[Audioverze]
[Blízký východ a severní Afrika]
Jemen: V čele Jemenu stanula nově jmenovaná prezidentská rada. Prezident Abd Rabú Mansúr Hádí ze svého exilu v Rijádu převedl na osmičlennou prezidentskou radu své konstituční pravomoci. Vedením rady byl pověřen generálmajor Rashad al-Alimi, který má údajně úzké vazby na Rijád. Státy Arabské ligy jmenování nové prezidentské rady uvítaly. Saúdská Arábie také slíbila finanční podporu ve výši tří miliard dolarů na pomoc rozvrácené jemenské ekonomice. Prezidentská rada povede vyjednávání s hnutím Hútiů. Ti však prezidentskou radu nepovažují za legitimní reprezentaci jemenského lidu.
Izrael: Při čtvrtečním útoku v Tel Avivu byli zavražděni tři lidé a dvanáct jich bylo zraněno. Jedná se již o čtvrtý teroristický útok v zemi za poslední dva týdny. Pachatel byl identifikován jako osamělý útočník z uprchlického tábora Džanín na území Západního břehu Jordánu. Byl zastřelen příslušníky bezpečnostních jednotek. Náčelník Generálního štábu Izraelských obranných sil Aviv Kochavi nařídil posílení útočných operací v oblasti Západního břehu. V návaznosti na útok provedly speciální jednotky Izraelských obranných sil protiteroristickou operaci v Džanínu a přilehlých oblastech.
[Euroatlantický prostor]
EU: Zástupci zemí Evropské unie se shodli na pátém balíku protiruských sankcí, jehož hlavní součástí je ukončení odběru uhlí z Ruska. EU také zakáže ruským lodím využívat své přístavy a nákladním dopravcům z Ruska a Běloruska své silnice. Nové postihy se týkají i ruských bank a možností ruských firem působit na území členských států. Omezení dovozu se vztahuje i na dřevo, cement, nebo taky alkohol. Shody bylo nakonec dosaženo i přes výhrady Německa, které se obává o poškození vlastní ekonomiky.
NATO: Země Severoatlantické aliance se shodli na posílení vojenské a další podpory Ukrajině, do níž bude zahrnuta „široká škála“ zbraní, mezi nimiž je především obranné vybavení proti tankovým a leteckým útokům. Ukrajina dostává také drony a v NATO obecně panuje shoda na nutnosti dále posilovat a modernizovat ukrajinskou armádu. S dodávkami požadovaných stíhaček však alianční země váhají. Česká republika jako vůbec první poslala Ukrajině bojová vozidla pěchoty BVP-1 a tanky T-72M1
[Jižní Asie]
Afghánistán: Tálibán v neděli 3. dubna vyhlásil zákaz pěstování máku k výrobě opia. Podle vyhlášky bude jakákoli úroda zničena a farmáři budou potrestáni podle práva šarí’a. Mimo zákon je nově postaven také nákup, prodej, výroba, užívání a transport jakýchkoli narkotik. V zemi, která je největším vývozcem opia na světě, od převzetí moci Tálibánem jeho produkce nadále rostla, protože se k ní lidé uchylovali z ekonomických důvodů. Jeho cena se v posledních týdnech kvůli zprávám o blížícím přicházejícím zdvojnásobila. Hnutí proto očekává odpor i z vlastních řad. Požádalo také o mezinárodní podporu farmářů v přechodu na jiné plodiny.
Indie: Dillí navýší domácí produkci vojenského materiálu, aby vyrovnalo případný výpadek dodávek z Ruska. Půjde o helikoptéry, korvety, tankové motory nebo letecké systémy včasného varování, jejichž dovoz bude postupně zcela nahrazen domácí produkcí. Dvě pětiny vojenského vybavení druhé největší armády světa pochází z Ruska, což se má změnit. Ministr obrany Radžnáth Singh prohlásil, že se Indie chce stát centrem vojenského průmyslu. Už v současné době přitom dochází k výrobě části původně ruského vybavení v domácí licenci, ale Indie stále doplácí na nedostatek vyspělých technologií.
[Latinská Amerika]
Latinská Amerika: Mexiko, Brazílie, El Salvador a Guyana – to jsou latinskoamerické státy, které se zdržely při hlasování o vyloučení Ruska z Rady OSN pro lidská práva. Velvyslanec Mexika při OSN tento krok bránil vysvětlením, že Mexiko předchozí rezoluce podpořilo a že vyloučení není správnou cestou k řešení problémů. Podle Juana de la Fuente chce Mexiko navíc zůstat v kontaktu s Ruskou federací na všech úrovních. Proti hlasovala Bolívie, která se postavila na stejnou stranu jako diktatury Kuby a Nikaraguy.
Peru: Prezident Peru Pedro Castillo vyhlásil v hlavním městě a v sousedním přístavu Callao stav nouze a zákaz vycházení kvůli protestům proti rostoucím cenám paliva a hnojiv spojených s válkou na Ukrajině. Původně měl trvat 22 hodin, tedy od úterních dvou hodin ráno do půlnoci téhož dne. Zákaz nicméně lidi v ulicích nezastavil, a proto byl zase za krátko odvolán. Při protestech došlo k rabování obchodů, ničení a plenění státních institucí, desítky policistů bylo zraněno, dvacet protestujících bylo zatčeno a došlo i ke čtyřem úmrtím.
[Postsovětský prostor]
Ukrajina: Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen během své návštěvy země předala prezidentovi Volodymyru Zelenskému dotazník, který bude tvořit stanovisko pro rozhodnutí o ukrajinském členství v EU. Von der Leyen uvedla, že vytvoření tohoto stanoviska, které obvykle trvá několik let, je v tomto případě otázkou týdnů. Zelenskij v reakci na toto prohlásil, že se se zodpovězením dotazníku bude země hotova do týdne. Cílem cesty bylo nabídnout Zelenskému morální a částečně i finanční podporu ze strany EU. Zároveň Rada EU schválila 5. sankční balíček, který zakazuje dovoz ruského uhlí od srpna 2022, zákaz vstupu ruských lodí, zákaz vstupu pro běloruské a ruské dopravce atd. Výjimky jsou uděleny pro zemědělské a potravinářské produkty, humanitární pomoc a energii.
Arménie/Ázerbájdžán: Arménský premiér Nikol Pašinjan a ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev se sešli v Bruselu na „rare-talks“, které zprostředkoval předseda Evropské rady Charles Michel. Během setkání bylo zatím dosaženo dohody o zřízení dvoustranné komise pro otázky delimitace arménsko-ázerbájdžánské hranice, která bude zajišťovat bezpečnost podél hranice. Obě země se dohodly pověřit ministry zahraničí, aby pracovali na přípravě budoucí mírové dohody. Ázerbájdžán uvedl, že mírová smlouva bude založena na základních principech, které již dříve navrhnul. Baku v březnu předložilo návrhy mírové dohody, které zahrnují vzájemné uznání územní celistvosti, tzn. Jerevan by měl souhlasit s uznáním Náhorního Karabachu jako součásti Ázerbájdžánu.
[Subsaharská Afrika]
Mali: Organizácia Human Rights Watch poukázala na úmyselné vraždenie a porušenie medzinárodného práva v centrálnom Mali. Počas protiteroristickej operácie v meste Moura, ktoré je pod kvázi-kontrolou Al-Káidy v islamskom Maghrebe (AQIM), malo prísť o život až 300 ľudí vrátane civilistov. Popravy majú údajne na svedomí jednotky malijskej armády a príslušníci paramilitárnej skupiny Wagner Group s väzbami na moskovský Kremeľ.
Burkina Faso: V piatok 8. apríla zaútočili džihádisti na vojenskú základňu Namissiguima v provincii Sanmatenga. Následkom útoku zomrelo minimálne 16 ľudí, z toho 12 vojakov a štyria dobrovoľníci. Približne 20 vojakov je zranených. Burkina Faso počas posledných rokov bojuje so stupňujúcim sa tlakom teroristických skupín na bezpečnosť krajiny. Kvôli ozbrojenému násiliu v regióne Sahel muselo opustiť svoje domovy viac ako 2 milióny ľudí.
[Západní Pacifik]
Japonsko: Japonsko zintenzívňuje ekonomickú nezávislost a rétoriku voči Moskve po ruskej invázii na Ukrajinu. Japonsko sa taktiež pridalo na zoznam štátov, ktoré vyzývajú a podporujú vyšetrovanie vojnových zločinov Ruskej federácie. Týmto krokom sa pripájajú k Spojeným štátom a ostatným európskym národom. Tokio okrem toho vyhostí osem ruských diplomatov a obmedzí dovoz dreva či strojov. Takéto rázny postoj je v krajine zásadnou a neočakávanou novinkou, zmena nastala aj vo verejnej mienke obyvateľstva ktorá zvažuje podporu silnejšej armády v krajine.
Čína/Filipíny: Prezidenti oboch krajín spoločne zdôraznili udržanie mieru v oblasti Juhočínskeho mora s cieľom zachovať zdržanlivosť a stabilitu. Lídri sa zhodli na fakte, že regionálnu bezpečnosť nie je možné dosiahnuť vojenskými alianciami. Krajiny sa od roku 2016 snažia o vrúcnejšie vzťahy, ktoré sú poškodené dlhotrvajúcim sporom práve nad Juhočínskym morom. Peking dúfa, že aj po výmene filipínskeho prezidenta po voľbách v tomto roku, sa podarí riešenie sporu udržať na rovnakej úrovni.
[Kyberbezpečnost]
Kyberbezpečnost: Online marketingová společnost MailChimp – skrze kterou Vám mimochodem posíláme tento newsletter – v neděli odhalila, že byla napadena hackerským útokem. Hackeři získali data odběratelů účtů na MailChimpu a využili jich phishingovým útokům. Ty mířili na uživatele kryptoměnové peněženky Trezor, na jejichž zařízení byl pod záminkou potřeby změnit PIN nainstalován malware umožňující krást kryptoměny těchto uživatelů. Uživatelé, jejichž data byla odcizena, a kteří jsou mezi potenciálními cíli útoku, byli informováni. Původ útočníku prozatím zůstává neznámý.
