[Afrika]
Pobřeží slonoviny: Druhé největší město Pobřeží slonoviny, Bouake, se v pátek stalo základnou rebelujících vojáků. Vojáci se dožadovali zvýšení platů a vyplacení bonusů. Armáda Pobřeží slonoviny je složena ze směsice vládních sil a bývalých rebelů, kteří bojovali proti vládě v občanské válce ukončené v roce 2011. Právě město Bouake bylo sídlem tehdejších rebelů a je pravděpodobné, že i skupina vojáků stojící za událostmi z tohoto pátku jsou bývalí rebelové. V neděli prezident Ouattara prohlásil, že došlo k dohodě s rebelujícími vojáky.
Čad: Čad, jeden z hlavních spojenců západu v oblasti Západní Afriky, oznámil ve čtvrtek, že uzavře hranici se sousední Libyí. K tomuto razantnímu kroku vláda dospěla kvůli obavám z možného pohybu militantních islamistů z Libye právě do Čadu. V oblasti hranice budou rovněž rozmístěny jednotky, které mají za úkol pohybu těchto osob zabraňovat. Přestože se Čad potýká s ekonomickými problémy, jeho armáda se řadí k nejsilnějším v oblasti a je hlavním spojencem západu v otázkách boje s islámským terorismem, především hnutím Boko Haram v sousední Nigérii.
[Blízký východ]
Izrael: Policie v týdnu zveřejnila nahrávku, na které izraelský předseda vlády, Benjamin Netanyahu, dojednává s vlastníkem tamních novin vzájemně prospěšný „obchod“. Druhý muž na nahrávce byl izraelským deníkem Haaretz identifikován jako Arnon Mozes, vlastník novin Yeditoh Ahronot. Netanyahu je navíc vyšetřován ve spojení s korupcí. Minulý týden byl navíc dvakrát vyslýchán právě v rámci „případu 1000“, ve kterém čelí obvinění z přijmutí nezákonného daru v hodnotě několika tisíc dolarů od nejmenovaného obchodníka a „případu 2000“, jehož detaily nejsou známy. V této situaci se hojně diskutuje o možné rezignaci premiéra.
Irák: Poprvé od října loňského roku, kdy započala irácká ofenzíva na znovudobytí Mosulu od Daesh (známý také jako Islámský stat), se irácké jednotky posunuly do historické části města. Po úspěšném obsazení klíčové oblasti Mosulu, al-Muthana, vládní jednotky dosáhly východního břehu řeky Tigris, jež protíná město. Dle vlády jsou dvě třetiny jižní oblasti Mosulu již pod její plnou kontrolou.
[Euroatlantický prostor]
ČR: Letošní rok bude pro AČR významný a to hned z několika důvodů. Nejdůležitější je rozpočet, který po několika letech překročí 50 mld. korun. Právě to je hodnota, kterou se označuje absolutní minimum peněz pro udržení schopností armády. Více peněz má jít nově na platy vojáků a na rozšíření jejich počtu až o 1000 mužů. Resort obrany, kterému se zatím nedařilo pokročit ve velkých zakázkách, by chtěl v letošním roce stihnout nákup 12 nových vrtulníků, 20 vozidel Pandur, 62 obrněnců Titus a modernizovat 33 houfnic Dana. K tomu by se rovněž mela uzavřít smlouva na servis provozovaných vrtulníků Mi za téměř 3,3 mld. a nákup náhradních dílů pro Pandury za 900 mil. Změny nastanou i v legislativě, kdy by podle návrhu zákona mohla vláda nasadit vojáky do ciziny bez souhlasu parlamentu, a podle další novely dojde k rozšíření pravomocí Vojenské policie.
Švédsko: Tato neutrální skandinávská země čelí výzvě v podobě výdajů na obranu. Švédsko hodlá v příštích letech výrazně modernizovat svoje ozbrojené síly. V plánu je např. nákup nejnovějších letounů Jas-39E/F Gripen, pořízení nové třídy ponorek, nákup vrtulníků ve verzi pro boj s ponorkami i rozšiřování dlouhodobě podfinancované protivzdušné obrany. Je s podivem, že země, kterou nechrání křídla NATO, vydala na obranu v roce 2016 pouze 1,1% HDP, tedy 6,1 mld. USD. To ovšem nestačí, protože na zvládnutí všech klíčových projektů je nutný rozpočet v minimální výši 9 mld. USD.
[Jižní Asie]
Pákistán: V sobotu vypršela dvouletá platnost zákona o vojenských tribunálech soudících lidi obviněné z terorismu. Tato kontroverzní norma byla vydána po útoku na školu v Péšáváru z konce roku 2014, kde zemřelo 141 lidí. Kritizována byla kvůli zahrnování civilistů pod vojenské soudy a utajování procesů. Za dva roky bylo usvědčeno 274 lidí, vykonáno 12 trestů smrti a dalších 149 nařízeno. Podle zdrojů z pákistánské vlády nebude platnost zákona prodloužena a případy terorismu budou souzeny civilními protiteroristickými soudy.
Indie: Indie vyjednává o prodeji svých raket země-vzduch s Vietnamem. Ten vyjádřil zájem jak o rakety Akash s dosahem 25 km, tak o společnou spolupráci vývoji na systému vzdušné obrany. Není jasné, zda dojde i k prodeji rakety BrahMos s plochou dráhou letu nebo jejích technologií, protože je vyvíjena ve spolupráci s Ruskem. Indie bude v rámci prohlubování strategického partnerství s Vietnamem pokračovat ve výcviku námořnictva na ponorkách třídy Kilo a začne trénovat vietnamské piloty stíhaček Suchoj.
[Post-sovětský prostor]
Rusko/USA: V pátek 6. ledna byl odtajněn report americké rozvědky, potvrzující ruský kybernetický zásah v průběhu prezidentské volební kampaně loni ve Spojených státech, namířený na diskreditaci kandidátky Demokratické strany Hillary Clintonové ve prospěch republikánce Donalda Trumpa. Report mimo jiné tvrdí, že Rusko učinilo kybernetické útoky proti obou dominantním politickým stranám s cílem získání citelných informací, ale hlavně diskreditovala demokraty. Údajně posílala citelná data webu Wikileaks, který je znám svým principem neangažovanosti. Ruská vláda a média zatím na report žádným způsobem nereagovali.
Moldavsko/Podněstří: Ve středu 4. ledna nově zvolené v roce 2016 prezidenti Moldavska Igor Dodon a neuznané Podněsterské moldavské republiky Vadim Krasnoselskij se setkali ve městě Bender, od roku 1992 kontrolovaném podněsterskou stranou. Podle Krasnoselského, prezidenti projednávali volný pohyb osob, železniční spojení, uznání dokumentů a jiná témata. Současní prezidenti Moldavska a Podněstří jsou známi svou proruskou pozicí. Dodon slíbil, že vyřeší podněsterskou otázku v průběhu svého prezidentského termínu. Na druhou stranu, Krasnoselskij je znám jako zastánce nezávislosti Podněstří. Problém Podněstří se bude projednávat na setkání mezi Dodonem a Putinem 17. ledna.
[Východní Asie]
Korejský poloostrov: I přes probíhající proces impeachmentu prezidentky Park Geun-hye Jižní Korea nezapomíná na svého severního souseda. Jihokorejské ministerstvo obrany oznámilo svůj záměr vytvořit během tohoto roku armádní brigádu se specifickým účelem eliminace severokorejského vedení v případě války. I když má vytvoření podobného úkolového uskupení poměrně smysl, jde především o součást rétoriky namířené pro KLDR.
Korejský poloostrov: Jedním z možných kandidátů na post jihokorejského prezidenta/prezidentky je Pan Ki-mun, bývalý generální tajemník OSN (2007-2016). I když vše začalo jako spekulace, sám Pan tuto myšlenku oficiálně nezavrhnul a zmínil, že po svém návratu do Jižní Koreje se setká s místními politiky a přáteli a „prodiskutuje s nimi, jak může posloužit své vlasti“. Mezi jeho nejvýraznější stoupence patří poslanci strany Saenuri (vládnoucí strana dosavadní prezidentky Park), kteří plánují vytvořit novou stranu.
