[Afrika]

Libye: Vládní síly prohlásily, že získaly přístav v Sirtě opět pod svou kontrolu. Ten byl předtím ovládán bojovníky tzv. Islámského státu (IS). Sirta patří mezi nejdůležitější opěrný bod IS mimo území Sýrie a Iráku. Na pozice radikálů byly podniknuty raketové a letecké útoky. Mluvčí provládních jednotek prohlásil, že se blíží do centra města. IS během bojů použil odstřelovače, kulomety a minomety. Bitva za znovudobytí města byla zahájena minulý měsíc. Při bojích zatím zemřeli dva vojáci a dalších osm bylo zraněno.

Somálsko: Somálská islamistická militantní skupina al-Shabab uvedla, že zabila 60 etiopských vojáků při útoků na základnu Africké unie (AU) v centrálním Somálsku. Mise AU Amisom následně uvedla, že odrazila útok. Při něm bylo zabito na 110 militantů. Amisom byla vyslána s cílem podpořit místní vládu. Má za úkol bojovat s milicemi al-Shabab a získat pod kontrolu jimi ovládané území. Etiopie popřela, že by mezi mrtvými byli její vojáci. Bylo velmi obtížné nezávisle ověřit uváděné počty mrtvých. Etiopie je jednou z pěti zemí podílejících se na misi Amisom.

[Blízký východ]

Izrael: OSN kritizuje Izrael za zrušení propustek do Izraele 83 000 Palestincům po útocích v Tel Avivu. Dle OSN se jedná o princip kolektivní viny, která je dle mezinárodního práva zakázána. Izrael se obhajuje, že se jedná o legitimní krok k ochraně svých obyvatel proti teroristům. Kromě zrušení propustek Izrael také zrušil 204 pracovních povolení rodinám útočníků, dále bylo uzavřeno rodné město útočníků.

Turecko: Turecké bojové letouny zaútočily v severním Iráku a v jihovýchodním Turecku na Kurdské bojovníky. Tyto útoky se odehrály v pátek a v sobotu, jejich cílem byly střelecké pozice Kurdské strany práce (PKK). Při těchto útocích zemřelo 27 bojovníků PKK. Během tří měsíců bylo zabito přes 1000 bojovníků PKK v oblasti okolo Syrských hranic.

[Euroatlantický prostor]

Polsko: Ministry obrany Antoni Macierewicz oznámil ochotu Polska podpořit alianční boj proti IS. Do Egejského moře bude k podpoře jednotek vyčleněna raketová fregata ORP Kościuszko. Polsko dále vyšle čtyři víceúčelové letouny F-16 k plnění průzkumných úkolů nad územím Sýrie. Letouny budou operovat nejspíše z letišť v Jordánsku, nebo Kuwaitu. Posledním příspěvkem budou polské speciální síly, které by měly pomoci s výcvikem „bojovníků proti terorismu“.

Finsko: Na nedávné spekulace o možném finském členství v NATO odpovědělo Rusko hlasitými námitkami proti možné destabilizaci bezpečnostní situace plynoucí z rozšíření NATO. Kromě výhružek došlo v případě Finska i k diskusi. Ministři zahraničních věcí uvedených států se setkali za uzavřenými dveřmi na začátku tohoto týdne. Zmíněná schůzka je součástí série podobných rozhovorů, které završí schůzka prezidentů obou zemí v červenci.

[Jižní Asie]

USA/Afghánistán: Barack Obama uvolnil pravidla upravující bojovou činnost amerických vojáků v Afghánistánu. Ti budou nově moci bojovat po boku místních mužů ve zbrani při operacích proti Tálibánu. Dříve měly toto povolení pouze speciální jednotky. Dále jde o letecké útoky, jež se nebudou omezovat pouze na obranu amerických vojáků, ale budou používány kdykoli je velitel uváží za vhodné. Proaktivní americký přístup přichází na počátku letní ofenzívy Tálibánu, jež byla loni nad síly afghánské armády. Letošní útoky mají být podle odhadů ještě silnější.

Indie: Indický premiér Narendra Modi zavítal na návštěvu do Spojených států, kde se setkal s vysokými politickými představiteli včetně prezidenta Baracka Obamy a přednesl projev na půdě Kongresu, za který sklidil ovace ve stoje. Hlavními tématy byl boj proti terorismu, námořní bezpečnost v Asii, setrvání americké přítomnosti v Afghánistánu a prohlubování ekonomických vazeb mezi Indií a USA. Při návštěvě byla navíc dohodnuto vybudování šesti jaderných reaktorů firmou Westinghouse. Indové také budou nově členy Skupiny jaderných dodavatelů a Kontrolního režimu raketových technologií.

[Latinská Amerika]

Kolumbie: Po jednáních kolumbijské vlády a FARC byl oznámen pilotní projekt na nahrazení zakázaných plodin. Projekt bude spuštěn ještě před podepsáním konečné mírové smlouvy, ke které ještě zbývá vyjednat poslední bod ohledně odzbrojení a demobilizace jednotek FARC. Na projektu se budou podílet zástupci obou stran i místních komunit. Projekt navazuje na odminovací plán z roku 2015 a bylo pro něj vybráno několik komunit, ačkoliv se jej mohou účastnit i jiné, pokud se tak samy rozhodnou. Jeho začátek je naplánován na 10.7. 2016. Ačkoliv zatím stále zbývá projednat poslední bod smlouvy, obě strany již několikrát prokázaly ochotu se dohodnout.

Venezuela: Státy Latinské Ameriky se začaly hlouběji zaobírat alarmující situací ve Venezuele. Brazílie a Paraguay prostřednictvím svých ministrů zahraničí vyjádřily vážný zájem o venezuelskou krizi, zejména o neustálé zhoršování ekonomické a lidskoprávní úrovně panující ve státě. Země se rozhodly vzájemně spolupracovat a pokusit se nastolit dialog mezi venezuelskou vládou Nicolase Madura a jeho opozicí, a to za pomoci demokratických institucí a praktik. Brazílie zároveň hodlá blokovat Venezuelu ve střídajícím se předsednictví ekonomické organizace Mercosur. Jak Mercosur, tak Organizace amerických států svolaly speciální schůzky kvůli narušování demokracie ve Venezuele.

[Post-sovětský prostor]

Kazachstán: Kazašské bezpečnostní složky v rámci protiteroristické operace zastřelily dalších pět lidí, kteří byli podezřelí z napojení na útoky ze závěru předminulého týdne. Tehdy došlo k sérii útoků na obchody se zbraněmi a vojenskou základnu ve městě Aktobe. Celkem si vyžádaly dvacet mrtvých: tři členy národní gardy, čtyři civilisty a třináct útočníků. Tím se staly nejhorším incidentem tohoto druhu od vyhlášení nezávislého Kazachstánu. Dle prezidenta Nazarbajeva se jednalo o saláfisty řízené ze zahraničí, senát ale souvislost s náboženstvím nevidí.

Edit: Útočníků bylo nakonec zabito osmnáct.

Ukrajina: Donedávna vězněná ukrajinská pilotka a poslankyně parlamentu Naďa Savčenková je ochotná vést dialog se separatisty na východě země. Dle ní k míru vedou dva kroky: prodloužení protiruských sankcí a přímá komunikace se separatisty mimo rámec dohod z Minsku. Vůdce tzv. Doněcké lidové republiky odpověděl, že bude jednat s kterýmkoli oficiálním vyslancem ukrajinské vlády, ale jen v rámci minských dohod. Mimo to se Savčenková, jež se po svém propuštění stává významnou politickou figurou, vyslovila pro konání předčasných parlamentních voleb. Vyloučila ale, že by plánovala revoluci.

[Východní Asie]

Japonsko: Námořnictva Spojených států, Indie a Japonska pořádají osmidenní námořní cvičení Malabar, které se uskuteční ve Filipínském moři.  Hlavními předměty cvičení mají být námořní hlídkování a průzkum, protiletecká obrana, hladinový a protiponorkový boj  nebo naloďovací operace. Indicko-americké námořní cvičení Malabar se uskutečňuje už do roku 1992, přičemž Japonsko se zapojilo již několikrát ve snaze stát se permanentním členem. Pravidelné členství Austrálie je také předmětem jednání.

Korejský poloostrov: Severokorejští hackeři během několika let pronikli do více než 140 tisíc počítačů jihokorejských vládních agentur. Tento průnik měl položit základy pro celkový masivní kyber útok, ale záměr byl včas odhalen. Operace byla zahájena v roce 2014, ale na průniky se přišlo až na začátku tohoto roku. Ukradeno mělo být přes 42 tisíc dokumentů a ve 40 tisíc případech mělo jít o dokumenty týkající se obrany (např. plány křídel letounů F-15).