[Afrika]
Kamerun: Dle zprávy Human Rights Watch (HRW) v uplynulém půl roce vládní síly zabily na 170 civilistů v anglofonní části země. Podle HRW vládní jednotky užívaly násilí nevybíravě proti civilistům, podpalovaly domy a veřejné budovy. Organizace zároveň dodala, že vzhledem k pokračujícímu násilí a nepřístupnosti některých lokalit je pravděpodobné, že konečné číslo bude mnohem vyšší. Ozbrojený konflikt propukl v roce 2017 na západě země poté, co vláda násilně potlačila poklidné protesty proti marginalizaci anglofonního obyvatelstva. Nepokoje již vysídlily více než půl milionu obyvatel.
Mali: V maliském regionu Mopti bylo při nájezdu zabito více než 150 lidí. Podle UNICEF třetinu mrtvých představují děti. Brutální útok se odehrál ve vesnici Ogossagou, která je domovem pastevecké komunity Fulani. V oblasti byl zaznamenán nárůst násilí spojeného s komunálními spory. Hlavním podezřelým je ozbrojená skupina etnika Dogon, složená z lovců a farmářů, která má s komunitou Fulani dlouhodobé spory kvůli půdě. Milice byla centrální vládou oficiálně rozpuštěna den po incidentu. Útok byl nejkrvavější událostí v Mali od roku 2013.
[Blízký východ]
Turecko: Poslední březnový den v zemi proběhly místní volby. Jednalo se o první volby od radikálních změn prosazených v loňském referendu. Podle předběžných výsledků přišla Erdoğanova AKP (Strana spravedlnosti a rozvoje) o několik klíčových pozic ve velkých městech. Symbolicky nejtěžší je pro vládnoucí stranu ztráta Ankary ve prospěch kemalistické CHP. Opoziční aliance tvořená CHP a stranou IYI (Dobrá strana) v zemi celkově posílila, ale i přesto AKP považuje volby za úspěch. Jedním z důležitých faktorů ovlivňujících preference voličů v Turecku je aktuálně probíhající ekonomická krize, ke které došlo pod vládou AKP.
Izrael: Spojené státy podpořily izraelský nárok na Golanské výšiny. Rozhodnutí prezidenta Donalda Trumpa přichází v atmosféře blížících se voleb v Izraeli a v době zvýšeného napětí v Gaze. Kroky americké administrativy okamžitě vyvolaly odmítavé reakce ostatních zemí nejen v regionu. Turecko, Írán, Sýrie i Rusko, stejně jako Německo a Francie postoj USA kritizovaly. Řada států navíc připomíná, že izraelská kontrola v oblasti, kterou Izrael obsadil v roce 1967, nemá oporu v mezinárodním právu.
[Euroatlantický prostor]
NATO: Ve čtvrtek 28. března 2019 se představitelé států Severoatlantické aliance rozhodli prodloužit mandát současnému generálnímu tajemníkovi Jensenovi Stoltenbergovi. Bývalý norský premiér působí ve vrcholné civilní funkci od roku 2014 a bude stát v čele NATO do září 2022. Důvodem prodloužení mandátu je snaha udržet kontinuitu. Stoltenberg pomohl zmírnit napětí mezi USA a evropskými státy, které vzešlo z kritiky prezidenta USA Trumpa směrem k neplnění finančních závazků ze strany evropských spojenců.
USA: V pátek 29. března 2019 prezident Spojených států Donald Trump znovu pohrozil možností uzavření hranice s Mexikem. Trump dlouhodobě kritizuje Mexiko za nedostatečnou ochranu hranic, přes kterou dochází k ilegální imigraci do USA. Pokud podle Trumpa Mexiko nezabrání nelegálním imigrantům přechod do USA, uzavře příští týden celou hranici nebo její velkou část. Mexiko se ohradilo s tím, že pod vyhrůžkami nejedná. Americké ministerstvo vnitřní bezpečnosti se na možnost uzavření hranic již připravuje a čeká na další Trumpovy pokyny.
[Západní Balkán]
Kosovo: Kosovo zakázalo hazardní hry na příštích deset let poté, co byli minulý týden zavražděni dva zaměstnanci kasin. V posledních letech se zejména sportovní sázky staly v zemi velmi populární, a to i přes to, že je téměř třetina obyvatel Kosova nezaměstnaných. Opatření, které omezí veškerý hazard v zemi, kromě státem schválené loterie, schválila kosovská vláda v úterý a následně i ve čtvrtek parlament. Stát tak přijde zhruba o 20 milionů euro ročně, které před zákazem získával z daní z hazardu. Tento krok přichází poté, co sousední Albánie rovněž zakázala hazardní hry v lednu tohoto roku ve snaze bojovat proti organizovanému zločinu a řešit sociální problémy.
[Jižní Asie]
Indie: Země úspěšně sestřelila satelit na nízké orbitě pomocí nové specializované střely A-SAT. Premiér Modí to prohlásil za významný průlom a zmínil, že se Indie nyní řadí mezi kosmické velmoci. Indie je teprve čtvrtým státem na světě, který úspěšně otestoval anti-satelitní střelu, hned po Číně, USA a Rusku. Vývoj střely byl kompletně prováděn na indickém území, což koresponduje s Modího snahou o zvýšení soběstačnosti Indie ve všech otázkách. Modí také prohlásil, že test střely není namířen vůči žádné zemi a nemá vytvářet napětí. Načasování testu může mít spojitost s blížícími se dubnovými volbami.
Afghánistán: Mezi 23. a 24. březnem zemřelo v okresu Sangin a Majah v provincii Hýlmand okolo 80 afghánských vojáků. Jedná se o největší utrpěné ztráty v takto krátkém časovém úseku od začátku tohoto roku. O zmíněná města se vedl v posledních týdnech těžký boj. Tři nově zřízená kontrolní stanoviště afghánské armády se dostala pod silný útok a podle některých odhadů žádný z vojáků nepřežil. Od roku 2017 navíc afghánské bezpečnostní složky nevydávají hlášení o ztrátách. Přesto je všeobecně známé, že počet mrtvých z řad bezpečnostních složek neustále narůstá. Obzvlášť v posledních týdnech se útoky Talibánu stupňují ve spojitosti s jednáním o míru v zemi.
[Latinská Amerika]
Venezuela: Ruská štátna spoločnosť Rosoboronexport otvorila vo Venezuele výcvikové stredisko pre pilotov vojenských vrtuľníkov. Stalo sa tak po tom, čo v Caracase pristáli dve lietadlá so stovkou ruských vojakov a rôznou výzbrojou. Spoločnosť i Moskva tvrdia, že ide o súčasť plnenia dohody o vojenskej a technickej spolupráce a vojaci sa nezúčastnia na žiadnej vojenskej operácii. Prezident USA Donald Trump vyzval Rusko, aby „odišlo“ z Venezuely. Rusko na to zareagovalo, že v krajine „zostane dovtedy, kým bude treba“.
Mexiko: Prezident Andreas Manuel Lopez Obrador vo svojom pondelňajšom príhovore oznámil, že písomne požiadal španielsku vládu a pápeža Františka, aby sa ospravedlnili za zlé zaobchádzanie s pôvodnými obyvateľmi počas kolonizácie Amerík pred piatimi storočiami. Madrid toto gesto odmietol a Obradorovi odkázal, že historickú inváziu Španielov do regiónu nemožno posudzovať vo svetle súčasných pomerov. Vatikán na výzvu zatiaľ nereagoval.
[Východní Asie]
Malajzia: Malajzijské ozbrojené sily vstupujú do finálnej fázy prezbrojovania svojho letectva. Po tohto týždňovej návšteve malajzijského premiéra Mahathira Mohamada v Pakistane sa javí, že favoritom pre kráľovské letectvo Kuala Lumpuru je v Pakistane budovaná čínsko-pakistanská stíhačka JF-17. Proces akvizície nových stíhačiek trvá už vyše roka, pričom ďalšie možné stroje v súťaži sú indický Tejas a kórejský FA-50 Golden Eagle. Malajzia chce novými strojmi nahradiť súčasné MiGy-29. Výhodou JF-17, ktoré by mali byť dodané s modernizáciou Block-III, je pre vládu s nedostatkom financií pomer relatívne nízkej ceny a dobrého výkonu. Slabinou môže byť náročnosť na údržbu motorov RD-93 s ruským dizajnom a vyrábanými v ČĽR, ktorými JF-17 disponuje. Plánované výdavky by mali byť 25 miliónov $ za stroj.
Japonsko: Od pondelka začína platiť nový vízový program, ktorý znamená významný posun v bezpečnostnej a sociálnej politike krajiny, známej pre averziu voči migrácii. Uľahčuje prístup cudzincov na japonský trh práce, ktorý trpí nedostatok pracovnej sily na viacerých pozíciách „modrých golierov“. Krajina, ktorá sa nevie vymaniť z prirodzeného úbytku a súbežného starnutia populácie, plánuje riešiť deficit cez prijatie až 340 000 pracovníkov počas najbližších piatich rokov. Hlavné sektory, kam má pracovná sila smerovať, sú priemysel a zdravotníctvo, ktoré samotné potrebuje 60 000 zdravotných sestier pre japonských seniorov. Vhodní zamestnanci by mali pochádzať najmä z Vietnamu a Filipín. Hlavným problémom pre prístup do japonskej celistvej spoločnosti je stále jazyková a kultúrna bariéra.
[Moderní technologie]
Moderní technologie: České ministerstvo obrany představilo kritéria výběru nových bojových vozidel pěchoty. Armáda poptává 210 vozidel v sedmi modifikacích. Mezi určující požadavky patří osádková věž, schopnost pojmout jedenáct vojáků či kanon ráže třicet milimetrů. Pro vítězství v tendru bude klíčová cena, splnění technických požadavků a míra zapojení českého zbrojního průmyslu. Hlavním domácí partnerem pro výherce tendru má být státní podnik VOP CZ. O historickou zakázku v hodnotě přes padesát miliard se uchází společnosti BAE Systems, General Dynamics European Land Systems, Rheinmetall Landsysteme a konsorcium PSM.
