[Afrika]
Súdán: Vládnoucí vojenská rada a opoziční aliance dospěly k dohodě. Společně vytvoří orgán, který bude zemi vládnout až do příštích voleb. Obě strany se však stále musejí shodnout na detailech týkajících se obsazení nového orgánu a jeho fungování. Vojenská rada jedná pod velkým mezinárodním i vnitrostátním tlakem, neboť veřejnost požaduje návrat k civilní vládě. Armáda drží moc od březnového puče, kterým odstavila od moci bývalého prezidenta al-Bašíra.
Benin: Kuriózní volby se odehrály v západoafrickém Beninu. Legislativní volby proběhly bez jediného opozičního kandidáta: voleb se účastnily pouze dvě strany, obě spojené s prezidentem Patricem Talonem. Amnesty International již před volbami upozorňovala na svévolné zatýkání aktivistů a novinářů a násilné zásahy proti poklidným protestujícím. Za omezením volební soutěže stojí nový volební zákon. Před pouhými pěti lety přitom mohli voliči vybírat z dvaceti politických stran.
[Blízký východ]
Írán: Ajatoláh Ali Chameneí zvolil nového velitele Revolučních gard (IRGC) . Po jedenácti letech nahradil generála Mohamada Alího Džafarího generál Hosejn Salamí, veterán irácko-íránského konfliktu, který v Gardách sloužil jako zástupce velitele a angažoval se ve velitelských pozicích jejich vzdušných sil. Salamí je jestřábem a pravidelně hrozí Saúdské Arábii, Izraeli a Spojeným státům, naposledy tak učinil po americkém označení Gard za teroristickou organizaci. Obvyklá doba ve funkci je kolem deseti let, Salamí byl vybrán na základě Džafarího doporučení.
Libanon: Spojené státy nabídly odměnu až 10 miliónů USD za informace vedoucí k narušení financování Hizballáhu. Nabídka amerického ministerstva zahraničí přichází v době rostoucích obav z nárůstu vlivu Hizballáhu v libanonské vládě. Odměna je součástí programu Rewards for Justice, od jeho vzniku v roce 1984 vyplatilo ministerstvo více než 150 milionů USD. Hizballáh krom postů v parlamentu a vládě udržuje vliv i investicemi do soukromého sektoru. Současná nabídka je součástí amerických operací namířených proti organizacím napojených na IRGC.
[Euroatlantický prostor]
USA: Okresní soud pro Washington, D.C. (US District Court) vynesl verdikt 18 měsíců vězení pro ruskou agentku Marii Butinovou, která se přiznala, že se jako agentka cizí mocnosti snažila proniknout do vlivné americké Národní asociace držitelů zbraní (NRA). Trest pro Butinovou zahrnuje i 9 měsíců, které už si odpykala ve vazební věznici. Po odpykání zbývajícího trestu bude Ruska deportována zpět do vlasti. Rusko jakékoliv vazby s Butinovou odmítá a tvrdí, že Butinová byla k přiznání donucena americkými úřady.
Střední Evropa: V průběhu týdne Česká republika, Polsko, Německo a Slovensko dočasně zastavili odběr ropy z ropovodu Družba. Důvodem je silná kontaminace ropy organickým chloridem, který by mohl poškodit rafinerie. Podle Správy státních hmotných rezerv (SSHR) bude situace závažná, pokud se dodávky ropy nepodaří obnovit do sedmi dní a rafinerie v Litvínově bude muset využít české nouzové zásoby. Polsko s touto variantou zatím nepočítá. Podle místopředsedy ruské vlády D. Kozaka by mělo dojít k obnovení dodávek ropy začátkem května.
[Západní Balkán]
Srbsko: Několik tisíc demonstrantů pochodovalo Bělehradem, aby připomnělo tříleté výročí kontroverzních demolic v bělehradské čtvrti Savamala. Incident se odehrál v noci mezi 24. a 25. dubnem v roce 2016, kdy maskovaní muži vybavení bagry zdemolovali několik budov v nábřežní části města, když byla pozornost veřejnosti obrácena ke sčítání hlasů z parlamentních voleb, které se uskutečnily předchozí den. Tyto demolice vyvolaly v květnu 2016 velké protesty, kdy největší z nich čítaly odhadem 25 000 demonstrantů, požadující rezignaci představitelů města. Dnes ve čtvrti Savamala probíhá megalomanský realitní projekt „Beograd na vodi“, který má za cíl rozvoj pravého břehu řeky Sávy a původní obyvatelé byli přestěhováni do jiných částí města. Podle protestní iniciativy byl do demoličních prací zapojen státní aparát. Do dnešního dne však úřady nepodaly oficiální vysvětlení a nikdo nebyl obviněn.
[Jižní Asie]
Srí Lanka: Na velikonoční neděli 21. dubna zabila série bombových útoků více než 250 lidí a zranila dalších 500. Cílem útoku byly křesťanské kostely a několik mezinárodních hotelů v hlavním městě Kolombu. Z útoku vláda viní doposud málo známou militantní islamistickou skupinu Národní tauhíd džamáate v čele s duchovním Zahránem Hašínem. V úterý se však k útoku přihlásil Islámský stát. Ten se v minulosti několikrát přihlásil i k cizím teroristickým útokům, přesto se tato možnost prověřuje, především kvůli organizaci útočníků. Indie varovala ostrovní stát před hrozbou dva týdny před sérií atentátů, přesto se útokům nepodařilo zabránit, za což si policie vysloužila velkou kritiku.
Afghánistán: Podle zprávy asistenční mise OSN (UNAMA) zabily v prvním čtvrtletí provládní síly více civilistů než povstalci. Celkem zemřelo 581 lidí a 1192 bylo zraněno, což je pokles o 23 % oproti loňsku a nejméně od roku 2013. Poprvé však mají vláda, provládní síly a mezinárodní koalice na svědomí více mrtvých než povstalci. Nejčastější příčinou smrti a zranění byly pozemní operace (134 mrtvých/482 zraněných), útoky výbušninami (76/424), letecké operace (145/83) a cílená zabití (102/64). Právě letecké a pozemní vyhledávací operace jsou pro životy civilistů nejrizikovějšími a zapojují se do nich i mezinárodní síly. UNAMA vyzývá k větší kontrole speciálních sil Národního ředitelství bezpečnosti a milice Jednotky ochrany Chóstu, které mají disproporční podíl na obětech při prohledávání a stojí mimo vládní velení.
[Latinská Amerika]
Mexiko: Z detenčného zariadenia na južnej hranici Mexika utieklo vo štvrtok viac ako 1300 migrantov, prevažne kubánskeho pôvodu. 700 z nich sa následne dobrovoľne vrátilo, šesť stoviek je stále na úteku. Pri incidente nedošlo k násilnostiam ani ku konfrontácii s mexickými ozbrojenými zložkami. V deň úteku zariadenie navštívil popredný mexický predstaviteľ pre ľudské práva, aby skontroloval podmienky, v ktorých zadržaní pobývajú. Migranti sa totiž dlhodobo sťažovali na preplnenosť priestorov, nedostatok jedla a nevyhovujúce hygienické podmienky.
Brazília: Súd znížil trest pre bývalého prezidenta Luiza Inácia Lulu da Silva. Ten si mal za korupciu odsedieť dvanásť rokov a jeden mesiac, nakoniec za mrežami strávi osem rokov a desať mesiacov. Brazílska legislatíva ale umožňuje, aby väzni po odpykaní šestiny trestu mohli požiadať o presun do domáceho väzenia alebo do zvláštneho režimu. Lula, ktorý pôsobil vo funkcii prezidenta medzi rokmi 2003 až 2010, je v rodnej krajine rozporuplnou postavou. Časť spoločnosti ho vidí ako skorumpovaného politika, druhá časť jeho odsúdenie považuje za politický proces.
[Post-sovětský prostor]
Kazachstán: Opoziční Sociálně demokratická strana (ZhSDP) oznámila, že bude bojkotovat předčasné prezidentské volby v zemi, které se budou konat na začátku června. Podle názoru strany se jedná o zmanipulovaný krok, který jenom pomůže vládnoucí straně upevnit svou pozici. Zároveň ZhSDP nepředstaví žádného kandidáta do voleb, jelikož to může poškodit její reputaci. Předčasné volby jsou spojeny s rezignací N. Nazarbajeva, který svou funkci opustil v březnu.
Ukrajina/Rusko: Nově zvolený prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že je připraven jednat s Putinem o ukončení konfliktu na Donbasu. Ve svém projevu, ve kterém poprvé okomentoval ruského politika, taky odsoudil politiku “pasportizace” ve vztahu k ukrajinským občanům. Jedná se o nedávné nařízení Moskvy, které usnadňuje obdržení ruského občanství pro obyvatele separatistických východních republik – Doněcké a Luhanské. Navíc Putin zmínil, že nevylučuje usnadnění procesu pro všechny obyvatele sousední země.
[Východní Asie]
ČĽR: V Pekingu sa od štvrtka do soboty konalo 2. fórum iniciatívy Pás a Cesta (Belt and Road, BRI). Na samite mal prezident Si, pre ktorú BRI predstavuje vlajkovú loď, na ktorej stojí aj legitimita komunistickej strany, ohlásiť ďalší plánovaný vývoj s partnermi v tejto kľúčovej stratégii pre čínsku zahraničnú politiku. Prezident prisľúbil, že pozornosť v BRI sa zameria na transparentnosť a na „kvalitný rast pre každého.“ Po doterajšom priebehu fungovania stratégie s megalomanskými cieľmi je evidentné, že BRI pohltila čínske zahraničnopolitické plány, pričom okrem úspechov prináša aj kritiku pre nerešpektovanie udržateľnosti a neférovosť čínskych pôžičiek ostatným štátom. Kritické hlasy boli adresované tiež na margo na fóre chýbajúceho zastúpenia komunít, ktoré sú projektmi v rámci BRI najviac (a často v prípade dopadov na životné prostredie v lokalitách výstavby negatívne) ovplyvnené.
KĽDR/Rusko: Severokórejský vodca Kim Čong-un sa prvý raz stretol s ruským prezidentom Vladimirom Putinom. Na samite vo Vladivostoku, kam z neďalekej rusko-kórejskej hranice docestoval Kim vlakom, sa hovorilo o spoločnej koordinácii stanovísk o situácii na Kórejskom polostrove a prípadnom jadrovom odzbrojení Pchjongjangu. To však nevyhovuje ani jednej zo strán. Kim varoval pred zamrznutím rokovaní s USA z dôvodu amerických unilaterálnych krokov a kritizoval USA z konania v „zlej viere“ na predošlom vietnamskom samite, okrem iného požadoval odchod ministra zahraničných vecí Pompea. Ruskej strane vyhovuje čiastočné zblíženie s komunistickým režimom, aby neostala v ústraní, kde doteraz počas diania na polostrove bola. KĽDR naopak z otvorenia vzťahov s Ruskom môže vyťažiť páku proti Američanom, na ktorú sa môže obrátiť pri zlyhaní dialógu, a to na páku so stálym právom veta v RB OSN.
[Moderní technologie a kyberbezpečnost]
Moderní technologie: Armáda Spojených států vybrala pět návrhů designu nového průzkumného vrtulníku FARA (Future Attack Reconnaissance Aircraft). Plány předloží firmy Bell, Boeing, Karem Aircraft, Sikorsky a joint venture AVC a L-3. Na konci designové fáze postoupí dva nejlepší plány do fáze výroby létajícího prototypu, které se pak střetnou o vítězství v tendru. FARA má zaplnit mezeru vzniklou vyřazením OH 58D Kiowa Warrior, která je v současné době provizorně pokrývána bojovými vrtulníky Apache a bezpilotními letadly Shadow.
