[Audioverze]
[Blízký východ a severní Afrika]
Írán: Ředitel Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Rafael Grossi oznámil, že Teherán odstranil celkem 29 kamer z budov spojených s atomovou energií v zemi. Írán tak učinil poté, co jej rada MAAE ve své rezoluci pokárala za snahu urychlit svůj jaderný program bez ohledu na předchozí dohody. Děje se tak na pozadí vleklých vyjednávání o návratu k jaderné dohodě z roku 2015 (tzv. JCPOA) mezi Íránem na jedné straně a stálými členy Rady bezpečnosti OSN, Německa a Evropské unie na straně druhé. Grossi označil odstranění kamer za možnou „smrtelnou ránu“ pro budoucí vyjednávání.
Sýrie: Lety z Damašku byly pozastaveny poté, co podle syrských představitelů Izrael podnikl raketový útok na tamní letiště. Syrská protivzdušná obrana zneškodnila většinu střel, útok ale poškodil ranvej. Poblíž letiště se podle opoziční Syrské observatoře pro lidská práva nachází sklady íránských milic. Jedná se o poslední z řady izraelských útoků poblíž Damašku, ale i v jiných syrských městech. Není to poprvé, co Izrael zaútočil přímo na oblast kolem damašského letiště. Těmito útoky se snaží narušit íránskou infrastrukturu v zemi.
[Euroatlantický prostor]
Švédsko: Strategicky umístěný ostrov Gotland v jižní části Baltského moře byl znovu militarizován. Švédská vláda vyslala na ostrov stovky svých vojáků. Spolu s aliančními jednotkami cvičí obranu a dobývání ostrova. V souvislosti s děním na Gotlandu bylo během víkendu možné pozorovat zvýšenou ruskou námořní aktivitu v oblasti. Od konce studené války Švédsko své jednotky z ostrova postupně stahovalo, až jej roku 2005 demilitarizovalo kompletně. Současná militarizace ostrova probíhá v souvislosti s obavami z možné agrese ze strany Ruské federace.
USA: Americká Sněmovna reprezentantů ve středu 8. června schválila zákon, který zvyšuje věkovou hranici pro nákup poloautomatických zbraní z 18 na 21 let a zakazuje prodej velkokapacitních zásobníků. Vše musí ovšem schválit také Senát, kde k průlomu dosud nedošlo. Na přípravě nové legislativy pracují zástupci demokratů i republikánů. Šance na shodu stále trvá, a to i za cenu kompromisů. Hromadných útoků střelnou zbraní bylo v USA jen letos již 246. Z toho důvodu se stala zbraňová politika jedním z hlavních témat veřejné debaty a zájem o řešení je patrný napříč politickým spektrem.
[Jižní Asie]
Indie: Dva lidé zemřeli během pátečního střetu mezi hinduisty a muslimy na východě země. Násilné nepokoje byly podníceny poznámkami dvou představitelů vládnoucí strany BJP o proroku Mohamedovi. K protestům se připojili také muslimové států Jižní Asie a Blízkého východu, jejichž vlády výroky odsoudily a dožadují se veřejné omluvy. Ve středu byla zpřísněna opatření týkající se veřejné bezpečnosti v návaznosti na výhružný dopis, ve kterém ozbrojení islamisté slibují, že budou bránit čest proroka bombovými útoky.
Srí Lanka: Svaz energetického sektoru ve středu oznámil, že od půlnoci vstoupí do časově neomezené stávky. Pracovníci největší elektrárenské společnosti CEB tak protestují proti nové legislativě vlády upravující státní energetický sektor. V reakci na stávku vydal prezident Gotabaja Radžapaksa oznámení udělující zaměstnancům povinnost hlásit se do práce. Země tak současně s prohlubující se ekonomickou krizí čelí rostoucímu nebezpečí výpadků elektřiny. V jednání mezi vládou a svazem zatím nedošlo k žádnému pokroku.
[Latinská Amerika]
Bolívie: Bývalá prezidentka Jeanine Áñezová byla odsouzena k 10 letům vězení. Bolivijský soud ji uznal vinnou z organizování převratu, který ji vynesl k moci během politické krize v roce 2019. Konkrétně byla odsouzena za „rozhodnutí v rozporu s ústavou“ a za „zanedbání povinností“. Áñezová tvrdí, že je nevinná. Její obhajoba bude apelovat na mezinárodní orgány a domáhat se spravedlnosti. Naplánované jsou také pochody na protest proti rozhodnutí soudu. Kromě Áñezové byli odsouzeni také bývalý velitel ozbrojených sil Williams Kaliman a bývalý policejní velitel Vladimir Calderon.
Nikaragua: Vláda povolila rozmístění ruských jednotek, letadel a lodí za účelem výcviku a vymáhání práva. Na základě dekretu mohou ruské jednotky zasahovat také v rámci humanitární pomoci, záchranných a pátracích misích nebo při přírodních katastrofách. Nikaragua také uvedla, že stejné povolení platí pro námořní a letecké síly Venezuely, Hondurasu, Guatemaly, Dominikánské republiky, Kuby, Mexika, Salvadoru a Spojených států. Dočasné přijetí cizích vojsk má za cíl rozvoj spolupráce v různých oblastech, včetně boje proti organizovanému zločinu a obchodování s drogami.
[Postsovětský prostor]
Ruská federace: Prezident Vladimir Putin podepsal zákon, podle kterého se v Rusku nebudou plnit rozhodnutí Evropského soud pro lidská práva ve Štrasburku přijatá po 15. březnu 2022. Rusko v polovině března ohlásilo odchod z Rady Evropy, pod kterou štrasburský soud spadá. Podle nového zákona se bude odškodnění, které nařídil soud, napříště vyplácet pouze v rublech a pouze na účty v ruských bankách. Peněžní odškodnění smí generální prokuratura vyplácet do 1. ledna 2023. Napříště rozsudky Evropského soudu pro lidská práva nebudou důvodem ke změně rozhodnutí ruských soudů.
Ukrajina: Soud samozvané Doněcké lidové republiky odsoudil dvojici Britů a Maročana k trestu smrti. Podle soudu muži bojovali na Ukrajině jako žoldnéři. Odsouzení ale tvrdí, že jsou řádnými vojáky ukrajinské armády a že s nimi proto má být zacházeno jako s válečnými zajatci. Na území Ukrajiny byl také zabit český dobrovolník bojující proti ruské armádě. Muž přišel o život v pátek na Donbasu. Podle dostupných informací byl prvním zabitým z českých dobrovolníků, kteří se připojili k ukrajinským ozbrojeným silám.
[Subsaharská Afrika]
Demokratická republika Kongo/Rwanda: Napětí mezi zeměmi se nadále zvyšuje poté, co došlo k několika vzájemným nařčením. Obě strany se obviňují z provedení přeshraničních raketových útoků, přičemž konžská vláda uvádí, že na jejím území došlo i ke ztrátám na životech. DRK navíc obviňuje Rwandu z podpory rebelské skupiny M23, která v rámci nové ofenzívy napadla i mírové sbory OSN a dle OSN se řadí mezi nejhorší pachatele zneužívání lidských práv. Rwandská armáda navíc údajně poslala na území DRK v přestrojení okolo 500 svých speciálních jednotek.
Mali: Vojenská junta oznámila, že přechod k civilní vládě bude trvat dva roky počínaje 26. březnem 2022, ačkoliv jednání o návratu civilní vlády s Hospodářským společenstvím západoafrických států (ECOWAS) stále nebylo ukončeno. ECOWAS toto rozhodnutí nepodporuje a rozhodlo se ponechat sankce uvalené na Mali. Tyto sankce vzešly z neuspořádání demokratických voleb v únoru 2022, jak bylo původně plánováno. Prezident Senegalu a předseda Africké unie Macky Sall uvedl, že dle něj je stále možné s malijskou vojenskou juntou ujednat urychlení přechodu k civilní vládě.
[Západní Pacifik]
Japonsko: Premiér Fumio Kišida sľúbil v piatok na summite Šangri-La v Singapure väčšiu bezpečnostnú rolu ostrovného štátu v regióne v rámci novej „diplomacie realizmu“, ktorou sa krajina čiastočne odvracia od svojej pacifistickej doktríny. Tokio taktiež zváži vytvorenie schopnosti preventívneho útoku ako odpoveď na stupňujúcu hrozbu Číny, Severnej Kórei a teraz Ruska. Zároveň podporí susedov v Tichomorí rozvojovou pomocou vo výške minimálne 2 miliárd dolárov, hliadkovými člnmi a výcvikom námorného personálu v snahe zvýšiť ich obranyschopnosť.
Kambodža: Minister obrany Tea Banh v stredu započal stavbu rozšírenia námornej základe Ream na juhu krajiny, ktorá má byť financovaná z grantov od Čínskej ľudovej republiky. Súčasťou balíku budú aj dodávky vojenskej techniky a oprava 8 lodí. Po obavách USA a Austrálie o autonómiu krajiny a bezpečnosť regiónu však odmietol, že by rozšírenie prístavu bolo čisto pre potreby Pekingu. Čínsky veľvyslanec Wang Wentian označil projekt za ukážku neotrasiteľnej kooperácie oboch armád a západné obvinenia zavrhol ako zasahovanie do vnútorných záležitostí Phnom Pénh.
[Kyberbezpečnost]
Kyberbezpečnost: Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) stojí před otázkou, zda vyplatit vyděračům výkupné v hodnotě desítek milionů korun. Minulý měsíc se tato instituce stala terčem úspěšného kybernetického útoku. Vyřazené je celé účetnictví a přístup ke smlouvám, které byly uložené na discích. Pozastavené je proto také vypisování zakázek, což znamená, že se zpozdí i soutěže na stavbu silnic a dálnic. Generální ředitel ŘSD Radek Mátl odhaduje, že organizace bude fungovat ve stavu jako před útokem za čtyři až pět měsíců. Připustil ale, že některá data mohou být ztracena definitivně.
