[Audioverze]
[Blízký východ a severní Afrika]
Irán/Grécko: Námorníctvo Iránskych revolučných gárd zadržalo dva tankery plávajúce pod gréckou vlajkou. Ako dôvod bolo uvedené bližšie nešpecifikované porušenie námorných predpisov vo vodách Perzského zálivu. Podľa agentúry AP však ide pravdepodobne o odvetu za grécku pomoc pri americkom zadržaní iránskeho tankeru z dôvodu údajného porušenia sankcií. Tieto incidenty zrejme súvisia s napätím ohľadom rokovaní o obnovení jadrovej dohody, ktoré sa momentálne ocitli na mŕtvom bode.
Turecko: Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan prehlásil, že Turecko čoskoro zaháji novú vojenskú operáciu na severovýchode Sýrie. Tá by mala rozšíriť existujúcu 30-kilometrovú bezpečnostnú zónu na sýrskej strane hranice. Znepokojenie vyjadrili Sýrske demokratické sily (SDF) pod kurdským vedením a ich hlavní spojenci USA. Turecko chce operáciu spustiť v dobe, kedy je proti vstupu Fínska a Švédska do NATO. Obe krajiny totiž v minulosti uvalili na Turecko zbrojné embargo. Švédsko tiež hostí členov Strany kurdských pracujúcich (PKK), ktorá pôsobí na tureckom území a je označovaná za teroristickú organizáciu.
[Euroatlantický prostor]
Kosovo: Spojené státy americké vyjádřily podporu kosovské snaze o připojení se do programu NATO, Partnerství pro mír. O týden dříve Kosovo rovněž podalo žádost o vstup do Rady Evropy. Důvodem je zhoršená bezpečnostní situace v Evropě a snaha Kosova se zapojit do mezinárodních struktur. Výsledek této snahy ale není jistý. Slovensko, Španělsko, Řecko a Rumunsko, tedy členové NATO i Rady Evropy, totiž Kosovo neuznávají. Podporu integrace balkánských států do evropských struktur vyjádřil již dříve i německý kancléř Olaf Scholz a další evropští politici.
Španělsko: Premiér Pedro Sánchez oznámil, že vláda schválí zákon reformující španělskou zpravodajskou službu Centro Nacional de Inteligencia (CNI). Zákon by měl posílit kontrolu služby a transparentnost. Dojde také ke konkrétnějšímu vymezení pravomocí a jejich zpřesnění. CNI v minulosti sledovala pomocí spywaru Pegasus katalánské politiky. Kvůli skandálu již dříve skončila ředitelka CNI Paz Estebanová. CNI přitom působí jako rozvědná i jako kontrarozvědná služba.
[Jižní Asie]
Pakistan: Bývalý premiér Imrán Chán vyzval vládu na vyhlásenie nových volieb do pár dní. Pokiaľ k tomu nedôjde, vyhrážal sa usporiadaním pochodu do hlavného mesta s tromi miliónmi jeho prívržencov, s cieľom zvrhnúť vládu a vynútiť predčasné voľby. Vláda reagovala povolaním vojakov na stráženie vládnych budov a prezidentského úradu. Pochod začal z mesta Pešávar na severovýchode krajine smerom na Islamabad. Počas pochodu došlo k niekoľkým stretom medzi políciou a protestujúcimi. Chán následne náhle odvolal plánované zhromaždenie z dôvodu vyhnutia sa ďalšiemu násiliu.
Srí Lanka: Prezident Gotabaja Radžapaksa požiadal o naliehavú medzinárodnú pomoc v boji proti finančnej kríze. Aktuálna hospodárska situácia sa označuje za jednu z najvážnejších v krajine od vyhlásenia samostatnosti v roku 1948. Srí Lanka je takmer v bankrote, nedokáže splatiť svoje zahraničné pôžičky a nemá dostatok základného tovaru, paliva a liekov. Ekonomická kríza podnietila politické a sociálne nepokoje, ktoré trvajú takmer dva mesiace. Počas nich sa protestujúci usadili pred úradom prezidenta žiadajúc jeho rezignáciu. Polícia následne za účelom potlačenia demonštrácií reagovala použitím slzotvorného plynu a vodných diel.
[Latinská Amerika]
Brazílie: Policejní zásah ve favele Vila Cruzeiro v Riu de Janeiru si vyžádal více než 20 obětí. Razie byla zaměřena převážně na jeden z nejmocnějších brazilských zločineckých gangů Comando Vermelho. Místní obyvatelé uvedli, že střelba začala ve čtyři hodiny ráno v zalesněné oblasti nedaleko favely. Operace mezi místními vyvolal rozhořčení, jelikož se cítí ve své komunitě terorizováni a uvězněni. V následujících týdnech tak budou požadovat nezávislé vyšetření zásahu ze strany organizací na ochranu lidských práv a představitelů OSN.
Salvador: Kongres podruhé odsouhlasil prodloužení nouzového stavu, který původně vstoupil v platnost na konci března. Po sérii 62 vražd během jediného víkendu bylo zatčeno již více než 34 000 podezřelých členů několika gangů. Skupiny na ochranu práv kritizují přísná opatření. Tvrdí, že zatýkání je často svévolné, založené na vzhledu osob nebo na místě, kde žijí. Průzkumy však naznačují, že nouzový stav má mezi obyvateli Salvadoru silnou podporu. Dle jejich slov jsou už unaveni ze současné nadvlády gangů, každodenního vydírání a nespočtu vražd.
[Postsovětský prostor]
Moldávie: Bývalý proruský prezident země Igor Dodon byl odsouzen k třiceti dnům domácího vězení. Moldavský soud přistoupil k verdiktu na základě obvinění Dodona z korupce a vlastizrady. Podle bývalého prezidenta byl verdikt vynesen na objednávku současné, prozápadně orientované prezidentky země Maie Sandu, vládnoucí od roku 2020. Toto tvrzení moldavská vláda odmítá. Vnitropolitické turbulence přicházejí po měsících obav, že by mohla být Moldávie skrze separatistický, Kremlem podporovaný region Podněstří zavlečena do současného rusko-ukrajinského konfliktu.
Ruská federace/EU: Francouzský prezident Emmanuel Macron a německý kancléř Olaf Scholz v sobotu absolvovali telefonický rozhovor s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Tématem jednání byla prohlubující se humanitární krize v souvislosti s válkou na Ukrajině. Putin během rozhovoru lídry obou evropských mocností varoval, že pokračování dodávek zbrojní techniky na Ukrajinu povede k další destabilizaci regionu. Šéf Kremlu je dle svých slov ochoten jednat o uvolnění blokády ukrajinských přístavů a vývozu ruských hnojiv, což ale podmínil stažením ekonomických sankcí uvalených na Ruskou federaci.
[Subsaharská Afrika]
Africká unie: Během humanitárního summitu v Rovníkové Guinee vyzval současný předseda Africké unie, senegalský prezident Macky Sall, ke zrušení mezinárodně uplatňovaných sankcí vůči Zimbabwe. Ty dle jeho míněné prohlubují ekonomickou a humanitární krizi v zemi. Zimbabwe čelí sankcím již více než 20 let, a to kvůli násilnému pronásledování opozice a nezávislého tisku. Dvoudenní summit má dále řešit řadu humanitárních a politických krizí, které v současnosti zasáhly mnohé státy afrického kontinentu.
Somálsko: Mezinárodní měnový fond (MMF) prodloužil o tři měsíce období, během něhož může somálská vláda čerpat finanční pomoc. Tříletý program v rámci, kterého je zemi poskytována pomoc ve výši 400 milionu dolarů z fondu MMF, měl být původně ukončen v půlce května, pokud by do té doby nebyla ustavena nová vláda. Dlouho odkládané prezidentské volby se však nakonec uskutečnily 15. května. Nová administrativa zažádala o tříměsíční prodloužení lhůty, aby se mohla podrobněji seznámit s reformami požadovanými MMF, jejichž implementace je nutnou podmínku pro poskytování finanční podpory.
[Západní Pacifik]
Kambodža/Spojené státy: Vzájemné vztahy mezi Phnompenhem a Washingtonem prožívají nejpozitivnější období za posledních 72 let. V rozhovoru během Světového ekonomického fóra v Davosu tak prohlásil Kao Kim Hourn, kambodžský ministerský delegát premiéra Hun Sena. Zároveň dodal, že Phnompenh očekává přijetí kroků Bidenovy administrativy vedoucích ke zrušení mezinárodních sankcí uvalených na dovoz zbraní v roce 2021 z důvodu porušování lidských práv a blízkého napojení na aktivity Čínské lidové republiky.
Malajsie/Thajsko: Příhraniční město Tak Bai, ležící na pomezí thajsko-malajsijské hranice v provincii Narathiwat, zažilo ve středu 25. května sérii bombových výbuchů a střelby cílených na místní policejní stanici, během které došlo ke zranění tří osob. Prozatímní vyšetřování útok spojuje s nelegální činností lokálních drogových kartelů. Pohraniční oblasti na thajsko-malajsijské hranici jsou dlouhodobě místem, ve kterém dochází ke střetům thajských muslimských separatistů a státních ozbrojených složek.
[Kyberbezpečnost]
Kyberbezpečnost: Rada Evropské unie schválila nové závěry týkající se dalšího vývoje postoje Evropské unie ke kyberbezpečnosti. Reformulace jejího postoje je do velké míry ovlivněna aktuální situací a s ní spojenými aktivitami státních i nestátních aktérů v kyberprostoru. Rada vyzývá především k posílení odolnosti, spolupráce a k vyšší prevenci a obraně proti kyberútokům. Přestože závěry jsou poměrně obecné, Rada Evropské unie očekává jejich implementaci v roce 2023. Vyzývá proto Evropskou komisi a další relevantní instituce, aby přicházely s doporučeními, jak vytyčených cílů dosáhnout.
