Přehled světového dění z uplynulého týdne (18/2018)

[Afrika]

Mali: Rebelové zabili nejméně 17 civilistů z kmene Tuaregů na severu Mali. Jedná se v krátké době o další útok na komunitu Tuaregů v zemi. Nedávno zabili ozbrojení útočníci v okolních vesnicích na 40 lidí. Útoky se odehrály poblíž hranice s Nigerem. Násilí eskaluje v posledních měsících, kdy ozbrojené skupiny zatlačené na sever země využívají etnického napětí. Rekrutují příslušníky etnika Fulani, kteří jsou pastevci a zároveň jsou v konfliktu s Tuaregy o vodní zdroje. Tuaregové rovněž bojovali proti bojovníkům napojených na teroristickou síť Al-kájdu.

Burundi: Místní regulátor zakázal činnost zpravodajským stanicím BBC a Hlasu Ameriky před blížícím se referendem, které se má týkat ústavní změny, jež by prodloužila prezidentský mandát z 5 na 7 let. Zákaz činnosti se týká i dvou lokálních médií a jeho délka je stanovena na 6 měsíců. Důvodem má být porušení zákonů o médiích a novinářské etiky. Zakázaná média měla poskytovat neověřené a tendenční zpravodajství. Referendum je další snahou prezidenta Pierra Nkurunzizy zůstat u moci. Jeho předchozí pokus o třetí mandát skončil protesty a násilím v ulicích.

 

[Blízký východ]

Turecko: R. T. Erdogan odhalil na sjezdu své Strany spravedlnosti a rozvoje (AKP) v Istanbulu volební program v rámci kterého oznámil novou ofenzívu proti „teroristům“. Po operacích Štít Eufratu a Olivová ratolest se tak bude jednat o další ofenzívu na území Sýrie, pravděpodobně na severovýchodě Aleppa s cílem obsadit město Manbídž, na kterém dle slov ministra zahraničí M. Cavusoglu již Turecko našlo shodu se Spojenými státy. Erdogan cílí získat podporu pro své znovuzvolení v předběžných prezidentských (a parlamentních) volbách, které Turecko čekají 24. června, a které završí přechod z parlamentního na prezidentský politický systém.

Libanon: V nedělních ranních hodinách se otevřely volební místnosti Libanonu, kde se po devíti letech konaly všeobecné parlamentní volby. Prvotní výsledky poukazují na úspěch šíitského Hizballáhu a jeho spojenců, kteří dle očekávaní posílili a získaly nad polovinu mandátů, čímž předběhli sunitskou alianci permiéra Haríriho, který v parlamentu dominoval od posledních voleb. Přestože se volební účast snížilna na přibližně 47%, výsledky jednoznačně reflektují posilující roli Íránu a tedy Hizballáhu v libanonské politice.

 

[Euroatlantický prostor]

ČR: Prezident Miloš Zeman s odvoláním na Vojenské zpravodajství prohlásil, že v Česku byl v minulém roce testován a vyráběn novičok, který měl být po testech zničen. Podle Bezpečnostní informační služby (BIS) se jednalo o jinou látku než tu, kterou byli v březnu tohoto roku otráveni bývalý dvojitý agent Sergej Skripal, jeho dcera Yulia a policista Nick Bailey. Pátrání po novičoku Zeman BIS nařídil poté, co Rusko označilo ČR jako možného výrobce jedu. Většina českých politiků prezidentův výrok odmítla, Rusko naopak slova použilo jako důkaz své neviny.

Španělsko: Separatistická teroristická organizace Baskicko a jeho svoboda (ETA) oznámila své rozpuštění. Stalo se tak v půlce dubna, do médií se však zpráva dostala až minulý týden. ETA vznikla v roce 1959 za režimu Francisca Franca a při svých útocích zabila asi 850 lidí. V dopise, který ETA rozeslala španělským institucím, prosí její členové o odpuštění za oběti svých útoků. Boj za nezávislost Baskicka, ale podle dopisu nekončí. V současnosti je ve španělském vězení na dvě stě členů organizace.

 

[Jižní Asie]

Indie: U města Suratgarh ve státu Rádžasthán začalo 1. května cvičení Vijay Prahar. Zapojí se do něj okolo 20 000 indických vojáků a potrvá zhruba jeden měsíc. Cvičení se účastní tanky, dělostřelectvo i letecké síly. Jihozápadní velitelství indické armády chce vyzkoušet inovativní způsoby vedení boje. Využity budou i nové senzory, bezpilotní letouny a další moderní průzkumné prostředky. Důraz má být kladen zejména na využití ofenzivní taktiky skrz náročný terén a spolupráci jednotlivých složek armády k rychlému průniku a postupu na území nepřítele. Součástí je i nácvik fungování v radioaktivním prostředí. Veškeré operace se uskuteční v blízkosti pákistánské hranice.

Afghánistán: V posledním týdnu bylo při několika teroristických útocích zabito 10 novinářů. Devět z nich má na svědomí pondělní dvojitý útok tzv. Islámského státu v diplomatické čtvrti, při kterém zemřelo nejméně 29 lidí, 45 bylo zraněno. Po útoku teroristy na motorce se v místě odpálil sebevražedný atentátník převlečený za novináře a zabil 9 žurnalistů a několik záchranářů. Posledním zabitým novinářem je korespondent BBC, který byl v provincii Chóst zastřelen neznámými ozbrojenci. V provincii Kandahár ten samý den zabil sebevražedný atentátník 11 dětí v náboženské škole a zranil 16 lidí, včetně 5 rumunských vojáků a 2 policistů, na něž byl útok cílen.

 

[Post-sovětský prostor]

Arménie: Lídr opozice N. Pashinian vyhlásil zastavení protestů proti současné vládě, které trvaly několik týdnů. Důvodem k protestním akcím a stávkám posloužilo schválení parlamentem premiéra S. Sarkisiana, který zemi vládl od roku 2018 jako prezident, ale později převedl republiku na parlamentní systém. Současná vládnoucí strana ovšem vyjádřila ochotu podpořit Pashiniana jakožto kandidáta na premiéra během příštích jednání v parlamentu, která se uskuteční 8. května.

Rusko: V sobotu došlo k velkým protestním akcím, které byly namířeny proti současné ruské vládě a zejména proti prezidentu Vladimíru Putinovi. Počet zatčených se pohybuje kolem 1600 lidí, mj. i opoziční politik Alexej Navalnyj,  který byl ale ještě téhož večera propuštěn. Nasazeny byly jednotky OMONu a národní gardy. Podle vládních orgánů se jednalo o “přiměřenou reakci ” v rámci zákona, která odpovídala na provokace z davu. Termín demonstrací byl pravděpodobně určen s ohledem na inauguraci Putina, která se koná v pondělí  7. května a prodlouží dobu Putinova vládnutí o dalších šest let.

 

[Východní Asie]

Čína/Juhočínske more: Čína údajne nasadila na území Juhočínskeho mora proti lodné strely s plochou dráhou letu a raketové systémy zem-vzduch. Predpokladá sa, že inštalácia obranných systémov výrazne navýšila vojenské portfólio Číny v spornom regióne. Čínske autority sa k informáciám nevyjadrili, v predošlých vyjadreniach však zdôrazňovali, že ostrovy sú súčasťou čínskeho teritória a to krajinu plne oprávňuje rozhodovať o svojich aktivitách v spornej oblasti. USA sú situáciou znepokojené a deklarovali, že čínske kroky budú mať adekvátne následky. Napätie v Juhočínskom mori vedie k zvyšujúcej sa militarizácii v regióne. Príkladom sú Filipíny, ktoré si nedávnou kúpou nového raketového systému zväčšili svoj námorný potenciál.

Vietnam/Slovensko: Nemecká vláda obvinila Vietnam z únosu vietnamského firemného úradníka na území Nemecka. S únosom, ktorý sa údajne odohral minulý rok je spájaná aj slovenská vláda. Tá mala poskytnúť vietnamským autoritám lietadlo smerujúce z Bratislavy do Moskvy. Ďalej mal byť unesený prevezený na územie Vietnamu. Slovensko aj Vietnam obvinenia odmietajú. Vysoko postavený zamestnanec vietnamskej energetickej spoločnosti Trinh Xuan Thanh bol v januári odsúdený na doživotie za spreneveru a iné ekonomické nezákonnosti.

 

[Moderní technologie a kyberbezpečnost]

Moderní technologie: Rusko překvapivě nabídlo spolupráci Turecku na projektu turecké domácí stíhačky TF-X. Ruské letecké koncerny by rády do projektu TF-X nabídly pohonné jednotky, které tvoří klíčový komponent moderních stíhacích letadel (schopnost supercruise a nízké vyzařování). Turecký program domácky vyráběné stíhačky páté generace je ambiciozní a v prvotních fázích. Mezinárodní spolupráce by mu mohla pomoci dostat se přes prvotní kritické fáze vývoje a získávání financí. Spolupráce by rovněž byla v souladu s dosavadním rusko-tureckým sbližováním, jako například turecké poptávaní kompletů S-400. Co všem tuto nabídku činí poněkud nečekanou je fakt, že samo Rusko má s vývojem těchto pohonných jednotek dlouhodobé potíže.   

Kybernetická bezpečnost: Evropská centrální banka vytvořila mechanismus k simulování kybernetických útoků na banky, burzy a další instituce důležité pro finanční systém. Jedná se o reakci na čím dál častější útoky, které během posledních dvou let směřují na centrální banky. K testování se využívá etické hackování, který je schopné odhalit zranitelnosti a možnosti zneužití systému. Takové testy budou dělány následně na míru jednotlivým bankovním systémům. Je pouze na samotných bankách jak následně naloží s výsledkem testování.

 

 

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *