[Afrika]
Burundi: Ústavní soud vydal souhlas s tím, aby zvolený prezident Evariste Ndayishimiye byl neodkladně uveden do úřadu poté, co náhle zemřela současná hlava státu Pierre Nkurunziza. Ústava stanovuje, že v takovém případě se funkce ujímá předseda parlamentu, avšak soud rozhodl, že není potřebná přechodná doba. Nyní ale není jasné, jaká je po Nkurunzizově smrti politická situace v zemi a panují obavy z možného propuknutí násilí. Ndayishimiye vyhrál květnové volby. Opozice uvedla, že volby byly zmanipulované. Samotná země je v politickém a ekonomickém zmatku.
Pobřeží slonoviny: Armáda uvedla, že nejméně 10 vojáků bylo zabito a 6 dalších zraněno při útoku na vojenský post blízko hranice s Burkina Faso. Dosud není jasné, kdo za nejvražednějším útokem od roku 2016 stojí. Zároveň měl být zabit i jeden z útočníků. Předpokládá se, že útočníci přišli z Burkiny Faso. Bezpečnostní analytici se dlouho obávají, že eskalující násilí, jež vypuklo konfliktem v Mali v roce 2012, se může rozšířit do pobřežních států Guinejského zálivu. V Mali, Nigeru a Burkině Faso bylo zabito v roce 2019 okolo 4 000 lidí. Další tisíce jich byly vyhnány.
[Blízký východ]
Írán: Tisková agentura provázána s íránskými Revolučními gardami o víkendu oznámila, že se íránské námořní síly připravují na zacílení komerčních plavidel Spojených států amerických. Sledováno by mělo být několik obchodních lodí v Perském zálivu. Zacílení podle agentury proběhne v případě, že Američané budou zasahovat do plavby pěti íránských ropných tankerů mířících do Venezuely. Ty Írán vyslal v květnu s cílem pomoci tamní vládě. Spojené státy už prohlásily, že se pokusí dalším dodávkám ropy zabránit.
Turecko: Plánovaná návštěva ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova a ministra obrany Sergeje Šojgua byla několik hodin před schůzkou zrušena. Měla se na ní přitom probírat situace jak v Libyi, kde Turecko v současné době posiluje svůj vliv, tak situace v Sýrii, kde Rusko a Turecko podporují opačné strany. Během posledního týdne zde Rusko provedlo několik leteckých útoků, které porušily prozatímní příměří.
[Euroatlantický prostor]
Nemecko: Zbrojné firmy dostanú viac ako 10 miliárd eur ako podporu v rámci opatrení nemeckej vlády pre obnovenie ekonomiky po pandémii vírusu Covid-19. Ide o pomerne nečakané rozhodnutie, lebo v nemeckej politike býval vojenský sektor braný skôr ako „nutné zlo“. V tejto chvíli nie je zrejmé, aké konkrétne projekty dosiahnu na peniaze z tohto balíčku, ale špekuluje sa primárne nad námornou produkciou, ako je výroba viacúčelových lodí MKS 180 alebo korvety K130.
USA: Prezident Donald Trump si nechá vypracovať plány na vybudovanie novej flotily ľadoborcov a nových základní v arktickom i antarktickom regióne. Ty by mali byť hotové do konca dekády. USA sa tak pripravujú na súperenie s Ruskom a Čínou o zdroje v polárnych regiónoch. Predpokladá sa, že by USA chceli mať aspoň jednu svoju alebo medzinárodnou základňu ako v Antarktíde, tak v Arktíde. Spojené státy majú v tejto chvíli iba jeden ťažký a jeden stredný ľadoborec, zatiaľ čo Rusko ich má štyridsať.
[Západní Balkán]
Srbsko: Obhajoba Ratka Mladiće požaduje, aby byl neprodlené převezen z detenční jednotky OSN do nemocnice v Haagu, protože se jeho zdravotní stav nadále zhoršuje. Podle srbských zdravotníků nedostává v detenční jednotce dostatečnou lékařskou péči. Ratko Mladić byl mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii v lednu 2017 odsouzen na doživotí, obhajoba i obžaloba se však proti rozsudku odvolaly. Z důvodu restrikcí cestování byl soud odložen a podle předsedy MICT Carmela Agiuse nebude vynesen dříve než v roce 2021.
[Jižní Asie]
Afghánistán: Při sérii útoků na konci týdne zemřelo přes nejméně 30 lidí. V provincii Chóst zastřelili neznámí útočníci 8 lidí včetně místního politika Abdula Walího Echláse. V provincii Lógar ozbrojenci přepadli dům, kde zabili ženu se 3 dcerami, v Badachšánu byl zabit šéf provládní milice se 3 jejími členy a v Tacháru zastřelen duchovní. V pátek vybuchla bomba v mešitě v Kábulu, která zabila 4 lidi a zranila 8 dalších. Tálibán se od tohoto činu distancoval, avšak jeho ozbrojenci v ten den přepadli checkpoint v provincii Ghór a zabili 10 policistů.
Indie: V sobotu přibyl rekordní počet nových onemocnění Covid-19 – 11 458. Země registruje celkem zhruba tři sta tisíc případů, z nichž více jak sto tisíc připadá na stát Maháráštra s metropolí Bombaj, ve které je registrována více jak polovina z nich. Nárůst koreluje s uvolněním opatření, která platila od počátku března a stála miliony lidí živobytí, některé z migrujících námezdních dělníků i životy. Před ekonomickými dopady nemoci varuje nová studie OSN, podle jejíhož propočtu se do extrémní chudoby (pod $1,90 na den) propadne 400 milionů lidí. Nejohroženějším regionem je právě jižní Asie.
[Latinská Amerika]
Brazília: Vláda obnovila 30-dňový prezidentský dekrét, ktorý umožňuje rozmiestnenie vojsk v okolí Amazonského dažďového pralesa a podraďuje environmentálne agentúry pod ozbrojené sily. Už minulý mesiac bolo za týmto účelom nasadených niekoľko tisíc vojakov. Opatrenie má za cieľ zabrániť masívnemu odlesňovaniu Amazonského pralesa. Podľa revidovaných údajov bol proces odlesňovania v minulom roku o 34 percent intenzívnejší než rok predtým – prales prišiel až o desaťtisíc štvorcových metrov.
Argentína: Federálna spravodajská agentúra (AFI) mala počas úradovania bývalého prezidenta Mauricia Macriho v rokoch 2015 až 2019 nezákonne sledovať päť stoviek novinárov, politikov, akademikov a vedúcich postáv biznisu, pričom malo ísť aj o zahraničných novinárov. Zoznam sledovaných bol objavený v trezore bývalého šéfa kontrarozviedky a je dostupný online. Zozbierané informácie mali pochádzať prevažne z otvorených zdrojov a agentúra na ich základe spracovávala ideologické a politické profil osôb.
[Východní Asie]
KLDR/Jižní Korea: Pchjongjang přerušil veškerou komunikaci se Soulem včetně horké linky mezi severokorejským vůdcem Kim Čong-unem a jihokorejským prezidentem Mun Če-inem. Stalo se tak poprvé od roku 2018. Pravděpodobně se jedná o reakci na posílání héliových balónků s letáky obsahující kritiku severokorejského režimu a základní suroviny přes hranice ze strany jihokorejských aktivistů. Jižní Korea vznesla obvinění proti dvěma aktivistickým skupinám za porušení zákona o posílání nepovoleného materiálu ve snaze o zmírnění narůstajícího napětí.
Filipíny: Nový návrh kontroverzního protiteroristického zákona byl schválen kongresem a čeká pouze na podpis prezidenta. Tento návrh značně rozšiřuje definici terorismu, umožňuje zadržení podezřelého bez příkazu k zatčení a jeho uvěznění až na 24 dní, tzn. o 21 dní déle než doposud, bez možnosti odškodnění v případě osvobození. Proti návrhu se zvedla vlna kritiky a protestní kampaň #JunkTerrorBilllNow kvůli strachu z možného represivního zneužití proti prezidentovým odpůrcům.
[Moderní technologie a kyberbezpečnost]
Moderní technologie: Trumpova administrativa plánuje změnu pravidel pro export bezpilotních letounů. Prostředkem by měla být reinterpretace režimu v oblasti raketových technologií MTCR. Za současných podmínek byl export povolen pouze do nejspolehlivějších zemí jako Spojené království a Austrálie. Změna by umožnila prodej velkých ozbrojených dronů amerických společností i dalším státům jako Jordánsko, Rumunsko či Spojené arabské emiráty. Tato změna reflektuje Trumpovu snahu o podporu zbrojního exportu. V současné době totiž i u amerických spojenců nachází uplatnění čínské a izraelské bezpilotní prostředky.
Kyberbezpečnost: Více než 200 tisíc Američanů si od začátku června nainstalovalo aplikaci pro šifrovanou komunikaci Signal. Masivnější šíření aplikace, která je ke stažení už několik let, je důsledkem protestů, které Spojenými státy otřásají po smrti George Floyda. Organizátoři a protestující používají Signal ke svolávání dalších akcí, aniž by hrozilo, že budou jejich konverzace sledovány bezpečnostními orgány, jako se to v USA dělo v minulosti. Navíc to není poprvé, co Signal zažívá v zemi boom během národních nepokojů. Oblíbenost šifrovaného chatování stoupá dlouhodobě. Například při protestech v Hong Kongu jako komunikační nástroj dominovala aplikace Telegram.
