[Afrika]
Burundi: Obětí střelby se stal generál Athanase Kararuza, který byl zároveň bezpečnostním poradcem viceprezidenta země. Kararuza byl zabit společně s jeho manželkou poté, kdy odvážel svou dceru do školy. Krátce po tomto útoku oznámil Mezinárodní trestní soud, že zahájí předběžné vyšetřování násilí v zemi. To vypuklo v dubnu 2015 poté, co současný prezident Pierre Nkurunziza oznámil, že se chce ucházet o třetí volební mandát, i přesto, že to současná ústava nedovoluje. Od té doby zemřelo více než 400 lidí při protestech proti tomuto kroku.
Nigérie: Prezident Muhammadu Buhari nařídil bezpečnostním složkám, aby zakročily proti pastevcům dobytka, kteří mají na svědomí stovky životů v zemi. Tyto útoky pastevců jsou považovány za největší bezpečnostní hrozbu pro Nigérii, hned po hrozbě ze strany islamistů. Pastevci z etnika Fulani se často střetávají s komunitami farmářů. Spolu následně bojují o kontrolu půdy a vody. Oznámení přišlo poté, co došlo k zabití 20 lidí v jihovýchodním státě Enugu. V sousedním státě Benue bylo v únoru zabito při těchto protestech na 300 lidí.
[Blízký východ]
Sýrie: Vyhlášení režimu klidu proběhlo v sobotu v 1 hodinu v noci, ovšem toto příměří se netýká města Aleppa, kde probíhají největší boje. Oficiálním důvodem jsou teroristé, kteří nepřestali vraždit civilisty a ničit město. Na druhou stranu středeční letecký útok zničil nemocnici, v části ovládané rebely. Tato nemocnice byla podporována francouzskými Lékaři bez hranic, v pátek stoupl počet obětí minimálně na 50 včetně 6 mediků. Opozice obviňuje vládu ze záměrných útoků na civilisty.
Irák: Ve středu kurdští a šíitští lídři souhlasili se stažením svých vojsk z města Tuz Khurmato. Boje v tomto městě byly považovány za jedny z nejtvrdších, stáli zde spolu šíité a Kurdové proti sunnitským ozbrojencům. Město Tuz Khurmato je domovem všech tří etnik. Celé město bude předáno do správy místní policie, předtím každé ze tří etnik ovládalo jednu část města. Tato dohoda je jistou nadějí budoucnosti celého Iráku, jenž je obýván právě těmito etniky, která v častých případech proti sobě bojují.
[Euroatlantický prostor]
Francie: Francouzský ministr obrany Jean-Yves Le Drian oznámil, že země navýší počet svých vojáků v Pobřeží slonoviny. Nasazené síly tak narostou z dosavadních 500 na 900 vojáků, čímž vytvoří přední operační základnu v západní Africe. Nové jednotky budou asistovat stávajícím francouzským vojákům provádějícím externí operace např. v Sahelu, a také intervenovat při nových krizích. Francie rovněž vycvičí na 600 vojáků Pobřeží slonoviny. Dle Le Driana je po událostech z roku 2011 zcela zásadní vybudovat z této země prosperující a stabilní stát.
USA/Rumunsko: Poslední týden v dubnu dorazily do Rumunska dva americké stíhací letouny F-22 Raptor společně s dvacetičlenným podpůrným týmem a tankovacím/transportním strojem KC-135 na zatím nespecifikovanou dobu. Američané tak pokračují v navyšování vojenské techniky na kontinentu se záměrem posílit bezpečnost spojenců Aliance v době napjatých vztahů s Ruskem. Americké letectvo nedávno poslalo několik letounů F-15C také na Island a do Nizozemí z důvodu účasti na cvičeních, které budou probíhat v září.
[Jižní Asie]
Afghánistán: Tálibán vyslal delegaci do Islámábádu – na stole však nejsou mírové rozhovory. Jednání se mají týkat vězněných členů hnutí, konfliktů na společné hranici s Afghánistánem a problémů, jimž čelí afghánští uprchlíci v Pákistánu. Proti vpuštění „teroristů“ do země protestuje Afghánistán, který k Tálibánu začíná zaujímat tvrdší postoj. Jde o reakci na jeho odmítání účasti na mírových rozhovorech a nedávný útok v Kábulu, který si vyžádal 64 obětí a stovky zraněných. Do zamrzlého mírového procesu je připraveno vstoupit Rusko, které navrhuje nová jednání, jelikož současný formát považuje za neefektivní.
Indie: Země úspěšně vypustila satelit IRNSS 1G na oběžnou dráhu. Sedmým funkčním satelitem tak završují snahy o vlastními silami vytvořený Indický regionální navigační satelitní systém (IRNSS), vyvíjený Indickou kosmickou agenturou. Jedná se primárně o civilní systém, jehož část bude šifrovaná pro potřeby bezpečnostních složek země. Systém má přesnost 10 – 20 metrů – pro porovnání americký systém GPS má 3 – 15 metrů. Skládá se ze 3 satelitů na geostacionární orbitě a 4 na geosynchronní orbitě. Není vyloučené, že po vzoru čínského Beidou-2 bude IRNSS postupně doplňována na globální navigační a poziční systém, žádné oficiální plány ale prozatím neexistují. Systém byl také premiérem překřtěn na NAVIC, což v sanskrtu znamená námořník.
[Latinská Amerika]
Venezuela: Venezuelská opozice se sjednotila proti prezidentu Madurovi a sesbírala více než 1,5 milion podpisů za jeho odstoupení z funkce. Nyní tak volební komise musí prověřit správnost podpisů, aby mohlo dojít k případným volbám. Opozice se však obává, že vládní orgány budou jednání schválně protahovat; jestliže k akci dojde až na konci ledna 2017 a referendum prokáže dostatek podpisů proti Madurovi, jako hlava státu nastoupí až do konce volebního období v lednu 2019 současný viceprezident. Opozice se tak proti vůli vlády bude snažit jednání uspíšit a poté v případných volbách získat téměř osm milionů hlasů – o jeden hlas více, než získal ve volbách Maduro.
Falklandy: Britské vystoupení z Evropské unie by mohlo výraznou měrou ovlivnit bezpečnost Falklandských ostrovů. S tímto tvrzením přišla Sukey Cameron, oficiální zástupkyně ostrovů v Londýně. Podle analýzy, na kterou se odvolává, je velký problém v ekonomické provázanosti souostroví s evropskými trhy. Potenciální zpřetrhání vzájemných ekonomických vazeb by mohlo ostrovy oslabit a tím motivovat Argentinu k agresivnějšímu chování. Dodejme, že jihoamerická země vedla o ostrovy v roce 1983 s Británií neúspěšnou válku. Získání ostrovů je pak velkým argentinským politickým tématem.
[Post-sovětský prostor]
Moskva/Vostočnyj: V noci zo stredy na štvrtok Rusko úspešne odskúšalo nový kozmodróm Vostočnyj v Amurskej oblasti na východe krajiny. Spustenie kozmodrómu bolo pôvodne naplánované o deň skôr, ale pre problémy, ktoré sú stále predmetom skúmania bol štart rakety Sojuz 2.1 posunutý o jeden deň. Na spustenie piateho ruského kozmodrómu sa prišiel pozrieť aj ruský prezident Putin, ktorý musel kvôli zdržaniu predĺžiť svoju pracovnú cestu na Ďalekom východe. Hoci Putin po úspešnom štarte zablahoželal pracovníkom kozmodrómu, neodpustil si kritiku ktorá sa týkala niekoľkých nedávnych neúspechov ruského vesmírneho programu. Kozmodróm Vostočnyj pri skúškach uspel avšak jeho plné uvedenie do funkcie sa však očakáva až v roku 2017.
Moskva: Koncom týždňa bola v Moskve napadnutá známa ruská spisovateľka Ľudmila Ulická. Spisovateľku napadlo niekoľko osôb oblečených v maskáčov s Georgijevkými stužkami – symbolom ruskej vojenskej slávy. Na základe toho polícia usúdila, že sa jednalo o nacionalisticky naladených útočníkov, ktorý spisovateľku poliali zelenou farbou. Motívom útoku bola údajne účasť spisovateľky v porote súťaže o ruských dejinách. Útočníkom pravdepodobne vadil fakt, že organizátorom súťaže bola NGO Memorial, ktorá kritizuje komunizmus a obhajuje ľudské práva. Útoky na obdobné NGO nie sú v Rusku zo strany nacionalistov ničím výnimočným. Ruská vláda a nacionalisti dlhodobo označujú NGO financované zo zahraničia za „agentov Západu“ a snažia sa ich pôsobenie v Rusku čo najviac obmedzovať.
[Východní Asie]
Čína: Asijská velmoc zapojila do latentního konfliktu v Jihočínském moři novou taktiku – začala vojensky cvičit rybáře z ostrova Hainan. Ti pak mají za úkol lovit ve sporných oblastech Jihočínského moře a zároveň sbírat informace o zahraničních plavidlech. Existenci „námořních milicí“ neoficiálně potvrdila i lokální hainanská vláda, podle níž se rybáři do „služby k ochraně vlasti“ hlásí dobrovolně. Čína výměnou poskytla již 50 tisícům z nich GPS navigaci, palivo, a některé lodě dokonce vyzbrojila lehkými zbraněmi. Bezpečnostní experti ale varují, že kvůli milicím může situace v Jihočínském moři lehce přejít do otevřeného konfliktu.
Korejský poloostrov: Další dvě severokorejské rakety středního doletu byly neúspěšně odpáleny ve čtvrtek 28. dubna u pobřeží Korejského poloostrova. Podle jihokorejských pozorovatelů se severokorejská armáda pokoušela otestovat další dvě střely Musudan s dosahem přes 3000 km, obě však havarovaly po pár desítkách metrů. Balistický test je dalším ze série porušení rezolucí OSN, jejichž vysoká frekvence v posledních měsících předchází významnému stranickému kongresu, který se uskuteční už 6. května. Sjezd bude prvním po 36 letech a očekává se, že při této příležitosti Kim Jong Un oficiálně prohlásí Severní Koreu za jadernou velmoc.
