[Audioverze]
[Blízký východ a severní Afrika]
Írán/Spojené státy americké: Washington vyslal v tomto týdnu do blíže neupřesněných vod u Arabského poloostrova ponorku na jaderný pohon. Pentagon zveřejnil její fotografie, jak proplouvá Suezským průplavem. Do regionu míří na podporu 5. flotily, která operuje ze základny v Bahrajnu a stráží Hormuzský průliv. Podle Washingtonu má v místních vodách zaručit bezpečnost. Spojené státy ponorku zřejmě vyslaly v kontextu napětí v Sýrii a v samotných vodách. Dle Američanů tam poslední dobou íránské námořnictvo zastavuje příliš často americké, britské a izraelské obchodní lodě a tankery.
Izrael/Palestina: V průběhu velikonočního týdne došlo k několika bezpečnostním incidentům v Jeruzalémě a Tel Avivu. Ve středu izraelské složky provedly razii v jeruzalémské mešitě al-Aksá poté, co se v ní několik Palestinců zabarikádovalo. V reakci na to bylo v pátek na Izrael vypáleno několik desítek raket z jižního Libanonu a Pásma Gazy. Jednalo se o největší raketový útok na Izrael z území Libanonu od roku 2006. Izrael odpověděl leteckými nálety na Hizballáh a Hamás v Libanonu a v Pásmu Gazy. Nepokoje a incidenty se odehrávají v době oslav svátků tří abrahámovských náboženství.
[Euroatlantický prostor]
Česká republika: Zástupci Armády České republiky spolu s prvním náměstkem ministryně obrany převzali v továrně společnosti Bell Textron první bitevní vrtulník AH-1Z Viper. První vrtulníky by se měly do ČR dostat v květnu. Již od března je však na letecké základně v Náměšti nad Oslavou simulátor pro výcvik pilotů. ČR se v roce 2019 rozhodla zakoupit celkem osm víceúčelových strojů UH-1Y Venom a čtyři bitevníky AH-1Z Viper, které mají nahradit používané stroje Mi 24V/35. V návaznosti na poskytnutou pomoc Ukrajině obdrží ČR darem od Spojených států dva stroje UH-1Y a šest AH-1Z. Celkem tak flotila bude čítat deset kusů od každého typu.
Finsko: Dne 4. dubna 2023 se Severoatlantická aliance rozrostla o 31. člena, kterým je Finsko. Celý přístupový proces trval oficiálně od 5. července 2022, kdy členské státy NATO podepsaly přístupové protokoly Finska a zavázaly se, že jejich parlamenty následně vstup Finska ratifikují. Rozhodnutí vstoupit do Aliance ovlivnila Ruská invaze na Ukrajinu, na základě které Finsko společně se Švédském vyjádřilo zájem o vstup do NATO. Výhrady ke vstupu obou zemí do Aliance mělo Maďarsko a Turecko, v případě Švédska stále přetrvávají.
[Jižní Asie]
Afganistan: Tálibán vydal nariadenie, ktorým sa zakazuje pracovať ženám zamestnaným v OSN. Príkaz sa týka afganských žien, ktoré sú súčasťou Asistenčnej misie OSN v Afganistane. Generálny tajomník OSN António Guterres zásadne odsúdil tento zákaz a zdôraznil, že afganské zamestnankyne sú nevyhnutné pre fungovanie misie. Presadenie tohto rozhodnutia negatívne ovplyvní poskytovanie pomoci obyvateľstvu, ktoré je výrazne závislé na činnosti humanitárnych organizácií. Už v decembri minulého roka bolo všetkým afganským ženám zakázané pracovať pre mimovládne organizácie.
Pakistan: Výbor pre národnú bezpečnosť oznámil plán na spustenie celoštátnej operácie proti ozbrojeným skupinám. Cieľom operácie je zbaviť Pakistan hrozby terorizmu. Plánovaná operácia predstavuje potenciálnu finančnú záťaž pre krajinu, ktorá aktuálne čelí hospodárskej a politickej kríze. Dôvodom je zaznamenaný nárast útokov na bezpečnostné zložky zo strany pakistanského Tálibánu a balúčskych separatistov. Už v roku 2014 vláda spustila podobnú operáciu proti ozbrojeným skupinám, ktorá stála krajinu miliardy dolárov a viedla k vysídleniu viac ako milióna ľudí a stovkám obetí.
[Latinská Amerika]
El Salvador: Meziamerická komise pro lidská práva (IACHR), která je součástí Organizace amerických států, vyzvala el-salvadorského prezidenta Nayiba Bukeleho k obnově plné platnosti lidských práv a jejich záruk. Od loňského roku byl v zemi vyhlášen výjimečný stav umožňující policii bezprostředně zatknout a uvěznit podezřelé členy gangu a zároveň suspendovat jejich práva. Od loňského roku bylo uvězněno více než 66 tisíc podezřelých. Dle zprávy Amnesty International v zemi dochází k systematickému porušování lidských práv a vláda se měla dopustit také mučení.
Venezuela: Několik desítek úředníků bylo zatčeno a obviněno z korupce při zásahu ve státní ropné společnosti PDVSA. Důvodem zásahu je vyšetřování těžkých ztrát, kdy podle dokumentů PDVSA nashromáždila 21,2 miliardy dolarů v nezaplacených účtech. Minulý týden pozastavil prezident Nicolás Maduro činnost výboru vytvořeného v roce 2020 za účelem restrukturalizace PDVSA a přislíbil nový proces auditu jeho účtů a odhalování korupce. Vyšetřování vedlo již v březnu k rezignaci ministra pro ropu Tarecka El Aissamiho.
[Postsovětský prostor]
Kazachstan: Astana oznámila 11 až 20% zvýšenie cien pohonných hmôt. Tento krok prichádza ako snaha o zabránenie vyčerpania štátnych zásob v dôsledku ilegálneho vývozu. Fosílne palivá v susedných štátoch sú o 50 – 100 % drahšie, čo spôsobuje tzv „palivovú turistiku“. Premiér Alichan Smajlov argumentuje negatívnym vplyvom nerovnováhy cien na kazašskú ekonomiku. Rizikom nárastu cien je vypuknutie násilných protestov, ktoré sa odohrali už na začiatku roku 2022 po zdražení cien LPG.
Rusko/OSN: Predstavitelia Albánska, Malty, Veľkej Británie a USA na znak protestu opustili stretnutie Bezpečnostnej rady OSN. Vedúcu stretnutia Mariju Ľvovovú-Belovovú obvinili zo šírenia dezinformácií o vojne na Ukrajine. Predstaviteľka Moskvy viedla stretnutie na tému evakuácie ukrajinských detí z vojnových zón. Zvyšok sveta hovorí o pretrvávajúcom procese násilnej deportácie a integrácie týchto detí do ruskej spoločnosti. Ľvovová-Belovová bola minulý mesiac spolu s Putinom obvinená z vojnových zločinov, Moskva však tieto obvinenia označila za bezpredmetné.
[Subsaharská Afrika]
Nigérie: V centrálním provinčním státě Benue došlo k zastřelení nejméně 46 farmářů. Útočníky byli místní pastevci, kteří v regionu dlouhodobě soupeří s farmáři o přístup k přírodním zdrojům, především k vodě a půdě. Celkový počet obětí zatím není znám, několik farmářů je v současnosti pohřešováno. Jedná se o další typ konfliktu, kterým je Nigérie sužována – konflikt mezi farmáři a pastevci totiž v tomto případě nemá náboženský rozměr. Nejedná se tedy o skupiny navázané na islamisty působící na severovýchodě země, například ve státě Kaduna, kde v minulém týdnu došlo k únosu nejméně osmi středoškoláků.
Rwanda/Francie: V Paříži dojde k výstavbě pomníku obětem rwandské genocidy z roku 1994. Při příležitosti 29. výročí jejího počátku to sdělila v pátek 7. dubna Chrysoula Zacharopoulou, francouzská náměstkyně ministerstva zahraničí pro rozvoj. Francie a Rwanda tak pokračují v normalizaci vztahů. Tu zahájil francouzský prezident Emmanuel Macron svou návštěvou Kigali roku 2021 a veřejnou omluvou za roli, kterou Francie v genocidě sehrála. Připomínkové akce Kwibuka 29 ve Rwandě zahájil prezident Paul Kagame poté, co byl v minulém týdnu znovuzvolen do čela strany Rwandská vlastenecká fronta. Tu vede nepřetržitě již od roku 1998.
[Západní Pacifik]
Čína/Taiwan/USA: Peking začal v sobotu nacvičovanie obkľúčenia autonómneho ostrova a do jeho blízkosti poslal osem námorných plavidiel a 42 lietadiel. Manévre majú slúžiť ako varovanie za stredajšie stretnutie taiwanskej prezidentky Cchaj Jing-wen s predsedom Snemovne reprezentantov USA Kevinom McCarthym v Kalifornii. Ešte v rovnaký deň čínske námorníctvo spustilo inšpekcie lodí v Taiwanskom prielive a vojenské cvičenia zahrňujúce lietadlovú loď Šan-tung. Ľudová republika vidí zbližovanie Washingtonu a Tchaj-peju ako provokáciu, keďže ostrov berie za svoje územie.
Filipíny/USA: V pondelok administratíva prezidenta Ferdinanda Marcosa Jr. predstavila zoznam armádnych objektov, kde bude Washingtonu umožnený limitovaný prístup. Vo februári sa obe krajiny dohodli na rozšírení počtu vojenských báz s rotujúcou prítomnosťou amerických jednotiek z päť na deväť. Tri zo zverejnených lokalít sa nachádzajú na severe ostrova Luzon neďaleko Taiwanu, a štvrtá na juhozápade v provincií Palawan s prístupom k Juhočínskemu moru. Peking dohodu kritizuje a berie ju za ďalší pokus o obkoleseie Číny zo strany Spojených štátov.
[Kyberbezpečnost]
Kyberbezpečnost: Analýzou otevřeného zdrojového kódu sociální sítě Twitter byl objeven způsob, kterým je možné výrazně snížit reputační skóre jiného uživatelského profilu a tak limitovat dosah jeho příspěvků. Útok je lehce proveditelný koordinovanou činností jiných profilů (např. botů), které svůj cíl ztlumí, zablokují, přestanou sledovat, nahlásí spam či zneužití. Oběť si není této aktivity vědoma ani se proti ní nemá jak bránit. Existují dokonce aplikace, které umožňují zneužít toto chování na objednávku. Tato funkcionalita byla označena za zranitelnost, jejíž závažnost je aktuálně analyzována.
