[Audioverze]
[Blízký východ a severní Afrika]
Izrael/USA: Americký prezident Joe Biden ve středu vyzval izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, aby upustil od justiční reformy. Ta by vládní koalici poskytla kontrolu nad jmenováním soudců nejvyššího soudu. Netanjahu reagoval prohlášením, že Izrael se nerozhoduje na základě tlaku ze zahraničí, i když přichází „od nejlepších přátel“. Nesouhlas mezi tradičními spojenci je ojedinělým úkazem, nicméně podle agentury AP signalizuje rostoucí napětí mezi Washingtonem a Jeruzalémem. Izraelem současně již od ledna otřásají masové vlny protestů proti navrhované reformě.
Turecko: Parlament jednomyslně schválil přijetí Finska do Severoatlantické aliance. Mohlo by se tak jejím oficiálním členem stát již příští týden. Chybějící souhlas Turecka byl poslední překážkou, která dělila Finsko od členství v NATO poté, co jeho vstup tento týden podpořil i maďarský parlament. Na schválení členství od Ankary a Budapešti čeká ještě Švédsko, které podle Turecka zastává laxní postoj vůči údajným teroristickým organizacím.
[Euroatlantický prostor]
Estónsko/Rusko: Moskva vyhostí estónskeho diplomata v reakcii na predchádzajúcí obdobný krok Tallinnu. Estónsko totiž prednedávnom vyhostilo ruského diplomata, ktorý mal šíriť propagandu ospravedlňujúcu ruskú vojenskú agresiu na Ukrajine. Diplomacia Kremlu varovala, že podnikne ďalšie odvetné kroky, ak bude údajná „protiruská činnosť estónskych úradov“ pretrvávať. Zatiaľ čo niektoré európske štáty obmedzujú ruské diplomatické zastúpenia, iné prestali vyvíjať tlak z dôvodu snahy o zachovanie prístupu k spravodajským informáciám od vlastných diplomatov v Moskve.
Slovensko/USA: Washington uvalil sankcie na slovenského občana za pokus o sprostredkovanie predaja zbraní zo Severnej Kórey do Ruska. Ašot Mkrtyčev podľa amerického ministerstva zahraničných vecí mal pre Moskvu získať zbrane a muníciu od Severnej Kórey výmenou za komerčné lietadlá či suroviny. Slovák spolupracoval s predstaviteľmi oboch krajín na dohodách o finančných transakciách a barterovej výmene. Americké sankcie pre Mkrtyčeva znamenajú zmrazenie jeho aktív v Spojených štátoch.
[Jižní Asie]
Afghánistán: Tálibán v pondělí 27. března v Kábulu zatkl prominentního aktivistu Matiulláha Wísá. Aktivista se podílel na vzdělávání žen a dívek a kritizoval omezení, která na jejich vzdělávání Tálíbán po převzetí moci v září roku 2021 uvalil. Omezený přístup ke vzdělání mají všechny afghánské dívky starší dvanácti let. Prostřednictvím charitativní organizace Pen Path Wísá vzdělával spolu s více než dvěma tisíci dobrovolníků děti po celé zemi. O jeho zatčení informovala mise OSN v Afghánistánu na svých sociálních sítích.
Pakistan: Štyria príslušníci pohraničnej hliadky boli zabití v juhozápadnej provincii Balúčistan. Pakistanská armáda obvinila z útoku skupinu teroristov operujúcich zo susedného Iránu. Súčasne vyzvala teheránské autority, aby v budúcnosti zabránili podobným incidentom. K zodpovednosti sa zatiaľ neprihlásila žiadna skupina. Separatisti v Balúčistane bojujú poslednú dekádu proti Islámabádské vláde o dosiahnutie úplnej autonómie a väčšieho podielu na ťažbe nerastných surovín v oblasti.
[Latinská Amerika]
Kolumbia: Pri útoku na armádnu základňu v provincii Norte de Santander bolo zabitých najmenej deväť vojakov. Podľa predbežného vojenského hodnotenia je za ofenzívu zodpovedná ľavicová povstalecká skupina známa ako Národná oslobodzovacia armáda (ELN). Sedem z deviatich obetí bolo vo výkone povinnej vojenskej služby. Pri útoku bolo zranených ďalších osem vojakov. K agresii došlo v čase, keď vláda a ELN vedú mierové rokovania v rámci plánu prezidenta Gustava Petra na nastolenie „úplného mieru“ v Kolumbii.
Mexiko: Štátna prokuratúra identifikovala deväť podozrivých, ktorí majú byť zodpovední za smrť 39 osôb z požiaru v záchytnom centre pre migrantov. Ministerka bezpečnosti Rosa Icela Rodriguez uviedla, že ide o dvoch federálnych agentov, štátneho migračného úradníka a piatich členov súkromnej bezpečnostnej firmy. Uniformovaní strážnici údajne odmietli pomôcť obetiam snažiacim uniknúť z miesta požiaru. Túto skutočnosť sa podarilo zachytiť bezpečnostným kamerám z vnútra cely. Vizuálny záznam následne začal kolovať po sociálnych sieťach, kde sa stal virálnym.
[Postsovětský prostor]
Ázerbájdžán: Člen parlamentu Fazil Mustafa byl v úterý 28. března neznámým útočníkem postřelen. Mustafa, který vyvázl pouze s život neohrožujícími zraněními, okamžitě označil Írán za iniciátora útoku. S islámskou republikou má Baku dlouhodobě napjaté vztahy a útok na člena parlamentu přichází nedlouho před historicky prvním otevřením ázerbájdžánské ambasády v Izraeli. Mustafa je navíc proponentem změny legislativy ve vztahu k mezinárodním náboženským institucím. Přijetí by znemožnilo občanům Ázerbájdžánu platit chums (náboženskou daň) šíitským klerikům v Iráku a Íránu.
Ruská federace: Vladimir Putin ve čtvrtek 30. března podepsal rozkaz, který umožňuje ruskému ministerstvu obrany povolat dalších 147 tisíc mužů do povinné vojenské služby. Nábor má trvat do 15. července. Na základě prosincového návrhu ruského ministra obrany Sergeje Šojgu navýšit počet ruského bojového personálu z 1,15 milionu na 1,5 milionu tak narukuje o 27 tisíc mužů více než minulý podzim. Podle Ruského generálního štábu nebude žádný z nově odvedených mužů poslán bojovat na Ukrajinu. Pololetní nábor ovšem dovoluje poslat rekruty na frontu již po čtyřech měsících výcviku.
[Subsaharská Afrika]
Burkina Faso: Vojenská junta pozastavila vysílání francouzské televizní stanice France24. Důvodem je odvysílání rozhovoru s vůdcem teroristické organizace al-Kájda v islámském Maghrebu. Burkinská junta uvádí, že tímto způsobem posloužila stanice France24 jako komunikační agentura džihádistů a umožnila jim tak legitimizovat jejich akce. Burkina Faso je sužována islamistickými povstaleckými a teroristickými skupinami, přičemž podle nejnovějšího vydání Global Terrorism Index, analyzující rok 2022, se stala terorismem druhou nejpostiženější zemí na světě a první v Africe.
Jižní Súdán: Prezident Salva Kiir jmenoval nového ministra obrany, čímž porušil mírovou dohodu z roku 2018, kterou byla ukončena pětiletá občanská válka v zemi. Dle této dohody volba ministra obrany připadá na prvního viceprezidenta a vůdce opozice, tedy Rieku Machara. Na pozici byl dosazen člen Kiirovy strany, jenž nahradil dosavadní ministryni obrany Angelinu Teny, která je zároveň Macharovou ženou. Dle analytiků způsobí tato situace pravděpodobně ochromení implementace nově připravované mírové dohody, jež má vyvrcholit celostátními volbami na konci roku 2024.
[Západní Pacifik]
Malajsie/Čína: Premiér Anwar Ibrahim vyzval k znovuoživení Iniciativy pásu a cesty. V projevu na konferenci Boao Forum for Asia prohlásil, že tato iniciativa představuje nejlepší příklad solidarity a spolupráce mezi všemi asijskými zeměmi. Snaží se tak udržet rovnováhu mezi Pekingem, malajským dlouholetým největším obchodním partnerem, a Washingtonem, který v posledních letech představuje nejpodstatnější zdroj přímých zahraničních investic v zemi a je taktéž jejím blízkým bezpečnostním a ekonomickým partnerem. Zároveň doufá v navýšení investic do nových oblastí, jako je digitální ekonomika, obnovitelné zdroje či elektromobilita. Kuala Lumpur tak pokračuje ve své politice profitování z čínsko-americké obchodní války, jež se pro něj ukázala být velmi výhodnou.
Tchaj-wan/USA/Čína: Prezidentka Cchaj Jing-wen tento týden zahájila diplomatickou cestu po Střední Americe. Kromě návštěv v Guatemale a Belize se poté zastaví taktéž v New Yorku a Los Angeles. Podle nepotvrzených zpráv by se při zpáteční cestě přes Kalifornii mohla setkat s předsedou Sněmovny reprezentantů Kevinem McCarthym. Peking se proti takovému setkání důrazně ohradil a varoval, že by bylo považováno za vážné narušení svrchovanosti a územní celistvosti Číny a Washington bude v takovém případě čelit veškerým důsledkům. Varování v pátek provázelo další narušení tchajwanského vzdušného prostoru devíti čínskými stíhacími letouny.
[Kyberbezpečnost]
Itálie se stala první západní zemí, která se rozhodla blokovat chatbot ChatGPT od firmy OpenAI. Důvodem je údajné nepodložené masivní sbírání a zpracovávání osobních dat za účelem tréninku jazykového modelu, což by mohlo být v rozporu s GDPR. Další problém vidí v nedostatečném ověřování věku uživatelů. Úřad pro ochranu osobních údajů tudíž zavedl okamžité dočasné omezení možnosti zpracovávat data italských uživatelů. Společnost OpenAI nařízení uposlechla a zablokovala platformu na základě geolokace, přestože dle svých slov žádné zákony neporušuje.
