[Afrika]
DRK/Jižní Súdán: Všech 16 členů mírové mise MONUSCO, kteří byli drženi jako rukojmí na základně na východě Demokratické republiky Kongo, bylo propuštěno bez zranění. Kolem 100 neozbrojených uprchlíků z Jižního Súdánu v úterý vzalo tyto rukojmí, aby si vyjednali přesun do jiné země východní Afriky. Chtěli se tak vyhnout přesunu zpět do Jižního Súdánu, kam bylo minulý pátek přesunuto 8 ze zhruba 530 uprchlíků žijících na základně Munigi na východě Demokratické republice Kongo. Většina z nich bojovala na straně rebelů vedených Riekem Macharem.
Nigérie/USA: Dohoda o prodeji moderních vojenských letadel mezi Nigérii a Spojenými státy americkými byla stvrzena. Tato nová technika má pomoci nigerijské armádě v boji proti Boko Haram. Tato dohoda byla vyjednána ještě během administrativy Baracka Obamy, avšak byla pozdržena poté, co nigerijské vzdušné síly bombardovaly uprchlický tábor letos v lednu. Konečně stvrzení této dohody nyní přišlo během konference ve Stuttgartu, kde americká armáda hostí několik významných vojenských hodnostářů ze zemí Afriky.
[Blízký východ]
Irák: Americké ministerstvo zahraničí předběžně schválilo prodej armádního vybavení pro milice regionální vlády iráckého Kurdistánu. Obchod za téměř 300 milionů amerických dolarů ještě musí schválit američtí zákonodárci. Jedná se konkrétně se o 4 400 útočných pušek M16A4, 46 těžkých kulometů M2, 186 kulometů M240B, 113 automobilů Humvee a 36 houfnic M119A2. Jde o iniciativu v rámci Iráckého fondu pro výcvik a vybavení.
Sýrie: Letectvo prezidenta Bašára Assada přesunulo velkou část svých letadel na Rusy provozovanou leteckou základnu v Hmímímu. Stalo se tomu tak 2 týdny po raketovém útoku na vládní vojenské letiště, při němž 59 amerických raket Tomahawk zničilo 24 strojů syrského letectva. Rozhodnutí by mělo zajistit větší bezpečnost pro syrské stroje po nedávných prohlášeních ze strany americké administrativy vinící syrský režim z použití chemických zbraní na civilistech ve městě Chán Šajchún, více než 100 jich zemřelo.
[Euroatlantický prostor]
USA/UK: Washington poprvé vyslal do Evropy stíhací letouny páté generace F-35A. Ty mají zázemí na britské letecké základně RAF Lakenheath, která je dlouhodobě domovem amerického letectva. Jejich nasazení je součástí americké iniciativy na ujištění evropských spojenců o svých závazcích v duchu kolektivní obrany. Piloti se se svými stroji během svého pobytu zúčastní několika cvičení se svými aliančními protějšky s cílem demonstrovat a prověřit operační schopnosti těchto letounů.
Rumunsko: Rumunská vláda chce nakoupit od svých amerických protějšků systémy protivzdušné obrany Patriot. Přestože detaily této oficiální žádosti nejsou známy, firma Ratheon, jež je výrobcem tohoto systému, potvrdila rumunský zájem a úzkou spolupráci. Společně s letouny F-16, které si Rumunsko nedávno pořídilo, by měly Patrioty sloužit jako integrovaný protivzdušný obranný systém.
[Jižní Asie]
Afghánistán: Při pátečním útoku na základnu v Mazáre Šarífu bylo zabito přes 140 vojáků. Provedlo jej 10 Tálibánců, kteří na místo přijeli v přestrojení za armádní personál, spustili palbu a odpálili sebevražedné vesty. Vysoký počet obětí zapříčinil fakt, že k útoku došlo v době, kdy vojáci opouštěli mešitu z pátečních modliteb, kam chodí neozbrojení. Mluvčí Tálibánu prohlásil, že mezi útočníky byli sympatizanti hnutí, kteří v armádě měsíce sloužili; tato verze nebyla oficiálně potvrzena. Na neděli byl vyhlášen státní smutek a bezpečnostní složky se chystají provést odvetu.
Indie: Armáda spolupracuje s Ruskem na novém formátu vojenských cvičení, který má zahrnovat pozemní vojsko, námořnictvo i letectvo. První cvičení zahrnující všechny složky armády se má uskutečnit v Rusku v říjnu či listopadu. Ozbrojené síly obou zemí spolu trénují od roku 2003 a podobně jako s ostatními partnery šlo jednosložková cvičení. Na moskevskou konferenci o mezinárodní bezpečnosti konající se 25. a 26. dubna zároveň poprvé zavítá indický ministr obrany, financí a korporátních záležitostí Arun Jaitley – doposud se jí účastnili pouze státní ministři.
[Latinská Amerika]
Venezuela: Protesty proti vládě Nicoláse Madura po pokusu o převzetí pravomocí parlamentu pokračují již třetím týdnem. Zemřelo během nich nejméně 22 lidí a dalších 777 bylo zatčeno. Opozice požaduje uspořádání nových voleb a otevření Venezuely pro humanitární pomoc. Podle dokumentů, které byly zveřejněny v USA, navíc dceřiná společnost PDVSA (venezuelského státního podniku na těžbu a zpracování ropy) darovala 500 000 am. dolarů do inauguračního fondu Donalda Trumpa.
Brazílie: Policejní odbory protestovaly v Brasílii proti penzijní reformě, která policistům zvedá věk odchodu do důchodu na 65 let. Zhruba stovka protestujících policistů se dokonce pokusila vtrhnout do budovy parlamentu, nebyli však úspěšní. Výsledkem byla rozbitá okna u vstupu a pět zatčených protestujících. Policisté v Brazílii v současnosti nemají stanovený věk odchodu do důchodu, místo toho po 30 letech služby pobírají rentu ve výši svého platu.
[Post-sovětský prostor]
Rusko: Nejvyšší soud Ruska označil náboženskou společnost svědků Jehovových za extremistickou organizaci a zakázal její aktivity v Rusku. Učinil to ve čtvrtek 20. dubna. Soudní rozhodnutí ovlivní více než 175 tis. věřících jehovistů, bydlících v Ruské federaci. Komise Spojených států amerických pro mezinárodní náboženskou svobodu (USCIRF), Human Rights Watch, EU a Velká Británie odsoudili rozhodnutí a označili ho za potvrzení omezení náboženské svobody v Rusku. Svědkové Jehovovi plánují odvolat proti rozhodnutí k Evropskému sodu pro lidská práva.
Ukrajina/Rusko/MSD: Mezinárodní soudní dvůr rozhodl, že nebude žádat Rusko, aby zastavila financování a zbrojení proruských separatistů na východě Ukrajiny. Rozhodnutí bylo učiněno 19. dubna v rámci soudního procesu mezi Ukrajinou a Ruskem. Ukrajina požádala MSD také prozkoumat a rozhodnout o údajné diskriminací krymských Tatarů a etnických Ukrajinců v anektovaném Krymu. Na rozdíl od první části civilního procesu, MSD přijal dočasné rozhodnutí, vyzývající Rusko k zastavení diskriminace etnických menšin v Krymu.
[Moderní technologie a kyberbezpečnost]
Írán opět představil svůj stealth letoun Quaher F-313. Na rozdíl od svého debutu, nyní bylo možné Quaher vidět rolovat po letové ploše. Experti jsou však stále přesvědčeni, že se jedná o pouhý model nebo vtip.
