[Afrika]
Libérie: Jungle Jabbah, liberijský warlord, byl odsouzen k 30 letům ve vězení v USA za lhaní ohledně své role v liberijské občanské válce. Vlastním jménem Mohammed Jabbateh byl shledán vinným z imigračního podvodu, kdy v 90. letech lhal americkým úřadům, že nebyl členem žádné ozbrojené skupiny. Občanská válka trvala v zemi 14 let a vyžádala si na 250 000 mrtvých. Jabbateh však nebyl souzen za zločiny, kterých se měl on a jeho muži ve válce dopustit. Jeden ze svědků přitom u soudu uvedl, že Jabbateh nařídil, aby srdce zajatce bylo uvařeno pro jeho vojáky.
Zimbabwe: Robert Mugabe byl předvolán před parlamentní komisi, aby vysvětlil komentář ohledně vydrancování diamantů v hodnotě 15 miliard dolarů, ke kterému mělo dojít na východě země. Je to poprvé, kdy veřejná instituce vyzvala bývalého prezidenta, aby doložil svá tvrzení. Má se jednat o součást korupce formou diamantů. Do těžby diamantů jsou přitom zapojeny bezpečnostní složky v zemi. Mugabe vládl v zemi 37 let do roku 2017, kdy byl donucen odstoupit po vojenské intervenci a obrovských protestech. Zanechal po sobě ekonomicky rozvrácenou zemi.
[Blízký východ]
Sýrie: Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov v pondělí prohlásil, že uvažují o prodeji protiraketového systému S-300 syrským vládním jednotkám. V minulosti Rusko odmítlo tento systém Sýrii prodat, ale v reakci na raketový útok Spojených států, Francie a Anglie, tento postoj přehodnocuje. Tyto S-300 byly také dodány Íránu. Jedná se o jeden z nejlepších systémů protivzdušné obrany na světě. Jeho další šíření znepokojuje Izrael také z důvodu, že tento systém se dá použít i pro ofenzivní akce. Izrael také začal mapovat íránské základny v Sýrii.
Jemen: Spojené arabské emiráty sestřelily íránský dron Qassef-1, který byl naložený výbušninami pro jemenské protivládní síly. Jemenská vláda prohlásila, že toto bezpilotní letadlo nebylo vyrobeno v Jemenu a jedná se o další incident ze série vměšování Íránu do jemenského vnitrostátního konfliktu. Íránským cílem je stát se regionálním hegemonem a oslabit arabské státy. Jedná se o podobnou situaci, která se odehrála v únoru, kdy Izrael sestřelil bezpilotní letoun startující ze Sýrie.
[Euroatlantický prostor]
Litva: Kvôli obavám zo vzdušnej prevahy Ruska v Pobaltí vyjadril minister obrany Raimundas Karoblis záujem o zvýšenie počtu raketových systémov Patriot a Avenger v regióne. Litva požiadala USA o častejšie cvičenia protivzdušnej obrany za účelom zachovania obranyschopnosti regiónu. Pobaltské štáty NATO nie sú schopné financovať svoju protivzdušnú obranu a musia sa spoliehať na kapacity Aliancie. Zároveň sa cítia ohrozené ruským letectvom a raketovými systémami z Kaliningradskej oblasti, odkiaľ by Rusko bolo schopné zasiahnuť väčšinu Poľska a Pobaltia.
Nemecko: Stovky pravicových extrémistov sa zišli v meste Ostritz na ultrapravicovom festivale „Schild und Schwert“ („Štít a meč“). Festival na hraniciach s Poľskom sa koná každoročne 20.-21.4 pri príležitosti výročia narodenia Adolfa Hitlera. Napriek tomu, že Nemecko má prísne zákony týkajúce sa ultrapravicového extrémizmu, nebolo z právneho hľadiska možné festival konajúci sa na súkromnom pozemku zakázať. Okrem niekoľkých zatknutí nedošlo k incidentom ani k stretom medzi ultrapravičiarmi a ich odporcami, ktorí v meste usporiadali mierový festival.
[Jižní Asie]
Afghánistán: Tálibán oficiálně odmítl nabídku k účasti v nadcházejících parlamentních a regionálních volbách. Prezident Ghání ji vyslovil u příležitosti spuštění registrace voličů minulou sobotu. Povstalecké hnutí vyzvalo k bojkotu hlasování s tím, že dokud jsou v zemi přítomny zahraniční armády, nejsou politická a vojenská rozhodnutí v rukou vlády, ale amerických politiků a diplomatů. Navzdory tomu se Tálibán stále nevyjádřil k mírové nabídce, kterou prezident vyslovil v únoru a jež počítá se vzájemným uznáním, novými volbami či reintegrací bojovníků.
Indie: Premiér Módí na své cestě na summit Commonwealthu projednal vojenské dohody se Švédskem a Velkou Británií. Se severskou zemí se zintenzivní výměna tajných informací sloužících ke spolupráci na obranných materiálech a vojenském vybavení. Švédská společnost Saab se bude pravděpodobně ucházet o zakázku na 110 stíhaček, jež mají nahradit zastaralé MiGy. Se Spojeným královstvím dojde k prohloubení spolupráce v oblasti kyberbezpečnosti a zvýšení a rozšíření námořní součinnosti a společných cvičení. Zaměří se na boj proti terorismu, pirátství, obchodu s drogami či svobodu plavby v Indickém oceánu.
[Latinská Amerika]
Kuba: Novým kubánských prezidentem není poprvé od roku 1959 Castro. Miguel Díaz-Canel nahradil Raúla Castra, který byl prezidentem od roku 2006, kdy křeslo převzal po svém bratrovi Fidelovi. Díaz-Canel sloužil Raúlovi pět let jako viceprezident. Neočekává se proto, že by jeho jmenování do čela státu přineslo mnoho změn. Ve své inaugurační řeči mimo jiné pronesl, že na Kubě není místo pro ty, kteří usilují o kapitalismus. Raúl Castro zůstává v čele komunistické strany.
Nikaragua: Při živém vysílání na facebooku o protivládních demonstracích byl zastřelen nikaragujský novinář. Diváci mohli vidět, jak jeho tělo padá k zemi a silně krvácí. Při protestech proti důchodovým změnám zavedených prezidentem Danielem Ortegou zemřelo nejméně deset lidí. Změny mají snížit důchody o pět procent. Ortega protestantům nabídl mírové jednání, ti ale odmítli. Podle nich musí být nejdříve ukončeno policejní násilí.
[Post-sovětský prostor]
Arménie: V Jerevanu a dalších městech pokračují protesty proti jmenování bývalého prezidenta Serže Sargsjana předsedou vlády. Protesty vedené lídrem opoziční parlamentní skupiny Jelk Nikolem Pašinjanem začaly ještě na konci března a aktivizovaly se těsně před jmenováním Sargsjana, které se nakonec odehrálo 17. dubna. Protestující se snaží blokovat vládní budovy a hlavní ulice Jerevanu, policie některé z nich zatýká a jednou byl proti demonstrantům použit slzný plyn. 21. dubna se s Pašinjanem setkal nový prezident Armen Sarkisjan. Médiím potom sdělil, že doufá v začátek vyjednávání mezi vládou a demonstranty. 22. dubna byl ale Pašinjan zatčen.
Rusko/USA/Ázerbájdžán: V Baku se poprvé od roku 2013 setkali náčelník generálního štábu Ruska generál Valerij Gerasimov a Nejvyšší velitel spojeneckých sil v Evropě (SACEUR) generál Curtis M. Scaparrotti. Mezi tématy setkání byly hlavně aktivity NATO v Evropě a situace v Sýrii. Dohodli se, že i nadále budou udržovat preventivní komunikaci pro zabránění možným konfliktům. Setkání v Baku se odehrálo na pozadí závažné krize ve vztazích mezi Ruskem a NATO, spojené s nedávným raketovým úderem USA, Velké Británie a Francie v Sýrii.
[Východní Asie]
Malajzia: V malajzijskej metropole Kuala Lumpur bol zabitý palestínsky profesor a člen hnutia Hamas Fádi al-Batš. Rodina pozostalého a samotný Hamas obvniňujú z vraždy izraelskú tajnú službu Mossad. Malajzijské autority sú vo svojich vyjadreniach viditeľne opatrné, no domnievajú sa, že páchatelia by mohli byť európskeho pôvodu a napojení na zahraničné rozviedne služby. Orgány sľubujú dôkladné vyšetrenie zločinu. Malajzia má s podobnými útokmi na svojom území skúsenosti, čo neraz viedlo k narušeniu diplomatických vzťahov so zainteresovanými krajinami.
Taiwan: Medzi taiwanskými zákonodarcami došlo k násilným potýčkam. Konflikt vypukol v dôsledku návrhu zákona z dielne vlády, ktorý by redukoval penzie vojenským veteránom. Reforma už v minulosti vyvolala vlnu protestov najmä v radoch samotných veteránov. Prezidentka Čínskej republiky Caj Jing-wen uznáva, že návrh zákona mohol nahnevať mnohých, no za reformou si stojí a zdôrazňuje jej význam pre udržateľný stav dôchodkového systému. Taiwanská vláda už v minulosti varovala pred údajným nevyhovujúcim stavom systému v krajine, čo by mohlo vyústiť do jeho následného kolapsu.
[Moderní technologie a kyberbezpečnost]
Moderní technologie: Italský koncern Leonardo hledá nové zákazníky pro své klamné cíle BriteCloud. Tento systém byl již otestován na strojích Panavia Tornado britské RAF, a italský koncern by rád rozšíříl svou radarovou návnadu na širší portfolio evropských strojů. BriteCloud je miniaturní návnada, kterou je možné odpálit ze standardizovaného odpalovače klamných cílů ALE-47. BriteCloud obsahuje radarovou rušičku a radarový zářič, který je schopný simulovat radarový odraz svého mateřského letounu, a přesvědčit tak radarem naváděnou střelu, že se jedná o letoun samotný.
Kybernetická bezpečnost: Ministerstvo obrany USA se rozhodlo zřídit bezpečnostní, kybernetickou buňku na Korejském poloostrově jako reakci na hrozbu ze strany Severní Koreje. Tato buňka podpoří lepší plánování ofenzivní i defenzivních kybernetických plánů ve spolupráci s vojenskými. Jedná se o reakci na stálé útoky ze strany KLDR a snahu o posílení síťové infrastruktury a zajištění integrity dat vůči KLDR.
