[Afrika]
Niger: Třídenní smutek vyhlásila nigerská vláda po útocích ozbrojenců v příhraničí s Mali, při nichž bylo zabito nejméně 137 civilistů. Série koordinovaných útoků vůči civilistům se zařadila mezi nejkrvavější v historii země. Ačkoliv se k nim nikdo nepřihlásil, útoky v oblasti jihozápadního Nigeru vedou zpravidla džihádisté napojení na Islámský stát. Nově zvolený prezident Mohamed Bazoum tak čelí zhoršené bezpečnostní situaci, kdy daným útokům již předcházely masivní útoky z půlky března, které si vyžádaly 66 mrtvých, a ze začátku ledna se stovkou obětí.
Mosambik: Město Palma, správní středisko stejnojmenného okresu v severní provincii Cabo Delgado, bylo ze dvou třetin zničeno po útoku místních džihádistů. Ti na severu země vedou ozbrojené povstání proti centrální vládě již od roku 2017. Během několikadenního boje o město byl napaden i hotel, v němž bylo ubytováno množství zahraničních pracovníků podílejících se na budování infrastruktury pro těžbu zkapalněného zemního plynu pod vedením těžařského koncernu Total. Celkový počet obětí a stav města je však dosud nejasný kvůli přetrvávající nepřehledné situaci v oblasti.
[Blízký východ]
Izrael: Výsledky úterních parlamentních voleb znovu nepřinesly jednoznačného vítěze. V již čtvrtých volbách do izraelského parlamentu za poslední dva roky zvítězila strana Likud izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, která ovšem se svými spojenci nedisponuje dostatkem hlasů k sestavení nového vládního kabinetu. Podle dosavadních součtů získá Netanjahův pravicový blok ve 120členném Knesetu 52 křesel, zatímco jeho oponenti 57. Dalších 11 hlasů získal neutrální tábor tvořený nacionalistickou stranou Jemina a islamistickou Sjednocenou arabskou kandidátkou. Současná patová situace je označována za „nejhorší politickou krizí“, kterou Izrael zažil za poslední dekády.
Írán: Vláda v sobotu podepsala s Čínou 25letou dohodu o strategické spolupráci. Historická smlouva byla stvrzena na ceremonii v Teheránu, které se zúčastnili íránský ministr zahraničí Mohammad Džavád Zaríf a jeho čínský protějšek Wang Yi. Státní média uvedla, že Čína bude v rámci této dohody investovat do země přibližně 400 miliard dolarů výměnou za ropu. Obě země rovněž posílí vojenskou spolupráci společným výcvikem, výzkumem a sdílením zpravodajských informací. Podepsání dohody je vnímáno jako krok ke zmírnění mezinárodní izolace Íránu a prohloubení vlivu Číny na Blízkém východě.
[Euroatlantický prostor]
Česko: Izraelská firma BIRD Aerosystems získala kontrakt pro dodávku výstražného protiraketového systému určeného pro vrtulníky Armády České republiky Mi-17. Doplní se tak stávající systém protiraketové ochrany od stejné firmy, který je v těchto strojích již použit. Nově by se tak mělo předejít falešným poplachům a systém funguje spolehlivě i v režimu autopilota. Vzájemnou dohodu si pochvaluje izraelská strana, ale také předseda vlády Andrej Babiš, který si od ní slibuje utvrzení dobrých bilaterárních vztahů.
USA: Na jižní hranici Spojených států se vyostřuje situace ohledně migrace do země. Počet migrujících signifikantně stoupl a okolo 17 000 dětských migrantů je nyní drženo ve vládních detenčních centrech. Pozornost médií je nyní zaměřena na otázku, zda to není v souvislosti se změnou migrační politiky Bidenovy administrativy. Ten toto popřel, jelikož jde podle jeho slov o přirozený jev, který se odehrává pokaždé na začátku kalendářního roku, po konci zimy. Nespornou změnou je ovšem počet přicházejících dětí, a to včetně dětí bez doprovodu dospělých.
[Západní Balkán]
Albánie: Studie Albánského institutu pro demokracii a mediaci ukázala, že příliv Albánců k islamistickým skupinám do Sýrie se v roce 2015 zastavil s tím, jak rostlo povědomí o extremismu. Celkově odešlo do Sýrie přibližně 144 Albánců, z nichž 71, většinou ženy a děti, stále žijí v uprchlických táborech. Polovina populace věří, že by vláda měla pracovat na jejich repatriaci, druhá polovina se domnívá, že jejich rehabilitace je nemožná. Studie také zjistila, že přestože náboženský extremismus klesá, mnoho Albánců věří, že současný politický systém je nespravedlivý a jeho změna násilím je oprávněná.
[Jižní Asie]
Afganistan: Počas týždňa došlo v Kábule k niekoľkým útokom, pričom jeden zasiahol pracovníkov ministerstva pre informácie a technológie, a ďalší bol namierený proti vrtuľníku Mi-17, v ktorom prišlo o život deväť príslušníkov bezpečnostných síl. Incidenty sa odohrali počas vyjednávaní o prímerí v Moskve, ktorých sa zúčastňujú zástupcovia Afganistanu, Talibanu a kľúčových krajín, nadväzujúcich na vyjadrenia amerického prezidenta Joe Bidena o tom, že kvôli neutíchajúcim sporom nemusia ku prvému máju Spojené štáty stiahnuť svojich vojakov z územia Afganistanu.
Afghánistán: Prezident Ašraf Ghání odvolal v pátek dva ministry, kteří mají být zodpovědní za zhoršující se bezpečnostní situaci v zemi. Oznámení o odvolání vyvolalo v Afghánistánu pozdvižení, přišlo den po zahájení moskevské konference a po ruském volání po redukci bojů v zemi. Ministra obrany nahradí náčelník generálního štábu generál Mohammad Jasin Zia, zůstane však i nadále ve stávající funkci, dosavadní ministr Asadulláh Chalíd má trpět zdravotními potížemi. Novým ministrem vnitra se stane bývalý kandahárský guvernér Hajatulláh Haját.
[Latinská Amerika]
Venezuela: Facebookový profil venezuelského prezidenta Nicolása Madura bol dočasne zablokovaný z dôvodu šírenia nepodložených informácií ohľadom údajného lieku proti ochoreniu COVID-19. Príspevok, v ktorom prezentuje používanie roztoku z tymianových bylín ako účinný nástroj pri liečbe koronavírusu, bol zo sociálnej siete odstránený a jeho profil bude pozastavený na nasledujúcich 30 dní. Maduro však nie je jediný prezident, ktorému sociálna sieť zablokovala profil v dôsledku šírenia dezinformácií. V minulosti čelil rovnakej situácií aj Donald Trump či Jair Bolsonaro.
Kolumbia: V Kolumbii za posledné roky nebezpečne vzrástol počet obetí, násilných činov aj nezvestných ľudí. Vyplýva to z prieskumu Národného Výboru Červeného Kríža (ICRC) za rok 2020, ktorý bol uverejnený v stredu. Štatistika z minulého roka sa porovnávala so štatistikou z roku 2016. Okrem už spomenutých údajov sa zistil aj väčší počet zabitých a zranených ľudí explozívnymi zariadeniami či počet útokov na zdravotných pracovníkov. Trend násilia v Kolumbii si uvedomuje aj OSN, ktorá ho vo svojej každoročnej správe označila slovom „zintenzívnené“.
[Post-sovětský prostor]
Bělorusko: V Minsku a okolních městech propukly ve čtvrtek 25. března opět protirežimní protesty. Protesty byly záměrně svolány na Den svobody, kdy si běloruská opozice připomíná osamostatnění země v roce 1918. Během čtvrtečních protestů zadržela tamní policie přes sto sedmdesát lidí. Protesty, pokračující během víkendu, si vyžádaly další desítky zadržených. Úřady označily protesty za nezákonné a obvinily skupinu, zastupující polské občany v Bělorusku, z podněcování nenávisti a „rehabilitace nacismu“.
Rusko: Náměstek ministra obrany Alexander Fomin navštívil Myanmar. V pátek 26. března se v myanmarském kapitolu Naypyitaw setkal s hlavou tamní vojenské junty, generálem Ming Aung Hlaingem. Jedná se o první významnou zahraniční návštěvu Myanmaru od vojenského puče, který 1. února tohoto roku svrhl tamní demokratickou vládu. Dle Fominových slov je Ruská federace připravena prohloubit vztahy mezi oběma zeměmi. Myanmar čelí od nástupu vojenské junty kritice pro porušování lidských práv, zejména ze strany Západu a OSN.
[Východní Asie]
Taiwan: Ministr obrany informoval o zahájení masové výroby balistických střel dlouhého doletu. Prioritou Taiwanu se stala schopnost útoku na velkou vzdálenost a zisk prostředků pro zastrašení. V pátek podepsala zástupkyně Taiwanu v USA Hsiao Bi-khim dohodu o zřízení nových pracovních skupin pobřežní stráže. Oba státy hodlají posílit námořní kooperaci a koordinaci. Kroky jsou činěny v souvislosti s navyšující se intenzitou vojenských aktivit Číny a tamním přijetím zákona o povolení střelby na zahraniční plavidla. USA se svým jednáním pokouší vytvořit vojenskou protiváhu čínským silám v regionu (tzv. „pevnost Taiwan“).
KLDR: Ve čtvrtek 25. března došlo k vypálení dvou balistických střel krátkého doletu do Japonského moře. Japonsko vzneslo oficiální protest a vyjádřilo znepokojení nad ohrožením míru a bezpečnosti v regionu. Jednalo se o první veřejně známou zkoušku zbraní Severní Koreou od doby, kdy se úřadu ujal Joe Biden. Americký prezident uvedl, že raketové testy porušují mezinárodní pravidla a rezoluce Rady bezpečnosti OSN. Přesto vyzdvihl vlastní otevřenost k dialogu s Pchjongjangem.
[Moderní technologie a kyberbezpečnost]
Moderní technologie: Spoločnosť Lockheed Martin predstavila nový dron Morfius, ktorý ponúka ako odpoveď na rýchlo sa rozvíjajúcu hrozbu a masové používanie lacných a dostupných dronov. Morfius je vyzbrojený vysokovýkonným mikrovlnným zariadením (HPM) o sile až 1 gigawatt. Potom ako sa dron priblíži k svojmu cieľom vyšle k nim žiarenie, ktoré naruší ich elektroniku. Energiu má uloženú v integrovanej batérii. Oproti pozemným žiaričom má tú výhodu, že z dôvodu vzdialenosti nestratí žiarenie na sile. Morfius je koncipovaný ako znovupoužiteľný. Váži len približne 15 kg vďaka čomu je dostatočne univerzálny pre upevnenie na pozemné stanoviská, vozidlá a lietadlá.
Kyberbezpečnost: Jihokorejští zákonodárci z parlamentní komise pro zpravodajské služby v pátek informovali o severokorejském hackerském útoku proti jihokorejským firmám vyvíjejícím vakcínu proti nemoci COVID-19. Jihokorejské Národní zpravodajské službě se útok podařilo zmařit. O útocích podobného typu vedených z Ruska a Severní Koreji dříve tento měsíc informoval Microsoft. Podle jihokorejských zákonodárců se jedná o další z paranoidních kroků severokorejského vůdce Kim Čong Una, který v zemi zakázal rybaření a produkci soli ze strachu, že by mořská voda mohla být infikovaná koronavirem.
