[Afrika]

Demokratická republika Kongo:  Organizace spojených národů v pátek rozhodla o obnovení mandátu v Demokratické republice Kongo, ale zmenšila počet členů. S návrhem přišly Spojené státy americké v rámci plánu na omezení výdajů na zahraniční mise. Rezoluce zahrnuje vytvoření speciálně vycvičených složek, které budou moci operovat ve všech oblastech země, nikoliv pouze na východě, jak tomu bylo doposud. Mandát v DRK zvaný MONUSCO, zahrnující 22 400 lidí (z toho 17 000 vojáků a 1300 policistů), je největší a nejdražší misí OSN.

Etiopie: Etiopský parlament prodloužil dobu trvání výjimečného stavu o 4 měsíce. Ten byl původně vyhlášen na 6 měsíců po roce častých protivládních demonstrací, během nichž zemřelo přes 500 lidí. Důvodem prodloužení je stálá nestabilita určitých oblastí země. Opoziční strany prodloužení výjimečného stavu vidí jako pokus parlamentu o omezení pravomocí jejich členům. Nejproblematičtější oblastí země je region Oromia. Příslušníci oromské etnické skupiny se cítí utlačováni a bez přístupu k politické moci.

[Blízký východ]

Izrael: Izraelský bezpečnostní kabinet schválil výstavbu první nové osady na Západním břehu Jordánu v období posledních 20 let. K jednomyslnému souhlasu s výstavbou došlo navzdory probíhajícím jednání mezi izraelským premiérem Benjaminem Netanjahu a Washingtonem o možném celkovém omezení výstavby osad. Osada by měla být vystavěna v oblasti Emek Shilo. Hanan Ashrawi, člen výkonného výboru Organizace za osvobození Palestiny, řekl, že „Izrael je odhodlán spíše uspokojit své ilegálně usazené obyvatelstvo, nežli dodržovat podmínky pro dosažení stability a míru.“

Irák: Ayad al-Jumaili, „druhý muž“ Daesh, zemřel během leteckého útoku v Iráku. Oznámil to v sobotu mluvčí irácké vojenské zpravodajské služby. Jumaili, údajný zástupce vůdce Daesh, Abu Bakra al-Bahdadiho, byl zabit s několika dalšími veliteli v regionu al-Qauim blízko syrských hranic. Jumaili, ministr války Daesh, vedl dle některých expertů nejvyšší bezpečnostní a zpravodajské složky na území Sýrie a Iráku známé jako Amniya a zodpovídal tak přímo al-Baghdadimu.

[Euroatlantický prostor]

NATO: Ministr zahraničí Spojených států R. Tillerson upozornil, že pouze čtyři státy (Velká Británie, Estonsko, Řecko a Polsko) dosahují dvouprocentní hranice obranného rozpočtu, a doručil tak státům ultimátum. Podle Tillersona očekávají Spojené státy reakci do 25. května, kdy se sejde prezident D. Trump s lídry aliančních zemí. Rovněž poukázal na hromadný závazek z roku 2014 zastavit pokles rozpočtů, který ne každý vzal vážně.

Polsko: Náš severní soused se nachází v kuriózní pozici. Polsko by rádo koupilo další tanky Leopard 2. V současné době tyto tanky Bundeswehr v přebytcích nemá, neboť většinu v minulosti Polsko odkoupilo a výrobní linka již dávno není v provozu. Jedinou možností je nákup starých Leopardů ze Španělska. Nicméně jejich repasování a následná modernizace na standard Leopard 2PL se jeví  jako ekonomicky nevýhodná. Ve stejné době také Polsko objednalo náhradní díly pro své tanky T-72 a PT-91.

[Jižní Asie]

Indie: Státní rafinérie plánují snížit o 20 % dovoz ropy z Íránu. Důvodem jsou spory o udělení koncesí k využívání ropného pole Farzad B indickým společnostem. Indie jako jedna z mála obchodovala s Íránem i v době sankcí, které se po jaderné dohodě uvolňují. Očekává tedy odměnu za dřívější vstřícnou politiku, zatímco Írán se snaží hledat co nejvýhodnější kontrakty. Země je po Číně největším importérem íránské ropy, jejíž dovoz byl loni rekordní. I přes to hodlá pokračovat ve snižování dovozu. Írán hrozí v odplatě snížením slevy na dopravné z 80 na 60 %.

Pákistán: V šíitské mešitě v Paračinaru vybuchla bomba. Útok byl spáchán pomocí výbušniny nastražené v autě u ženského vchodu do svatyně, kam se lidé scházeli k pátečním modlitbám. Vyžádal si 22 mrtvých a přes 70 zraněných. K činu se přihlásila organizace Džamát-ul-Ahrár, odštěpenecká frakce od pákistánského Tálibánu. V tomto šíitském městě na hranicích s Afghánistánem jde už o druhý bombový útok od začátku roku a v zemi roste strach ze sektářsky motivovaného násilí.

[Latinská Amerika]

Venezuela: Nejvyšší soud zrušil svůj rozsudek o převzetí pravomocí parlamentu, přijatý ve středu, po protestech na mezinárodní i domácí scéně. V září nejvyšší soud zneplatnil veškeré kroky parlamentu kvůli údajnému pohrdání soudem, jelikož opozice odmítala odvolání tří poslanců, kteří byli nařčeni z volebních podvodů. Po přijetí deklarace požadující aktivaci demokratické charty OAS v parlamentu přijal nejvyšší soud dva rozsudky. Jedním zbavil poslance imunity v případě narušování ústavního pořádku (například podporou přijetí demokratické charty na půdě parlamentu), druhým přebral pravomoci parlamentu. Následovaly protesty, Peru odvolalo svého velvyslance z Venezuely, řada států Venezuelu odsoudila. Kvůli odporu prezident Maduro nakonec požádal nejvyšší soud o zrušení rozsudků, což se na apríla také stalo. Více v komentáři, který vyjde v nejbližších dnech.

Paraguay: Po tajném hlasování o dodatku k ústavě, který umožňuje znovuzvolení prezidenta, došlo v hlavním městě Asunciónu k protestům, během nichž byla zapálena budova kongresu. Hlasování se zúčastnilo pouze 25 senátorů při absenci všech 80 poslanců, zbylých 20 senátorů a také předsedy senátu. Po ohlášení výsledků se zhruba tisíc protestujících vydal ke kongresu, který zapálili. Ve městě byly vztyčeny barikády, které znemožňovaly pohyb vozidel. Bylo zadrženo přinejmenším 200 osob. Během policejního zásahu byl také jeden z protestujících usmrcen po zásahu gumovým projektilem.

[Post-sovětský prostor]

Arménie: V zemi se konaly parlamentní volby, po kterých očekávaně zvítězila Republikánská strana v čele se současným prezidentem Seržem Sargsjanem. V roce 2018 dojde ke změně politického systému země z poloprezidentské na parlamentní republiku. Vítězství Sargsjanovi umožní zůstat u moci po konci druhého volebního období, např. v roli premiéra. Podle arménských zákonů na prezidenta totiž znovu kandidovat nemůže.

Rusko (Čečensko): Podle ruských novin Novaja gazeta jsou v Čečenské republice pronásledováni muži na základě obvinění z homosexuality. Jedná se o zadržení přibližně stovky lidí a vraždu tří občanů. Mluvčí prezidenta Ramzana Kadyrova článek označil za provokaci, ale současně informaci již potvrdila tamní vláda, prokuratura republiky, FSB a místní LGBT aktivisté.

[Východní Asie]

Čína: Peking pokračuje v opresivní politice proti muslimům v provincii Xinjiang. Provinční vláda oznámila, že se soustředí na 15 typů chování spojených s náboženským extrémismem. Půjde například o nezvykle dlouhé vousy nebo zahalování. Jde o dlouhodobý trend. V únoru hlavním městem provincie jako ukázka síly pochodovalo deset tisíc příslušníků policie a armády. V Xinjiangu se v minulosti událo několik teroristických útoků, většinou bodnými či sečnými zbraněmi.

Japonsko: Vládnoucí Liberálně demokratická strana v čele s premiérem Shinzo Abem zvažuje kroky k navýšení japonského deterrentu vůči KLDR. V doporučení předložených parlamentu se mluví o rozšíření kapacit protiraketové obrany a také jsou zmíněny ofenzivní zbraně (střely s plochou dráhou letu), které by Japonsku umožnily odpovědět na severokorejský útok. To však může kolidovat s fundamentálním japonským principem „Senshu Bouei“, dle kterého se japonské síly soustřeďují výhradně na obranu.

[Moderní technologie a kyberbezpečnost]

General Atomics zahájilo spolupráci s řadou japonských firem a institucí za účelem vývoje MALE RPA, nového dronu speciálně určeného pro japonské geografické podmínky. Kromě civilního využití bude sloužit hlavně japonské pobřežní stráži pro monitorování rozsáhlých japonských výsostných vod.