[Afrika]
Keňa: Najvyšší súd dočasne zablokoval plánované zatvorenie dvoch z najväčších utečeneckých táborov, v ktorých sa nachádza viac ako 400 000 ľudí. V marci 2021 kenský minister vnútra Fred Matiang’i oznámil zámer vlády uzavrieť tábory Dadaab a Kakuma, a Úradu vysokého komisára OSN pre utečencov (UNHCR) dal dvojtýždňové ultimátum na predloženie plánu k tomuto kroku. Ten spätne apeloval na vládu, aby naďalej zabezpečovala ochranu tých, ktorí ju potrebujú. Prisľúbil tiež, že v dialógu bude pokračovať.
Nigéria: Jedenásť príslušníkov nigérijských bezpečnostných síl prišlo o život po ozbrojenom útoku na jednotky v štáte Benue. K streľbe došlo počas výkonu rutinnej operačnej úlohy. Zatiaľ nie je jasné, kto za útokom stojí. Benue je oblasť, kde medzi sebou už roky vedú fatálne spory Nomádski pastieri Fulani a farmári, najmä kvôli pôde, pastvinám a prístupu k vode. Armáda zároveň zasahuje na niekoľkých frontoch – na severovýchode v rámci viac než desaťročie trvajúceho ozbrojeného povstania, na severozápade operujú zločinecké gangy, a na juhovýchode separatistické milície.
[Blízký východ]
Írán: Teherán a Washington obnovili nepřímé rozhovory o íránské jaderné dohodě (JCPOA) a amerických sankcích. Dohodu, kterou v roce 2015 kromě Íránu a USA stvrdili také zástupci Ruska, Číny, Německa, Francie, Velké Británie a EU, jednostranně vypověděl bývalý americký prezident Donald Trump v roce 2018. Současná administrativa prezidenta Joea Bidena signalizovala ochotu zrušit některé Trumpovy sankce v případě, že se Írán vrátí k dodržování pravidel z roku 2015. Aktuální jednání ve Vídni probíhají odděleně mezi Teheránem a stávajícími členy JCPOA, kteří následně mluví s americkou delegací bez přítomnosti Íránců.
Izrael: Izraelské síly zaútočily na íránskou loď Saviz působící v Rudém moři. Íránské ministerstvo zahraničí potvrdilo, že na lodi došlo z neznámých důvodů k explozi, při které nebyl nikdo zraněn. Podle Teheránu je Saviz nevojenské plavidlo sloužící k podpoře protipirátských aktivit Íránu v oblasti. Izraelské zdroje ovšem tvrdí, že Teherán plavidlo využíval jako základnu Íránských revolučních gard a loď v oblasti plnila zpravodajské operace. Oba státy se v posledních týdnech vzájemně obviňují z útoků na obchodní plavidla v oblasti.
[Euroatlantický prostor]
Nemecko: Ministerka obrany Annegret Kramp-Karrenbauerová oznámila plánované vyslanie fregaty do Juhočínskeho mora. Malo by k nemu dôjsť toto leto. Predbežne by mala fregata v oblasti pôsobiť do februára budúceho roku s cieľom prispieť k udržaniu otvorených námorných ciest, rešpektovania práva a multilateralizmu v oblasti. Pre Nemecko ide o prvé vyslanie námorníctva do problematickej oblasti od roku 2002 a tento krok sa už stretol s ocenením zo strany Spojených štátov.
USA: Prezident Joe Biden navrhol rozpočet ministerstva obrany na fiškálny rok 2022. Má byť vo výške 715 miliard dolárov. Suma je kritizovaná zo strany republikánov, keďže je o 7 miliárd nižšia ako navrhoval Donald Trump, ale aj zo strany progresívneho krídla demokratov, ktorí by radi videli zníženie až o 10%. Návrh rozpočtu neobsahuje konkrétne detaily, je z neho však možné vyvodiť, že Čína zostáva najvýznamnejšou strategickou hrozbou a jednou z priorít rozpočtu sú v súvislosti s tým investície do stavby lodí.
[Západní Balkán]
Severní Makedonie: Došlo k zatčení devíti policistů, kteří byli obviněni z vydávání falešných pasů. Stalo se tak den poté, co opozice sdělila médiím, že gang existuje a řídí ho ministr spravedlnosti Oliver Spasovski a premiér Zoran Zaev. Ti obvinění odmítají. Falešné pasy byly vydávány mezinárodně hledaným zločincům, například členům drogových kartelů. Celkem se mělo jednat o 215 pasů, pas údajně získala třeba hlava černohorského gangu Skaljari, což je podle „Globální iniciativy proti nadnárodnímu organizovanému zločinu“ jeden ze dvou největších balkánských drogových gangů, Jovan Vukotic nebo turecký obchodník Sedat Peker.
[Jižní Asie]
Afganistan: Taliban sa prihlásil ku útoku na americkú leteckú základňu v Kandaháre, kde sa momentálne nachádzajú jednotky misie NATO Rozhodná podpora. Jedná sa o prvý priznaný útok na zahraničné jednotky od podpísania dohody medzi USA a Talibanom, ktorú sa podarilo dosiahnuť za administratívy bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa vo februári 2020. Útok, ku ktorému sa zatiaľ USA ani NATO oficiálne nevyjadrili, by mohol znamenať ďalšie komplikácie so sťahovaním amerických jednotiek z Afganistanu.
Indie: Nové Dillí vyjádřilo znepokojení nad jím neschválenou plavbou lodi USS John Paul Jones z minulého týdne v blízkosti Lakadivských ostrovů, jež jsou součástí indické exkluzivní ekonomické zóny. USS John Paul Jones dle vyjádření velení 7. flotily praktikovala právo svobodné námořní plavby. Indie vyžaduje, aby cizí námořnictva v případě cvičení či manévrů získaly její souhlas, to je však v rozporu s mezinárodním právem, které svobodu námořní plavby umožňuje.
[Latinská Amerika]
Honduras: Dva bývalí vysoce postavení vládní úředníci byli převezeni do vazby pro podezření z podvodu při nákupech spojených s pandemií. Honduraská vláda zaplatila více než 47 milionů dolarů za sedm mobilních nemocnic, které však nesplňovaly potřebná zdravotnická kritéria. Nákup přepravních kontejnerů se tak stal největším honduraským skandálem v době pandemie. Předpokládá se, že počet obviněných bude dále narůstat, protože Generální prokurátor pokračuje ve vyšetřování dalších orgánům výkonné moci, které jsou do podvodu pravděpodobně taktéž zapojeny.
Venezuela: Armáda zadržela členy mexického drogového kartelu Sinaloa během střetů s ozbrojenými skupinami poblíž západní hranice s Kolumbií. Kartel je ve Venezuele a Kolumbii velice aktivní, přičemž udržuje spojenectví s místními povstaleckými skupinami, včetně ELN a bývalých členů FARC, kteří odmítli mírovou dohodu z roku 2016. Boje se odehrály poblíž hraničního města La Victoria, asi 628 km jihozápadně od venezuelského hlavního města Caracasu. Během operací zahynulo přibližně osm venezuelských vojáků a přes hranice uteklo 5000 civilistů.
[Postsovětský prostor]
Ukrajina/Turecko: Prezident Volodymyr Zelenskyj navštívil v Ankaře svůj protějšek prezidenta Erdogana. Prezidenti obou zemí se shodli ohledně bezpečnostních hrozeb v oblasti Černého moře, kam USA vyslalo dvě válečné lodě po ruském přesunu armády na ukrajinské hranice. Ukrajinská hlava státu podrobně informovala tureckou stranu o situaci na dočasně okupovaných územích Doněcké a Luhanské oblasti a na Krymu, načež prezident Erdogan projevil podporu nezávislosti, svrchovanosti a územní celistvosti Ukrajiny. Erdogan zároveň oznámil podporu krymské platformě, jejímž cílem je sjednocení území Ukrajiny.
Bělorusko: Bývalý diplomat, ministr a představitel opozice Pavel Latushko ve čtvrtek oznámil vytvoření nové politické strany a osamostatnění se od bezejmenné opoziční fronty pod vedením Světlany Tikhanovské. Strana dosud nemá název, ale signalizuje, že široká fronta vytvořená vůdkyní opozice Svetlanou Tikhanovskou je po měsících marných protestů zaměřených na odstranění autoritářského vůdce Alexandra Lukašenka rozdělena. Týden předtím oznámil stejný záměr i další opoziční vůdce Viktor Babariko, který je nyní ve vězení. Tikhanovská na situaci reagovala smířlivě, jelikož dle jejích slov netouží stát v čele státu, ale dosáhnout demokratického režimu v zemi.
[Východní Asie]
Indonésie: Během minulého týdne zasáhly tropické cyklóny nejméně rozvinuté a nejchudší oblasti země. Zahynulo přibližně 165 lidí a 20 000 osob bylo evakuováno. Přestože jsou v zemi přírodní katastrofy běžným jevem, souostroví nedisponuje dostatečným systémem včasného varování a užívá pouze tradiční způsoby komunikace informování přicházejícího nebezpečí. V minulém týdnu zasáhly Indonésii, především provincii Nusa Tenggara Timur, také přívalové povodně, masivní sesuvy půdy a zemětřesení.
Jihočínské moře: Napětí v regionu nadále eskaluje. Prezident Filipín Rodrigo Duterte vyjádřil znepokojení nad hromaděním čínských lodí, které jsou údajně obsluhovány čínskými milicemi, v manilské ekonomické zóně. Taiwan vyhrožuje sestřelením čínských dronů u Prataských ostrovů, kde Tchaj-pej udržuje stálou vojenskou posádku. Čínský průzkum potenciálních ložisek zemního plynu v Jihočínském moři taktéž uklidnění nepomáhá. Dle názoru některých expertů Peking zkouší, jaké kroky je Joe Biden ochotný podniknout v odpověď poté, co se zavázal ke spolupráci se spojenci v regionu. Jiní spekulují nad možným tlakem ze strany Číny na státy jihovýchodní Asie vybrat si jednu sféru mocenského vlivu.
[Moderní technologie a kyberbezpečnost]
Moderní technologie: Jižní Korea představila prototyp stíhacího letounu KF-21 Boramae. Vývoj letounu probíhal pět let v rámci programu KF-X. Jedná se o první korejský nadzvukový stíhač, technicky porovnatelný s nejnovějšími verzemi amerických F-16. Celkem má Korea do roku 2032 získat do služby 120 těchto letadel. Pro dynamicky rozvíjející se jihokorejský průmysl jde o další významný posun. V poslední době se začal dostávat do obecného povědomí zejména svými houfnicemi K-9 Thunder a tankem K2 Black Panther a jejich úspěšným vývozem.
Kyberbezpečnost: V neděli 11. dubna vyřadil kyberútok z provozu přívod elektřiny k íránskému zařízení na obohacování uranu v Natanz. Za útokem podle některých zdrojů stojí izraelský Mossad. Útok údajně způsobil vážné škody zařízení. Incident původně Írán komentoval jako nehodu, později jej však označil za „teroristický“ čin a připustil možnost odvety. Natanz je již tradičním cílem nejen kybernetických útoků ze strany Izraele a USA. Záhadné exploze poškodili centrifugy tamního zařízení v létě 2020 a v roce 2007 byl napaden wormem Stuxnet, pocházejícím pravděpodobně z USA a Izraele.
