[Afrika]
Libye: Turecko obvinilo velitele Khalifu Haftara se základnou na východě Libye, z toho, že chce vytvořit v zemi vojenskou diktaturu. Zároveň přislíbilo obranu vládě v hlavním městě Tripolisu. Dle vyjádření tureckého ministerstva zahraničí ukázalo Haftarovo odstoupení od průlomové dohody o sjednocení země v roce 2015 jeho skutečné úmysly. V dubnu 2019 totiž zahájil Haftar ofenzívu, aby převzal kontrolu nad hlavním městem od mezinárodně uznané vlády národní shody. Nedávno však byla jeho Libyjská národní armáda vyhnána z několika měst na západě země.
Středoafrická republika: Podle ministra spojů Ange-Maxima Kaziguiho bylo při střetech ozbrojených skupin v Ndele na severovýchodě země zabito nejméně 25 lidí a dalších 51 zraněno. Podle humanitárních pracovníků se střetly dvě etnické frakce Lidové fronty za znovuzrození Středoafrické republiky, které mezi sebou bojují o kontrolu nad regionem kvůli zdrojům, včetně rozsáhlých diamantových nalezišť. Kontrolu nad oblastí získaly v březnu tohoto roku. V zemi dál přetrvává násilí, přestože byla minulý rok podepsána mírová dohoda mezi vládou a 14 ozbrojenými skupinami.
[Blízký východ]
Irák: Při pátečním koordinovaném útoku teroristické skupiny Islámský stát v blízkosti města Samarra bylo zabito nejméně deset členů Lidových mobilizačních sil. Boje mezi islamisty a organizací, která zastřešuje několik ší’itských milic, propukly i na několika frontách ve městě Mekeeshfa a Balad. Úřady oznámily, že útok si vyžádal nejvíce obětí za poslední týdny a varovaly před návratem Islámského státu, jenž vykazuje v posledních měsících na severu země rostoucí operační schopnosti.
Libanon: Vláda v pátek oficiálně podepsala žádost o pomoc od Mezinárodního měnového fondu (IMF), který by měl pomoci vyřešit největší ekonomickou krizi v zemi. Půjčka v hodnotě deseti miliard dolarů je součástí vládního ekonomického plánu a má sloužit především k zastavení rapidně rostoucích ceny potravin a klesajících platů občanů. Human Rights Watch upozorňuje, že více než polovina obyvatel může být ohrožena nedostatkem jídla. Během minulého týdne pak po celé zemi eskalovalo násilí v ulicích, poté co protestující zapalovali a demolovali banky.
[Euroatlantický prostor]
Európska únia: Osem odborníkov v oblasti obrany pochádzajúcich zo Španielska, Talianska, Veľkej Británie, Francúzska a Litvy uverejnilo výzvu štátom Európskej únie, v ktorej varujú pred škrtmi v rozpočtoch na obranu kvôli podpore segmentov zasiahnutých krízou spôsobenou šírením koronavírusu. Vo výzve tvrdia, že podpora obranného sektoru zvýši dopyt po high-tech výrobkoch a tým pomôže ekonomike ako takej. Upozorňujú tiež na možné zhoršenie medzinárodného prostredia následkom záťaže spôsobenej súčasnou krízou a s tým súvisiace ohrozenie európskych záujmov.
USA: Prezident Spojených štátov amerických, Donald Trump, povedal, že je takmer presvedčený o tom, že nový koronavírus pochádza z Inštitútu virológie vo Wu-Chane, no nemôže prezradiť, z akých informácií vo svojich tvrdeniach vychádza. Čína obvinenia z tajenia laboratórneho pôvodu vírusu odmieta a skeptická je k tomuto scenáru aj väčšina amerických predstaviteľov. Nový vírus prehĺbil problémy v americko-čínskych vzťahoch, ku ktorých ďalšiemu zhoršeniu prispeli vzájomné obvinenia, kedy Čínska strana naznačovala, že vírus mohla do Číny dostať americká armáda.
[Západní Balkán]
Kosovo: Nejvyšší soud nařídil obnovení soudního řízení s bývalým velitelem Kosovské osvobozenecké armády Remzim Shalou. Shala byl původně odsouzen ke čtrnácti letům vězení za únos kosovského Albánce Haxhiho Perteshiho, který byl později nalezen mrtvý. Remzi Shala odmítl vyhovět předvolání Kanceláři zvláštního vyšetřovatele pro Kosovo v Haagu a pokoušel se ukrýt v Albánii. Zde však v květnu došlo k jeho zatčení a podrobení výslechu státním zástupcem.
[Jižní Asie]
Afghánistán: Podle asistenční mise OSN v zemi bylo za první čtvrtletí roku 2020 zabito na 533 civilistů. Dalších 760 lidí bylo zraněno, mezi nimi 152 dětí. Jde tak o nejmenší počet obětí od roku 2012. V zemi panovalo období klidu před uzavřením dohody mezi USA a Tálibánem ze dne 29. února. Oproti očekáváním však násilí opět vzrostlo po jejím podpisu; mezi 1. březnem a 15. dubnem až o 70 %. Tyto střety jsou však méně smrtící než v minulosti. Vládní a provládní síly jsou ve sledovaném období zodpovědné za třetinu obětí. Útoky protivládních sil a především Tálibánu měly oproti roku 2019 o 20 % více obětí. Vzrostl také počet cílených zabití, poprav a únosů civilistů.
Indie/Pákistán: Pákistán a Indie využívají mezer v opatřeních proti jaderné proliferaci a získávají mnohem více strategických zdrojů pro jaderný program, než se původně přepokládalo. To vychází z nové studie neziskové organizace Center for Advanced Defense Studies, která byla vydána 1. května. Pákistán má podle ní pro svůj jaderný program celkem 159 dodavatelů, což je o 46 více, než odhadovaly Spojené státy. Indická jaderná zařízení na druhou stranu spolupracovala s 222 společnostmi bez příslušného dohledu Mezinárodní agentury pro atomovou energii.
[Latinská Amerika]
El Salvador: V krajine po niekoľkých mesiacoch pokoja opäť vzplanulo násilie, ktoré si za posledné dni vyžiadalo viac než 70 obetí. Za vraždami majú stáť lokálne gangy. Vláda v reakcii garantovala polícii právomoc využívať smrtiace prostriedky. Dočasne taktiež došlo k úplnému uzavretiu mnohých väzníc. Prezidentský úrad zverejnil zábery, na ktorých boli odsúdení polonahí a pripútaní ku sebe v úzkych priestoroch. Aktuálna situácia podľa expertov dokazuje, že režim nemá nad kriminalitou v krajine žiadnu kontrolu.
Kolumbia: Úrady ohlásili plán na rozšírenie výhod pre dezertérov z ilegálnych ozbrojených skupín aj na Revolučné ozbrojené sily Kolumbie (FARC) a gangy Clan del Golfo, Los Pelusos a Los Caparros. Benefity sa doteraz týkali iba odídencov z Národnej oslobodzovacej armády (ELN). K odchodu z paramilitárnych skupín by malo jednotlivcov prilákať predovšetkým zníženie trestu či reintegračný proces vrátane ekonomickej pomoci. Plán je jednostrannou ponukou zo strany štátnych predstaviteľov, ktorí s ozbrojencami stále odmietajú vyjednávať.
[Východní Asie]
KLDR: Kim Čong-un se znovu objevil na veřejnosti. Po třech týdnech tak ukončil spekulace o jeho špatném zdravotním stavu nebo případné smrti. Severokorejská agentura KCNA zveřejnila fotky Kim Čong-una při otevření továrny na hnojiva ve městě Sunchŏn, které leží přibližně 50 kilometrů severně od hlavního města. Snímky ukazují Kima při přestřihování pásky a procházení továrny. Doprovod mu dělali vysocí severokorejští úředníci, jeho mladší sestra Kim Jo-čong a předseda vlády Kim Jae-ryong. Autenticitu fotek se nicméně prozatím nepodařilo ověřit.
Malajsie: Stovky migrantů a uprchlíků byly zadrženy v hlavním městě Kuala Lumpur z důvodu ilegálního pobytu na území. V zemi se zvedá nevole obyvatelstva vůči migrantům, kteří podle nich šíří COVID-19 a jsou přítěž pro vládní pomoc. Malajsie formálně neuznává status uprchlíka, považuje je za ilegální migranty. Organizace spojených národů oslovila malajské úřady, aby zanechaly těchto akcí a propustily všechny děti. Také upozornila, že koncentrace migrantů v zadržovacích táborech zvyšuje možnost přenosu COVID-19.
[Moderní technologie a kyberbezpečnost]
Moderní technologie: Americké námořnictvo vybralo firmu Fincantieri Marinette Marine pro stavbu nové třídy fregat FFG(X). Vybraný projekt konstrukčně vychází z fregaty FREMM, kterou v současnosti využívají italské a francouzské námořnictvo. Kontrakt až ve výši 5,58 miliardy dolarů zahrnuje stavbu prozatím deseti lodí do roku 2026. Nová třída fregat má být nosičem naváděných střel a systému Aegis. Cílem programu jsou větší schopnosti lodí, než je tomu u kontroverzních LCS a zároveň menší náklady a velikost než u torpédoborců Arleigh Burke a Zumwalt.
Kyberbezpečnost: Indická vláda minulý pátek zavedla kvůli pandemii koronaviru nařízení, podle něhož mají zaměstnanci veřejného i soukromého sektoru povinnost stáhnout si sledovací aplikaci Aarogya Setu (Most zdraví), kterou vláda spustila v průběhu dubna. Ta funguje na bázi Bluetooth a GPS systému a upozorňuje uživatele, že mohli přijít do styku s osobou, jež byla pozitivně testovaná na COVID-19. Její používání se v zemi stalo podmínkou pro uvolňování restriktivních opatření v méně zasažených oblastech. Povinnost mít aplikaci by se podle vlády měla týkat až 500 milionů lidí, což bude podle problém, jelikož část indické populace nevlastní chytrý telefon. Jisté ani není, jakým způsobem budou sesbíraná data uživatel používána, jelikož Indie nemá platnou legislativu o ochraně osobních údajů.
