[Afrika]
Jižní Súdán: V zemi bylo zabito 6 humanitárních pracovníků při nastražené léčce. Incident se stal v sobotu 25. března. OSN neoznámila, o které pracovníky šlo či pro jakou organizaci pracovali. Pracovníci byli napadeni, když cestovali mezi městy Juba a Pibor. Jedná se o nejvážnější útok na humanitární pracovníky od počátku konfliktu v zemi. Od roku 2013, kdy započal současný konflikt, zemřelo v Jižním Súdánu minimálně 79 humanitárních pracovníků. Tento měsíc se odehrály již další dva útoky, avšak neměly tolik obětí. Země přitom čelí humanitární krizi.
Demokratická republika Kongo: Bojovníci z milice Kamwina Nsapu zaútočili na policejní konvoj. 6 policistů bylo propuštěno, jelikož mluvili místním jazykem, avšak zbylých 40 bylo popraveno setnutím hlavy. Incident se stal v centrální provincii Kasai. Neklid v dané provincii je od srpna 2016, kdy bezpečnostní složky zabily lídra skupiny Kamwina Nsapu, Jean-Pierra Pandiho. Podle guvernéra Alexise Nkande Myopompy bylo již zahájeno vyšetřování. Dle OSN bylo 400 lidí zabito a dalších 200 000 ztratilo domov právě po smrti leadera dané skupiny.
[Blízký východ]
Irák: Exploze v západní část Mosulu si v pondělí vyžádaly okolo dvou stovek mrtvých, převážně civilistů. Oficiální příčina není známa. V oblasti incidentu byla prováděna vzdušná podpora ze strany koaličních vzdušných sil na vojenské kapacity Daeš. Sobotní irácká zpráva uvádí, že na domě, v němž civilisté zemřeli, nebyly nalezeny znaky leteckého úderu. Pravděpodobnou příčinou je zaminování budovy islamisty. Incident je vyšetřován jak iráckými představiteli, tak americkou stranou a OSN.
Sýrie: Syrským demokratickým silám s podporou mezinárodní koalice se povedlo v pátek převzít kontrolu nad přehradou al-Tabqa u stejnojmenného města z rukou Daeš. V neděli zabraly SDF i přilehlé letiště. Některé zprávy hovořily o narušení přehrady, dle vedení operací jsou však mylné. Přehrada je důležitou spojnicí mezi hlavním centrem Daeš Raqqa a zbytkem jeho území. Dle francouzského ministra obrany je operace k osvobození města na spadnutí. Čeká ji v řádech dní, ostatní však takto optimističtí nejsou.
[Euroatlantický prostor]
Spojené království: Britské ministerstvo obrany oznámilo, že země má v plánu po spuštění procesu Brexitu podepsat novou obrannou smlouvu s Německem. Tento krok je důkazem, že odchod Spojeného království z EU neznamená kompletní stažení se z evropských záležitostí, natož tak z evropské bezpečnosti. V oblastech spolupráce se nabízí např. kybernetické, výcvikové či námořní aktivity. Užší obranná kooperace s Německem se dala očekávat již nějakou dobu alespoň na poli výcviku, neboť Spojené království sice stahuje po téměř 70 letech své stálé jednotky z Německa, zároveň však německé výcvikové oblasti jsou nadále nedílnou součástí výcviku vševojskových schopností britských sil.
Srbsko/NATO: Srbský premiér Aleksandar Vučić se nechal slyšet, že jeho země se nikdy nestane členskou zemí NATO či jakékoliv jiné vojenské aliance. Vučić toto odhodlání deklaroval na ceremonii připomínající 18. výročí aliančních leteckých útoků, jež byly reakcí na jednání tehdejšího lídra Slobodana Miloševiče vůči kosovským Albáncům. Tato mise NATO dodnes vyvolává v Srbsku silné proti-alianční nálady vzhledem k civilním ztrátám, ke kterým nálety vedly, a která v konečném důsledku nevedla k ukončení etnických čistek v Kosovu.
[Jižní Asie]
Pákistán: Premiér Šaríf po měsíci povolil otevření dvou hlavních hraničních přechodů do Afghánistánu. Pákistán obnovu přeshraničního styku ospravedlnil humanitárními důvody. Zároveň ale zdůraznil očekávání kroků ze strany afghánské vlády ve věci vydání 76 podezřelých z terorismu, na něž Pákistán vydal zatykač. Uzavření hlavních tras mezi oběma zeměmi mělo negativní dopad na vzájemný obchod kvůli uvěznění stovek kamionů, jejichž náklad byl po týdnech čekání znehodnocen. V Afghánistánu situace vedla k růstu cen, což odpadlo nejhůře na nejchudší vrstvy obyvatelstva.
Indie/Afghánistán: Indie uvažuje o financování oprav helikoptér a transportních letadel pro afghánskou armádu. Cena oprav 11 helikoptér Mi-35 a 7 přepravních letadel se spolu s cenou práce expertů vyšplhá na 50 milionů dolarů. Indie má klíčovou roli v udržování provozu afghánského letectva, protože státy Západu jsou vázány protiruskými sankcemi. Jejím úkolem je doprava strojů do ruských opravárenských podniků. Afghánistán dlouhodobě posiluje partnerství s Indií, jež je jeho jedním z hlavních spojenců v boji proti Tálibánu.
[Latinská Amerika]
Kolumbie: Ve čtvrtek začal soudní proces s první skupinou 179 příslušníků guerillové skupiny FARC po uzavření míru 1. prosince. Během něj se budou zodpovídat z celkem 900 trestných činů, mezi kterými jsou zejména vraždy, nucená zmizení či vysídlování, jež měly zhruba 7 000 obětí. Tato skupina povstalců bude na vlastní žádost souzena podle zákona z roku 2005, který byl přijat kvůli demobilizaci paramilitárních AUC. Všichni povstalci FARC, kteří se vzdají v rámci mírového procesu, si mohou zvolit, zda budou souzeni podle tohoto zákona, nebo podle Zvláštního zákona pro mír, který ještě musí být schválen kongresem.
Venezuela: Prezident Maduro požádal OSN o pomoc s řešením nedostatku léků. Oznámil to v pátek během projevu pro státní televizi. Léky, spolu s potravinami, jsou jednou z klíčových nedostatkových komodit ve Venezuele. Tento nedostatek je způsoben ekonomickou a politickou krizí. Podle průzkumu se 78 % státních nemocnic potýká s nedostatkem léků a 51 % operačních sálů je kvůli němu zcela mimo provoz.
[Post-sovětský prostor]
Moskva: Francúzska prezidentská kandidátka Marine Le Penová navštívila Moskvu, kde prehovorila v ruskom parlamente a stretla sa s ruským prezidentom Vladimírom Putinom. Počas svojho vystúpenia pred zahraničným výborom dolnej komory ruského parlamentu (Štátnej Dumy) kritizovala súčasnú francúzsku politiku voči Rusku. V rámci Le Penovej návštevy Ruska došlo aj k neplánovanému stretnutiu s Vladimírom Putinom. Oživili tak polemiky o tom, či Rusko finančne nepodporuje Le Penovej kampaň a či nehrozí zasahovanie do francúzskych volieb zo strany Moskvy, čo Kremeľ kategoricky odmietol. Hlavným predmetom rozhovoru medzi Le Penovou a Putinom bola prípadná spolupráca Francúzska a Ruska v boji proti terorizmu. Francúzske prezidentské voľby sú jednou z kľúčových udalostí tohto roku. Horúca kandidátka na prezidentku Francúzska sa netají svojim kritickým postojom k EU či NATO na strane jednej a obdivom k Rusku na strane druhej. Vzhľadom k významnému postaveniu, ktoré Francúzsko zastáva v oboch organizáciách, by prípadné výhra Le Penovej znamenalo zásadný zlom pre politickú a bezpečnostnú situáciu v Európe.
Bielorusko/Rusko: Občianske nepokoje tento týždeň zasiahli východnú Európu. Konkrétne sa jedná o demonštrácie v Minsku či vo viacerých mestách Ruskej federácie. Protesty v Bielorusku prepukli po tom, ako prezident Lukašenko schválil dekrét uvaľujúci vyššie dane ľuďom nepracujúcim celoročne na plný úväzok. V reakcii nato vyšli do ulíc stovky ľudí, voči ktorým bieloruské úrady tvrdo zasiahli. Došlo nielen k zatýkaniu protestujúcich a predstaviteľov opozície, ale boli prijaté aj opatrenia voči ľudskoprávným organizáciám pôsobiacim v Bielorusku. Súčasne s udalosťami v Bielorusku prebiehal v Rusku protest proti korupcii. Podľa odhadov sa len v Moskve na ňom zúčastnilo okolo 8 000 ľudí. Jeden z predstaviteľov opozície Alexej Navaľnyj bol hneď na začiatku demonštrácie zatknutý. Ruská polícia aj v súvislosti s udalosťami v bieloruskej metropole nenechala nič na náhodu a okrem príslušníkov polície nasadila aj útvary Národnej gardy. Demonštrácie v Rusku a predovšetkým Bielorusku poukazujú na nespokojnosť časti obyvateľstva s ekonomickou politikou svojich krajín. Napriek protestom nie je pravdepodobné, žeby sa v blízkom čase schyľovalo k zásadnej zmene politických pomerov v Rusku či Bielorusku a to aj vzhľadom na roztrieštenosť opozičných síl.
[Východní Asie]
Čína: Deník South China Morning Post informoval o posílení čínské námořní pěchoty (PLAMC). Mělo by jít razantní navýšení početního stavu ze současných 20 tisíc na 100 tisíc. Jednotky PLAMC má být také umístěna v pákistánském přístavu Gwadar či v africkém Džibuti. Vzhledem ke snahám současného prezidenta Xi Jinpinga zredukovat armádu o 300 tisíc vojáků pozemních sil jde o jasný posun ke zvýšení expedičních kapacit čínských ozbrojených sil.
Severní Korea: Test balistické střely skončil pár vteřin po startu velkou explozí. Není známo, o který typ střely šlo. Dříve tento měsíc KLDR otestovala údajně nový raketový motor. I když se ozývají hlasy, že selhání raketových testů jsou znakem nedostatků ve vývojovém programu, i selhání přináší mnoho dat užitečných k dalšímu vývoji a zdokonalení technologií.
[Moderní technologie a kyberbezpečnost]
Kancelář pro námořní výzkum Spojených států zveřejnila záběry z testů elektro-magnetického kanónu, které proběhly na podzim minulého roku. Jedná se o první veřejně dostupné záběry, kde kanón nestřílí v laboratoři, ale na otevřené střelnici na velkou vzdálenost.
