[Afrika]
Čad: V zemi se uskutečnil pohřeb prezidenta Idrise Débyho, který zemřel na zranění utrpěná během vojenské operace proti rebelům. Pohřbu se i přes varování rebelů kromě jiných zúčastnil i francouzský prezident Emmanuel Macron a další afričtí vůdci. Débymu bylo 68 let a počátkem týdne vedl vojáky při operaci proti čadským rebelům, jež mají zázemí v Libyi a postupovali ze severu směrem k hlavnímu městu N’Djamena. Ve městě jsou nyní zvýšená bezpečnostní opatření. Déby vládl Čadu více než 30 let a pasoval se do role klíčového vojenského spojence Západu.
Nigérie: Tři studenti uneseni z jejich univerzity na severozápadě země začátkem tohoto týdne byli nalezeni mrtví. Jedná se o další případ masových únosů v severní části Nigérie způsobených kriminálními gangy, zvanými místními bandité. Střelci vtrhli do soukromé univerzity Greenfield ve státě Kaduna počátkem tohoto týdne. Zabili přitom jednoho zaměstnance a unesli neznámý počet studentů. Zbývající studenti byli nalezeni v blízké vesnici. Ozbrojené gangy v posledních měsících opakovaně útočí na školy a unesli již více než 700 studentů.
[Blízký východ]
Irák: V jedné z bagdádských nemocnic v sobotu večer vypukl rozsáhlý požár. Podle irácké vlády požár vznikl kvůli výbuchu kyslíkové lahve na jednotce intenzivní péče, kde se v současnosti léčí zejména pacienti s koronavirem. Oheň se rychle šířil celým patrem a tragédii nepřežilo 82 pacientů. Dalších 110 osob je raněných. Místní hasiči s ohněm bojovali do ranních hodin. Irácký premiér Mustafa al-Kadhimi v reakci na událost propustil ministra zdravotnictví.
Izrael/Palestinská samospráva: Během víkendu došlo ke střetům mezi Izraelem a ozbrojenci v Pásmu Gazy, kteří vypálili desítky raket na izraelské území. Tel Aviv odpověděl útokem na cíle hnutí Hamás. Raketový útok byl reakcí na již týden trvající potyčky mezi Palestinci a izraelskou policií, ke kterým dochází k Jeruzalémě. Podle odhadů vedly střety mezi Palestinci a policií až ke stovce zraněných. Během víkendu situaci dále komplikoval pochod izraelských pravicových extremistů, kteří se snažili proniknout k Palestincům shromážděným u Damašské brány.
[Euroatlantický prostor]
Evropa: V reakci na odhalení zapojení ruských agentů do výbuchu ve Vrběticích vyhostí Litva, Lotyšsko a Estonsko celkem 4 ruské diplomaty. Připojí se tak k Polsku, Slovensku či Bulharsku, jež vyhostily dohromady dalších 8 diplomatů. Ruský prezident, Vladimír Putin, na toto označil za „masovou protiruskou psychózu“ a očekává se reciproční reakce ze strany Ruska. České republice vyjádřily solidaritu také zástupci NATO a EU ale také další partnerské státy.
Spojené státy: Joe Biden jako první americký prezident označil masakr Arménů z roku 1915 za genocidu. Stalo se tak při příležitosti 106. výročí od počátku arménské genocidy, během které zemřelo podle odhadů až 1,5 milionů Arménů. Spojené státy se tak připojily k většině zemí Evropy, jižní Ameriky či Rusku, které tento masakr označují za genocidu. Turecko, jako jeden z nástupnických států hlavního viníka – Osmanské říše toto rozhodnutí tvrdě kritizuje a nadále popírá. Jde tak o další signál ochlazení vztahů mezi oběma státy, které se zhoršily důsledkem odlišné politiky vůči Sýrii či Rusku.
[Západní Balkán]
Albánie: Před nedělními volbami do parlamentu dochází k násilnostem. Jeden z lokálních opozičních politiků byl zastřelen při přestřelce a dva dny před ním byl postřelen tajemník vládní strany. Ta je viněna z podplácení voličů, vyhrožování a zastrašování. Ve své databázi shromáždila pomocí 9000 takzvaných „patronazhist“, podrobné údaje o milionu voličů, například jejich hlasování v minulých volbách, kde pracují atd. Mezi členy „patronazhist“ patří i šéf zpravodajských služeb a důstojníci ozbrojených sil. Podle některých byla použita data z Národní informační agentury AKSHI. I nadále nemůže vinou dosud nepřijaté legislativy hlasovat početná Albánská diaspora (tvořící polovinu všech voličů) a nově byla také zavedena karanténa pro příchozí z Řecka a Severní Makedonie, což představuje další překážku pro účast diaspory ve volbách.
[Jižní Asie]
Afghánistán: Mírové rozhovory, jež se měly v sobotu konat v Istanbulu, byly odsunuty kvůli neúčasti Tálibánu. Ten odmítá participovat na jakýchkoli jednáních do doby, než se ze země stáhnou zahraniční síly. Podle Ankary se rozhovory obnoví po konci ramadánu v polovině května. Ministři zahraničí Afghánistánu, Pákistánu a Turecka povstalce vyzvali k potvrzení závazku k vyjednávání a zopakovali požadavek na okamžité příměří. Zároveň se dohodli že je třeba urychlit přijetí dohody do stažení amerických vojsk 11. září 2021. Těm bude nově krýt záda proti možné eskalaci násilí letadlová loď USS Dwight D. Eisenhower v Arabském moři a dvojice bombardérů B-52.
India/Bangladéš: Organizátor série demonštrácií proti návšteve indického premiéra Neréndra Módího, vodca islamistickej organizácie Hefázat-e-IslámMamunul Haque, priznal financovanie a koordináciu aktivít s viacerými opozičnými aktérmi vrátane Pakistanu. Bangladéšska vláda tieto útoky silno odsúdila a pokúša sa bližšie zistiť, ako presne bol Pakistan v útokoch zapojený. India ani Pakistan sa ku týmto zisteniam zatiaľ nevyjadrili.
[Latinská Amerika]
Brazílie: Prezident Jair Bolsonaro prohlásil, že v případě potřeby obnovení pořádku povolá do ulic armádu a ta se bude jeho rozkazem řídit. Tento komentář vzbudil v Brazílii mnoho obav a otázek, včetně možné politizace ozbrojených sil. Obavy se vztahují zejména k Bolsonarovu závazku, že v případě těsného výsledku v prezidentských volbách v příštím roce dojde k mírovému předání moci svému nástupci. V současné době se J. Bolsonaro ocitá pod velkým tlakem obyvatel, jelikož se Brazílie nachází v krizi způsobené zejména šířením koronaviru, který však prezident odmítá.
Mexiko: Město Aquilila v mexickém státě Michoacan se nachází uprostřed války mezi dvěma drogovými kartely. Již několik týdnů bojuje kartel Jalisco New Generation proti United Cartels o nadvládu ve městě, přičemž uzavřeli hlavní příjezdové cesty, které jsou hlídané ozbrojenci. V rámci tohoto boje využil pravděpodobně kartel Jalisco New Generation drony ke shození výbušniny na policejní hlídku, která měla zprůjezdnit silnici vedoucí do Aquilila. Při útoky byli zraněni dva policisté. Drony patří mezi novou zbraň využívanou ve válce mezi drogovými kartely v Mexiku.
[Postsovětský prostor]
Rusko: Ministr obrany Sergej Šojgu oznámil stažení vojenských sil z blízkosti hranice s Ukrajinou. Ruští vojáci se mají na své základny vrátit do 1. května. Šojgu prohlásil, že zkouška včasného nasazení ruských sil ve vojenském okruhu Jih a Západ byla ukončena a že „vojáci prokázali schopnost spolehlivě bránit zemi“. Stažení ruských sil bylo přivítáno Kyjevem i Severoatlantickou aliancí. Ruské přesuny vojáků a vojenské techniky k hranici s Ukrajinou vyvolávaly v posledních týdnech obavy z pokračující eskalace konfliktu na Donbasu.
Rusko: Ve středu 21. dubna proběhla zemí vlna protestů na podporu opozičníka Alexeje Navalného. Protesty byly svolány na den, kdy ruský prezident Vladimir Putin přednesl svůj každoroční projev k národu. Během protestů bylo zatčeno nejméně 1000 osob napříč Ruskem. Navalnyj si v současné době odpykává dva a půl roku dlouhý trest, který například americký prezident Joe Biden označil za nemístný a nespravedlivý.
[Východní Asie]
ASEAN/Myanmar: Vedoucí představitelé zemí jihovýchodní Asie se v sobotu sešli v indonéském hlavním městě Jakartě na mezinárodním summitu, aby řešili krizi v Myanmaru. Myanmar byl zastoupen faktickým vůdcem země – generálem Minem Aunem Hlainem, což se setkalo s rozsáhlou kritikou ze strany demonstrujícího obyvatelstva státu a skupin pro lidská práva. Velitel junty souhlasil, že povolí delegaci ASEAN navštívit zemi a poskytnout zde humanitární asistenci. Jejím cílem má být konstruktivní spolupráce s armádou, propuštění politických vězňů a ukončení násilí v zemi. Přestože se v problematické situaci jedná o krok vpřed, před aktéry se nachází dlouhá cesta k reálnému vyřešení krize. Od převratu (1. února) bylo zabito přibližně 745 osob, uvězněno 3300 a vytlačeno 250 000 občanů Myanmaru.
Indonésie: Ve středu během námořnických vojenských cvičení zmizela ponorka indonéské flotily poblíž ostrova Bali. V sobotu bylo oficiálně potvrzeno, že padesáti tří členné posádce na palubě pohřešované KRI Nanggala 402 došly zásoby kyslíku. Intenzivní záchranné a pátrací akce vedly k nalezení trosek, předmětů a ropné skvrny vycházející pravděpodobně z potopené ponorky. Předpokládá se, že čtyřiceti čtyř letý stroj začal praskat v momentě, kdy sestoupil do hloubky větší, než konstrukce dovoluje. Incident je považován za první velkou podmořskou katastrofu Indonésie. Do pátrání se zapojila zahraniční pomoc ze Singapuru, USA, Austrálie a Malajsie.
[Moderní technologie a kyberbezpečnost]
Moderní technologie: Francúzsko-nemecká spolupráca v obrannom priemysle by sa mohla rozrásť o Veľkú Britániu. Nemecko a Británia majú záujem rozšíriť svoju bilaterálnu spoluprácu, čo by sa nemuselo stretnúť s francúzskym súhlasom. Spolupráca by sa mala týkať predovšetkým projektu Main Ground Combat System, známeho aj ako Eurotank. Na tomto projekte pracuje nemeckí výrobcovia Rheinmetall a Kraus-Maffei Wegmann a francúzsky Nexter. Eurotank by mal nahradiť francúzke tanky Leclerc a nemecké tanky Leopard 2 okolo roku 2035. Európska bezpečnostná spolupráca v minulosti priniesla stíhacie lietadlo Eurofighter Typhoon, za ktorým stoja BAE Systems, Airbus a Leonardo.
Kyberbezpečnost: Evropská komise směřuje k zákazu umělé inteligence (AI). Zvažuje se zejména zákaz AI v systémech jako je čínský systém „společenského kreditu“, algoritmech ovlivňovaných předsudky vůči ženám či lidem rozlišné barvy kůže, jako jsou zejména systémy rozpoznávání obličejů, či algoritmy snažící se změnit názory a postoje lidí. Podle úřadu Evropského inspektora ochrany údajů by rozpoznávání obličejů mělo být v Evropě zakázáno, nicméně podle návrhu Evropské komise by se ve výjimečných případech mohlo používat. EU se tímto zákonem snaží vytvořit alternativu globálním pravidlům používání AI, oblasti doposud dominované USA a Čínou.
