[Afrika]
Jižní Súdán: Válčící strany se dohodly, že prodlouží lhůtu o šest měsíců pro vytvoření jednotné vlády. Zformování jednotného kabinetu je součást mírové dohody, která byla mezi oběma stranami uzavřena v září 2018. Původně měla vláda vzniknout již 12. května, avšak tábor budoucího viceprezidenta Rieka Machara chce vyřešit mimo jiné některé bezpečnostní problémy předtím, než se Machar vrátí do země z exilu, kam odjel v roce 2016, kdy zkolabovala tehdejší mírová dohoda uzavřená v roce 2015. Nyní probíhá jeden z dalších kroků, jimž je vytvoření jednotné armády.
Benin: Protestující se střetli s policií v Cotonou, v největším městě a ekonomickém centru země. Demonstranti, především příznivci bývalého prezidenta Thomase Boni Yayiho, protestují proti vyloučení opozičních stran z účastí v parlamentních volbách. Policie použila střelbu, aby protesty rozehnala. Stovky lidí staví barikády, pálí pneumatiky a volají hesla vyzývající k rezignaci prezidenta Patrice Talona. Při protestech měla zemřít jedna žena. Parlamentní volby se potýkají s rekordně nízkou účastí voličů, která je podle prvních údajů pod 23 procent.
[Blízký východ]
Izrael: Bombardování v pásmu Gazy zasáhlo budovu turecké mediální organizace Anadolu Agency (AA). K náletu došlo po útocích proti Izraelským vojákům z palestinské strany. Turecko, které AA zřizuje, takové jednání odsoudilo. Podle vyjádření Tel Avivu ovšem budova sloužila jako středisko vojenské rozvědky Hamásu. Ozbrojenci z pásma Gazy během víkendu vystřelili více jak 430 raket, Izrael v reakci na útoky oblast zasáhl 200 střelami. Ztráty na životech hlásí obě strany.
Sýrie: Vůdce Islámského Státu Abú Bakr al-Bagdádí se po pěti letech objevil na videu. Al-Bagdádí vystupuje veřejně zcela minimálně. Ve svém projevu se věnuje porážce IS u syrského města Baghůz, které bylo považované za poslední baštu organizace v zemi. V propagandistickém snímku dále ocenil teroristické útoky z posledních týdnů. Tajné služby předpokládají, že po porážce v Sýrii čelí al-Bagdádí tlaku z vlastních řad a nejspíše se v současnosti skrývá v Iráku.
[Euroatlantický prostor]
ČR: Minulý týden se v Praze konala dvoudenní mezinárodní konference o bezpečnosti mobilních sítí 5G (Prague 5G Security Conference). Akce se zúčastnilo na 150 zástupců ze 32 zemí světa a několik světových operátorů, jakou jsou Deutsche Telekom, Vodafone a O2. Čína, Rusko a Indie pozvání neobdržely. Součástí konference byly přednášky a workshopy s tématem sítí páté generace, ale i diskuze o tom, jak by měly EU a NATO přistupovat ke kybernetickým hrozbám. Výsledkem konference jsou tzv. Pražské návrhy pro budování sítí 5G – nezávazné obecné principy pro spuštění sítí 5G řešící bezpečnostní, technické a ekonomické aspekty.
USA: Bývalý zpravodajec CIA Jerry Chun Shing Lee se minulou středu přiznal ke špionáži a spolupráci s Čínou. Lee, který získal americké občanství až v průběhu svého života, pracoval pro CIA v letech 1994-2007. S čínskou stranou měl spolupracovat od roku 2010. V té době už téměř tři roky nepracoval pro CIA. V tom samém roce se v Číně zhroutila síť amerických informátorů, jejichž jména pravděpodobně Lee předal čínské straně. Čtyřiapadesátiletý bývalý člen CIA se přiznal ke spiknutí a shromažďování informací týkající se národní obrany, které předával čínské straně. Za to mu hrozí trest odnětí svobody až ve výši 27 let.
[Západní Balkán]
Kosovo/Srbsko/Berlín: Berlínský summit o západním Balkáně nepřinesl žádný průlom v otázce normalizace kosovsko-srbských vztahů. Pondělní summit pořádaný EU na popud Angely Merkelové a Emmanuela Macrona skončil, aniž by naplnil naděje na znovuobnovení jednání mezi Kosovem a Srbskem zprostředkovaných EU, takže je nepravděpodobné, že by obě strany tento rok dosáhly závazné dohody o normalizaci vztahů. Kosovský prezident Thaçi naznačil, že EU je příliš slabá a nejednotná na to, aby konflikt pomohla vyřešit a zdůraznil nutnost zapojení USA. Bělehrad a Priština přerušili jednání o normalizaci vztahů po rozhodnutí Kosova uvalit 100% sazby na srbské zboží, jako odvetu za srbský lobbing proti členství Kosova v Interpolu.
[Jižní Asie]
OSN: Rada Bezpečnosti OSN prohlásila vůdce z Pákistánu operující teroristické organizace Džajš-e-Mohammed (JeM) Masúda Azhara globálním teroristou. JeM má na svědomí několik teroristických útoků v Indii, především únorový útok v Pulwamě. Klíčové rozhodnutí bylo umožněno tím, že se Čína rozhodla rezoluci nezablokovat, k čemuž v minulosti došlo již několikrát. V nově schválené rezoluci se neobjevují žádné zmínky o útoku v Pulwamě, vlivu pákistánských institucí a chybí také zmínka o propojení kašmírského hnutí za nezávislost s terorismem. Rezoluce znamená, že všechny prostředky JeM na účtech budou zmrazeny, Azhar má zákaz cestovat a organizace bude vystavena zbrojnímu embargu. Pákistánské autority již vyhlásily, že se sankcím proti JeM plně podřídí.
Afghánistán: Prezident Ghání v pondělí svolal národní poradní radu (lója džirga), aby projednal přístup k jednáním s Tálibánem. Do Kábulu se sjelo na 3200 politiků, kmenových stařešinů a společenských autorit, mezi nimiž však chyběl předseda vlády národní jednoty Abdulláh Abdulláh. Rada podpořila vyjednávání s Tálibánem a shodla se na žádosti o odstranění Tálibánu ze seznamu teroristických organizací vedeného OSN a vyzvala k příměří během ramadánu, který začal v neděli. Tálibán však vyhlásil, že útoky budou pokračovat, což manifestoval dvěma víkendovými útoky na policejní stanice na severu země, při kterých zemřelo 7 a zraněno bylo přes 20 policistů.
[Latinská Amerika]
Venezuela: Další protesty otřásly zemí 1. května, kdy vyšlo do ulic tisíce demonstrujících. Pouze o den dříve prohlásil J. Guaidó závěrečnou fázi Madurova režimu, a na jeho popud proběhly protesty. Demonstrantům se postavila armáda, která do nich začala najíždět vojenskými vozidly. Několik lidí bylo zraněno. 3. května se uskutečnila vojenská přehlídka vysílaná v TV, které se zúčastnil také Maduro, jenž prohlásil absolutní loajalitu armády. Guaidó žádal o podporu armády v sobotu 4. května.
Mexiko: V čtvrtek 2. května byl v Mexiku zabit další novinář. Stalo se tak v předvečer oslav celosvětového svátku World Press Freedom Day. S. Enriquez ve svých rádiových pořadech informoval o korupci lokálních autorit, za což mu bylo v minulosti vyhrožováno. Údajně byl Enriquez střelen do pusy a do srdce, což značí souvislost s jeho prací. Enriquez je již sedmým novinářem, zavražděným za administrativy prezidenta Obradora (od prosince 2018) a celkově 124 novinářem zavražděným od roku 2000.
[Post-sovětský prostor]
Rusko: Ruský prezident Vladimir Putin koncom týždňa uskutočnil telefonický rozhovor s prezidentom USA Donaldom Trumpom. Šéf Kremľa informoval amerického prezidenta a výsledkoch rokovaní s lídrom KĽDR Kim-Čong Unom. V tejto súvislosti sa obaja prezidenti zhodli na potrebe denuklearizácie Kórejského polostrova. Predmetom rozhovoru bola aj situácia na Ukrajine, pričom ruský prezident zdôraznil potrebu napĺňania Minských dohôd zo strany novej vlády v Kyjeve. Donalda Trumpa tiež zaujímal názor Moskvy na situáciu vo Venezuele. Podľa Putina môžu o budúcnosti Venezuely rozhodnúť jedine jej občania, pričom akékoľvek externé zásahy do diania v krajine môžu viesť k eskalácii napätia.
Ukrajina: Novozvolený ukrajinský prezident Volodymyr Zelenský reagoval na vyjadrenia ruského prezidenta Vladimira Putina o možnom „výhodnom spoločnom občianstve pre občanov Ruska a Ukrajiny“. Podľa neho už po anexii Krymu a konflikte na Donbase Rusko a Ukrajina nemajú nič spoločné okrem štátnej hranice. „Prestrelka“ medzi Putinom a Zelenským začala po tom ako ruský prezident podpísal dekrét uľahčujúci obyvateľom Donbasu zisk ruského občianstva, pričom uvažoval o rozšírení jeho platnosti na celé územie Ukrajiny. Kyjev vyjadrenia Putina označil za provokáciu a kontroval ponukou ukrajinského občianstva pre „politicky utláčaných Rusov“, čo ruský prezident následne rozvil do myšlienky možného spoločného občianstva.
[Východní Asie]
Japonsko: Císař Akihito abdikoval po třech dekádách vlády a místo něj nastoupil na trůn jeho syn Naruhito. Akihito své odstoupení zmínil již v roce 2016 kvůli svému zdravotnímu stavu. Role císaře je od konce druhé světové války spíše ceremoniální, avšak císař Akihito hrál důležitou roli například během přírodních katastrof, jako bylo zemětřesení a tsunami, které zemi postihly v roce 2011, a také se snažil urovnat krutosti, které Japonsko napáchalo během války. Předpokládá se, že Naruhito bude pokračovat ve zdůrazňování pacifismu a snahách o sblížení monarchie s veřejností. S nástupem Naruhita přichází i nová éra nazvaná Reiwa – tedy „krásná harmonie“.
Indonésie: Hlavní město Jakarta sužuje znečištění, přelidnění, dopravní zácpy a další problémy, které způsobují, že je jedním z nejrychleji se potápějících měst na světě. Z tohoto důvodu oznámil prezident J. Widodo, že se bude administrativní centrum země přesouvat. Indonésie by se tak chtěla přidat k dalším zemím, které vystavěly nové hlavní město, například Brazílie nebo Austrálie. Nyní se podobným směrem ubírá i Egypt, který staví dosud nepojmenované město jako náhradu Káhiry. Zatím nebyly zveřejněny detaily, nicméně mezi návrhy figuruje Palangkaraya na ostrově Borneu. Odborníci však tento návrh nepovažují za relevantní, jelikož tato oblast bojuje s velkými environmentálními problémy, které přinesla těžba zlata, uhlí a ropy a také produkce palmového oleje.
[Moderní technologie]
Moderní technologie: Spojené arabské emiráty jsou podezřívány z využívání čínských dronů ve prospěch libyjského generála Chalífa Haftara. SAE podporují generála bojujícího proti vládě uznávané OSN již dlouhodobě. Drony v současnosti bombardující tamější hlavní město Tripolis byly s vysokou pravděpodobností rozpoznány jako čínský typ Wing Loong II. Ten je velmi podobný americké rodině strojů Predator. Čínská varianta je však levnější a není pod takovým dohledem z hlediska účelu použití dronu. Čína pokračuje v rychlém rozvoji tohoto segmentu, což může přinést negativní důsledky pro dosavadní unikátní status americké technologie.
