[Afrika]

Tunisko: Tuniské bezpečnostní jednotky zabily dva muže ze skupiny napojené na Islámský stát a Al-Káidu severní Afriky. Ti se měli dle mluvčího tuniské armády odpálit o Ramadánu, nejdůležitějšího měsíce muslimského kalendáře. Přestřelka, při které byli zabiti dva podezřelí teroristé a další se odpálil, se stala ve městě Sidi Bouzid, zhruba 200 km od tuniského hlavního města. Další tři lidé byli zadrženi, bezpečností složky pokračují ve vyšetřování a pátrání po dalších podezřelých.

Demokratická republika Kongo: Nejméně dvacet lidí bylo zabito při etnických bojích mezi členy skupiny Lulua-Luba a  Chowe-Pende. Boje proběhly v hlavním městě Tshikapa problémového regionu Kasai. Skupina Chowe-Pende podezřívá skupinu Lulua-Luba z podpory milice zvané Kamwina Nsapu, jejíž vůdce byl zabit v roce 2016 při protestech proti prodlouženému volebnímu období prezidenta Kábily. Od té doby milice bojuje proti státním bezpečnostním složkám.

[Blízký východ]

Sýrie: Izraelské letectvo ve čtvrtek zaútočilo na sklad zbraní provozovaný libanonským Hizballáhem poblíž Damašku. Podle dostupných informací byly tyto zbraně  původem z Íránu. Záběry odvysílané arabskou televizí zachycují požár, který naznačuje zasažení palivové nádrže či zbraně obsahující výbušniny, což syrské oficiální zdroje popírají. S ohledem na to, že Izrael do dění v Sýrii nezasahuje, jedná se tak především o útok proti Hizballáhu podporovaného Íránem.

Írán: S blížícími se volbami v Íránu stoupá kritika současného prezidenta Hassana Rouhaního především ze strany konzervativního křídla. Nyněší nejvyšší vůdce Ayatolláh Ali Khamenei prohlásil, že by Íránci neměli být vděční za současnou politiku sbližování se Západem, která nepřináší zmenšení hrozby války. Ali Khamenei podporuje Rouhaního protivníka Ebrahíma Raisiho, který je velký kritik jeho politiky a nepodporuje jakýkoliv zahraniční kapitál v zemi. Prezidentské volby v Íránu se uskuteční 19. května.

[Euroatlantický prostor]

Spojené království: Parlamentní Výbor pro veřejné výdaje oznámil, že finanční udržitelnost akvizičního plánu ministerstva obrany je ohrožena. Tento plán, který zahrnuje akviziční programy v hodnotě 176 miliard liber v následujícím desetiletém horizontu, dle Výboru nejvíce trpí nejen kvůli pádu libru vůči dolaru, ale také pokračujícím nejistotám ohledně cen nových programů či prodražování těch stávajících. Obdobně kritický byl před pár měsíci také Národní kontrolní úřad působící jako „watchdog“ vládních výdajů.

NATO: V minulém týdnu proběhlo v Estonsku alianční kybernetické cvičení Locked Shields, které je považováno za největší a nejvyspělejší na světě. Cvičení, kterého se zúčastnilo na 800 bezpečnostních expertů, politických zástupců a právních poradců z 25 zemí, bylo tentokrát založeno na scénáři obrany proti útoku na systémy a sítě letecké základny, včetně velitelských struktur či bezpilotních letounů. Zajímavostí a úspěchem pro Českou republiku je i fakt, že vítězným týmem celého cvičení se stali právě čeští zástupci.

[Jižní Asie]

Indie: Maoističtí povstalci v pondělí zaútočili na policejní patrolu na východě země. Stovka policistů dohlížela ve státě Čhattisgarh na stavbu mostu, když byla napadena asi 300 naxality.  Zabito bylo 25 policistů a dalších 7 zraněno, ztráty na straně povstalců nejsou známé. Právě vládní stavby silnic jsou častým cílem, jelikož mají jasně daný rozvrh a jejich sabotáž znesnadňuje přístup do center rebelů. Naxalité jsou aktivní ve střední a východní Indii a jejich cílem je svrhnout vládu a nastolit komunistický režim.

Afghánistán: Velitel amerických a mezinárodních sil v Afghánistánu prohlásil, že nevyvrací ruskou podporu Tálibánu včetně dodávek zbraní. Generál Nicholson takto odpověděl při návštěvě amerického ministra obrany Mattise v Kábulu. Rusko připouští pouze vzájemné kontakty za účelem mírového vyjednávání. Podle armádního zdroje se ruská podpora hnutí v posledních 18 měsících zvýšila. Jde především o poskytování financí a zbraní, které mají být použity v boji proti ISIS. Vyskytují se však v jižních provinciích země, kde je přítomnost ISIS malá.

[Latinská Amerika]

Brazílie: Odbory v pátek svolaly první generální stávku za posledních 20 let proti navrhovaným změnám v důchodech a zákoníku práce, se kterými přišla vláda Michela Temera. Ten se do úřadu dostal po odvolání prezidentky Dilmy Rousseff v minulém roce a v současnosti se těší 4% oblibě. Protestující během dne zablokovali velké množství cest ve velkých městech a samotné protesty byly spíše mírumilovné. Na některých místech však byly k večeru zapáleny autobusy a došlo i k násilnostem.

Venezuela: Prezident Nicolás Maduro oznámil, že vláda oficiálně požádala o vystoupení z Organizace amerických států, tzv. Vexit. Venezuelská vláda také viní představitele OAS, zejména generálního tajemníka Luise Almagra, z podněcování násilí během protivládních protestů. Dobrovolný odchod z OAS je bezprecedentní krok, který však nabude platnosti až v roce 2019. Venezuela musí do té doby splatit dluh vůči OAS ve výši 10,5 milionu dolarů (cca 270 milionů Kč), který však Venezuela odmítá platit. Venezuele navíc zbývá posledních 10 miliard dolarů (cca 246 miliard Kč) v devizových rezervách, jejichž vyčerpání bude pro Venezuelu znamenat krach.

[Východní Asie]

Čína: Na vodu byla spuštěna druhá čínská letadlová loď. Na rozdíl od té první (Liaoning), která byla zakoupena od Ukrajiny, je toto dosud nepojmenované plavidlo vyrobeno v Číně. Tzv. typ 001A není jen čínskou snahou o zvýšení schopnosti projektovat sílu i dále od čínských břehů, ale především konstrukčním mezičlánkem. Další domácí letadlová loď již bude méně podobná ruské třídě letadlových lodí Kuzněcov.

Filipíny/USA: Kontroverzní filipínský prezident Rodrigo Duterte byl Donaldem Trumpem pozván do Bílého domu. I přes svůj kontroverzní a liberální přístup k mimosoudním popravám je Duterte pro USA velmi důležitý. V minulosti již několikrát prohlásil, že Filipíny do sporu o Jihočínské moře zasahovat nebudou, což by pro USA znamenalo ztrátu kritického spojence v regionu.