[Audioverze]
[Blízký východ a severní Afrika]
Írán: Teherán zajal v Ománském zálivu ropný tanker pod vlajkou Marshallových ostrovů, včetně jeho indické posádky. Důvodem byla podle státních zdrojů srážka s íránskou lodí, při níž došlo ke zranění několika námořníků. Loď Advantage Sweet směřovala s dodávkou ropy do USA. Spojené státy obvinily Teherán, že k zajetí došlo v mezinárodních vodách a požadovaly okamžité propuštění plavidla. Některé zdroje uvádějí, že jde o íránskou odvetu za uvalení nových sankcí na Revoluční gardy, které Spojené státy a Velká Británie oznámily v pondělí.
Tunisko: Za poslední necelé dva týdny zemřelo více než dvě stě lidí při pokusu dostat se do Itálie, většinou v důsledku ztroskotání plavidel. O prudkém nárůstu případů migrace informovaly tuniské úřady. Ze země se údajně stal hlavní výchozí bod pro migranty, kteří se pokoušejí dostat do Evropy přes moře. Většinou jde o obyvatele Sýrie, Súdánu a dalších subsaharských států. Dříve měla tuto pozici Libye, kde v nedávné době úřady zintenzivnily zásahy proti nelegální migraci. Panují obavy, že v souvislosti s boji v Súdánu dojde k vytvoření nové migrační vlny.
[Euroatlantický prostor]
Česká republika: Ministerstvo zahraničných vecí ČR zverejnilo prvé meno na vnútroštátnom sankčnom zozname. Ide o moskovského patriarchu Kirilla. Pre patriarchu to znamená zákaz vstupu do Českej republiky, znemožnenie finančných operácií cez české subjekty a zmrazenie prípadného majetku v krajine. O zaradení na sankčný zoznam rozhodla vláda. Podľa zdôvodnenia ministerstva zahraničných vecí je patriarcha Kirill dlhoročným spojencom ruského prezidenta a svojím konaním aktívne podporuje ruskú agresiu na Ukrajine.
USA: Prezident Joe Biden v utorok formálne oznámil kandidatúru na druhé funkčné obdobie v Bielom dome. Urobil tak prostredníctvom videa, v ktorom hovorí o potrebe postaviť sa za demokraciu a základné slobody. Medzi Demokratmi sa neočakáva žiaden ďalší významný kandidát, a preto by mohol ľahko získať nomináciu svojej strany vo voľbách, ktoré sa uskutočnia v novembri 2024. Podľa CNN by mohol byť problémom Bidenov vysoký vek, ale taktiež jeho nízke preferencie – druhé najnižšie než akýkoľvek iný prezident za posledných 70 rokov.
[Jižní Asie]
Afghánistán: Tálibán zabil strůjce útoku na letišti v Kábulu v srpnu 2021, při kterém zemřelo více než 180 lidí. K likvidaci člena afghánské odnože Islámského státu-Chorásánu (IS-K) došlo už na začátku dubna, ale až nyní zprávu potvrdily americké armádní zdroje televizi CBS. USA se do operace nezapojily a informaci získaly od svých zpravodajských zdrojů. Tálibán celou situaci nekomentoval, a proto není známo teroristovo jméno, místo zabití ani pozice v organizační struktuře IS-K. V posledních měsících však vede intenzivní protiteroristickou kampaň na severu země.
Indie: V Dillí se sešli šéfové resortů obrany zemí Šanghajské organizace pro spolupráci (SCO). Indický ministr Rádžnát Singh a jeho ruský protějšek Sergej Šojgu se shodli na posílení obranné spolupráce. Ke vztahům s Čínou se Singh vyjádřil kriticky a obvinil Peking z porušování bilaterálních dohod a hromadění vojáků u Linie aktuální kontroly (LAC) v provincii Ladak. Vzájemné vztahy podle něj zlepší jen deeskalace okolo LAC. Čínský ministr Li Šang-fu označil situaci na hranicích za stabilní a vyzval k budování bilaterální spolupráce a důvěry.
[Latinská Amerika]
Ekvádor: Armáda zahájí kvůli boji s terorismem speciální operace po celé zemi. Ekvádorská bezpečnostní rada dále požaduje svolení od prezidenta Guillerma Lassa, aby mohly ozbrojené složky užít smrtící sílu v boji s teroristy. S nimi se země potýká dlouhodobě. Jen v březnu obdrželo alespoň pět novinářů obálky s výbušninami. Počátkem dubna došlo k útoku ozbrojených útočníků na rybáře ve městě Esmeraldas, což si vyžádalo devět obětí. Kvůli bezpečnostní situaci prezident Lasso plánuje reformy, které by umožnily civilistům nosit střelné zbraně pro sebeobranu.
Peru: Lidskoprávní organizace odsuzuje brutální potlačení protestů v zemi. Na 107 stranách dokumentu Human Rights Watch popisuje okolnosti úmrtí 49 civilistů. Lidé loni vyšli do ulic kvůli impeachmentu a prosincovému zatčení tehdejšího prezidenta Pedra Castilla. Podle HRW 39 lidí zemřelo na následky střelných ran a pět bylo zabito brokovnicemi. Ty měly být, v rozporu se zákonem, nabity ostrými broky místo gumových projektilů. HRW také považuje za nedostatečné to, že ministerstvo vnitra nezahájilo žádná stíhání policistů a žádného nesuspendovalo.
[Postsovětský prostor]
Arménie/Ázerbájdžán: V Lačinském koridoru byl zřízen vojenský checkpoint ázerbájdžánských ozbrojených sil. Baku usilovalo dlouhé měsíce o zřízení oficiálního checkpointu na jediném koridoru z Arménie do Náhorního Karabachu, v němž mají udržovat pořádek a kontrolu ruské mírové sbory. Ruská federace, bezpečnostní garant Arménie, i přes arménské apely proti zřízení checkpointu nezasáhla. Podle Ázerbájdžánu dokonce ke zřízení checkpointu došlo v součinnosti s ruskými mírovými sbory. Jde o další z ázerbájdžánských kroků majících za cíl plně obnovit kontrolu nad sporným územím Náhorního Karabachu.
Ukrajina: Prezident země Volodymyr Zelenskyj ve středu telefonoval se svým čínským protějškem Si Ťin-pchingem. Následně jmenoval ukrajinského velvyslance v Číně. Jde o první vzájemný kontakt lídrů obou zemí od počátku ruské invaze na Ukrajinu, který proběhl v návaznosti na dva měsíce staré přání Pekingu být mediátorem konfliktu. Snahu Pekingu být prostředníkem v řešení konfliktu lze vnímat prismatem vzrůstajících čínských mocenských ambicí, kdy nedávno podobným způsobem zprostředkovali obnovení diplomatických vztahů mezi Saúdskou Arábií a Íránem.
[Subsaharská Afrika]
Burkina Faso: Příslušníci burkinské armády jsou podezřelí z masakru civilistů ve vesnici Karma. K masovému vyvraždění 136 civilistů došlo 20. dubna, počet obětí však stále není konečný. Přeživší v současnosti přicházejí se svědectvími o tom, že útočníci byli oblečeni v uniformách burkinské armády a přijeli obrněnými vozy. Armáda má přitom v severní části země, kde se vesnice nachází, bojovat s islamistickými skupinami navázanými na al-Kájdu a Islámský stát. Podle svědectví měli útočníci vesničany obvinit z ukrývání a napomáhání právě příslušníkům těchto teroristických organizací.
Keňa: Samozvaný pastor Paul Mackenzie byl ve středu zatčen keňskými autoritami poté, co byly na pozemku patřící k jeho evangelické církvi Good News odkryty masové hroby. Mackenzie je podezřelý z vedení sekty, která přiměla své následovníky vyhladovět k smrti. Počet obětí je momentálně odhadován na 110, další hroby jsou však nadále odkrývány. Vyšetřovatelé dále pátrají po možných přeživších. Mackenzie měl mimo jiné hlásat, že „děti pláčou, protože mají hlad a máme je nechat zemřít“, „učení je zlo“, a že „lékaři slouží jinému bohu.“ Odkrytí masových hrobů v pobřežním městě Kilifi zasáhlo celou Keňu, v současnosti znovu zmítanou protesty proti vládě.
[Západní Pacifik]
Austrálie: V pondělí byl zveřejněn odborný posudek australské obranné strategie, jehož vypracování nařídil v květnu 2022 premiér Anthony Albanese. Z jeho závěrů vyplývá, že struktura armády a obranná politika Canberry neodpovídá současným strategickým okolnostem v Indo-Pacifiku, a je tedy nutné ji zásadně revidovat. Dokument zároveň obsahuje řadu konkrétních doporučení, jak toho lze docílit. Vláda ve své pondělní reakci na zjištění těchto skutečností vyjádřila ochotu se doporučeními řídit. Plánuje se zaměřit např. na rozvoj útočných kapacit na velkou vzdálenost a podporu domácího zbrojního průmyslu.
Jižní Korea/USA: Při středeční schůzce prezidentů Jun Sok-jola a Joea Bidena v Bílém domě byla uzavřena nová obranná dohoda, která reaguje na severokorejskou jadernou hrozbu. Spojené státy přislíbily Jižní Koreji, že ji zapojí do svého jaderného plánování ohledně jakéhokoli případného konfliktu se Severní Koreou. Informovaly také o plánu pravidelného rozmísťování jaderných ponorek v jihokorejských přístavech. Soul se na oplátku zavázal, že nebude vyvíjet vlastní jaderné zbraně.
[Kyberbezpečnost]
Kyberbezpečnost: Firma Thales poprvé demonstrovala úspěšný kyberbezpečnostní útok na satelit na oběžné dráze při příležitosti třetího ročníku konference CYSAT, která se zaměřuje na kyberbezpečnost pro vesmírný průmysl. Firemnímu výzkumnému týmu se podařilo dostat se do systému satelitu a využít několik zranitelností, které jim mimo jiné umožnily kompromitovat obrazová data posílaná na Zemi. Demonstrace útoku měla sloužit ke zhodnocení potenciálního dopadu reálného kyberbezpečnostního incidentu a jeho případných následků pro civilní systémy.
