[Afrika]
Nigérie: Nigerijská armáda údajně osvobodila více než tisíc zajatců držených islamistickou skupinou Boko Haram ve státě Borno na severovýchodě země. Rukojmí byli převážně ženy a děti, nacházelo se mezi nimi však i několik mladých mužů, kteří byli nuceni za skupinu bojovat. Operace na jejich záchranu byla provedena ve spolupráci se sousedními státy, které spolu tvoří tzv. Multinational Joint Task Force. Přestože nigerijská vláda od konce roku 2015 tvrdí, že se militantní skupinu podařilo porazit, v posledních měsících Boko Haram provedla několik významných útoků.
Demokratická republika Kongo (DRC): Propuknutí epidemie eboly v DRC bylo potvrzeno. Zatím má nemoc na svědomí minimálně 17 úmrtí a infikovaných každým dnem přibývá, včetně zdravotnických pracovníků. Epidemie je lokalizována na severozápadě země. Jedná se už o devátý případ propuknutí eboly v DRC od roku 1970, nyní však WHO plánuje nasadit nově vyvinutou a stále pouze experimentální vakcínu v naději, že zastaví další šíření nemoci. Situaci napomáhá také geografie – postižené oblasti by mělo být možné izolovat, WHO však bude muset čelit vážným logistickým problémům.
[Blízký východ]
Írán/Izrael: Konflikt mezi Íránem a Izraelem v posledním týdnu eskaloval. V pondělí Izrael zaútočil na syrskou leteckou základnu poblíž města Palmýra, ve které působí íránští vojáci. Čtyři íránské vojáky nálet usmrtil včetně jednoho vysoce postaveného důstojníka. Íránské revoluční gardy na tento útok reagovaly ze středy na čtvrtek vypálením 20 raket ze syrského území na izraelské vojenské pozice v Golanských výšinách. Plukovník izraelské armády Jonathan Conricus popřel jakékoliv způsobené škody a prohlásil, že několik raket bylo zničeno systémem protiraketové obrany „Iron Dome“. Reakcí byl útok na téměř všechny známé íránské vojenské pozice v Sýrii. Jednalo se o jednu z největších vojenských operací izraelského letectva za posledních 50 let.
Irák: V sobotu 12. května se odehrály první volby do 329členného parlamentu po poražení Islámského státu a čtvrté po svrhnutí diktátora Saddáma Husajna. Volby se tak odehrály v Mosulu nebo ve Fallúdže. Volební účast byla 44,52 %, přičemž 92 % hlasů bylo započítáno. Celkem se voleb účastnilo 6 990 kandidátů z 87 stran. Hlavní rozdělení kandidátů bylo mezi šíity, sunity a kurdy. Vítězem se překvapivě stal šiítský klerik Muktadá Sadr. Favorizovaný Abádí skončil až na třetím místě.
[Euroatlantický prostor]
Nemecko: Ministerka obrany Ursula von der Leyen podala formálnu sťažnosť proti plánovanému rozpočtu na obranu, ktorý je podľa jej slov o 6 miliárd eur nižší ako by bolo potrebné. Podľa ministra financií Olafa Scholza vzniká možný priestor pre zlepšenie vyššími daňovými príjmami, ako boli očakávané. Do roku 2022 by celkový prebytok mohol dosahovať až 63,3 miliardy eur, z čoho časť by mohla byť použitá na zvýšenie rozpočtov obrany a zahraničnej pomoci (koaličná zmluva vyžaduje, aby bolo financovanie oboch oblastí vždy navyšované o rovnakú sumu).
Finsko/Švédsko/USA: Minister obrany USA James Mattis, švédsky minister obrany Peter Hultqvist a fínsky minister obrany Jussi Niinisto podpísali vyhlásenie o zintenzívnení vzájomnej spolupráce. Text dokumentu je nezáväzný, no jeho signatári ho označili za štartovací bod pre budúce vzťahy a základ pre plánované spoločné vojenské cvičenia. Doteraz štáty spolupracovali na základe série bilaterálnych dohôd, avšak agresívny postup Ruska voči Ukrajine viedol k záujmu Fínska a Švédska o vytvorenie formálnejších väzieb medzi sebou a so Spojenými štátmi.
[Jižní Asie]
Bangladéš: Raketa Falcon 9 společnosti SpaceX v pátek vynesla na oběžnou dráhu bangladéšský satelit Bangabandhu-1. Tato první vládní geostacionární družice poskytne internetové připojení a spojení v případě přírodních katastrof, pokrývá televizní pásma Ku a C, váží 3,7 tuny. Byla vyrobena francouzskou společností Thales Alenia Space. Její vývoj stál 317 milionů dolarů, což je kritizováno jako příliš vysoká cena za projekt, který má vládě ročně ušetřit 14 milionů dolarů za pronájem pásem televizního signálu ze zahraničních satelitů. Očekávané výnosy z pronájmu transpondérů navíc nemusí být v konkurenci desítek indických a čínských satelitů tak významné. Úspěšné uvedení do provozu má před zimními volbami podtrhnout úspěšnou dekádu u moci současné vlády v čele s Šajch Hasínou.
Afghánistán: Násilí proti občanům registrujícím se k říjnovým volbám si podle zprávy OSN vyžádalo nejméně 86 mrtvých. Dalších 26 lidí bylo uneseno a téměř 200 zraněno. Povstalci z Tálibánu rovněž vyhrožují útoky na volební komise a sčítací personál či školy, jež mají sloužit jako volební místnosti. Afghánci se rovněž obávají, že biometrické nálepky na občanských průkazech, jež jsou pro účast v hlasování nezbytné, z nich udělají terče cílených útoků v odlehlých oblastech. Nejvýznamnějším útokem byl sebevražedný atentát tzv. Islámského státu na registrační centrum v Kábulu z 22. dubna s 60 mrtvými. V neděli 6. května vybuchla bomba v registrační mešitě v Chóstu, která zabila 17 a zranila 34 lidí. Tálibán svou odpovědnost popřel.
[Latinská Amerika]
Nicaragua: Desetitisíce lidí se znovu shromáždily v největších městech Nicaraguy, aby vyjádřili nesouhlas s vládou. Protestující vedle vlajek drželi i fotografie obětí vládního násilí proti demonstrantům z minulých protestů. Ty začaly minulý měsíc potom, co vláda Daniela Ortegy zavedla reformy snižující rozpočty na důchod a sociální zabezpečení. Právě důchodci vstoupili do ulic jako první. Brzy je ale následovali studenti, kteří jsou nespokojení s vládou již od roku 2007.
Venezuela: Prezidentské volby ve Venezuele se blíží, uskuteční se 20. května a s největší pravděpodobností post znovu obhájí Nicolas Maduro. Země se za posledních pár let velmi rychle vzdaluje demokracii a fungujícímu státu. To dokazuje i počet politických stran kandidujících v květnových volbách. Před dvěma lety se k volbě přihlásilo celkem 62 stran, letos pouze 17, deset z toho se navíc otevřeně hlásí k podpoře Madury.
[Post-sovětský prostor]
Arménie: Lídr protestního hnutí Nikol Pašinjan byl zvolen předsedou arménské vlády. Parlament hlasoval opakovaně po neschválení Pašinjanovy kandidatury týden předtím. Pro Pašinjana hlasovalo 59 poslanců, včetně některých členů do té doby vládnoucí Republikánské strany; 42 hlasovalo proti. Pašinjanovi po jeho zvolení poblahopřál mimo jiné ruský prezident Vladimir Putin: Rusko má na území Arménie vojenskou základnu; do průběhu protestů se ale Rusko nevměšovalo, s výjimkou některých médií, která se snažila najít motivaci pro protesty ze zahraničí. Experti a účastníci ale označují protesty za výhradně vnitrozemskou událost.
Rusko: V moskevském Kremlu proběhla ceremonie inaugurace prezidenta Vladimira Putina. Pro Putina je to čtvrtá inaugurace, respektive začátek čtvrtého prezidentského období, které by mělo trvat až do roku 2024. Prvním oficiálním činem prezidenta v novém období bylo jmenování Dmitrije Medveděva předsedou vlády; bývalý ruský prezident a Putinův blízký kamarád tuto funkci zastává od začátku roku 2012. 9. května se Putin zúčastnil vojenské přehlídky na Den vítězství spolu se srbským prezidentem Vućićem a izraelským premiérem Netanyahuem. Inaugurace a slavnostní přehlídka byly doprovázeny přímými přenosy ruské federální televize, které věnovaly Putinovi pozoruhodně velké časové úseky.
[Východní Asie]
Malajsie: Minulou středu se uskutečnily malajské parlamentní volby a jejich výsledky předčily jakákoliv očekávání. Novým premiérem se stal Mahathir Mohamad, bývalý autoritářský premiér z let 1981-2003. Porazil dosavadního premiéra Najiba Razaka, který byl obviněn ze zpronevěry 731 milionů dolarů ze státního rozpočtu. V úřadu však Mahathir dlouho nezůstane. Nahradí ho Anwar Ibrahim, který je dlouholetým demokratickým aktivistou a opozičním lídrem. V současnosti se nachází ve vězení, ale byla mu udělena královská milost. Zdá se, že Malajsie vykročila směrem k demokracii.
Myanmar: Na severu země, konkrétně v Šanském státu, vypukly nepokoje mezi T´angskou národně osvobozeneckou armádou (TNLA) a myanmarskou armádou. V sobotním střetu zemřelo 19 osob. TNLA údajně zaútočila, jelikož myanmarská armáda zahájila útok proti Kačinské nezávislé armádě v sousedním Kačinském státu. Nepokoje na severu začaly kolem roku 2011 a dle statistik OSN muselo více než 100 000 lidí opustit své domovy. Napětí v oblasti eskalovalo již od ledna, zatímco média věnovala pozornost Rohingům. Ozbrojené skupiny bojují za získání větší autonomie pro svá etnika.
[Moderní technologie a kyberbezpečnost]
Moderní technologie: Firma boeing si nechala 8. května uznat na americkém federálním patentovém úřadě patent modifikace, která by překonvertovala strategický bombardér B-1B Lancer na variantu „Gunship“, po vzoru letounů A/C-130 Spooky (tedy letoun s širokou škálou kanónové výzbroje určený pro přímou a blízkou leteckou podporu v oblastech bez silné protiletecké obrany). V tomto patentu je vyobrazeno přestavění pumovnice na několik výsuvných věží, obsazených širokou škálou zbraní různých kalibrů a kadencí (podobně jako u A/C-130). Mohlo by se tak jednat o snahu zefektivnit a zlevnit nasazení B-1B v boji proti podobnému typu nepřátel jako ISIS (Náletů na ISIS se B-1B účastnily, ale s tradiční bombovou výzbrojí). Jedná se však zatím pouze o patent, který nemusí reálně znamenat vývoj podobného systému, a reálné praktické aspekty tohoto konceptu mohou být zcela mimo reálné bojové použití.
Kybernetická bezpečnosť: Počas prebiehajúcich Majstrovstiev sveta v hokeji hackerský útok vyradil v Kodani všetkých 1860 mestských bicyklov z prevádzky spravovaných firmou Bycyklen. Prenájom týchto bicyklov sa za bežných okolností sprostredkováva skrze aplikáciu alebo vstavaný tablet a zadaný e-mail. Kvôli útoku bola však databáza s týmito bicyklami vymazaná, čím sa užívateľovi znemožnilo odomknutie vozidla. Oprava vyžaduje manuálnu aktualizáciu všetkých bicyklov. Podľa analýzy nedošlo k žiadnemu úniku osobných údajov.
