[Afrika]
Jižní Súdán: Mírové rozhovory usilující o ukončení občanské války v Jižním Súdánu skončily neúspěchem. Cílem rozhovorů byla úprava a oživení mírové smlouvy podepsané v roce 2015, snahy mediátorů o nalezení kompromisu ve sporných otázkách však selhaly. Konflikt, kterému již padly za oběť desetitisíce lidí a jenž vysídlil čtvrtinu populace, tak bude nadále pokračovat. Konkrétní problematické body vyjednávání známy nejsou. Šance na návrat k jednacímu stolu se zatím zdají být mizivé.
Somálsko: Několik desítek obětí mají na svědomí střety mezi somálským regionem Puntland a Somalilandem. Boje se zdají být znovu-zažehnutím více než deset let trvajícího periodického ozbrojeného konfliktu o sporný region Sool. Vojenský velitel Puntlandu popsal událost jako „pekelnou bitvu“, která si vyžádala na 40 mrtvých a místní donutila k opuštění oblasti. Obě strany viní z agrese svého protivníka. Spor o území se táhne již od roku 1991, kdy se Somaliland odštěpil od Somálska, dodnes však jako stát postrádá mezinárodní uznání.
[Blízký východ]
Írán: Nejvyšší duchovní vůdce Íránu, ajatolláh Alí Chameneí ve svém projevu představil sedm podmínek, při jejichž naplnění a dodržování je Írán ochoten zachovat jadernou dohodu (JCPOA), od které na začátku května odstoupily Spojené státy. I díky znovuobnoveným sankcím je jedním z hlavních požadavků, aby evropské banky chránily obchod s Íránem a oponovaly sankcím a aby byl garantován prodej íránské ropy. Evropské státy by dle Chameneího měly navíc odsoudit jednání USA a měla by se vynechat otázka vývoje a výroby balistických střel, přestože je to právě jeden z nejvíce kontroverzních bodů, který byl předmětem nesouhlasu americké administrativy s dohodou.
Libanon: Saad Harírí již potřetí stanul v čele libanonské vlády. V premiérském křesle ho podpořilo 111 poslanců z celkových 128. Přestože před několika měsíci z nenadání krátce odstoupil z pozice předsedy vlády a rozpoutal tak diplomatickou roztržku mezi Saudskou Arábií a Libanonem, respektive Hizballáhem, podpora jeho předsednictví vzrostla. Na úkor jeho strany však v posledních parlamentních volbách značně posílil Íránem podporovaný Hizballáh, který spolu se spojenci drží přes polovinu parlamentních mandátů. Zůstává nadále otázkou, nakolik vzájemné spory budou překážkou stabilnímu prostředí pro žádoucí ekonomický růst či potýkání se s problémem migrace.
[Euroatlantický prostor]
USA/KLDR: Americký prezident Donald Trump zrušil minulý čtvrtek setkání se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem, které mělo proběhnout 12. června. Důvodem byly Kimovy protiamerické projevy. O den později v pátek Trump prohlásil, že je připraven vyhlásit proti Severní Koreji „desítky nových sankcí“. V sobotu Trump naopak řekl, že setkání s Kimem možná proběhne a ve hře je znovu původní datum 12. června tohoto roku. Spojené státy doufají, že dialog se Severní Koreou povede k její denuklearizaci.
ČR: Ministryně obrany v demisi Karla Šlechtová se v souvislosti s pozastavenou zakázkou na mobilní radary obrátila na Vojenskou policii. Podle Šlechtové je zakázka za tři a půl miliardy korun problematická, protože společnost RETIA, která radary české armádě dodává měla otevřenou bezpečnostní prověrku. Nákup radarů připravoval její ministerský předchůdce Martin Stropnický. Šlechtová již nechala prověřit několik zakázek, které Stropnický připravil. Současné používané armádní radary mají životnost maximálně dva roky.
[Jižní Asie]
Indie: Dva dny před plánovanou návštěvou Kašmíru premiérem Narendrou Módím došlo k nové vlně šarvátek na hranici s Pákistánem. V očekávání protiindických nepokojů se po celém regionu Džammú a Kašmír rozmístily tisíce indických vojáků. To je v ostrém kontrastu k omezení vojenských operací po dobu Ramadánu, jež bylo před týdnem vyhlášeno. Separatistická hnutí v reakci na boje i návštěvu vyhlásila stávky škol a řady podniků. Na vůdce aktivistů bylo v reakci uvaleno domácí vězení. Premiér ve svém proslovu zdůraznil, že cesta k vyřešení konfliktu vede jedině skrz ekonomický rozvoj regionu. Vláda v Kašmíru spustila několik projektů, krom jiného kontroverzní vodní elektrárnu v údolí Gurez.
Afghánistán: Čtvrteční zpráva amerického Zvláštního generálního inspektora pro obnovu Afghánistánu (SIGAR) uzavírá, že snahy o stabilizaci země mezi lety 2002 a 2017 z velké části selhaly. USA přecenily svou schopnost vybudovat a reformovat státní správu, absence strategie a tlak na okamžitý úspěch měly za výsledek nárůst korupce, zhoršení konfliktů a zvýšenou podporu povstalců. Chybou byla také prioritizace nebezpečných distriktů, v nichž byly stabilizační projekty zahajovány v době konfliktu a nebyly schopné získat podporu obyvatelstva. Úspěch tak většinou slavily jen po čas fyzické přítomnosti koaličních jednotek a jejich evaluace byla slabá. USA za stabilizační projekty utratily 4,7 miliardy dolarů.
[Latinská Amerika]
Kolumbie: Policie znovu zatkla jediného živého pomocníka Pabla Escobara Jhoa Jaira Velásquea známého pod přezdívkou Popeye kvůli jeho vydírání. Popeye byl z vězení, kde odpykával trest za vraždy pro Pabla Escobara, propuštěn po 22 letech vězení v roce 2014. Od té doby se stal výrazným youtuberem ostře se vyjadřujícím k levicovým guerillám nebo vládě prezidenta Madura. V poslední době na sociálních sítích vyhrožoval a urážel levicového kandidáta na prezidenta Gustava Petra a jeho příznivce.
Guatemala/USA: Americká hraniční policie zastřelila dvacetiletou guatemalskou imigrantku Claudiu Patriciu Gómez Gonzáles. Ta se snažila dostat do USA, aby si vydělala peníze na studium na vysoké škole. Podle americké policie, policista minimálně jednou vystřelil do skupiny, kterou považoval za nebezpečnou. Policista je momentálně vyšetřován texaskou policií a FBI. Policie na místě zatkla další tři ilegální guatemalské imigranty, kteří se snažili z místa uprchnout.
[Post-sovětský prostor]
Petrohrad : Tento týždeň sa v ruskom Petrohrade koná Petrohradské ekonomické fórum, ktoré sa nesie v hesle „Vytváraj ekonomiku dôvery“. V rámci ekonomického fóra na ktorom sa zúčastňujú stovky diplomatov a politikov z celého sveta došlo aj na niekoľko stretnutí v rámci ktorých boli rozoberané aj politicko – bezpečnostné otázky. Najkľúčovejšie stretnutie sa odohralo medzi ruským prezidentom Vladimirom Putinom a jeho francúzskym kolegom Emanuelom Macronom, pre ktorého je to zároveň prvá oficiálna návšteva Ruska. Hlavnou témou rozhovorov bola okrem ekonomickej spolupráce aj jadrová dohoda s Iránom. Moskva ocenila snahu Európy zachovať dohodu s Iránom aj napriek odstúpeniu USA. Francúzsko však podľa Macrona trvá na upravení zmluvy, ktorá by už mala brať do úvahy aj ambície Iránu v oblasti vývoja balistických striel. Bokom však nezostali ani témy ako Ukrajina, Sýria či problematika kyberpriestoru pričom sa obaja lídri zhodli na potrebe medzinárodne právnej úpravy v tejto oblasti.
Moskva/Canberra/Amsterdam: Austrália a Holandsko tento týždeň oficiálne obvinili Rusko zo zostrelenia malajského civilného lietadla MH17 nad Donbasom v roku 2014. Stalo sa tak po tom ako medzinárodný tím expertov z Holandska, Belgicka, Austrálie, Malajzie a Ukrajiny určil, že raketa systému Buk ktorou bolo lietadlo zostrelené patrila regulárnej jednotke ruskej armády a to konkrétne 53. brigáde protivzdušnej obrany sídliacej v Kursku. Vyšetrovaciemu tímu sa vďaka analýze fotografií a videí podarilo zdokumentovať trasu odpaľovacieho zariadenia Buk, ktoré malo byť v dňoch 23-25.6.2014 privezené z Ruska a kam sa po 17.7.2014 vrátilo. Podľa britskej investigatívnej skupiny Bellingcat mal na transport Buku osobne dohliadať vysoký predstaviteľ ruskej vojenskej rozviedky GRU Oleg Ivannikov, ktorý sa podieľal aj na riadení ruských jednotiek na Donbase. Moskva akúkoľvek vinu za zostrelenie malajského lietadla kategoricky odmieta.
[Východní Asie]
Taiwan: Čínský vliv v afrických zemích roste a s ním i požadavky, aby státy přerušily diplomatické styky s Taiwanem. Ve čtvrtek vazby s ostrovem přerušila Burkina Faso a jediným africkým spojencem zůstalo Svazijsko. Formální vztahy s Taiwanem udržuje 18 zemí světa, převážně chudé středoamerické státy a ostrovy v Pacifiku. Jako důvod pro změnu pozice vůči Taiwanu uvedla Burkina Faso vývoj ve světě a socio-ekonomické výzvy. Čína jakékoliv snahy o vábení taiwanských spojenců na svou stranu popírá a ostrov považuje za svou součást.
Austrálie: Asi padesát sportovců hledají australští úředníci po pořádání Commonwealth Games, které se uskutečnily 4.-15. dubna. Jedná se například o reprezentanty Rwandy, Ugandy nebo Kamerunu. Přestože je obvyklé, že na mezinárodních sportovních událostech někteří účastníci prodlužují svá víza nebo žádají o azyl, letošní čísla jsou vysoká. Kromě pohřešovaných sportovců žádá o azyl dalších 190. Australská imigrační politika dlouhodobě čelí kritice OSN kvůli porušování lidských práv. Žadatelé o azyl čekající na vyřízení jsou odváženi do táborů na Papua Nová Guinea nebo Nauru.
[Moderní technologie a kyberbezpečnost]
Moderní technologie: Americké velitelství pro speciální operace (USSOCOM) by podle šéfa pro akvizice Jima Smitha mohlo mít již v příštím roce funkční prototyp exoskeletu TALOS (Tactical Assault Light Operator Suit) pro testy “s posádkou”. Exoskelet je ve své podstatě robotická kostra obklopující uživatele, snímající a kopírující jeho pohyby. Umožňuje mu tak podávat výrazně vyšší fyzické výkony a nést více prvků balistické ochrany. Ačkoliv je projekt o proti původním plánům o rok zpožděn, stále se jedná o velmi výrazný pokrok, díky mnoha technologickým výzvám které musel a musí TALOS překonat, jako efektivní zdroj energie, sladění pohybů uživatele se skeletem či dostatečně efektivní balistická ochrana.
Kybernetická bezpečnosť: Spoločnosť Cisco v stredu upozornila na malware, ktorý zasiahol vyše 500 000 routerov a úložných zariadení vo vyše 50 krajinách sveta. Bezpečnostní analytici sa domnievajú, že sa môže jednať o prípravu na masívnejší kybernetický útok namierený proti Ukrajine, za ktorým má stať Rusko. Operácia nazvaná VPNFilter totiž využíva časť kódu, ktorá sa v minulosti pripísala Moskve. Malware pritom v sebe ukrýva aj sebadeštrukčnú funkciu a modul zacielený na priemyselné počítače bežne využívané v elektrárňach.
