[Audioverze]
[Blízký východ a severní Afrika]
Libye/OSN: Rada bezpečnosti OSN prodloužila mandát své podpůrné mise v Libyi (UNSMIL) na další tři měsíce. Původní návrh prodloužení byl na rok. Ruský velvyslanec ovšem trval na třech měsících. Odůvodnil to tím, že od listopadu loňského roku je mise bez vedení speciálního zástupce generálního tajemníka. Tím byl donedávna Slovák Ján Kubiš, a jeho nátlak má generálního tajemníka donutit, aby nového zástupce jmenoval co nejdříve. UK a USA obvinily Rusko, že vynucením pouhých tří měsíců sabotuje možnost většího znovuzapojení mise UNSMIL do mírového procesu v Libyi, kde teprve krátce vládne nová demokraticky zvolená vláda.
Izrael/Palestina: V sobotu zemřel během potyček u izraelské osady jeden Palestinec a jeden izraelský voják byl zabit příslušníky Brigády mučedníků Al-Aksá. Den předtím byl zastřelen další izraelský voják. Napětí na Západním břehu eskaluje od konce února. zintenzivnilo se ovšem během konce dubna, kdy se křížily islámský svátek Ramadán a židovský Pesach. Izraelská policie zasahovala několikrát v okolí mešity al-Aksá. Během poslední potyčky bylo zraněno až 40 lidí. Izraelská zpravodajská služba Šin Bet mezitím po domovních prohlídkách nalezla několik zbraní v okolí mešity.
[Euroatlantický prostor]
Německo: Vládní koalice se dohodla na uvolnění dodávek těžké vojenské techniky Ukrajině. Kancléř Olaf Scholz byl dříve vůči takové formě podpory zdrženlivý. Německo by zároveň mělo finančně a materiálně pomoct těm státům Aliance, které již Ukrajině dodávají těžkou techniku. Spolková vláda také uvolnila dodávku padesáti samohybných protiletadlových systémů Gepard. Podle spolkové ministryně obrany Christine Lambrechtové bude Německo svou pomoc dále navyšovat.
USA: Kongres schválil zákon o půjčce a pronájmu pro Ukrajinu. Zákon zásadně zjednodušuje byrokratický proces a umožňuje tak americké administrativě pružněji reagovat při dodávkách vojenské techniky a materiálu na Ukrajinu. Součástí programu, jenž se inspiruje původním zákonem z dob druhé světové války, je také možnost zrychleně poskytnou vojenský materiál a techniku východním státům NATO.
[Jižní Asie]
Afghánistán: V kábulské mešitě Chalífy Sáhiba se odpálil sebevražedný atentátník. Modliteb v poslední pátek postního měsíce ramadánu se účastnily stovky lidí, kteří se sešli k dhikru, súfijské meditaci připomínající boží jména, kterou radikální sunnité považují za heretickou. Výbuch zabil 66 lidí a zranil dalších 80. Podobný útok se odehrál minulý pátek v Kundúzu, kde při explozi v súfijském centru zemřelo na 30 lidí a desítky jich byly zraněny. Ani k jednomu z útoků se nikdo nepřihlásil.
Pákistán: Balúčští separatisté v úterý zaútočili na Univerzitě v Karáčí proti učitelům čínštiny. Při činu sebevražedné atentátnice zemřeli tři Číňané včetně ředitele vlivové organizace Konfuciova institutu a pákistánský řidič minibusu. Zraněni byli další 4 lidé. Jde o první známou sebevražednou operaci Balúčistánské osvobozenecké armády (BLA), kterou provedla žena – studentka zdejší univerzity. Organizace pohrozila ještě tvrdšími útoky, jestliže bude Čína pokračovat v jednání, které BLA označuje za vykořisťování a okupaci Pákistánu. Na suroviny bohatý Balúčistán je klíčovým regionem pro rozvoj vzájemné spolupráce mezi Pákistánem a Čínou. K útokům na její občany zde dochází periodicky.
[Latinská Amerika]
Ekvádor: Prezident Guillermo Lasso vyhlásil v západních provinciích Guayas, Manabí a Esmeraldas stav nouze. Je to letos již podruhé, co musel využít mimořádné pravomoci k potlačení násilí ze strany místních gangů. Během dvou měsíců bude v dotčených provinciích hlídkovat přibližně 9 000 příslušníků ozbrojených složek a v některých oblastech bude vyhlášen i zákaz nočního vycházení. Obchodování s drogami v Ekvádoru vede k prudkému nárůstu kriminality. Podle oficiálních údajů zde bylo od začátku tohoto roku zabito více než 1 250 osob.
Salvador: Parlament odhlasoval prodloužení nouzového stavu, který byl zaveden po vlně březnových vražd. V uplynulých dnech byla také přijata řada opatření, jež vzbuzují otázky ohledně dodržování lidských práv. Policie nyní může zadržet podezřelé osoby bez obvinění po dobu 15 dnů. Věková hranice trestní odpovědnosti se snížila na 12 let. Novinářům, kteří šíří údajné zprávy gangů, hrozí odnětí svobody v délce 10 až 15 let. Vězni dostávají snížené příděly jídla a jsou jim odebírány matrace.
[Postsovětský prostor]
Ukrajina: Během návštěvy generálního tajemníka OSN Antonia Guterrese zasáhlo Kyjev pět ruských střel. Ve čtvrtek 28. dubna navštívil Guterres ukrajinské hlavní město poté, co dva dny předtím absolvoval obdobnou návštěvu Moskvy. Ruský prezident Vladimir Putin souhlasil se zapojením OSN a organizace Červený kříž do evakuace civilistů z obleženého průmyslového komplexu Azovstal v ukrajinském Mariupolu. Dva dny nato nicméně v blízkosti Guterrese a jeho týmu dopadaly na Kyjev ruské střely, což má podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského sloužit jako gesto pohrdání mezinárodní organizací.
Kazachstán: Středoasijská země pokračuje v posilování svých ozbrojených sil. Jedná se o první fázi plánovaných armádních reforem, které mají zvýšit obranyschopnost země. Kritika tristního stavu kazašských ozbrojených sil a debata o jejich reformě probíhají už od počátku ledna, kdy došlo v Kazachstánu k masovým protestům v souvislosti se zvyšováním cen pohonných hmot. Ruská invaze na Ukrajinu rovněž posílila obavy Kazachstánu z revanšismu Kremlu. Tomu napomohla i dřívější prohlášení ruského prezidenta Vladimira Putina, která lze chápat jako útok na kazašskou státnost.
[Subsaharská Afrika]
Středoafrická republika: Rebelové zabili nejméně šest vojáků při útoku na předsunutou základnu na okraji města Bakouma. Za útokem na jihovýchodě země mají stát členové aliance ozbrojených skupin, známé jako Koalice patriotů pro změnu. Kromě vojáků byli zabiti i čtyři rebelové. Země bohatá na nerostné suroviny čelí násilí od roku 2013, kdy převážně islámští rebelové ze skupiny Seleka svrhli tehdejšího prezidenta Francoise Bozize. Tím vyvolali odvetu ze strany křesťanských milic. Armáda s podporou OSN a dalších partnerů bojuje v posledních letech proti Koalici.
Mali: Slovní válka propukla mezi Francií, Mali a Ruskem ohledně masového hrobu nalezeného blízko vojenské základny Gossi. Ta byla donedávna využívaná francouzskými vojáky. Francie obvinila ruské kontraktory pracující v Mali z pomlouvačné kampaně. To bylo odmítnuto ruskou vládou a malijská vláda vyjádřila zármutek ohledně francouzských obvinění. U Francie a dalších evropských zemí vzrostlo znepokojení ohledně přítomnosti kontraktorů z ruské soukromé vojenské společnosti Wagner v některých afrických zemích. Dosud není známá identita nalezených obětí.
[Západní Pacifik]
Čína/NATO: Ministerstvo zahraničných vecí uviedlo, že NATO má na svedomí „skazenie Európy“ a obnovovanie konfliktov v oblasti Pacifiku. Stalo sa tak po prejave britskej ministryně zahraničia Liz Truss v Londýne, ktorá vyzvala Čínu „k hre podľa pravidiel“. Peking v reakcii obvinil Severoatlantickú alianciu z vedenia vojen, nedodržovania vlastných pravidiel a zabíjania nevinných civilistov. Kritika Čínskej ľudovej republiky zosilnela po odmietnutí odsúdiť inváziu Ruska na Ukrajinu, zatiaľ čo európske krajiny vyzývajú k využitiu čínskeho vplyvu na Moskvu.
Čína/Irán: Štáty sa vzájomne zhodli na zintenzívnení vojenskej spolupráce. Peking a Teherán tiež zblížil spoločný nepriateľ, Spojené štáty. Zatiaľ čo Washington kritizuje Čínu za neodsúdenie ruskej invázie na Ukrajine, Irán žiada o odstránenie Íranskej revolučnej gardy zo zoznamu amerických teroristických organizácii. Krajiny sa tak zhodli na podpísaní 25-ročnej dohode o strategickej kooperácii, ktorá zahŕňa aj ekonomické aktivity či spoluprácu v oblasti dopravy a poľnohospodárstva.
[Kyberbezpečnost]
Kyberbezpečnost: Americká vláda v úterý nabídla odměnu až 10 milionů dolarů za informace vedoucí k identifikaci nebo určení polohy šesti ruských hackerů z GRU. Hackeři jsou hledáni pro své domnělé zapojení v útocích NotPetya na nemocnice a další zdravotnická zařízení z roku 2017, ke kterým se přihlásila skupina Sandworm. I přes tyto poměrně staré útoky je aktivita skupiny spojována i s nedávnými útoky na ukrajinskou elektrickou distribuční síť ze začátku dubna. Skupině je též přičítán podobný útok na Kyjev z roku 2016.
