[Afrika]
Kamerun: Úspěšnou vojenskou misi proti militantním islamistům z Boko Haram mají za sebou kamerunští vojáci sdružení pod mnohonárodnostním praporem. Ve čtvrtek potvrdil tuto informaci kamerunský generál Jacob Kodji, který dodal, že při záchranné misi v nigerijském městě Djibrila bylo osvobozeno dvanáct rukojmí držených islamisty. Po boku kamerunských vojáků bojují s Boko Haram jednotky z Čadu, Nigeru, Beninu a samozřejmě Nigérie
Republika Kongo: Konžská republika, mnohými často označovaná jako Kongo (Brazzaville), se připravuje na nedělní prezidentské volby. Očekává se znovuzvolení současného prezidenta Sassou Nguessa, který vede Konžskou republiku po 32 z posledních 37 let. Do boje o prezidentský úřad se nicméně přihlásilo celkově devět kandidátů včetně vysloužilého generála Jean-Marie Mokoka, který je považován za nejsilnějšího politického soka současného prezidenta.
[Blízký východ]
Sýrie/Rusko: V pondělí 14. března oznámil ruský prezident Vladimir Putin stahování ruských jednotek ze Sýrie, to začalo den nato. Rusko zvětšilo svůj kontingent v Sýrii po tureckém sestřelení svého letounu, jeden z pilotů následně zemřel. I přes reálné stažení většiny ruských leteckých sil se Rusko stále zapojuje do konfliktu a v Sýrii zůstává na 20 letadel z původních 80, a to včetně SU-24, SU-30 a SU-35 doplněné nově i vrtulníky Ka-52 a MI-28N.
Turecko: Ulicí Istiklal v Istanbulu, která patří mezi nejvyhledávanější turistická místa velkoměsta, v neděli otřásl sebevražedný výbuch, který si vyžádal přinejmenším pět obětí a dalších 36 zraněných. Ačkoliv se totožnost útočníka dosud nepodařilo potvrdit, za poslední týden se jedná o již druhý bombový útok v Turecku- jen sedm dnů zpátky zemřelo 37 lidí v hlavním městě Ankaře, kdy za útok převzala odpovědnost jedna z větví Strany kurdských pracujících (PKK).
[Euroatlantický prostor]
Polsko: Zatímco západní spojenci v NATO stále odmítají větší rozmístění svých jednotek na východní hranici Aliance, Polsko se rozhodlo podpořit spojence z Pobaltí. Po schůzce ministrů obrany Litvy a Polska oznámil polský ministr Macierewicz úmysl Polska vyslat do Litvy úkolové uskupení o velikosti roty. Takovýto krok cílí na posílení spolupráce mezi uvedenými státy, a zároveň dává jasně najevo ochotu Polska být aktivním členem Aliance.
Švédsko: Švédští vojenští představitelé přišli s novou strategickou doktrínou, jež reaguje na změnu bezpečnostního prostředí, a tak mnohem více akcentuje hrozby plynoucí z velmocenských ambicí Ruska. Na rozdíl od staré doktríny, která se soustředila zejména na zadržování a silnou obranu, připouští její revize i možnost útočného výpadu proti útočníkovi v případě napadení Švédska. Švédsko rovněž reaguje na pokles svých schopností vzhledem k předešlým škrtům v obranném rozpočtu. Nově tak doktrína počítá i s těsnou spoluprácí s EU, NORDEFCO a NATO.
[Jižní Asie]
Afghánistán: Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg vykonal třídenní návštěvu Afghánistánu. Vyjádřil podporu tamním ozbrojeným silám a ujistil je, že NATO bude nadále asistovat při budování afghánských obranných kapacit, a to jak finančně, tak prostřednictvím již nebojové mise Rozhodná svoboda. Prezident Ghání na společné tiskové konferenci znovu apeloval na povstalce, aby se přidali k stagnujícímu mírovému procesu. Ačkoli Tálibán stále jakákoli jednání odmítá, skupina Hizbe islámí Gulbuddína Hekmatjára se rozhodla k rozhovorům připojit.
Indie: Indické letectvo zatnulo „Železnou pěst“ na vojenském cvičení a zároveň přehlídce, kde demonstrovalo svoji bojovou připravenost. V pouštní oblasti nedaleko města Pokhran se pod dohledem indické politické špičky představilo 181 vzdušné techniky – včetně domácích projektů: lehkého víceúčelového taktického stíhacího letounu HAL Tejas, lehkého bojového vrtulníku HAL LCH a rakety Akash, integrální složky protiletadlové obrany. Indické ministerstvo obrany také zároveň představilo plán na nákup více než 5000 bezpilotních letadel všeho druhu během příštích 10 let.
[Latinská Amerika]
Mexiko: Podle zprávy, kterou zveřejnila NGO Artículo 19, byl v roce 2015 zaznamenán dosud nejvyšší počet útoků na novináře. Celkem se jich odehrálo 397, což představuje nárůst proti 330 z roku 2014. Tyto útoky siv minulém roce vyžádaly 7 mrtvých. Ve 165 případech byly zapleteny úřední osoby, 78 bylo vedeno jednotlivci, 35 skupinami organizovaného zločinu, 34 během sportovních utkání a v 85 nebyli viníci určeni. Dále došlo k 37 případům neoprávněného zatčení a omezování osobní svobody. Celkem bylo od roku 2000 zavražděno 92 novinářů.
Kuba: Kubánský prezident Raúl Castro přivítal v neděli 20. Března na historické návštěvě svůj americký protějšek Baracka Obamu. Americká hlava státu tak přicestovala na Kubu vůbec poprvé od revoluce v roce 1959. Tato událost je další z řady pečlivě plánovaných kroků, kdy se oba státy snaží normalizovat své vztahy. V roce 2015 například Kuba znovuotevřela své velvyslanectví ve Washingtonu, Američané to své obnovili o měsíc později. USA však na ostrovní stát stále uplatňují ekonomické embargo, jehož zrušení by musel schválit Kongres.
[Post-sovětský prostor]
Ruská Federace: Tento týždeň uplynuli 2 roky od anexie Krymu. Pri tejto príležitosti navštívil polostrov aj ruský prezident Vladimir Putin. Ruské úrady sa vytrvalo snažia o vybudovanie stabilnej infraštruktúry medzi pevninským Ruskom a Krymom, ktorý je z ukrajinskej strany izolovaný. Stavba mostu cez Kerčský prieliv je preto pre Rusko nielen strategicky dôležitá, ale podľa slov ruského prezidenta sa jedná aj o „historickú misia“, ktorá umožní prepojenie Rusov na oboch brehoch. Na výročie anexie Krymu reagovala aj EÚ, ktorá vyzvala členské štáty OSN aby uvalili na Rusko sankcie a vytvorili tak tlak na pokračovanie jednaní ohľadom situácie na Ukrajine. Konsenzus ohľadom sankcií však neexistuje ani len vo vnútri EÚ. Začiatkom týždňa Taliansko a Maďarsko vyzvali na zastavenie automatického predlžovania sankcií. Podľa hovorcu ruského prezidenta Moskva aktívne participuje pri riešení Ukrajinskej otázky, avšak akékoľvek diskusie o prípadnom navrátení Krymu aj do budúcna odmieta.
Ukrajina: Ukrajinský prezident Petro Porošenko uviedol novú „Koncepciu rozvoja sektoru bezpečnosti a obrany“ . Koncepcia bola vydaná v období výročia ruskej anexie Krymu a v čase stále prebiehajúceho konfliktu na východe Ukrajiny. Na predchádzajúce udalosti reaguje aj nová koncepcia. Aktuálne je hlavnou hrozbou pre Ukrajinu jej východný sused Ruská federácia, ktorý usiluje o narušenie spoločenskej a politickej stability Ukrajiny a tiež o vyčerpanie ukrajinskej ekonomiky a tým o celkové oslabenie Ukrajiny a regiónu. Okrem toho sa Ukrajina v dokumente hlási k štandardom a hodnotám krajín EÚ a NATO a predpokladá hlbšiu spoluprácu s členmi NATO.
[Východní Asie]
Thajsko: Singapur, Thajsko a USA uskutečnili trilaterální vzdušné cvičení u thajského pobřeží. Tréninkové mise nazvané Cope Tiger se účastnilo 87 letounů, 48 systémů protivzdušné obrany a přibližně dva tisíce vojáků. Toto pravidelné cvičení probíhá každoročně už od roku 1994. Kvůli svému rozsahu tentokrát probíhalo ve dvou fázích. První část cvičení se uskutečnila v prosinci minulého roku na základně Changi v Singapuru, letošní fáze se odehrála mezi 7. a 18. březnem na thajské základně Korat. Její součástí byl mimo jiné také sociálně-občanský program, v rámci kterého byla lokálním kmenům v sousedství základny poskytnuta bezplatná zdravotní péče.
Japonsko: Zatímco se světová pozornost upírá na čínské ambice v Jihočínském moři, situace se vyostřuje také v moři Východočínském. Japonsko se zde rozhodlo posílit dohled nad spornými ostrovy Senkaku, které si (pod jménem Diaoyu) nárokuje také Čína. Už na konci března plánuje vystavět nový radar s optickými senzory na ostrově Yonagun, který je vzdálený pouze 90 námořních mil na jih od sporných Senkaku, a jen 67 mil východně od Tchaj-wanu. Instalace radaru tak rozšíří dosavadní dosah japonské „pozorovací sítě“ o přibližně 200 mil. Její vytvoření je podle vyjádření japonské ambasády ve Washingtonu nultým krokem japonské strategie pro případnou eskalaci napětí s Čínou ohledně ostrovů.
