[Blízký východ a severní Afrika]
Izrael: V zemi došlo k významné eskalaci konfliktu poté, co izraelská armáda zabila v úterý několik čelních představitelů organizace Palestinský islámský džihád (PIJ). V odpovědi na letecké údery vystřelili palestinští bojovníci z Pásma Gazy na Izrael téměř pět set raket. Podle izraelských zdrojů většinu raket sestřelila protivzdušná obrana, nebo dopadly do neobydlených oblastí. Ve čtvrtek izraelská armáda zabila už šestého vrchního velitele PIJ tento týden. Od úterý zemřelo v důsledku bojů nejméně třicet Palestinců a jeden Izraelec, mnoho dalších lidí bylo zraněno.
Tunisko: Během každoroční poutě do nejstarší africké synagogy na ostrově Džerba došlo k teroristickému útoku. Zemřeli tři civilisté a tři příslušníci bezpečnostních složek. Jeden z mrtvých civilistů byl francouzský občan. Letošní poutě se účastnilo odhadem nejméně pět tisíc lidí, většinou cizinců. Útočník, který byl členem národní gardy, byl sám zabit, jeho motiv je dosud nejasný. Synagoga má přísná bezpečnostní opatření od roku 2002, kdy na ni zaútočili teroristé Al Kajdy.
[Euroatlantický prostor]
Čína/Kanada: Ottawa nariadila vyhostenie čínskeho diplomata Čao Weja kvôli jeho zapojeniu do zastrašovania kanadského poslanca Michaela Chonga a jeho rodiny. Zákonodarca Konzervatívnej strany dlhodobo kritizuje čínske zaobchádzanie s menšinou Ujgurov. Peking v reakcii na kroky Ottawy vyhostil kanadskú diplomatku Jennifer Lynn Lalondeof. Napätie medzi krajinami v posledných rokoch narastá aj kvôli zadržaniu finančnej riaditeľky Huawei, Meng Wanzhou, či pokusom Číny ovplyvňovať kanadské parlamentné voľby v rokoch 2019 a 2021, čo Peking odmieta.
Nemecko/Ukrajina: Berlín oznámil zatiaľ najväčší balík vojenskej pomoci Ukrajine v hodnote 2,7 miliardy eur. Nemecké ministerstvo obrany potvrdilo, že Kyjevu poskytne 30 tankov Leopard-1, 15 protilietadlových tankov Gepard, 20 bojových vozidiel pechoty typu Marder, ako aj vyše 200 prieskumných dronov, 18 húfnic a štyri systémy protivzdušnej obrany Iris-T-SLM. Nemecko je spomedzi európskych krajín najväčším poskytovateľom finančnej a vojenskej pomoci napadnutej krajine. Ukrajinský prezident Zelenskyj pricestoval do Berlína po návšteve Talianska, kde sa stretol s talianskymi predstaviteľmi a pápežom Františkom.
[Jižní Asie]
Indie: Policie ve čtvrtek zatkla pět lidí po dalším výbuchu u sikhského Zlatého chrámu. Okolí nejposvátnějšího místa sikhismu ve městě Amritsar v severozápadním státě Paňdžáb se stalo terčem bombového útoku třikrát během pěti dní. Za explozemi nízké intenzity, které zranily jednoho člověka, stála podle bezpečnostních sil skupina dvou útočníků a tří dalších mužů, kteří sháněli výbušný materiál používaný v petardách. Není jasné, jestli se zradikalizovali sami, nebo jde o součást větší skupiny, či zda útoky souvisely s nedávným zatčením sikhského separatisty Amritpala Singha.
Pákistán: Úterní zadržení bývalého premiéra Imrána Chána v zemi vyvolalo násilné protesty, které potlačila armáda. Na politika obviněného z korupce byla uvalena vazba, jakmile se dostavil k soudu. Podporovatelé jeho strany PTI se vydali do ulic ve velkých městech, kde se střetli s policií a ničili majetek. Při nepokojích zemřelo 10 lidí a na 2000 bylo zatčeno. Na základě rozhodnutí nejvyššího soudu byl Chán v pátek propuštěn na kauci a jeho zadržení bylo označeno za nezákonné. V noci na sobotu pak byl po čtyřech dnech odblokován mobilní internet a sociální sítě.
[Latinská Amerika]
Guatemala: Jeden z nejuznávanějších zpravodajských serverů elPeriodico ukončí svou činnost z důvodu zatčení jeho zakladatele Jose Zamory. Ten je obviněn z praní špinavých peněz a ovlivňování. Společnost elPeriodico je známá díky svým investigativním zprávám. Zatčení probíhá v době zátahů proti státním zástupcům, soudcům, lidskoprávním aktivistům a novinářům. Dle pozorovatelů je zasahování proti nezávislým médiím regionální trend. Minulý měsíc oznámil salvadorský investigativní zpravodajský portál El Faro přesunutí svých činností do Kostariky.
Mexiko: Desetitisíce migrantů se dostavily k mexicko-americkým hranicím po změně azylové a migrační politiky v USA. Dne 11. května skončila platnost amerického nařízení zvaného Title 42, které bylo zavedeno během pandemie. Dané nařízení umožnilo USA rychlé vyhoštění mnoha migrantů. Nyní se USA vrátí k předpandemickému zákonu (Title 8). Tato změna způsobila velké obavy na straně obou zemí vzhledem k rychlému pohybu migrantů k hranicím. Mexická vláda se dokonce rozhodla nevydávat imigrační dokumenty a další povolení umožňující cestování.
[Postsovětský prostor]
Rusko: Moskva během oslav vítězství nad nacismem přivítala šest lídrů bývalých sovětských republik. Oslav se účastnily hlavy státu z Běloruska, Kyrgyzstánu, Tádžikistánu, Uzbekistánu, Arménie a Kazachstánu. Rusko se tak snaží zbytku světa demonstrovat, že i přes vojenskou agresi vůči Ukrajině není izolované a ve světě stále má své přátelé. Politici ze západu již podruhé za sebou přehlídku ignorují. Na rozdíl od předchozích let výrazně ubylo představované vojenské techniky, která je v současné době potřeba na ukrajinském bojišti. Oslavy se neobešly bez přísných bezpečnostních opatření v návaznosti na události z předchozích dnů.
Rusko/Ukrajina: Kyjev prolomil ruské pozice u Bachmutu. Ukrajinská náměstkyně ministra obrany Hanna Maljarová to uvedla v pátek prostřednictvím Telegramu. Moskva však jakékoliv zprávy o teritoriálních ztrátách ve městě popírá. Ukrajina měla postoupit až o dva kilometry a současně tak zastavit ruský postup ve městě. Vrcholí tak přípravy na ukrajinskou protiofenzívu, na kterou však ještě nejsou obránci podle slov ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského dostatečně připravení, a to zejména po materiální stránce.
[Subsaharská Afrika]
Jihoafrická republika: Velvyslanec USA v Pretorii Reuben Brigety prohlásil, že ruská loď vyzvedla zbraně v námořní základně poblíž Kapského města, a to v prosinci minulého roku. Jihoafrická vláda toto tvrzení odmítá, nicméně uvedla, že se obviněním bude zabývat a zahájí vyšetřování. Následně byl americký velvyslanec předvolán na ministerstvo zahraničí, kde se údajně za své výroky omluvil. Ačkoliv je Jihoafrická republika jedním z nejdůležitějších spojenců Ruska na kontinentu, tak nadále tvrdí, že je v konfliktu na Ukrajině nestranná. Transferem zbraní by tuto deklarovanou neutralitu porušila.
Senegal: Od minulého týdne probíhají protesty v senegalském hlavním městě Dakar kvůli možné účasti prezidenta Mackyho Salla v prezidentských volbách v roce 2024. Současná ústava umožňuje prezidentovi maximálně dvě funkční období, nicméně dle Salla došlo k obnovení jeho mandátů, když proběhla její úprava. Deklaroval tak, že může ve funkci sloužit i své třetí období. K protestům vyzývá mimo jiné i potenciální kandidát na prezidenta Ousmane Sonka, který tvrdí, že jsou na něj uvalována falešná a politicky motivovaná obvinění, která mu mají zabránit v kandidatuře.
[Západní Pacifik]
ASEAN: Členské státy organizace se setkaly na pravidelně konaném summitu, aby projednaly bezpečnostní a ekonomické problémy v regionu. Na schůzce v Indonésii se klíčovým tématem stala vládnoucí vojenská junta v Myanmaru a eskalující násilí v této zemi. Znakem zhoršující se situace a většího napětí uvnitř státu bylo také napadení humanitárního konvoje ze Singapuru na začátku minulého týdne. Tato událost mimo jiné ukázala, že v minulosti stanovený mírový plán od ASEANu není příliš účinný.
Čína: Státní média informovala o údajně úspěšném letu znovu použitelné kosmické lodi, která se vrátila zpět na Zemi po 276 dnech. Detaily ohledně typu lodi, testovaných technologií či výsledků zkoušky ovšem nebyly zveřejněny. Podle odborníků se jedná o průlomový test pro čínské vesmírné kapacity v oblasti opakovaně použitelných vesmírných lodí, jenž jim umožní snadnější a levnější vesmírné mise v budoucnosti. Poslední úspěšný let se odehrál v roce 2020, kdy vesmírná loď zůstala na oběžné dráze čtyři dny.
[Kyberbezpečnost]
Kyberbezpečnost: Seniorní výzkumníci z firmy Trend Micro představili na konferenci Black Hat Asia výsledky svého výzkumu, jenž se věnoval zařízením infikovaným v rámci dodavatelského řetězce před jejich samotným prodejem. Hrozba se týká především levných mobilních zařízení typu Android, nevyhýbá se však ani chytrým hodinkám či televizím. Malware se do zařízení dostává přes infikovaný firmware, který je typicky zajišťován externí firmou. Cílem škodlivého softwaru je sbírat data, která jsou následně prodávána nejen na černém trhu, ale i otevřeně na platformách Facebook či YouTube.
