovat a zefektivnit národní investice do obranného výzkumu, vývoje prototypů a akvizic obranných systémů. Fond má zároveň zabránit duplikaci obranných schopností a mimo jiné podpořit Akční plán globální strategie EU. Zatímco v případě výzkumu týkajícího se například robotiky či kybernetické obrany se má počáteční částka 90 miliónů eur vyšplhat na 500 miliónů eur po roce 2020, investice do vývoje a společných obranných akvizic by se měly každoročně pohybovat až kolem 5 miliard eur od stejného roku.
[Jižní Asie]
Indie: Na potlačení nepokojů ve státě Madhjapradéš bylo nasazeno na 1000 členů polovojenských jednotek. Protesty se rozhořely na začátku měsíce kvůli nízkým výkupním cenám v zemědělství. Farmáři požadují odpuštění dluhů jako v sousedním Uttarpradéši, kde došlo ke splnění předvolebního slibu vládnoucí strany BJP. V rozsáhlé pouliční nepokoje přerostly poté, co bezpečnostní složky zabily 6 protestujících ve městě Mandsaur. Byly omezeny mobilní a internetové služby, vyhlášen zákaz vycházení a shromažďování.
Indie/Pákistán: Obě země se v pátek staly členy Šanghajské organizace pro spolupráci. V této bezpečnostní organizaci zaměřené na střední Asii prosazovala členství Pákistánu Čína, zatímco o přijetí Indie se zasazovalo Rusko. Na summitu v Astaně bylo završeno 12 let jejich pozorovatelského statusu. Indie si od členství slibuje spolupráci na boji proti terorismu, Pákistán krom toho doufá v prohloubení ekonomické spolupráce a rozvoj. Ochranu čínských dělníků pracujících na investičních projektech v zemi má posílit dalších 15 000 vojáků.
[Latinská Amerika]
Mexiko: Prezident Enrique Peña Nieto se v Guatemale sešel s tamním prezidentem Jimmy Moralesem, aby spolu projednali vytvoření tzv. inteligentní hranice mezi těmito státy. V jejím rámci má být vytvořena a modernizována hraniční infrastruktura, dále má být přijata dohoda o přeshraniční pracovní mobilitě a obchodu, aby tak podle vyjádření prezidentů mohla být vylepšena středoamerická integrace. Nová hranice má také zastavit přísun ilegálních migrantů, kteří z velké části Mexikem procházejí do USA z Guatemaly a států dále na jih. Mexické bezpečnostní složky jsou dlouhodobě obviňovány z porušování lidských práv ilegálních migrantů.
Venezuela: Na pozadí protestů proti vládě Nicoláse Madura, které si již vyžádaly více než 70 mrtvých, se vyostřuje také slovní bitva mezi vládou a vrchní státní zástupkyní Luisou Ortega Díazovou. Ta kritizuje vládu již od března, kdy se nejvyšší soud pokusil převzít pravomoci Parlamentu. Dlouhodobě kritizuje také uspořádání Ústavního shromáždění, které podle ní porušuje ústavní pořádek, jelikož nebylo vyžádáno v referendu, a zúčastní se jej pouze lidé naklonění Madurovu režimu. Vyzvala také lid, aby obnovil ústavní pořádek podle 333. článku ústavy. Nejvyšší soud naproti tomu zahájil vyšetřování údajně neoprávněného použití vládního letadla, za které má být zodpovědná právě Díazová. Vládní noviny ji také obvinily z organizování protivládních protestů a úmrtí, které tyto protesty zapříčinily a ignorování zločinů demonstrantů.
[Post-sovětský prostor]
Rusko: Čečenské ministerstvo vnitra oznámilo, že byl propuštěn bývalý mistr smíšených bojových umění Murad Amrijev. Dříve sportovec tvrdil, že byl v roce 2013 tamními složkami mučen při výslechu. 7. června utekl před policisty a následně byl zadržen u západních hranic Běloruska a 8. června vydán zpět do Čečenska, kde čelí obviněním z použití padělaných dokladů. Amrijev a někteří právní aktivisté obvinění považují za záminku k zatčení, které v současných podmínkách Kadyrova režimu může ohrozit zdraví a život sportovce.
Ukrajina/EU: Vstoupilo v platnost rozhodnutí o zrušení vízové povinnosti pro Ukrajinu. Občané země, kteří vlastní biometrický cestovní pas, mohou volně cestovat do zemí Schengenského prostoru na dobu do 90 dní během každých 180 dní. Tuto událost označil ukrajinský prezident Petro Porošenko za „poslední rozloučení s ruským impériem“. Představitelé evropských institucí vyjádřili naděje o zásadní sbližování a prohloubení spolupráce s východoevropskou zemí.
[Východní Asie]
Japonsko: První v Japonsku sestavená stíhačka F-35A sjela z montážní linky společnosti Mitsubishi Heavy Industries. Téměř všechny komponenty jsou do Japonska dováženy, ale v budoucnu by se měl průmysl země podílet na výrobě komponentů palivového systému. Japonsko získá 42 F-35A, přičemž 38 z nich by mělo být sestaveno přímo na místě. Kromě Spojených států a Japonska se víceúčelové letouny páté generace F-35 budou sestavovat také v Itálii.
Čína/Rusko: Ruský prezident Vladimir Putin a jeho čínský protějšek Si Ťin-pching se setkali na summitu Šanghajské organizace pro spolupráci. Setkání se neslo ve znamení obecných prohlášení o politické i ekonomické spolupráci. Jedním ze společných projektů je například trať pro vysoko rychlostí nákladní vlak v roce 2019. Před měsícem se oba prezidenti setkali na summitu, kde se jednalo o nové Hedvábné stezce (One Belt, One Road).
[Moderní technologie a kyberbezpečnost]
Lockheed Martin pracuje společně s Univerzitou Queensland na nové generaci počítačů pro vojenské letectví. Ty by místo s elektrickými signály měly fungovat na bázi vibrací. Takový počítač by měl být výrazně odolnější a spolehlivější v těžkých letových podmínkách.
