[Afrika]
Mali: Na severu země ve městě Gao byl unesen francouzský novinář Olivier Dubois. Dubois píšící pro francouzský magazín Le Point a noviny Liberation na zveřejněné nahrávce oznámil, že byl unesen 8. dubna teroristickou organizací Skupinou podporující islám a muslimy (JNIM) napojenou na al-Káidu. Jedná se o první únos francouzského občana v Mali od roku 2016, kdy byla unesena humanitární pracovnice Sophie Petronin, propuštěna minulý rok v říjnu výměnou za uvězněné islamisty.
Súdán: Nový americký vyslanec pro Africký roh, Jeffrey Feltman, jednal se súdánskými představiteli. Cílem je vyřešit spor o plnění Velké etiopské přehrady (GERD) na řece Nilu, a to před Etiopií unilaterálně plánovanou druhou fází naplňování přehrady. Rozhovory mezi Etiopií, Egyptem a Súdánem o způsobu plnění přehrady znovu ztroskotaly v dubnu. Etiopie si od přehrady slibuje výrazné navýšení výroby elektrické energie, zatímco Egypt a Súdán v ní spatřují existenciální ohrožení svých národních zájmů v důsledku snížení průtoku vody v Nilu.
[Blízký východ]
Izrael: Premiéru Benjaminu Netanjahuovi ve středu vypršel termín, který dostal na sestavení nové koaliční vlády po březnových předčasných volbách. Izraelský prezident Reuven Rivlin po jednání se zbývajícími parlamentními stranami pověřil sestavením kabinetu centristu Ja’ira Lapida, šéfa nejsilnější opoziční strany Ješ atid. Ten musí během 28 dnů získat nadpoloviční podporu poslanců ve 120členném Knesetu. Sílící vnitropolitická krize v zemi může vyústit v konání dalších voleb, již pátých během necelých tří let.
Izrael/Palestinská samospráva: Při víkendových střetech mezi Palestinci a izraelskou policií u mešity al-Aksá na Chrámové hoře utrpělo zranění přes 300 lidí. Násilí propuklo poté, co izraelské bezpečnostní složky na místě posílily nasazení při večerních modlitbách v době vrcholícího ramadánu. Policejní síly byly donuceny použít proti bouřícímu davu gumové projektily či slzný plyn. K eskalaci napětí dochází během napnuté atmosféry, kdy Izrael hrozí nuceným vystěhováním některých palestinských rodin z východního Jeruzaléma. Média označují střety za největší nepokoje za posledních šest let. Zahraniční státy násilí odsoudily, některé muslimské země pak označily zásahy Izraele za „válečné zločiny“.
[Euroatlantický prostor]
Česko: Prezident Miloš Zeman do generálské hodnosti povýšil či jmenoval 17 zástupců armády, policie, hasičů, Vězeňské služby, celníků a tajných služeb. Opět ovšem nejmenoval ředitele Bezpečnostní informační služby (BIS) Michala Koudelku. Návrhu vlády nevyhověl už pošesté, a to kvůli výhradám proti působení BIS i jejího ředitele. Vláda, ministři, premiér a obě parlamentní komory práci BIS přitom hodnotí pozitivně. Koudelka také před dvěma lety převzal ve Spojených státech cenu od americké Ústřední zpravodajské služby (CIA) za zahraniční spolupráci.
Německo: Kriminalita s politickým podtextem je v Německu stále větším problémem. Uvedl to německý ministr vnitra Horst Seehofer s tím, že největší hrozbou pro německou demokracii zůstává pravicový extrémismus. Spolkový kriminální úřad také nově eviduje kriminalitu v souvislosti s epidemií Covid-19 a souvisejícími opatřeními. Zde je problematické propojení obyvatel s radikálními skupinami, které představují zastánci spikleneckých teorií, političtí radikálové nebo například tzv. říšští občané, kteří neuznávají právní existenci spolkové republiky.
[Západní Balkán]
Západní Balkán: Diplomaté Miroslav Lajčák a Carl Bildt varují před překreslováním hranic. Podle nich je na stole neoficiální dohoda, podle které by část Bosny a Hercegoviny, Severní Makedonie a Černé hory připadla „většímu Chorvatsku“, část „většímu Srbsku“ a Albánie s Kosovem by se spojilo do „větší Albánie“. Dalším návrhem bylo vytvoření autonomního okresu v srbské většině na severu Kosova jako součást dohody, v níž by Srbsko uznalo Kosovo. Podle Lajčáka jde o „mimořádně nebezpečný, válku provokující nápad“. Pozice EU v regionu slábne a pokud podle něj nebudou státy Balkánu součástí EU, budou přicházet s podobnými alternativami.
[Jižní Asie]
Maldivy: Bývalý prezident Mohamed Nasheed, ktorý aktuálne vedie maldivský parlament, bol vo štvrtok zranený pri bombovom výbuchu blízko jeho domu v hlavnom meste Male. Po operácii je jeho stav stabilizovaný a je pri vedomí. Útok bol vyhodnotený ako teroristický čin a polícia už v súvislosti s ním zatkla dve osoby s väzbami na islamistický extrémizmus, ktorého je Nasheed silným odporcom. Nasheed bol v roku 2008 prvým demokraticky zvoleným prezidentom Maldív, no z pozície bol počas miestnej politickej krízy o necelé štyri roky neskôr zvrhnutý.
Afghánistán: Sobotní série výbuchů v blízkosti školy v Kábulu zabila 55 a zranila více jak 150 lidí. Většina z nich byly podle úřadů studentky, které se s chlapci střídají v rotacích. Podle svědků vybuchla bomba v autě a následovaly dopady raket v době, kdy dívkám končilo vyučování. Jelikož jde o šíitskou čtvrť metropole, která byla v minulosti zasažena útoky tzv. Islámského státu, podezření padá na něj. K útoku se zatím nikdo nepřihlásil a Tálibán jej odsoudil. Násilí ze strany povstalců roste hlavně v provinciích Helmand, Ghazní nebo Kandahár kde dobyli významnou přehradu. V Baghlánu pak obsadili dvě vojenské základny.
[Latinská Amerika]
Brazília: Zásah polície proti drogovému kartelu si vyžiadal minimálne 25 obetí. K prestrelke došlo vo štvrtok a odohrala sa v jednej z chudobných štvrtí oblasti Jacarezinho v meste Rio de Janeiro, nazývaných favely. Policajná akcia sa uskutočnila po zistení, že vyšetrovaná skupina dílerov používa na svoj obchod z drogami maloleté osoby. Podľa výpovede šéfa tamojšej polície sa pri tejto akcií jednalo o doposiaľ najväčší počet mŕtvych pri policajnom zásahu v hlavnom meste Brazílie. Medzi zosnulými sa nachádzal aj jeden príslušník policajného zboru.
Kolumbia: V Kolumbii aj tento týždeň naďalej prebiehali rozsiahle protivládne protesty. Demonštrácie začali 28. apríla a momentálne pokračujú okrem hlavného mesta Bogotá aj vo viacerých ďalších, vrátane Cali, kde je situácia najkritickejšia. Občanov vyhnala do ulíc ich nespokojnosť s daňovou reformou, ktorá po novom znižuje hranicu výšky platu, udávajúcu väčšiu dávku daňových platieb. Túto reformu neskôr kvôli protestom vláda zrušila, avšak situácia sa stále nemení a dovedna už stihlo pri protestoch zahynúť najmenej 24 ľudí. OSN v tomto smere vyzvala obranné zložky, aby prestali používať strelné zbrane.
[Postsovětský prostor]
Rusko: Ministr zahraničí Sergej Lavrov v pátek napadl americký návrh na uspořádání „summitu pro demokracii“. Stalo se tak při příležitosti ministerského zasedání OSN, které uspořádal Lavrovův čínský protějšek Wang Yi. Ruský ministr zahraničí uvedl, že rozvoj multilateralismu by měl „probíhat na kolegiální úrovni“. Rovněž však prohlásil, že „v poslední době jsme byli svědky snahy o nastolení mezinárodního řádu“, snažícího se „vnutit každému nová pravidla“ a že právě v tomto kontextu si americká vláda přeje summit uspořádat.
Rusko/Středoafrická republika: Prezident F. A. Touader obdržel koncem dubna zprávu o zneužívání pravomocí ze strany středoafrických vojáků a v zemi působících ruských kontraktorů. Obvinění zahrnují zejména „mimosoudní popravy, mučení, sexuální násilí, kruté, nelidské a ponižující zacházení a svévolné zatýkání“. Mluvčí Ange Maxime Kazagui uvedl, že „vláda považuje tento dokument za pouhé udavačství“, slíbil nicméně, že vzhledem k závažnosti obvinění nechá ozbrojené složky prošetřit. Ruští kontraktoři působí v zemi od července 2018 na základě spojenectví Středoafrické republiky s Ruskou federací.
[Východní Asie]
Japonsko/Filipíny: Země se dohodly na dodávce nástrojů pro zmírňování následků katastrof a budování infrastruktury ve výši 1,1 milionu amerických dolarů. Jedná se především o sbíječky, sonary a další. Japonsko se současně zavázalo poskytnout filipínské armádě vojenské vybavení v rámci projektu ODA. Dodávka má zintenzivnit spolupráci zemí v oblasti bezpečnosti a posílit jejich obranné vazby před asertivními útoky Číny ve Východním a Jihočínském moři, kde nadále roste regionální napětí v souvislosti s dlouhotrvajícími územními spory.
Myanmar: Junta dále přitvrzuje ve své snaze o potlačení odporu. Televize každý večer vysílá popravy osob obviněných z politických zločinů. Mezi nimi se nachází lékaři, reportéři, blogeři a další. Jedná se o varování občanům, aby se nebránili současnému režimu. Junta dále omezuje připojení k internetu, stejně jako přijímání vnějšího satelitního vysílání s argumentem, že zámořské sociální sítě slouží ke sdílení materiálu narušujícího národní bezpečnost. Přestože se zemí šíří strach, odpor občanů Myanmaru zesiluje a protesty probíhají na každodenní bázi po celé zemi. Stínová „vláda národní jednoty“ (NUG), tvořená bývalými členy svržené NLD, buduje tzv. „lidovou obrannou sílu“.
[Moderní technologie a kyberbezpečnost]
Moderní technologie: Britské ministerstvo obrany podpísalo kontrakt na modernizáciu tankov Challenger 2 na najmodernejšiu verziu Challenger 3 za vyše 800 miliónov libier. Životnosť tejto tankovej platformy sa tak predĺži až do roku 2040. Tento Obchod je súčasťou vojenskej reštrukturalizácie, pri ktorej dôjde k zníženiu zo súčasných 227 na 148 strojov. Vozidlá sa budú vyrábať/modernizovať v závode Rheinmetall BAE Systems Land (RBSL) v Telforde. Modernizované stroje dostanú novú plne digitalizovanú vežu, novú programovateľnú muníciu, nový automatický systém detekcie a sledovania cieľov, vylepšený podvozok a modernizovaný motor s novým chladiacim systémom, ktorý umožní tanku dosahovať rýchlosť až 97 km/h. Plánované operačné nasadenie sa odhaduje na rok 2027.
Kyberbezpečnost: Americká společnost Colonial Pipeline v sobotu 8. května vypnula celou svoji síť, která dodává asi polovinu pohonných hmot na východní pobřeží Spojených států. Stalo se tak po ransomware útoku na tuto společnost. Vyšetřování útoku, vedené řadou federálních agentur a kyberbezpečnostní firmou FireEye, je teprve na začátku, přesto je jasné, že za útokem stála vysoce profesionální skupina. Mluví se pak o skupině DarkSide, která je známá svými ransomware útoky, které se vyhýbají postsovětskému prostoru – to by naznačovalo, že útok přišel právě z tohoto regionu. Je pravděpodobné, že se útok alespoň krátkodobě projeví na světových cenách ropy.
