[Afrika]
Jižní Súdán: Stovky lidí byly zabity při střetech dvou etnik ve státě Jonglei na východě země. Podle vlády zemřelo 287 lidí, včetně zaměstnance organizace Lékaři bez hranic a dalších dvou humanitárních pracovníků poté, co vypuklo násilí mezi etniky Murle a Lou Nuer. Mnozí další pak byli zraněni střelnými zbraněmi. Mnoho lidí rovněž ztratilo domovy, které byly vypáleny. Má se údajně jednat o pomstu etnika Murle v podobě útoku na šest vesnic, a to za podobný útok z února 2020, kdy muži z etnika Lou Nuer vyplenili dobytek a unesli děti etnika Murle.
Libye: Vojenské síly spojené s mezinárodně uznanou vládou převzaly kontrolu nad třemi vojenskými základnami Libyjské národní armády vojenského velitele Khalifa Haftara. Ten má svou základnu na východě země. V posledních týdnech se podařilo jednotkám mezinárodně uznané vlády získat řadu měst, strategickou leteckou základnu a zničit několik protivzdušných systémů původem z Ruska, a to s tureckou pomocí. Haftar pak v prohlášení svým vojákům uvedl, že bude bojovat proti tureckému kolonialismu. Jeho vojáci byli přitom vytlačeni z několika pozic na jih od Tripolisu. Podle něj má jít však o přeskupení.
[Blízký východ]
Izrael: Stovky webových stránek se ve čtvrtek ráno staly terčem kybernetického útoku. K útoku se přihlásila skupina „Hackeři Spasitelovi“, obsah domovských stránek nahradilo anti–izraelské video se záběry hořícího Tel Avivu a zprávou: „Odpočet zničení Izraele započal již dávno.“ O několik hodin později bylo napadeno i několik továren, hackeři hrozili vypuštěním dat konkurenci a požadovali výkupné. Hackery se podařilo vystopovat do Pásma Gazy, Turecka a severní Afriky. Nabízené spojení útoku s Íránem nebylo potvrzeno.
Izrael/Palestinská samospráva: Prezident palestinské samosprávy (PA) Mahmúd Abbás oznámil ukončení dohod s Izraelem a Spojenými státy. Rozhodnutí se má týkat všech dohod, včetně bezpečnostní spolupráce. Jednotliví představitelé PA se k rozhodnutí staví odlišně, někteří mají rozhodnutí pouze za deklaratorní, které nepřinese žádnou změnu, ostatní to však považují i za konec Dohod z Osla. Abbásovo prohlášení přišlo po pondělním oznámení ministra obrany Bennyho Gance započít s implementaci amerického mírového plánu Deal of the century.
[Euroatlantický prostor]
Maďarsko: Soudní dvůr EU vyhodnotil detenční tábory pro žadatele o azyl na hranicích Maďarska jako nelegální. Tamní vláda je proto zrušila. Tyto takzvané tranzitní zóny byly kritizované zejména pro až vězeňské podmínky. Okolo 280 žadatelů o azyl tak bude přemístěno od hranic do přijímacích center po celé zemi. Maďarská vláda je s rozhodnutím nespokojena a chápe ho jako ohrožení bezpečnosti EU. Zpřísnila tedy pravidla pro žadatele pro azyl. Nyní musí podávat své žádosti na ambasádách nebo konzulátech v sousedních zemí.
USA: Administrativa prezidenta Trumpa se rozhodla odstoupit od Open Skies Arms Control Treaty, která je uzavřená mezi 34 státy zejména ze Severní Ameriky a Evropy včetně Ruska. Smlouva o otevřeném nebi jednotlivým státům zajišťuje přístup neozbrojených průzkumných letounů nad územím ostatních smluvních stran s cílem podpořit vzájemnou důvěru v oblasti kontroly zbrojení. Ačkoliv pro ostatní strany zůstává smlouva platná, její osud je nyní nejistý, a vše záleží zejména na reakci Ruska.
[Západní Balkán]
Severní Makedonie: Lidskoprávní aktivisté protestovali poté, co Ústavní soud zrušil nový antidiskriminační zákon. Dlouho očekávaný zákon, přijat v květnu minulého roku, připouštěl i sexuální orientaci jako potenciální důvod diskriminace. Absence tohoto zákona mezinárodní komunitou kritizována. Návrh na jeho zrušení podali členové bývalé státní antidiskriminační komise, kdy důvodem byly nesrovnalosti v hlasování. Ústavní soud potvrdil, že zákon musí být schválen většinou všech poslanců parlamentu, místo toho zákon odhlasovala pouze většina přítomných poslanců. Zrušení zákona přichází pro jeho příznivce v nešťastnou dobu, jelikož je parlament rozpuštěn a čeká se na předčasné volby.
[Jižní Asie]
Afghánistán: Prezident Ašraf Ghaní a jeho politický rival Abdulláh Abdulláh se dohodli na rozdělení moci. Po měsících nejistoty bylo 17. května dojednáno, že Abdulláh povede vládní Vrchní radu pro národní usmíření vyjednávající o míru s Tálibánem. Ten v neděli jednostranně vyhlásil třídenní příměří u příležitosti svátku Íd al-fitr ukončujícího postní měsíc ramadán. Jeho bojovníci se mají zdržet také vstupu na území ovládaná vládou. Afghánské ozbrojené síly budou podle prezidenta příměří dodržovat a použijí sílu pouze v sebeobraně. Sváteční klid zbraní byl poprvé dodržován v roce 2018.
Indie: Pět kol rozhovorů mezi indickými a čínskými jednotkami skončilo neúspěchem. Nadále tak pokračuje před časem znovu otevřený spor na vzájemné hranici v oblastech Ladakh a Sikkim. Ten byl vyvolán protesty čínské armády proti konstrukci cesty významné pro zásobovací potřeby indické armády. Protesty následovalo několik násilných incidentů mezi znepřátelenými vojáky, které zahrnovaly pěstní bitky i útoky tupými předměty. Obě strany za poslední tři týdny v oblasti rapidně navyšují počty nasazených jednotek, které na indické straně dosáhly okolo 20 000, tak, aby vyrovnaly přicházející čínské posily.
[Latinská Amerika]
Chile: Na okraji hlavního města Santiago de Chile lidé protestovali proti nedostatku základních potravin kvůli aktuální izolaci města. V rámci nepokojů lidé házeli kameny a zapalovali požáry. Protestující se střetli s policií, která k potlačení nepokojů použila slzný plyn a vodní dělo. K nepokojům došlo v jedné z nejchudších částí města. Části města byly kvůli vysokému nárůstu nakažených osob virem COVID-19 úplně zablokováno a izolováno.
Venezuela: Venezuela v následujících dnech očekává dodávky benzínu z Íránu. Z obavy ze zabránění doručení dodávky Spojenými státy bude íránské tankery doprovázet venezuelská armáda. Írán má dodat do země asi 1,53 milionu barelů benzínu. Venezuela i Írán podléhají americkým sankcím a dle USA touto transakcí jasně porušují i sankce mezinárodní. Navíc USA v nedávné době posílily svou přítomnost v Karibiku, avšak dle mluvčího Pentagonu se proti íránskému nákladu nechystá žádná operace a Spojené státy se v této oblasti zaměřují na protidrogové operace.
[Východní Asie]
ČĽR: V piatok sa začal Ľudový kongres Komunistickej strany Číny. Okrem toho, že na ňom po prvý raz po 30 rokoch nezverejnili očakávaný rast čínskej ekonomiky na súčasný rok, premiér Li Keqiang ohlásil návrh novej bezpečnostnej legislatívy pre Hongkong. Zákon by mal centrálnej vláde umožniť v rámci boja proti terorizmu a separatizmu pozastavovať platnosť Základného zákona a zriaďovať na území Hongkongu nové úrady. Podľa miestnych pro-demokratických politikov má zabrániť opakovaniu protestov z roku 2019. Dennis Kwok označil prípadné schválenie zákona za koniec politiky jedna krajina-dva systémy a faktický zánik Hong Kongu. Návrh zákona kritizoval tiež prezident USA Donald Trump.
Čínska republika/USA: Ministerstvo zahraničných vecí USA v stredu odsúhlasilo predaj amerických torpéd pre taiwanské ponorky. Nákup torpéd MK-48 Mod 6 v hodnote 180 mil. USD USA schvaľujú ako krok slúžiaci amerických bezpečnostným záujmom cez zvyšovanie obranyschopnosti Taiwanu. V rovnaký deň začala taiwanská prezidentka Cchaj Jing-wen svoje druhé volebné obdobie. V inauguračnom prejave ostro odmietla účasť ostrovného štátu na politike ČĽR jedna krajina-dva systémy. Cchaj vyhlásila, že jej krajina zotrvá na princípoch mieru, rovnosti, demokracie a dialógu.
[Moderní technologie a kyberbezpečnost]
Moderní technologie: Letectvo a Vesmírne sily Spojených štátov sa usilujú o prijatie 3D tlače za hlavný pilier udržateľnosti. Úrad pre rýchlu udržateľnosť (RSO) amerického letectva oznámil, že dosiahol prvý míľnik v spolupráci so spoločnosťou General Electric na 3D tlači kovových súčiastok leteckého motora (čerpadla pre motory f-110). Takáto spolupráca poukazuje veľmi sľubné prijatie vytlačených kovových častí ako možnosti riešenia súčasných a budúcich výziev ako sú napríklad zmenšujúce sa dodávateľské základne, alebo maloobjemové objednávky neatraktívne pre tradičných výrobcov.
Kyberbezpečnost: Letecká společnost EasyJet se v minulém týdnu stala obětí sofistikovaného kybernetického útoku. Ukradena byla podle společnosti data (e-mailové adresy a cestovní detaily) zhruba devíti milionů klientů, u více než dvou tisíc lidí se navíc hackerům podařilo získat i platební údaje. K datům obsahujícím informace o cestovních dokladech se útočníci podle oficiálního vyjádření EasyJetu nedostali. Přesto se v současnosti jedná o jeden z největších útoků na území Velké Británie, kvůli kterému EasyJetu – potýkajícímu se s finančními problémy v důsledku koronavirové krize – hrozí vysoká pokuta za neuchránění dat svých klientů.
