[Afrika]
Uganda: Za teroristické útoky z roku 2010 bylo odsouzeno pět lidí, kterým soud uložil doživotní tresty. Teroristické útoky tehdy zabily 74 lidí. Mezi odsouzenými je i Isa Ahmed Luyima, který je hlavním organizátorem útoků a je spojován s militantní islamistickou skupinou al-Shabab. Ze spáchání útoků byli shledáni vinnými ještě další dva obvinění, kterým soud vyměřil 50 let ve vězení. Jedná se přitom o první odsouzení lidí napojených na al-Shabab mimo území Somálska. Oběťmi explozí se stali fotbaloví fanoušci sledující tehdejší světový šampionát.
Nigérie: Nigerijská žena popsala, jak ji unesli lidé podezřelí z napojení na islamistickou organizaci Boko Haram. Následně ji byly podávány drogy a měla se stát sebevražednou útočnicí na tržišti. Khadija Ibrahim čekala na autobus ve městě Maiduguri ležícím na severovýchodě země, když byla unesena dvěma muži. Následně se dozvěděla, že měla zaútočit na tržiště ve městě Kano. Nakonec se ji však podařilo utéct. Žena má nyní policejní ochranu. Není to však první případ, kdy Boko Haram provedla útoky tímto způsobem.
[Blízký východ]
Sýrie/Irák: Tento týden se v Sýrii a Íráku nesl v o trochu jiném duchu než ty předcházející. Na území pod kontrolou Islámského státu (Daesh) začaly dvě nové hlavní ofenzívy, které by mohly znamenat významnou změnu ve snažení jednotek bojujících proti Daesh. První ofenzívou se stala operace irácké armády zahájená v pondělí společně se šíitskými milicemi na město Falludža. Již o víkendu byli její obyvatelé vyzváni, aby opustili město. Druhým počinem je kurdská operace v okolí hlavního města samozvaného islámského chalífátu Rakka. Skupina Syrských demokratických sil (SDF), jejímž hlavním motorem jsou právě kurdské jednotky YPG, zahájila boje v úterý. Svoji roli v nich hrají i američtí vojáci, v Iráku podporují operace letecky, v Sýrii Kurdům pomáhají i pozemní speciální jednotky.
Izrael: Izraelský stát považovaný za nejstabilnějšího hráče v regionu právě zažívá vlastní politickou krizi v řadách vládního kabinetu. Ve vládě izraelského premiéra Benjamina Netanyahu nahradil ministra obrany Moshe Ya’alona pravicově smýšlející Avigdor Liberman, ten je některými hlasy považován za populistu mimo jiné i díky svým výrokům směrem na Palestince odsouzené za terorismus, u nichž by se nezdráhal používat trest smrti. Týden po Ya’lonově rezignaci jej následoval ministr životního prostředí Avi Gabbay, ve svém proslovu varoval před nástupem extremistických tendencí ve vládě. Liberman čeká na potrvzení ve funkci izraelským parlamentem. K Libermanově jmenování se vyjádřily i Spojené státy s tvrzením, že vyvolávají legitimní pochybnosti ohledně vládního závazku k izraelsko-palestinskému vyrovnání. Tomu by se měly věnovat mírová jednání začínající 3. června v Paříži.
[Euroatlantický prostor]
NATO: Poslední týden v květnu bylo zahájeno cvičení NATO s názvem Swift Response 2016, kterého se účastní na 5 000 vojáků z šestnácti aliančních zemí. Náplní cvičení je prověřit schopnost spojenců reagovat na ohrožení východního křídla NATO. Součástí je tak i výsadek amerických vojáků z 82. výsadkové divize, kteří absolvují desetihodinový let ze Spojených států a budou vysazeni spolu s britskými a polskými výsadkáři v okolí města Toruň. Swift Response je jedno z mnoha cvičení, které se letos uskuteční ve východní Evropě. Někteří vojáci v Polsku zůstanou i nadále a budou se účastnit dalšího cvičení Anakonda či Saber Strike v Pobaltí.
NATO: Divize pro veřejnou diplomacii NATO sestavila pracovní skupinu z polských expertů na bezpečnost, kteří představili několik klíčových bodů, o nichž se bude hovořit na summitu Aliance ve Varšavě. Mezi hlavní témata diskuse by mělo patřit posílení tzv. východního křídla Aliance, zaměření se na všechny druhy hrozeb včetně nestátních aktérů či spolupráce s partnery. Summit se bude konat 14. a 15. června ve Varšavě. Podrobný report můžete očekávat na našem portále.
[Jižní Asie]
Afghánistán: Tálibán jmenoval nového vůdce po zavražděném Achtaru Mansúrovi. Stal se jím náboženský soudce Hajbatulláh Achúndzáda, který je považován za velmi konzervativního. Jeho zástupcem je nově Sirádžuddín Hakkání, vůdce teroristické organizace Hakkáního síť, na něhož se bude Achúndzáda spoléhat ve vojenských otázkách. S novým vedením se smírčí jednání s vládou stávají ještě méně pravděpodobná. Očekávají se naopak další útoky, jak bude dosazený amír al-mu’minín (kníže věřících) konsolidovat svou pozici.
Indie: Indický premiér Narendra Modi podniknul státní návštěvu do Iránu, kde jednal se svým protějškem Hasanem Rúháním. Výsledkem cesty je podepsání řady dohod, zejména pak o sdílení zpravodajských informací pro boj s terorismem a extremismem, dohoda o vylepšení íránského přístavu Čáhbahár, který vybudovali Indové a používají ho pro strategický přístup do Afghánistánu, a dohoda o společném vybudování továrny na hliník. Oba státy spolu mají dobré vztahy, především díky značným dodávkám ropy.
[Latinská Amerika]
Venezuela: Venezuelská ekonomická krize se stále prohlubuje. Posledním opatřením, kterým se vláda prezidenta Madura snaží tento negativní vývoj zvrátit, je prodej zlatých rezerv. Za první čtvrtletí tak měla jihoamerická země prodat zásoby za 1.7 miliardy dolarů. Venezuelské zlaté rezervy vznikly z velké části díky politice předchozího prezidenta Hugo Cháveze, který se tak chtěl odpoutat od závislosti na americkém dolaru. Protikrizová opatření ovšem v zemi sužované obrovskou inflací ovšem stále nefungují.
Brazílie: Definitivní rozhodnutí o odvolání prezidentky Rousseff by mělo padnout v průběhu srpna. Vyplývá to ze zveřejněného časového plánu, kterým se bude odvolací proces v příštích měsících řídit. Prezidentka by tak měla 20. června stanout před vyšetřovací komisí, přičemž závěr vyšetřování a závěrečné doporučení hlasujícím senátorům by mělo být zveřejněno 25. července. Odvolací procedura tak bude probíhat i v průběhu olympijských her, jenž se letos konají v Rio de Janeiru. Na Brazílii tak vrhá i v tomto mezinárodním kontextu velmi špatné světlo.
[Post-sovětský prostor]
Rusko: Jednou z priorit ruské vlády má být rozvoj vojenské infrastruktury na Sachalinu a Kurilách, sporných ostrovech ležících v blízkosti Japonska. Uvedl to velitel Východního vojenského okruhu Sergej Surovikin. Dle něj má ministerstvo obrany přijmout „bezprecedentní opatření“, jež vyloučí riziko vzniku sebemenší hrozby. Část území je nárokovaná Japonskem, které nad ní ztratilo kontrolu po druhé světové válce. Přestože představitelé obou zemí o této problematice společně jednají, prohlášení nevybočuje z nastoleného trendu jednostranného posilování vojenské pozice ostrovů.
Rusko/Ázerbájdžán: Minulý týden došlo k propuštění hned dvou mediálně známých vězenkyň: ukrajinské pilotky Nadi Savčenkové v Rusku a investigativní novinářky Chadídži Ismajlové v Ázerbájdžánu. Obě ženy byly zatčeny v roce 2014 a v obou případech se hovořilo o zpolitizovaných procesech, kvůli čemuž Moskva i Baku čelily vytrvalé mezinárodní kritice. Nejasný však zůstává osud podobných, avšak méně známých případů – v Rusku má být za obdobných okolností drženo dalších 12 Ukrajinců a organizace Freedom House hovoří o více než 80 politických vězních v ázerbájdžánských celách.
[Východní Asie]
Korejský poloostrov/Uganda: Během návštěvy jihokorejské prezidenty, Park Geun-Hye se na summitu ugandský prezident Yoweri Museveni zavázal k ukončení vojenské spolupráce se Severní Koreou. Tato spolupráce má podobu především ve formě několika desítek severokorejských policejních a vojenských poradců, kteří trénují místní síly. Uganda je jednou z několika afrických zemí, které stále udržují vztahy s jinak izolovaným severokorejským režimem.
Vietnam: Během své první návštěvy v Hanoji americký prezident Obama zrušil embargo na prodej zbraní. Tento krok vzbudil kritiku především u ochránců lidských práv, kteří po Obamovi chtěli, aby lidská práva přidal do agendy jednání, jak ale neučinil. Urovnání vztahů s bývalým nepřítelem je nepochybně reakcí na konflikt v Jihočínském moří, kde má své spory s Čínou i Vietnam. Z Hanoje už přicházejí náznaky, že by Vietnam mohl mít zájem o letouny F-16, hlídkové námořní letouny P-3C Orion nebo bezpilotní letouny.
