[Audioverze]
[Blízký východ a severní Afrika]
Izrael: Během nepokojů na Chrámové hoře v Jeruzalémě bylo zraněno nejméně 150 Palestinců a několik izraelských policistů. Výtržníci napadali židovské věřící u Zdi nářků a poté i přivolané policisty. Nepokoje jsou reakcí na výzvy militantních skupin, aby se Palestinci shromáždili na Chrámové hoře a bránili svůj národ. Vše probíhá v době svátku Pesach, který přivádí mnoho Židů ke Zdi nářků, což Palestinci považují za provokaci. Situace v Izraeli eskalovala po nedávném teroristickém útoku, kdy izraelská armáda v odvetě provedla útoky na Západním břehu Jordánu.
Irák: Bezpečnostní složky podnikly rozsáhlý útok proti spícím buňkám Daeš v okolí města Kirkúk. Operace s názvem Iron Hammer vedly speciální protiteroristické jednotky s podporou letectva. Vojákům se podařilo zajmout osm členů Daeš včetně jednoho významného velitele. Během operace odhalili několik úkrytů pro spící buňky, tunely, zásoby včetně zbraní a materiály na výrobu výbušnin. Zabavený vojenský materiál zničil tým vojenských ženistů. V Iráku stále zůstává Daeš aktivní v podobě malých nezávislých buněk, Kirkúk je častým terčem jejich útoků.
[Euroatlantický prostor]
Severní Makedonie: Vláda vyhostila dalších šest ruských diplomatů. Pokračuje tak vlna vzájemného vyhošťování diplomatů mezi Ruskem a státy EU a NATO. Severní Makedonie, nejnovější člen NATO, již dříve vyhostila 5 diplomatů. Podobně učinilo Polsko, Nizozemsko, Česko či Irsko. K vyhošťování dochází kvůli konfliktu na Ukrajině. Od začátku války evropské země vyhostili dohromady téměř 400 ruských diplomatů. Podle bývalého ředitele britské MI6, Západ zachycoval pouze 10 % ruské špionáže.
Finsko/Švédsko: Premiérky Finska a Švédska, Sanna Marinová a Magdalena Anderssonová, na své společné tiskové konferenci prohlásily, že ruská invaze na Ukrajinu změnila bezpečnostní situaci v Evropě. Podle Marinové musí být Finsko připraveno na všechny možné ruské akce. Obě doposud neutrální země začnou analyzovat možnost vstupu do NATO. Finsko, které je členství relativně blíže, preferuje společný vstup obou zemí. Finské rozhodnutí by mělo padnout v řádu týdnů. Švédsko by se mělo rozhodnout nejdříve na konci května.
[Jižní Asie]
Pakistan: Šehbáz Šaríf sa ujal funkcie predsedy vlády po tom, ako bola bývalému premiérovi Imranovi Chánovi vyslovená nedôvera. Chán rozpustil parlament a vyhlásil nové voľby v snahe udržať sa pri moci. Zastavil ho však Najvyšší súd, ktorý tento krok vyhlásil za protiústavný. Ani Chán sa tak nestane prvým predsedom vlády, ktorý by v histórii Pakistanu dokončil päťročný mandát. Novozvolený Šaríf bol lídrom opozičnej Pakistanskej moslimskej ligy a zároveň je mladším bratom expremiéra Naváza Šarífa.
Afganistan/Pakistan: Minimálne päť detí a žena bolo zabitých pri raketovom útoku vo východných provinciách Afganistanu. Smrť civilistov spôsobili vypálené rakety pakistanských vojenských síl pozdĺž afgansko-pakistanských hraníc. Odkedy sa Taliban ujal moci, napätie medzi susednými krajinami vzrástlo. Pakistan obviňuje Taliban z poskytovania útočiska pre pakistanské ozbrojené skupiny útočiace z afganského územia.
[Latinská Amerika]
Honduras: Bývalý prezident Juan Orlando Hernández bude vydán do USA. Hernández, který v zemi vládl od roku 2014 do ledna 2022, je obviněn z obchodování s drogami a se zbraněmi. V únoru byl Hernández zatčen v hlavním městě Tegucigalpa a obviněn americkými úřady ze spoluúčasti na obchodování s drogami stejně jako jeho mladší bratr Tony Hernández, který byl již v loňském roce odsouzen v USA k doživotí. Exprezident jakékoliv pochybení odmítá a jeho odvolání proti rozhodnutí honduraského nejvyššího soudu o vydání bylo zamítnuto.
Kolumbie: Rada pro lidská práva (UNHRC) vyzvala kolumbijské úřady k zahájení trestního stíhání v souvislosti s operací armády, při které byli zabiti nejméně 4 civilisté. Březnová operace byla dle vlády zaměřená proti disidentům FARC, kteří jsou zapojeni do obchodu s drogami a odmítli mírovou dohodu z roku 2016. I přes tento incident prezident Ivan Duque označil na zasedání Rady bezpečnosti OSN jeho vládu za úspěšnou v kontextu budování míru po roce 2016. Kolumbii se podařilo reintegrovat více než 12 tisíc rebelů do společnosti, přijmout zákon o amnestii, snížit celkovou míru únosů a vražd a mnoho dalšího.
[Postsovětský prostor]
Moldavsko: Podle britských tajných služeb probíhají nábory moldavských občanů do ruských ozbrojených sil. V reakci moldavský ministr zahraničí Nicu Popescu uvedl, že probíhají bilaterální schůze s ruským velvyslancem. Podle šéfa moldavské diplomacie je obsahem jednání jasná formulace moldavského postoje, bližší detaily však nejsou známy. Nábory mají dle britského vojenského zpravodajství probíhat v separatistické oblasti Podněstří, ruské ministerstvo zahraničí se k této události nevyjádřilo.
Ruská federace/Ukrajina: Rusové potvrdili potopení raketového křižníku Moskva. Podle gubernátora Oděské oblasti Maxima Marčenka se tak stalo po zásahu protilodní střelou Neptun ukrajinské výroby. Raketový křižník Moskva byl vlajkovou lodí Černomořské flotily a představoval významnou část ruských námořních kapacit v regionu, především jako protivzdušná obrana a velící centrum. Ruská strana posléze zintenzivnila tlak na Mariupol a bombové a raketové útoky na ukrajinská města. Jedním ze zasažených cílů je i ukrajinská továrna na výrobu střel a raket v Kyjevě.
[Subsaharská Afrika]
Mali: Evropská unie se rozhodla přerušit mise EUTM a EUCAP. Ty slouží k tréninku a poradenství vojenských a policejních složek. K přerušení došlo kvůli přítomnosti paramilitární skupiny Wagner Group v zemi a podezření, že s ní malijské jednotky při protiteroristické operaci zabily ve městě Moura až 300 civilistů. Německá ministryně zahraničí uvedla, že evropské síly nebudou spolupracovat s malijskými ozbrojenými silami a bezpečnostními složkami, dokud budou přetrvávat jejich vazby na Rusko, tedy na Wagner Group.
Nigérie: Spojené státy americké schválily prodej dvanácti bitevních vrtulníků AH-1Z Viper i s příslušným vybavením v hodnotě téměř jedné miliardy dolarů. Prodej byl v červenci 2021 pozastaven kvůli obavám z možného porušování lidských práv nigérijskou vládou. Jednalo se například o střelbu do demonstrantů v říjnu 2020 v Lagosu, kdy bylo zabito 11 civilistů. Cílem prodeje má být zvýšení bezpečnosti strategického partnera USA v subsaharské Africe a posílení jeho schopností v boji s terorismem.
[Západní Pacifik]
Myanmar: Kolem 100 vesnic bylo od začátku roku buď částečně nebo úplně vypáleno myanmarskou armádou. Uvedla to aktivistická skupina Data For Myanmar, podle které jednotky vojenské junty změnily strategii z důvodu přetrvávajícího odporu ozbrojených opozičních jednotek v regionu Sagaing. Tom Andrews, speciální vyslanec OSN pro lidská práva v Myanmaru, celou situaci označil za „kampaň teroru“. Zároveň dodal, že podle zpráv od lokálních obyvatel myanmarská armáda navýšila pozemní i letecké operace v oblasti.
Tchaj-wan: Armáda a vládní představitelé z Tchaj-peje zveřejnili první příručku pro civilní ochranu, jež zahrnuje také případnou válku s Čínou. Kromě této hrozby se tento 28 stran dlouhý čínsky psaný text týká i případných přírodních katastrof, nedostatků vody nebo výpadků elektřiny. Tchajwanští obyvatelé tak získali podrobný návod, jak se v podobných situacích chovat, a to i včetně QR kódů s potřebnými adresami a telefonními čísly. Tchaj-wan tak reaguje na události minulého roku, kdy podle armády vzrostla hrozba konfliktu s Čínou.
[Kyberbezpečnost]
Kyberbezpečnost: Ruská jednotka 74455 se pokusila na pozadí ruské invaze na Ukrajinu provést kybernetický útok na ukrajinskou elektrickou rozvodnou síť. Tuto informaci zveřejnil ukrajinský Computer Emergency Response Team (CERT-UA) ve spolupráci se slovenskou kyberbezpečnostní firmou ESET. Jednotka 74455 (také známá pod jménem Sandworm), spadající pod ruskou vojenskou rozvědku GRU, stojí za incidenty na Ukrajině z let 2015 a 2016, které jsou jedinými známými hackery způsobenými blackouty. Podle ESETu a CERT-UA se nyní útoku podařilo úspěšně předejít.
