[Afrika]
Somálsko: USA prohlásily, že do Somálska pošlou „mnoho vojáků„, aby pomohly s výcvikem a vybavením místních jednotek v boji proti islamistické skupině al-Šabáb. Jedná se o první pravidelné nasazení vojenských sil USA v zemi od roku 1994. Přesto v zemi již působí poradci v oblasti boje proti terorismu. Je to důsledek direktivy amerického prezidenta Trumpa z minulého měsíce, kdy chce rázněji zasáhnout proti islamistům z al-Šabáb.
Tanzánie: V Tanzanii došlo k zabití 8 policistů poté, co byli přepadeni při návratu z hlídky na předměstí největšího města Dar es Salaam. Dosud není známo, kdo se za útokem skrývá. Při útoku byly následně odcizeny zbraně policistů. Samotný útok začal střelbou na řidiče policejního vozu. Prezident John Magufuli byl šokován tímto útokem. Ministr vnitra Mwigulu Nchemba uvedl, že zvýšil počet policistů, kteří mají chytit útočníky. Ti během posledních měsíců zabili kromě policistů i několik civilistů. Útoky na policisty a policejní stanice jsou v zemi běžné.
[Blízký východ]
Turecko: Turecké ústavní referendum, které mmj. mění státní systém z parlamentního na prezidentský, v závěru týdne skončilo úspěchem pro podporovatele současného prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana, který byl hlavní tváří ústavních reforem. Možnost Evet (Ano) získala 51,4 % hlasů, účast byla 85,3 % oprávněných voličů. Ze strany tábora Hayir (Ne) se šíří hlasy o špatném vyhodnocení hlasů. Reformy, přijaté v referendu, mají vejít v platnost s volbami v roce 2019, kdy zanikne např. post premiéra.
Sýrie: Ve středečním hlasování Rady Bezpečnosti OSN neprošla přes ruské veto resoluce odsuzující chemické útoky v syrském městě Chán Šájchúnu, při nichž zemřelo přes 100 civilistů. Resoluce požadovala mezinárodní vyšetřování incidentu, syrskou kooperaci a bezpodmínečné potrestání viníků. Dle syrského představitele při OSN si syrská vláda nepřeje nic jiného, text resoluce však podle něj evokoval vinu syrské vlády. Ze stejného důvodu byla odmítnuta Ruskem, Čína se při hlasování zdržela.
[Euroatlantický prostor]
Fínsko: Členské štáty NATO a EÚ (Fínsko, USA, Veľká Británia, Francúzsko, Nemecko, Švédsko, Poľsko, Lotyšsko a Litva) podpísali dohodu o zriadení Centra na boj proti hybridným hrozbám. Centrum bude sídliť v Helsinkách a jeho vybudovanie vyžaduje investície vo výške 1,5 miliardy eur. Polovicu sumy poskytne Fínsko, dlhodobo upozorňujúce na hybridné hrozby, ktorým je vystavené zo strany Ruska. Úlohou centra bude vytvorenie tímu špičkových expertov na túto problematiku. Vybudovanie centra je vnímané ako pokrok v spolupráci medzi NATO a EÚ.
Čierna Hora: Americký prezident Donald Trump , rovnako ako Senát minulý mesiac, schválil vstup Čiernej Hory do Severoatlantickej aliancie. Balkánsky štát nachádzajúci sa v strategicky významnej oblasti a čeliaci v posledných mesiacoch výzvam zo strany Ruska, aby upustil od členstva v NATO, ďalší úspešný krok v prístupovom procese uvítal. Pre vstup štátu do obrannej aliancie je nevyhnutný súhlas všetkých 28-ich členských štátov – vyjadrenie USA bolo medzi poslednými.
[Jižní Asie]
Afghánistán: Bezpečnostní poradce prezidenta Trumpa navštívil Afghánistán 3 dny po bojovém nasazení největší konvenční bomby na pozice IS v provincii Nangarhár. Téměř 10tunová puma byla použita ke zničení tunelového komplexu IS. Při útoku zahynulo na 100 povstalců a nevyžádal si žádné civilní oběti. Generál McMaster je prvním vysokým představitelem, který zemi navštívil po Trumpově zvolení. S prezidentem Gháním jednali o vzájemných vztazích, rozvoji, boji proti drogám, korupci a terorismu.
Indie: Armáda použila při protestech v Kašmíru lidské štíty. Došlo k tomu při obnovení nepokojů v souvislosti s doplňujícími volbami do parlamentu konanými před týdnem, při nichž bylo zabito 8 lidí a na 200 zraněno. Nové protesty vypukly o víkendu, kdy se volby opakovaly v okrscích, kde se kvůli násilnostem nevolilo. Video zbitého muže připoutaného k vojenskému džípu s cedulí: takto dopadne ten, kdo hází kameny, dále odcizuje indickou administrativu od občanů a znovu otvírá otázku porušování lidských práv ze strany bezpečnostních složek.
[Latinská Amerika]
Venezuela: Po pokusu o odstavení parlamentu koncem března svolala opozice protesty po celé zemi. Během jednoho z nich byl vejci zasažen i samotný prezident Maduro. Úřady protesty již od počátku potlačují, podle opozice bylo během první poloviny dubna zabito nejméně 6 protestujících, a dalších 461 bylo zatčeno. Protestující požadují zejména uspořádání voleb a odvolání soudců Nejvyššího soudu, kteří celou krizi vyvolali svým pokusem o převzetí pravomocí parlamentu na konci března.
Kolumbie: Zástupci mise OSN oznámili, že „prakticky ukončili“ registraci téměř 7 000 zbraní, které bojovníci FARC přinesli do táborů ve vytyčených zónách. V současnosti se tak připravují na jejich převzetí a postupnou likvidaci podle harmonogramu v mírové smlouvě. Navzdory „zádrhelům“ v podobě pozdního přijetí zákona o speciálním soudnictví pro bývalé povstalce a odmítnutí míru některými částmi FARC tak celý proces pokračuje vpřed.
[Post-sovětský prostor]
Moskva/Washington: Minister zahraničných vecí USA Rex Tillerson navštívil v stredu Moskvu, kde sa stretol so svojim rezortným partnerom Sergejom Lavrovom. Oboch ministrov tiež napriek nejednoznačným signálom z Kremľa prijal aj ruský prezident Vladimír Putin. Schôdzka oboch ministrov bola dlho očakávaná predovšetkým, kvôli (pravdepodobne mylným) predpokladom o zlepšení vzťahov Ruska a USA po nástupe Donalda Trumpa. Vzťahy oboch krajín sa však ocitli na bode mrazu kvôli ruskej podpore sýrskeho režimu prezidenta Assada. Biely dom kritizoval Rusko, že nedokázalo zabrániť chemickému útoku v Sýrii, Moskva na druhej strane označila vojenský útok USA na sýrske letisko zo konca minulého týždňa za porušenie medzinárodného práva. Témou rozhovorov bola okrem Sýrie aj Ukrajina či boj proti medzinárodnému terorizmu. Jednou z veci na ktorej sa obe strany zhodli bolo, že vzájomné vzťahy sú na bode mrazu. Ruský prezident Putin zašiel, ešte Ďalej keď povedal, že miera Rusko- US spolupráce na pracovnej úrovni dokonca po nástupe Trumpa poklesla.
Južné Osetsko: Začiatkom týždňa sa v Južnom Osetsku uskutočnilo referendum o zmene názvu oblasti, ktorá sa od roku 2008 odtrhla od Gruzínska. V referende o zmene názvu, ktoré sa konalo súčasne s prvým kolom prezidentských volieb sa viac ako 78% voličov vyjadrilo za zmenu názvu krajiny na Alánsko. Alánsko je historicky názov oblasti siahajúci až do prvého storočia pre naším letopočtom. Politici z Južného Osetska zastávajú názor, že zmena názvu vytvorí predpoklad pre pripojenie krajiny k Ruskej federácii. Rusko dlhodobo podporuje separatistické oblasti na Kaukaze – Abcházko a Južné Osetsko, najvýznamnejšia bola vojenská podpora v roku 2008 vďaka ktorej sa oba regióny odtrhli od Gruzínska.
[Východní Asie]
KLDR: Během oslav 105. výroční narození Kim Ir-sena se v Pchjongjangu odehrála i tradiční vojenská přehlídka, do které jsou každoročně zapojeny statisíce vojáků i civilistů. Během přehlídky bylo odhaleno několik dosud neviděných zbraňových systémů, například ponorková balistická střela KN-11 a střelu středního doletu KN-15. Za zmínku stojí také nová vozidla TEL (Transporter-Erector-Launcher) s pouzdry pro mezikontinentální balistické střely. Více detailů naleznete zde a zde
KLDR: Den po masivní vojenské přehlídce se KLDR pokusila o test balistické střely, která explodovala vteřiny po startu. Dle Pentagonu nešlo o interkontinentální balistickou střelu. Během oslav 105. výročí narození Kim Ir-sena se všeobecně očekával další jaderný test, ale nestalo se tak. Incident se udál několik hodin před příletem amerického ministra zahraničí Rexe Tillersona do Jižní Koreje.
[Moderní technologie a kyberbezpečnost]
Americká letadlová loď USS Gerald Ford byla úspěšně spuštěna na vodu. Ačkoliv ještě podstoupí dlouhé testovací období, jedná se o významný mezník projektu. Gerald Ford je první lodí stejnojmené třídy a obsahuje řadu nových technologií jako EM katapulty a nové americké stíhačky F-35.
