[Afrika]
Súdán: Africká unie (AU) přerušila členství Súdánu v organizaci. Stalo se tak v odpovědi na brutální vojenský zákrok proti demonstrantům, při kterém zemřely desítky lidí a stovky byly zraněny. Dle vyjádření Oddělení pro mír a bezpečnost bude přerušení členství trvat až do ustavení přechodné civilní vlády. AU tento krok považuje za zásadní k ukončení stávající súdánské krize. Unie už v minulosti varovala, že k vyloučení Súdánu dojde, pokud vojenská vláda neskončí. Politická sankce v podobě přerušení členství je nástrojem, který AU v minulosti užila proti svým členům již několikrát.
Alžírsko: Alžírské prezidentské volby, naplánované na 4. července, byly odloženy. Dle Alžírské ústavní rady byly zrušeny pro nedostatek kandidátů. Nové datum doposud nebylo oznámeno. Dočasný prezident Bensalah se nechal slyšet, že u moci zůstane, dokud nebude zvolena nová hlava státu. V odpovědi na toto prohlášení vyšly do ulic tisíce protestujících. Demonstranti nesouhlasí s konáním voleb, dokud v čele země zůstávají lídři mající vazby na bývalého prezidenta Boutefliku. Nepokoje začaly již v únoru – poté, co Bouteflika oznámil svůj záměr získat pátý prezidentský mandát.
[Blízký východ]
Írán: Ve čtvrtek americký prezident Donald Trump vyzval Írán k jednání ohledně nové jaderné dohody. Jedná se o pomyslný obrat v americko-íránských vztazích, jelikož až doteď vzájemný konflikt eskaloval. Trump prohlásil, že jen nechtějí, aby Írán vlastnil jaderné zbraně a na oplátku mu mohou pomoci s ekonomickou obnovou země. Na druhou stranu Spojené státy uvalily na Írán další sankce hned následují den. Íránský ministr zahraničí v kontextu uvalení dalších sankcí, označil pozvání k jednání jako pouhé prázdné gesto. V současné době podporuje Írán především Rusko a Čína, oba tyto státy vystupují proti americkým sankcím vůči Íránu.
Írán: Dle německých zpravodajských služeb se Írán stále pokouší získat zbraně hromadného ničení. Zpráva konkrétně hovoří o snaze íránských zpravodajců v zahraničí získat technologie k vývoji chemických, biologický a jaderných zbraní, dále se také zaměřují získání technologií na zlepšení svého balistického programu. Údajně se pokusili získat německý software pro vakuové a měřící systémy.
[Euroatlantický prostor]
USA: Od zveřejnění redigované zprávy zvláštního vyšetřovatele Roberta Muellera v druhé polovině dubna (psali jsme již dříve), se zodpovědným orgánům prozatím nedostalo odpovědi na důležité otázky. Ty se týkají například role americké kontrarozvědky v celém případu, jak v úterý uvedl předseda Zpravodajského výboru Sněmovny reprezentantů Adam Schiff. Ministerstvo spravedlnosti je podle dvou zdrojů z Kongresu podobně zdrženlivé i vůči Zpravodajskému výboru Senátu, a to i přesto, že v jeho čele stojí jak zástupce demokratů, tak republikánů.
ČR: Praha upoutala pozornost světových médií úterní demonstrací proti premiéru Andreji Babišovi, která proběhla na Václavském náměstí. BBC píše o největší demonstraci od pádu komunismu s účastí kolem 120 000 lidí. Náměstí je však pro organizátory demonstrace již příliš těsné a 23. 6. plánují rekord překonat na Letenské pláni. The New York Times přirovnává dynamiku protestů k situaci na Slovensku, kde nespokojenost občanské společnosti vedla k pádu vlády Roberta Fica. Babiš však zatím sedí klidně – podporován slabou ČSSD a prezidentem Zemanem.
[Západní Balkán]
Albánie/Severní Makedonie/Německo: Jednání Německého spolkového sněmu představuje komplikace pro aspiraci Albánie a Severní Makedonie ohledně členství v Evropské unii. Německý parlament sice úspěšně schválil přístupový protokol NATO se Severní Makedonií, ale neprodiskutoval podporu zahájení přístupových rozhovorů do EU pro Severní Makedonii ani Albánii. Díky tomu nemůže německá vláda schválit zahájení přístupových jednání s těmito dvěma aspirujícími zeměmi na zasedání Evropské rady, které proběhne 18. června. Další nejbližší možné datum, kdy Bundestag může tyto záležitosti projednávat je září tohoto roku. Zablokování v Berlíně přispěje k obavám vlád v Tiraně a Skopje, které rovněž čelí zvyšujícímu se skepticismu Francie a Nizozemí. Předseda Severní Makedonie začátkem tohoto týdne varoval, že tato zdržení ohrožují proevropskou vládu a přidávají podporu euroskeptickým pravicovým stranám.
[Jižní Asie]
Srí Lanka: Devět muslimských ministrů a dva provinční guvernéři v pondělí 3.6. rezignovali na své posty v reakci na rozsáhlé protesty. Ty zorganizovala bigotní budhistická organizace Bodu Bala Sena ve městě Kandy. Jeden z mnichů, Athuraliye Rathana Thero, již v sobotu začal držet protestní hladovku a obvinil guvernéry z podílu na velikonočních útocích. Therovi vyjádřil podporu mimo jiné i nejvyšší představitel katolické církve na Srí Lance, Malcolm Ranjith. Protesty a násilí vůči muslimům pokračují po dubnových velikonočních útocích na katolické kostely, při kterých zemřelo více než 250 lidí. V reakci na útok došlo k nepokojům, při kterých byly zničeny stovky muslimských podniků.
Pákistán: Armádní rozpočet kvůli finanční situaci v příštím fiskálním roce neporoste. Premiér Imrán Chán na Twitteru prohlásil, že armáda dobrovolně souhlasila s omezením svých financí. Ušetřené peníze se mají použít na rozvoj pohraničních regionů Chajbar Pachtúnchwá a Balúčistánu. Návrh rozpočtu bude zveřejněn v úterý, ale zmražení se nedotkne penzí, peněz na posílení bezpečnosti a zbraňové programy. Náčelník generálního štábu Bajwa řekl, že stagnující rozpočet nebude mít vliv na operační kapacity a neohrozí kvalitu života vojáků. Kvůli devalvaci rupie se však reálná finanční situace členů jedné z největších armád světa zhorší.
[Latinská Amerika]
Brazília: Tempo odlesňovania Amazonského pralesa bolo v priebehu minulého mesiaca najrýchlejšie za posledné desaťročie. Podľa zverejnených satelitných snímok zmizlo v máji 2019 až 739 štvorcových kilometrov zalesneného pralesa. Ochranári poukazujú najmä na rozšírenie nelegálnej ťažby v dôsledku politiky prezidenta Jaira Bolsonara. Ten dlhodobo prejavuje skepticizmus v boji proti klimatickým zmenám, počas niekoľkomesačného pôsobenia stihol zrušiť environmentálne organizácie a znížiť rozpočet určený na ochranu prírody.
Argentína/Brazília: V Buenos Aires vo štvrtok prebehlo rokovanie prezidentov Argentíny a Brazílie. Mauricio Macri a Jair Bolsonaro sa po stretnutí označili za partnerov a spojencov s ohromným potenciálom v ekonomickej a ľudskoprávnej oblasti. Medzi hlavné témy patrila možná obchodná dohoda Mercosuru s Európskou úniou, energetika či boj s organizovaným zločinom. Prezidenti sa taktiež zhodli na spoločnom postoji voči režimu Nicolása Madura vo Venezuele. Udalosť sa ale neobišla bez protestov Argentínčanov s heslom #ArgentinaRechazaBolsonaro (Argentína odmieta Bolsonara) a sloganom „Vaša nenávisť tu nie je vítaná“.
[Post-sovětský prostor]
Rusko: Poslanecké frakcie Dolnej komory ruského parlamentu (Štátna duma) sa zhodli na návrhu zákona, ktorý má priznať účastníkom „Operácie Dunaj“ (vpád vojsk Varšavskej zmluvy do Československa 1968) status vojnových veteránov. Súčasťou návrhu zákona je aj veta podľa ktorej došlo v roku 1968 k „oprávnenému vstupu legálne pozvanej armády ZSSR na územie ČSSR“. Návrh zákona vzbudil pozornosť v Česku a na Slovensku. Ostrý nesúhlas so snahami o legalizáciu udalostí roku 1968 chystá vyjadriť aj slovenský premiér P. Pellegrini počas návštevy Moskvy, ktorá sa uskutoční budúci týždeň.
Ukrajina: Ukrajinský parlament neprijal demisiu premiéra Hrojsmana. Novozvolený ukrajinský prezident V. Zelenský vyzval krátko po svojej inaugurácii premiéra Hrojsmana k demisii а ten jeho výzvu prijal. Za odvolanie premiéra však hlasovalo len 97 poslancov z potrebných 226. 63 poslancov hlasovali proti demisii, rovnaký počet sa hlasovania zdržal. Ukrajinská vláda tak naďalej pokračuje vo svojej činnosti. Podľa ukrajinských médií však prezident Zelenský využil svoje kompetencie a parlamentu predložil návrh na odvolanie ministrov obrany a zahraničných vecí, ako aj riaditeľa tajnej služby (SBU).
[Východní Asie]
Filipíny: Experti OSN kritizovali vládu prezidenta Rodriga Duterteho za jeho aktívnu vojnu proti drogám. Problémom podľa pozorovateľov nie je samotný cieľ, ale spôsob, aký vláda používa. Pri akciách polície zomrelo 5-12 tisíc ľudí, z toho podľa HRW mnohí bezprávne pri policajnom násilí. Obeťami sa podľa nich stali aj ľudskoprávni aktivisti, pričom sudcovia majú byť zastrašovaní. Preto experti žiadajú Radu OSN pre ľudské práva, ktorá sa má zísť 24. júna, aby vyslala medzinárodný tím expertov na prešetrenie situácie. V reakcii na kritiku prezident cez svojho hovorcu označil konanie ľudskoprávnych expertov za bezprecedentné zasahovanie nepriateľov štátu do suverenity Filipín. Fakty sú podľa prezidentovej administratívy prezentované skreslene, za účelom očiernenia filipínskej demokracie, pričom expertov OSN označili za „zahraničných propagandistov“.
Čínska republika: Pred januárovými prezidentskými voľbami na Taiwane sa rozšíril okruh kandidátov o nového favorita. Proti súčasnej prezidentke a zrejmej kandidátke vládnucej Demokratickej ľudovej strany (DPP), Cchaj Jing-wen, ohlásili kandidatúru už viacerí politici opozičného Kuomintangu. Za nového favorita je však pokladaný súčasný primátor druhého najväčšieho mesta krajiny, Kaohsiungu, Hana Kuo-ju. Han vniesol do prezidentskej debaty zahraničnopolitickú tému vzťahov s ČĽR. Zatiaľ čo Cchaj sa voči komunistom vymedzuje kriticky a varuje pred hrozbou útoku a zjednotenia, Han avizuje zbližovanie sa s pevninou kvôli navýšeniu hospodárskeho rastu. DPP takéto kroky odmieta kvôli obavám o stratu suverenity. Han nachádza podporu medzi vrstvou štátnych úradníkov, majúcich korene a príbuzných na čínskej pevnine, ktorým Cchaj pri úsporných opatreniach znížila benefity. Vo väčšine čerstvých prieskumov by Han prezidentku porazil.
[Moderní technologie a kyberbezpečnost]
Moderní technologie: Armáda Spojených států plánuje prvotní zavádění systému Assured Precision Navigation & Timing (APNT) pro brigádu dislokovanou v Německu. APTN má sloužit pro navigaci v případě rušení GPS signálu. Program má výrazný průběžně-transformační charakter. Zmíněná jednotka totiž bude vybavena první generací systému, kdy na základě zkušeností s provozem bude rozhodnuto o dalším postupu. Program jako celek je především reakcí na zvyšující se technické možnosti rušení GPS, které ukázali Rusové v Sýrii i Skandinávii.
Kyberbezpečnost: Microsoft ohlásil, že jeho nejnovější konfigurace nebude obsahovat expiraci platnosti hesel. To znamená, že systém po svých uživatelích nebude vyžadovat, aby si po určité době změnili své heslo, jako se tomu dělo doposud. Firma důvody ke změně popsala na blogu svého bezpečnostního týmu. Uvedla například, že vynucovaná změna vedla k výběrů lehce předvídatelných hesel. Uživatelé si také nová hesla často nepamatovali. Rozhodnutí Microsoftu, které bude postupně zaváděno, vychází z doporučení amerického Národního institutu standardů a technologií z roku 2017.
