[Afrika]
Mali: Druhý puč v priebehu deviatich mesiacov nastal po tom, ako do novej vlády neboli vymenovaní dvaja prominentní členovia Národného výboru pre spásu ľudu. Vodca tejto junty, plukovník Assimi Goita, zadržal prezidenta Bah N’Daw a premiéra Moctara Ouane na vojenskej základni v Kati neďaleko Bamaka. Mnohé štáty jeho konanie verejne odsúdili. EÚ zaujala ráznejší postoj a uviedla, že je pripravená zvážiť cielené opatrenia proti politickým a vojenským vodcom. Zadržaní prezident aj premiér z funkcií rezignovali a následne boli prepustení. Goita sa vyhlásil novým prezidentom Mali a zaviazal sa, že v roku 2022 usporiada ďalšie voľby.
Rwanda/Francúzsko: Emmanuel Macron absolvoval symbolickú návštevu Rwandy s cieľom urovnať vzájomné vzťahy po dekádach diplomatických treníc spojených s Genocídou v roku 1994. Francúzsky prezident predniesol reč pri Pamätníku v Kigali, kde je pochovaných približne 250 000 obetí masových popráv. Priznal zodpovednosť krajiny za to, že udalostiam nezabránila. Oficiálne ospravedlnenie sa za činy počas vlády Mitterranda nevyslovil, no objektívne vysvetlil vtedajšie francúzske zapojenie, čo mieste autority ocenili.
[Blízký východ]
Sýrie: Prezident Bašár Asad zvítězil se ziskem více než 95 % zvítězil v syrských prezidentských volbách. Obhájil tak čtvrtý mandát a zemi oficiálně povede dalších 7 let. Volby se uskutečnily ve vládnou kontrolovaných částech země i navzdory hlasům volajících po hlasování pod mezinárodním dohledem. První z Asadových protikandidátů získal přes 3 procenta hlasů, druhý procento a půl. Volby byly opozicí, západními státy i OSN kritizovány, nejsou totiž považovány za legitimní a demokratické, a to především v souvislosti s potřebou vytvoření nové ústavy.
Izrael/Palestinská samospráva: Vysoká komisařka OSN pro lidská práva Michelle Bachelet prohlásila, že izraelské nálety v Pásmu Gazy válečnými zločiny. To je však platné pokud se prokáže, že byly nepřiměřené. Komisařka oznámila v úvodu mimořádného jednání Rady OSN pro lidská práva. Vyšetřovatelé nyní budou prověřovat veškerá podezření na porušení mezinárodního práva. Intenzivní boje mezi Izraelem a palestinským hnutím Hamás trvající 11 dnů skončily minulý týden po uzavření příměří.
[Euroatlantický prostor]
Evropská unie: Členské země EU rozhodly o nových sankcích proti běloruskému režimu, který přinutil nouzově přistát civilní letoun s opozičním aktivistou Ramanem Pratasevičem, jehož úřady uvěznily. Řada unijních zemí poté zakázala běloruským aerolinkám Belavia přistávat na svém území a přepravci z EU se navíc začali vyhýbat běloruskému vzdušnému prostoru. Svého spojence se však zastalo Rusko, které v odpověď zakazuje přistávat na svých letištích lety evropských leteckých společností. Není zatím jasné, jak dlouho tento stav potrvá.
USA: Spojené státy informovaly Rusko, že nemají v plánu vrátit se k dohodě o otevřeném nebi. Mnohostranná dohoda umožňuje provádět vzájemné kontrolní přelety nad signatářskými státy. Bývalý prezident Trump odstoupení loni vysvětloval tím, že Moskva ujednání nedodržovala, což však Rusko odmítalo. Následně pak začátkem letošního ledna oznámilo, že od dohody odstupuje také. Kontrolou plnění odzbrojovacích dohod a vojenských aktivit mělo dojít ke zvýšení vzájemné důvěry smluvních stran.
[Západní Balkán]
Severní Makedonie: Německý ministr pro Evropu, Michael Roth, navštívit zemi, aby podpořil začátek přístupových rozhovorů do EU. Minulý rok rozhovory zablokovalo Bulharsko, přičemž zpochybnilo makedonskou identitu a trvalo na tom, že má bulharské kořeny. Bulharský prezident Rumen Radev však nyní hovoří vůči Severní Makedonii smířlivěji a očekává pokrok v řešení této otázky ve druhé polovině června. Pro Severní Makedonii je členství v EU dalším krokem na Západ po tom, co se v roce 2020 stala třicátým členem NATO.
[Jižní Asie]
India/USA: Indický minister zahraničných vecí Subrahmanyam Jaishankar sa počas týždňa stretol s americkým ministrom zahraničných vecí Anthonym Blinkenom. Stal sa tak prvým indickým ministrom, ktorý navštívil Spojené štáty od nástupu Bidenovej administratívy. Predmetom debát boli predovšetkým globálne výzvy a prehlbovanie strategickej spolupráce medzi krajinami, so zreteľom na prebiehajúce problémy a napätie v regióne. Spojené štáty sú presvedčené, že spolupráca s Indiou je pre nich strategicky jednou z najdôležitejších, najmä v kontexte Číny.
Afghánistán: Tálibán se v noci na 24. května střetl s armádou 120 km od Kábulu. Boje se odehrály nedaleko 140tisícového města Mehtarlám, které je metropolí provincie Laghmán na východě země. Ozbrojenci zaútočili na místní věznici a poté byli potlačeni bezpečnostními složkami. Na sto jejich příslušníků bylo následně zadrženo pro zanedbání povinností a odesláno do Kábulu, jedním z nich i náměstek velitele zpravodajské služby NDS. V ten samý den povstalci zaútočili na základnu v provincii Baghlán a zabili 8 vojáků a dalších 7 zranili, obsadili v ní také další disktrikt. Navázali tak na územní zisky v provincii Wardak.
[Latinská Amerika]
Brazílie: Brazilská policie zadržela člena italské mafie ‚Ndrangheta Rocca Morabita, přezdívaného kokainový král Milána. Na operaci se kromě brazilské policie podílela Itálie a americké federální agentury FBI a DEA. V Jižní Americe byl Rocca Morabita zadržen již v roce 2017, o 2 roky později ale z uruguayského vězení uprchl dírou v zemi. Tehdy měl být převezen do Itálie, kde byl navzdory své nepřítomnosti odsouzen ke třiceti letům za mřížemi.
Brazílie: Tisíce Brazilců se v sobotu 29. května vydalo do ulic největších brazilských měst protestovat proti tomu, jak vláda postupuje při řešení koronavirové krize. President Jair Bolsonaro nadále odmítá zavést restrikce proti šíření viru, což obhajuje tím, že ekonomické škody by měly na zemi větší dopad než virus samotný. Brazílie je přitom s téměř půl milionem obětí druhou nejvíce zasaženou zemí nemocí Covid-10 a její zdravotnický systém je na pokraji kolapsu.
[Postsovětský prostor]
Bělorusko: Ve vzdušném prostoru země bylo zadrženo letadlo, na jehož palubě se nacházel kritik režimu prezidenta Alexandra Lukašenka Roman Pratasevič. Ten byl následně uvězněn. Letadlo irských aerolinek Ryanair letící z řeckých Athén do litevského Vilniusu bylo dle vyjádření Minsku zadrženo z důvodu podezření přítomnosti bomby na palubě. Incident odsoudil americký prezident Joe Biden, který označil běloruské jednání za „přímou urážku mezinárodních norem“ a celý incident označil za „pobuřující“.
Rusko/USA: Dlouho očekávaný meeting prezidentů Vladimira Putina a Joe Bidena se uskuteční 16. června v Ženevě. K oznámení došlo po přípravných setkáních zástupců obou velmocí v minulých týdnech. Během meetingu v Ženevě by mělo slovy Bílého domu dojít k projednání „celé řady ožehavých témat ve snaze obnovit předvídatelnost a stabilitu mezi USA a Ruskem“. Kreml ve svém prohlášení akcentoval otázky „strategické stability“ v rámci vzájemných vztahů, dále pak spolupráci v otázkách boji proti pandemii koronaviru a regionálním konfliktům.
[Východní Asie]
Samoa: V oceánskej krajine eskalovala politická kríza, vyplývajúca z tesných výsledkov parlamentných volieb konaných 9. apríla 2021. Víťazka volieb, Naomi Mata’afa zo strany FAST, v pondelok konala ustanovujúcu schôdzu parlamentu v stane pred parlamentom. Do budovy poslancov FAST-u nepustili politickí oponenti z doterajšej vládnucej strany HRPP. FAST vo voľbách získal 26 kresiel, HRPP 25. Líder HRPP, Tuialaepa Aiono Sailele Malielegaoi, premiér Samoy od roku 2021, neuznáva výsledky volieb a podal na Mata’afovú žalobu. De facto v krajine fungujú dve vlády, Mata’afovej novú vládu zatiaľ uznali Mikronézia a Palau.
Hongkong/ČĽR: Hongkonský parlament v štvrtok schválil reformu politického systému oblasti, ktorá do budúcna efektívne eliminuje akékoľvek šance opozície uspieť. Počet zákonodarcov sa zvyšuje zo 70 na 90, kým počet volených klesá z 35 na 20, pričom 40 poslancov bude nominovaných volebnou komisiou. Rovnako vzniká nový vetovací výbor s právom odmietnuť každého zvoleného poslanca, ktorý sa ukáže ako „nedostatočne vlastenecký“. Opozícia, ktorá rokovania parlamentu po represiách pro-demokratických politikov bojkotuje, rozhodnutie kritizovala.
[Moderní technologie a kyberbezpečnost]
Moderní technologie: Ruský štátny konglomerát Rostec oznámil, že počas najväčšej ruskej leteckej show MAKS-2021 predstaví nové stíhacie lietadlo 5. generácie. S veľkou pravdepodobnosťou by sa malo jednať o lietadlo o ktorom sa spoločnosť OAK (pod ktorú spadá Suchoi a Mig) zmienila už počas minulého roku. Malo by sa jednať o ľahké taktické supersonické jednomotorové stíhacie lietadlo so vzletovou hmotnosťou do 18 ton. Lietadlo by malo dosahovať rýchlosť presahujúcu Mach 2. Dôraz má byť kladený na manévrovateľnosť vďaka motoru Izdeliye 30 s vektorovou prítlačnou tryskou s pomerom ťahu k hmotnosti väčším ako 1. Lietadlo je založené na skúsenostiach a technológiách použitých pri vývoji prvej ruskej stíhačky 5. generácie SU-57, ktorú má nový stroj v operačnom nasadení dopĺňať a podporovať.
Kyberbezpečnost: Podle Microsoftu hackeři stojící za loňskými útoky prostřednictvím chyb v softwaru firmy SolarWinds opět spustili kybernetickou ofenzivu proti více jak 150 vládních agentur, think tanků a dalším organizacím. Hackeři ze skupiny, kterou Microsoft nazývá „Nobelium“, se během minulého týdne zaměřila na několik tisíc emailových adres převážně ze Spojených států. Nobelium je podle Microsoftu ruská hackerská skupina napojená ruskou Službu vnější rozvědky (SVR). Cíle útoku jsou údajně převážně organizace aktivní v oblasti mezinárodní rozvojové a humanitární pomoci, útočníci své oběti oslovovali přes emailovou adresu agentury USAID, nad kterou se jim podařilo převzít kontrolu.
