[Audioverze]
[Blízký východ a severní Afrika]
Írán: Vězněná charitativní pracovnice britsko-íránského původu opustila vězení a vrátila se do Británie. Nazanin Zaghari-Ratcliffe byla zadržena v roce 2016 během návštěvy rodičů v Íránu. Revoluční gardy ji obvinily z vedení zahraniční nepřátelské sítě a přípravy spiknutí proti vládě, Zaghari-Ratcliffe všechna obvinění popřela, přesto byla odsouzena k pěti letům vězení. Skutečným důvodem však pravděpodobně byl dlouhodobý spor ohledně dluhu (400 milionů liber) vzniklého ze zrušené vojenské zakázky, který si Írán na Spojeném království stále nárokuje.
Izrael: Vláda dramaticky omezila velikonočním poutníkům z Etiopie vstup do země. Izraelský imigrační úřad odmítl přijímání skupinových žádostí o návštěvu země pro etiopské křesťany. Ti, kteří chtějí strávit Velikonoce v Izraeli, musí požádat o povolení individuálně, dříve tuto administrativu vyřizovaly cestovní agentury za celou skupinu. Izrael k tomuto kroku přistoupil z obavy, že se lidé do válkou zmítané Etiopie nevrátí a zůstanou v Izraeli ilegálně. Imigrační úřad tvrdí, že přesně tomuto problému země poslední roky čelí.
[Euroatlantický prostor]
Nemecko: Nemecko od Spojených štátov zakúpi 35 lietadiel F-35. Táto akvizícia by sa mala pohybovať okolo 4 miliárd eur. Lietadlá F-35 sú schopné projekcie jadrového potenciálu. Nemecké vzdušné sily by malo taktiež posilniť 15 strojov Eurofighter Typhoon. Administratíva spolkového kancelára Olafa Scholza sa k tomuto kroku odhodlala v reakcii na ruskú inváziu na Ukrajinu. Scholzova vláda navyše alokovala 100 miliárd eur na modernizáciu Bundeswehru a prisľúbila plnenie aliančného záväzku výdavkov na obranu vo výške 2% HDP.
Slovensko: Slovensko by mohlo poskytnúť Ukrajine systémy protivzdušnej obrany S-300. Nakoľko sa však jedná o jediné systémy, ktoré zabezpečujú túto spôsobilosť slovenských ozbrojených síl, bolo by podľa ministra obrany Jaroslava Naďa nutné, aby NATO pomohla Slovensku nahradiť túto schopnosť inými systémami. Takouto náhradou by mohli byť systémy Patriot, ktoré má zaslať Holandsko a Nemecko. Systémy S-300 sú schopné zasiahnuť ciele vo väčšej výške než systémy Javelin a Stinger, ktoré Spojené štáty už Ukrajine poskytli. Práve preto by mohli byť kľúčové pre vzdušnú obranu a pomôcť chrániť civilné ciele, na ktoré ruské sily počas invázie často útočia.
[Jižní Asie]
Indie/Japonsko: Premiéři obou zemí se sešli v Dillí a shodli se na tom, že unilaterální změna statu quo silou je neodpustitelná. Indie je přitom jedinou zemí Čtyřstranného bezpečnostního dialogu (QSD), která ruskou invazi na Ukrajinu neodsoudila a premiér Naréndra Módí ani tentokrát nemluvil o konfliktu na Ukrajině přímo. Jeho japonský protějšek Fumio Kišida přislíbil investice v Indii v hodnotě 5 bilionů jenů v příštích 5 letech a obě strany podepsaly dohody o spolupráci v oblasti automobilového průmyslu.
Afghánistán: Tálibán přivítal rezoluci Rady bezpečnosti OSN prodlužující asistenční misi UNAMA. Díky tomu bude pokračovat podpora humanitárních organizací, které bojují s potravinovou krizí v zemi, a také snaha o vyrovnání genderových nerovností a zavedení reprezentativní vlády. Mluvčí Tálibánu Zabíhulláh Mudžáhid prohlásil, že hnutí bude s misí spolupracovat, i když se stále objevují zprávy o zabíjení příznivců a členů svrženého establishmentu. Rezoluce neznamená mezinárodní uznání vlády Tálibánu.
[Latinská Amerika]
Kuba: Viac ako sto protestujúcich proti kubánskej vláde bolo v stredu odsúdených od šesť až do tridsať rokov za mrežami. Stalo sa tak potom, čo v júli minulého roku vypukli demonštrácie tisícov ľudí namierených proti komunistickému režimu, zdvihnutým cenám potravín a liekov či zlému manažovaniu protipandemických opatrení vládou. Z celkového počtu 129 obžalovaných bol zbavený obvinenia iba jeden jediný. Tieto protesty boli najväčšie v krajine za posledné desaťročia, avšak tamojšou vládou označené za cielenú akciu Spojených štátov za účelom jej zosadenia.
Honduras: Bývalý prezident Juan Hernández bude pravdepodobne vyšetrovaný v USA z trestného činu obchodovania s drogami a nepovoleného používania zbraní. Rozhodol o tom sudca, ktorý toto vydanie stíhaniu inému štátu povolil a informoval o tom v stredu cez sociálnu sieť Twitter. Juan Hernández a tiež jeho mladší brat Tony Hernández majú s drogovým priemyslom úzku spojitosť už z minulosti. Tony je momentálne odsúdený na doživotie a Juan mal podľa výpovede žalobcu na súde inkasovať jeden milión dolárov od známeho bossa drogového podsvetia „El Chapa.“
[Postsovětský prostor]
Ukrajina/Ruská federace: Nadále zuří boje a devastující bombardování, cílem je zejména Mariupol. Již čtyři týdny trvá ruská invaze na Ukrajinu. Rusové směřují svou ofenzivu zejména na velká města. Ukrajinským obráncům se podařilo zastavit útok na hlavní město Kyjev. Úspěšně se i nadále brání velká města Charkov a Černihiv. Situace je ovšem kritická v přístavním městě Mariupol, které poslední týden čelilo masivnímu bombardování. To si vyžádalo více než 2500 životů. Starosta města potvrdil, že boje již probíhají v centru města a Ukrajina tak ztratila přístup k Azovskému moři.
Ruská federace/Středoasijské republiky: Přistěhovalci ze středoasijských republik jsou přesvědčováni ke službě v ruské armádě. Od začátku ruské invaze na Ukrajinu roste počet případů, kdy je Středoasijcům, kteří pobývají na území Ruské federace, nabízeno občanství výměnou za službu v ozbrojených silách. Žádný takový zákon ale neexistuje a jedná se o podvod. V Rusku pobývají miliony obyvatel středoasijských republik, kteří zde chtějí pracovat. Kvůli ekonomickým problémům, kterým nyní Rusko čelí, obrovské množství z nich přišlo o práci a stali se tak nechtěnou obětí ekonomických sankcí.
[Subsaharská Afrika]
Súdán: V zemi pokračují celostátní protesty proti vojenské vládě a zhoršujícím se ekonomickým podmínkám. Od převzetí vlády armádou v říjnu 2021 již údajně zemřelo 87 demonstrantů, rovněž poklesla hodnota tamní libry o třetinu, nejrychleji však minulý měsíc. Stejně tak vzrůstají ceny za chléb a benzin. Děje se tak především v důsledku odepření zahraniční pomoci státu po provedeném puči, rostoucí inflace a invaze Ruska na Ukrajinu.
Mali: Vztahy mezi malijskou vládou a Francií se nadále propadají do hlubší krize. Při nejnovějším vývoji tamní junta rozhodla o zablokování vysílání televizního kanálu France 24 a mezinárodního rádia financovaného francouzským státem RFI. Malijská vláda zdůvodnila toto rozhodnutí údajnými nepravdivými obviněními daných médií ze zabití desítek civilistů vládními vojáky. Zmíněná obvinění vznesli představitelé OSN a humanitární organizace Human Rights Watch, která byla následně vysílána ve France 24 a RFI. Malijská vláda však nespecifikovala datum, kdy by mělo dojít k jejich zablokování.
[Západní Pacifik]
Čína/USA: Prezidenti Joe Biden a Si Ťin-pching spolu v piatok diskutovali formou videohovoru okrem krízy na Ukrajine aj o Taiwane. Ostrovný štát považuje Si za najdôležitejšiu tému pri rokovaniach oboch veľmocí a označil za nebezpečné vyhlásenia niektorých jednotlivcov vo Washingtone, ktorí vysielajú nesprávne signály podporovateľom tamojšej nezávislosti. Peking zároveň varoval pred negatívnymi dôsledkami takýchto krokov na spoločné vzťahy. Len 12 hodín pred virtuálnym summitom sa cez Taiwanský prieliv provokatívne preplavili čínska lietadlová loď Šan-tung a americký torpédoborec.
Mjanmarsko: V utorok predstavila Rada OSN pre ľudské práva report, v ktorom sa hovorí o systematickom a úmyselnom zabíjaní civilistov zo strany armády. Správa dokumentuje jasné známky zločinov proti ľudskosti ako mučenie, sexuálne násilie, streľba do hlavy či pálenie zaživa, ktoré si od minuloročného februárového prevratu vyžiadali už minimálne 1 600 životov. Junta obvinenia odmietla ako zaujaté a vyčíta OSN zasahovanie do vnútorných záležitostí. Mjanmarská opozícia združená pod Národnou vládou jednoty vyzýva medzinárodné spoločenstvo na zavedenie ďalších sankcií a vyšetrovanie.
[Kyberbezpečnost]
Kyberbezpečnost: Po pondělní sérii hackerských útoků na webové stránky několika izraelských ministerstev, kdy byl útok pravděpodobně veden Íránem, zaútočila další skupina hackerů. Ta se nazývá Open Hand, pravděpodobně je také napojená na Írán a zveřejnila informace o šéfovi izraelské tajné služby Mossad Davidu Barneaovi. Mezi uniklými informacemi jsou například soukromé fotografie, videa, záběry z videohovorů, ale také daňové doklady patřící jemu a jeho ženě, informace o platu a satelitní záběry Barneaova domu. Kancelář premiéra tyto informace komentovala tak, že se jedná o „zastaralé informace.“ Jde tak o další z incidentů v sérii izraelsko-íránského kybernetického konfliktu, v současné době navíc na pozadí finalizujících diskuzí kolem JCPOA.
