[Afrika]
Libye: Armáda generála Chalífy Haftara obsadila Syrtu. Pobřežní město, do té doby ovládané mezinárodně uznávanou vládou, se nachází východně od hlavního města Tripolisu. Po dobytí Syrty Haftarovy jednotky pokračovaly podél pobřeží s cílem obsadit další strategické město Misurátu, od kterého se v současnosti nachází necelých sto kilometrů. Misuráta, vzdálená dvě stě kilometrů od Tripolisu, je poslední větší strategický bod na východ od hlavního města. Haftar však pod tlakem v sobotu dočasně přistoupil na příměří navrhované Ruskem a Tureckem.
Jižní Súdán: Spojené státy uvalily sankce na viceprezidenta země Tabana Tenga Gaie, kterého podezřívají z podílu na vraždě opozičního politika a lidskoprávního aktivisty. Gai se nařízením těchto vražd údajně snažil zastrašit členy opozice a prodlužovat vnitrostátní konflikt ve prospěch prezidenta Salva Kiira. USA minulý měsíc sankcionovaly i dva jihosúdánské členy vlády za podíl na vraždě dvou jiných lidskoprávních aktivistů. Spojené státy již v listopadu odvolaly svého velvyslance na protest proti sabotování mírového procesu jihosúdánskou vládou.
[Blízký východ]
Írán: Íránské revoluční gardy ve středu neúmyslně sestřelily dopravní letadlo ukrajinské společnosti UIA se 176 lidmi na palubě. Režim přijal za sestřelení plnou odpovědnost a prohlásil jej za národní tragédii a neomluvitelný omyl. Tento incident přispěl k rostoucímu napětí v oblasti. V reakci na zabití generála Kásima Sulejmáního Teherán předtím zasáhl americké vojenské základny v Iráku. Americké úřady uvedly, že při útocích nikdo nezemřel. Během víkendových protestů v Teheránu vyšly do ulic tisíce lidí požadující rezignaci duchovního vůdce ajatolláha Alího Chameneího.
Omán: V pátek zemřel ve věku 79 let sultán Kábus bin Saíd, jenž byl hlavou státu téměř půl století. Z tohoto pohledu byl do své smrti nejdéle vládnoucím lídrem arabské země a celosvětově třetím nejdéle panujícím monarchou. Úřady v zemi vyhlásily třídenní státní smutek. Ve funkci ho již následující den nahradil jeho bratranec Hajsám bin Tárik Saíd, který předtím působil na postu ministra kultury. Sultán se během své vlády zasloužil o výraznou modernizaci země a v rámci regionu Blízkého východu byl považován za významného zprostředkovatele mírových rozhovorů.
[Euroatlantický prostor]
NATO: V pátek 10. ledna se v Bruselu uskutečnila mimořádná schůzka ministrů zahraničí států EU a generálního tajemníka NATO Jense Stoltenberga. Hlavním tématem schůzky byla situace na Blízkém východě. Ministři i generální tajemník NATO se shodli na potřebě i nadále podporovat Irák a boj proti mezinárodnímu terorismu. Stoltenberg také reagoval na požadavek Donalda Trumpa, prezidenta USA, který žádá větší zapojení NATO v oblasti Blízkého východu. Forma a rozsah větší podpory aliance ale bude předmětem dalších jednání.
USA: Na konci minulého týdne představili americký ministr zahraničí Mike Pompeo a ministr financí Steven Mnuchin detaily nových, rozšířených sankcí vůči Íránu. Nové sankce byly již dříve avizované prezidentem Donaldem Trumpem a mají za cíl oslabit íránský těžký průmysl. Sankce dále zasáhnou osm hlavních představitelů íránského režimu, kteří se podíleli na útoku na americkou vojenskou základnu v Iráku. Mnuchin dále nevyloučil možnost rozšíření rozsahu sankcí i na další sektory. Dříve už USA uvalily sankce na lodní společnosti a aerolinie, a také na íránskou národní banku.
[Jižní Asie]
Indie: Ústavní soud rozhodl, že indická vláda musí do týdne revidovat opatření omezující základní svobody ve státě Džammú a Kašmír. Soud se postavil za dodržování základních svobod projevu a pohybu, vyhnul se ale prohlášení, zda je přístup na internet základním lidských právem. Kromě toho soud nařídil vládě zveřejnit veškeré právní dokumenty, na jejichž základě jsou postavena omezení v Džammú a Kašmíru. Následně budou totiž moci postižené osoby soudně napadnout jejich legalitu. Dle stanoviska soudu je omezení svobod občanů možné jen v době krize a je nutné mít takový postup podpořený dostatečně silnými argumenty.
Pákistán: Na mešitu ve Kvétě zaútočil při páteční modlitbě sebevražedný atentátník. Zemřelo 15 lidí a přes 20 bylo zraněno. K činu se přihlásil tzv. Islámský stát, který cílil na „seminář Tálibánu“. Při útoku byl zabit také policejní velitel Amanulláh, o kterém se spekulovalo jako o původním cíli. Jde o druhý výbuch ve městě v posledním týdnu. V úterý bylo na trhu odpáleno nástražné zařízení, které zabilo dvě osoby a zranilo dalších 14. Terčem měl být vůz pohraničního vojska. K tomuto útoku se přihlásila skupina Džamát-ul-Ahrár, odštěpenecká frakce pákistánského Tálibánu.
[Latinská Amerika]
Venezuela: Minulý čtvrtek se opoziční lídr Juan Guaidó obrátil na Evropskou Unii s žádostí, aby oficiálně uznala vzácný kov těžený v Amazonii za „krvavé zlato“ (blood gold). Hlavním cílem je omezit obchod s venezuelským zlatem, přičemž jej přirovnává ke krvavým diamantům, které v 90. letech financovali válku v Africe. Právě těžba tohoto kovu napomáhá vládě Nicoláse Madura k zisku financí, které vláda potřebuje zejména po dalších amerických sankcích uvalených na Venezuelu. Dle J. Guaidá je kov spojený také s financováním ozbrojených skupin.
Guatemala/Mexiko: Spojené státy zvažují přesun mexických žadatelů o azyl do Guatemaly. Administrativa Donalda Trumpa se odkazuje na dohodu, kterouž podepsala loni se zeměmi Střední Ameriky. Podle dohody musí mimo jiné migranti ze Salvadoru a Hondurasu nejdříve žádat o povolení k pobytu právě v Guatemale. Migrace je jedním z prioritních témat amerického prezidenta Trumpa i v kontextu letošních voleb. Demokraté se obávají o bezpečnost migrantů, jelikož Guatemala nemá příznivé bezpečnostní podmínky, což se projevuje například rostoucím množstvím vražd.
[Východní Asie]
Taiwan: V prezidentských voľbách v Čínskej republike pohodlne zvíťazila úradujúca prezidentka Cchaj Jing-wen. Získala vyše 57 % hlasov, pričom získala viac než milión voličov oproti predošlým voľbám. Jej hlavný protikandidát Han Kuo-ju obdržal 38,6 % hlasov. Víťazstvo potvrdila v parlamentných voľbách tiež jej Demokratická pokroková strana, ktorá získala 61 kresiel v Legislatívnom Juane (oproti 38 opozičného Kuomintangu). Výrazné víťazstvo prezidentky je možné vnímať ako signál podpory pre jej politiku. Cchaj v prejave odmietla koncept „jedna krajina, dva systémy“ a vyzvala pevninskú Čínu, aby upustila od hrozby použitia sily voči Taiwanu.
Singapur: Vláda USA vo štvrtok formálne schválila žiadosť Singapuru o kúpu stíhačiek F-35 Joint Strike Fighter. Minister obrany Singapuru oznámil záujem o kúpu v januári 2019. V prvej fáze má ostrovný štát záujem o nákup štyroch stíhačiek F-35B, celkovo by malo ísť o 12 strojov. Krajina typicky nakupuje stroje v malých množstvách. Celková suma za nové stíhačky predstavuje 2,75 mld. USD. Mali by nahradiť súčasné stroje F-16, ktorých má Singapur 60. USA vyjadrili spokojnosť s obchodom a označili Singapur za svojho strategického priateľa a významného bezpečnostného partnera v regióne.
[Moderní technologie a kyberbezpečnost]
Moderní technologie: Americká armáda vybrala víťazov kontraktov na ľahké a stredné robotické bojové vozidlo. Súboj o ľahšiu verziu (RCV-light) vyhrala firma QinetiQ North America spolu s Pratt and Miller Defense zo svojim vozidlom EMAV, v boji o stredné vozidlo (RCV-medium) uspela firma Textron s vozidlom Ripsaw M5. Obe firmy majú dodať 4 prototypy, ktoré sa podľa vyhlásenia použijú na určenie uskutočniteľnosti integrácie bezosádkových prostriedkov do pozemných bojových operácií. Výsledky tohto úsilia pomôžu armáde v roku 2023 rozhodnúť, ako chce postupovať s robotmi na bojovom poli.
Kyberbezpečnost: Aplikace TikTok obsahovala větší počet bezpečnostních zranitelností, díky nimž bylo možné ovládat účty uživatelů. Podle reportu Check Point mohli útočníci manipulovat s obsahem, nahrávat či mazat videa a zveřejňovat osobní informace napadených uživatelů, jako třeba jejich emailové adresy. Všechny nedostatky v zabezpečení by už měly být opraveny. Oblíbenou čínskou mobilní aplikaci již dříve někteří američtí politici označili za národní bezpečnostní hrozbu, zvláště poté, co armáda avizovala, že by přes ni chtěla provádět nábor do svých řad.
