[Afrika]

Mozambik: Džihádisté věrní Islámskému státu zvyšují svou aktivitu v severní provincii Cabo Delgado. Za první čtyři měsíce letošního roku došlo v Cabo Delgadu k trojnásobnému počtu násilných incidentů oproti stejnému období minulého roku. Během května povstalci provedli již 11 útoků. Armádě se sice minulý týden podařilo neutralizovat 50 džihádistů, ale v bojích se neobejde bez pomoci soukromých kontraktorů. Po ruské Vagnerově skupině, která se v březnu po značných ztrátách ze země stáhla, nyní s armádou operuje jihoafrická společnost Dyck Advisory Group.

Benin: V západoafrické zemi se o víkendu uskutečnily i přes hrozbu šíření koronaviru kontroverzní komunální volby. K jejich bojkotu vyzvaly opoziční strany, jelikož ty nejvýznamnější z nich byly z voleb vyloučeny. Odložení voleb doporučil i africký soud pro lidská práva, vláda ale stanovisko odmítla a na protest se soudem omezila vztahy. Politická krize v Beninu přetrvává od loňských parlamentních voleb, z nichž byly opoziční strany taktéž vyloučeny a všechny mandáty získaly politické subjekty spojené s prezidentem Patricem Talonem.

[Blízký východ]

Saudská Arábie: Rijád zavádí dosud nevídaná úsporná opatření. Země se odhodlala ke skokovému zvýšení daně z přidané hodnoty o dvě třetiny a království omezilo i doposud štědré příspěvky pro státní zaměstnance. Pod tlakem klesající ceny ropy a komplikací vyvolaných COVID 19 se tamní ekonomika dostává do vážných finančních problémů. Státem vlastněná společnost Saudi Aramco oznámila propad zisku o čtvrtinu. Nízká cena ropy, která během letošního jara klesla nejníže za posledních 21 let, nedávno přiměla státy OPEC+ k historicky největšímu koordinovanému snížení produkce. 

Irán: Palba do vlastních řad během námořních manévrů zabila 19 námořníků. Vojenského cvičení se podle vyjádření Teheránu účastnilo více plavidel a incident si kromě téměř dvou desítek zabitých vyžádal také řadu raněných. K nehodě došlo v Ománském zálivu, nedaleko Hormuzské úžiny, kterou běžně proudí pětina světové ropy. Teherán obětem nehody vystrojil státní pohřeb.  

[Euroatlantický prostor]

Spojené státy: Minulý pátek proběhlo v Oválné pracovně Bílého domu oficiální představení vlajky Vesmírných sil Spojených států. Ty jsou nejnovější složkou Ozbrojených sil a vznikly na konci roku 2019 vyčleněním z Letectva, v současné době zde slouží zhruba 16 000 příslušníků. Podle prezidenta Donalda Trumpa bude vesmír hrát důležitou roli v budoucích konfliktech a ocenil pokrok, kterého Vesmírné síly dosáhly. Vlajka i znak Vesmírných sil se ale kvůli svého hlavního motivu staly terčem žertů, motiv totiž připomíná logo sci-fi universa Star Trek.

Španělsko: Královské námořnictvo se během minulého týdne připojilo do programu European Patrol Corvette (EPC). Ten spadá pod Stálou strukturovanou spolupráci v oblasti obrany a bezpečnosti (PESCO), do které jsou zařazený téměř všechny členské státy EU, s výjimkou Malty a Dánska. Cílem EPC je vyvinout novou řadu lodí, disponující pokročilými obrannými prostředky a střelami proti vzdušným a pozemním cílům. V současné době je do EPC zapojena také Itálie, Francie a Řecko, zájem má však i Portugalsko a Bulharsko. První dodávku lodí by měla dostat Itálie v roce 2027.

[Západní Balkán]

Bosna a Hercegovina: V Sarajevu se uskutečnila mše na uctění památky ustašovských jednotek a civilistů, kteří byli zabiti jugoslávskými partyzány v rakouských Korutanech, kam uprchli po pádu režimu. Vedl ji bosenský kardinál Vinko Puljic a zúčastnili se jí i někteří bývalí politici. Mše, kterou odsoudila mimo jiné americká či izraelská ambasáda, vyvolala antifašistický pochod, kterého se zúčastnilo kolem pěti tisíc lidí.

[Jižní Asie]

Nepál, Indie: Příprava nové nepálské politické mapy zahrnující i území Kalapani nadále prohlubuje nedávno oživené teritoriální spory mezi oběma zeměmi. Její publikaci oznámila nepálská prezidentka Bidhya Devi Bhandari jako reakci na otevření nové indické cesty, vedené konfliktním územím. Učinila tak poté, co bylo předešlé zbudování stanoviště nepálských ozbrojených policejních sil, které od středy hlídkují na společné hranici, označeno náčelníkem štábu indické armády za možný výsledek čínského politického vlivu na zemi. Nicméně mluvčí indického ministerstva zahraničí následně oznámil, že je země odhodlána řešit spor v duchu společných přátelských vztahů vzájemným dialogem.

Afghánistán: Prezident Ghaní nařídil bezpečnostním složkám přejít po dvou velkých útocích z aktivní obrany do ofenzívy. V úterý vpadli 3 střelci do porodnice v šíitské čtvrti Kábulu. Než byli zlikvidováni, zabili 24 lidí včetně 16 matek a 3 novorozeňat. K útoku se nikdo nepřihlásil. V ten samý den se v provincii Nangarhár na pohřbu policejního důstojníka odpálil sebevražedný atentátník z tzv. Islámskému státu, zabil 32 lidí a na 70 zranil. Další smrtící útoky se v průběhu týdne odehrály v provinciích Paktia, Kábul a Chóst. Tálibán oba úterní útoky odsoudil, volá po jejich vyšetření a prohlásil, že je plně připraven odrazit jakoukoli ofenzívu.

[Latinská Amerika]

Spojené státy/Kuba: Washington opätovne zaradili Kubu na zoznam krajín, ktoré nespolupracujú v oblasti boja proti terorizmu. USA odstránili komunistický režim zo zoznamu v roku 2014, avšak za administratívy Donalda Trumpa sa otepľovanie vzťahov medzi krajinami skončilo. Bezprostredným dôvodom na zaradenie Kuby na čiernu listinu bolo odmietnutie žiadosti Kolumbie o vydanie vodcov povstaleckej skupiny ELN, ktorí sa majú ukrývať v Havane. Skupina sa v januári minulého roka prihlásila k útoku na policajnú akadémiu v Bogote, v dôsledku ktorého prišlo o život 22 osôb.

Venezuela: Poradca vodcu opozície Juana Guaidóa Juan Rendon rezignoval kvôli obvineniam z  účasti na minulotýždňovej neúspešnej vojenskej operácii. Jej cieľom malo byť zosadenie súčasného prezidenta Nicolása Madura. Rendon bol prepojený s riaditeľom súkromnej bezpečnostnej spoločnosti Silvercorp, ktorá vylodenie v meste Macuto zrealizovala. Venezuelské zložky mali pri operácii zabiť osem ozbrojencov a zatknúť tucet ďalších.

[Východní Asie]

Austrálie/Singapur: Rozsáhlé každoroční vojenské cvičení zrušeno kvůli koronaviru. Vojenské cvičení Wallaby pořádané v centrálním Queenslandu za účasti australských a singapurských ozbrojených sil se nedočká 30. výročí, dokud nedojde v obou zemích ke zlepšení koronavirové situace. Cvičení, které obvykle trvá dva měsíce a účastní se ho přes tří tisíce singapurských vojáků společně se svými australskými protějšky probíhá v oblasti čtyřikrát větší než samotný Singapur. Tato skutečnost dává singapurské armádě možnost výcviku v měřítku a možnostech, které ve své domovině nemají.

Filipíny: Tři příslušníci teroristické skupiny Abú Sajjáf byli zabiti při střetu s filipínskými vojáky. Stalo se tak při asi hodinovém boji v provincii Sulu při operaci vedené 21. pěším praporem filipínské armády. Celkem pět filipínských vojáků bylo při střetu zraněno. Generálporučík Cirilito Sobejana se zavázal, že bude pokračovat v ofenzívě a bezpečnostních operacích zaměřených proti skupině Abú Sajjáf a jejím příslušníkům, dokud nebude mír jak v provincii Sulu, tak i v jiných oblastech.

[Moderní technologie a kyberbezpečnost]

Moderní technologie: Ruské letectvo otestovalo nový druh hypersonické střely. Zbraň byla otestována na bombardéru Tu-22M3. Hypersonické zbraně mají být součástí vylepšené verze bombardéru známého pod volacím znakem NATO jako Backfire. Střela je proto vyvíjena současně. Další detaily nejsou známy. Lze proto spekulovat o spojitosti se dřívějším programem GZUR. Nová střela se řadí ke třem již otestovaným ruským hypersonickým zbraním – Avangard, Kinžal a Zirkon. Z nich minimálně první jmenovaný je již operačně nasazen.

Kyberbezpečnost: Americká vláda obvinila Čínu z financování hackerských skupin, jejichž úkolem je získat data z výzkumu o vakcíně k onemocnění COVID-19, na kterém USA spolupracují s dalšími státy. Terčem útoků přitom neměly být jen Spojené státy, ale i ostatní země a organizace podílející se na zkoumání viru a výrobě vakcíny. Varovná zpráva o hrozících útocích, kterou Američané svým spolupracovník zaslali, nepřímo zmiňovala, že se o obdobné kybernetické útoky mohou pokusit i jiné země známé pro své užívání APT skupin v kybernetickém prostoru – tedy Írán, Severní Korea či Rusko.