[Afrika]
Libye: Prezidenti Konga, Jižní Afriky a Čadu se společně s alžírským premiérem a předsedou Komise Africké unie sešli, aby zahájili přípravy konference o sjednocení Libye. Afričtí představitelé se pokouší převzít iniciativu ve vyjednávání o ukončení tamní občanské války. Učinili tak poté, kdy rezignoval na svou funkci zvlášní vyslanec OSN pro Libyi, jemuž se nepodařilo zajistit příměří v zemi. Maršál Chalífa Haftar nadále vede boje v okolí Tripolisu a odmítá se podřídit závěrům z lednové mírové konference v Berlíně o ukončení násilí.
Afrika: Nemoc Covid-19 se nevyhýbá ani černému kontinentu. Nový typ koronaviru se již rozšířil do více jak dvaceti států Afriky. Mezi nejpostiženější země prozatím patří Egypt (109 nakažených), Jižní Afrika (38) a Alžírsko (37). Mnoho států začalo přistupovat k omezování veřejného života po vzoru ostatních kontinentů. Světová zdravotnická organizace se však obává, že v důsledku nízké úrovně zdravotnictví nebudou africké státy schopny zamezit rychlému šíření nemoci, což si vyžádá výrazné ekonomické ztráty.
[Blízký východ]
Irák: V sobotu byl proveden další raketový útok na spojeneckou základnu Al-Tadži. Podle iráckých úředníku byli zraněni dva iráčtí vojáci. Jednalo se o 22. útok na americké cíle v Iráku od loňského října. Jiný útok, který se odehrál ve středu, si vyžádal tři oběti a přibližně tucet zraněných. Mezi oběti patřili dva američtí vojáci a jeden britský. Jednalo se přibližně o 18 raket typu Kaťuša. Spojené státy ve čtvrtek reagovaly na tyto útoky sérií přesných leteckých úderů proti iráckým milicím podporovaných Íránem, Kata’ib Hizballáh.
Írán: Ve čtvrtek ministr zahraničí Mohammad Džavád Zaríf požádal Mezinárodní měnový fond o nouzové financování, které by zemi pomohlo zvládnout epidemii koronaviru. Konkrétně požádal o 5 miliard dolarů. V současné době je íránské hospodářství značně poškozeno americkými sankcemi, které omezují vývoz ropy a zemního plynu, a současná epidemie koronaviru situaci značně prohlubuje. Podle dostupných informací je v současné době infikováno koronavirem téměř 13 000 lidí a 611 jich zemřelo.
[Euroatlantický prostor]
EU: S přibývající vážností šíření nového koronaviru přibývají též omezení, které se dotknou většiny ekonomických odvětví. Lídři EU se tak rozhodli spustit investiční iniciativu o hodnotě 37 miliard euro, která cílí na zajištění prostředků pro boj s koronavirem a na zmírnění dopadů restrikcí na lokální ekonomiky. Iniciativa by měla podpořit rozpočty jednotlivých států i nejhůře zasažené firmy, a to zejména cestovní agentury, obchodníky a dopravce. Speciální pozornosti se potom dostalo Itálii, kde je situace nejvážnější.
USA: V reakci na poslední vývoj událostí vyhlásil prezident Donald Trump národní stav nouze a na boj s koronavirem vyhradil 50 miliard dolarů. Jde o rychlou změnu postoje tváří v tvář rychlému šíření nemoci – bude údajně nutné učinit určité oběti a měnit denní návyky. „Mohlo by to být ještě horší, příštích 8 týdnů bude kritických,“ vyjádřil se prezident k celé situaci. K mimořádným opatřením patří také zákaz cestování všech lidí ze schengenského prostoru, Irska a Velké Británie do USA. Obchod se zbožím by měl pokračovat bez omezení.
[Západní Balkán]
Západní Balkán: Vzhledem k novým případům nákazy koronavirem vlády v regionu zavádějí přísná bezpečnostní opatření, jejíž cílem je zastavit šíření nákazy. Země také uzavírají většinu svých hraničních přechodů, takže cestování v některých částech regionu je prakticky nemožné. Albánie jednostranně uzavřela několik přechodů se sousedy a od prvního potvrzeného úmrtí zavedla striktní opatření včetně omezení osobní dopravy. Hraniční přechody rovněž uzavírá Srbsko a Černá hora. Naopak Severní Makedonie, Bosna a Hercegovina a Chorvatsko hranice neuzavřelo, ovšem byla na hranicích posílena kontrola. Severní Makedonie se rovněž rozhodla neodložit kvůli pandemii parlamentní volby, které jsou plánované na 12. dubna.
[Jižní Asie]
Indie: Po sedmiměsíčním věznění byl v pátek propuštěn na svobodu nejvyšší představitel Džammú a Kašmíru Farúk Abdulláh. Ten byl zadržen 5. srpna minulého roku spolu s dalšími příslušníky tamní politické elity. Současně nastalo informační a vojenské uzamčení celé oblasti ve snaze vlády zabránit masovým protestům a udržet ji pod kontrolou. Důvodem bylo odstranění článku 370 z indické ústavy, který uděloval regionu určitou míru autonomie. Většina politiků, včetně Abdulláhova syna Omara, zatím stále zůstává uvězněna.
Afghánistán: Tálibán odmítl rozhodnutí prezidenta Ašrafa Ghaního propustit prvních 1500 z 5000 vězněných příslušníků organizace. Zbytek má být propuštěn po začátku vyjednávání a podstatném snížení násilí ze strany povstalců. Ti však trvají na tom, že dokud nebudou na svobodě všichni ze seznamu, který vládě předali, nepřistoupí k mírovému dialogu. Vězni měli být propuštěni v sobotu, avšak vláda akci odložila s tím, že potřebuje více času na ověření jmen na seznamu a chce se ujistit, že se nevrátí k bojům. Od Tálibánu očekává, že prokáže flexibilitu, ten se zatím nevyjádřil.
[Latinská Amerika]
Mexiko/Chile: Oslavy mezinárodního dne žen se v některých latinskoamerických zemích nesly v duchu několikadenních protestů. Těch se v Chile zúčastnilo více než milion žen, které bojují proti nerovnosti, represím vůči státu a násilím založeném na základě pohlaví. V Mexiku desítky tisíc žen upozorňují na vysokou kriminalitu v zemi v souvislosti s mnoha zmizelými nebo zabitými ženami s cílem změnit stávající přístup hlavních představitelů země. Prezident Mexika Andres Manuel Lopez Obrador se však vyjádřil, že nehodlá měnit svou současnou politiku.
Chile: Policie pátrá po skupině ozbrojených mužů, kteří v pondělí 9. března ukradli 14 milionů dolarů a 1 milion euro. K loupeži došlo v nákladovém prostoru letiště v Santiagu. Zloději využili převleku za pracovníky firmy DHL, přičemž ke krádeži použili dodávku se stejným logem. Hotovost dorazila do Chile krátce před loupeží a byla určena pro účely bank. Dle policie měli zloději „vnitřní“ informace o zásilce. Podobný případ se již na stejném místě stal v roce 2014, kdy bylo také ukradeno 10 milionů dolarů.
[Východní Asie]
Mjanmarsko: V parlamente sa nepodarilo presadiť postupnú redukciu vplyvu armády v legislatíve štátu. Národná liga za demokraciu (NLD) vedená Aung Schan Suu Ťij sa pokúšala presadiť návrh, ktorý by v priebehu 15 rokov postupne znižoval počet poslancov dosadených armádou, ktorí (v súčasnosti 25 %). Návrh však podporili iba 2/3 poslancov, potrebných bolo 75 %. V krajine sa na jeseň konajú dôležité voľby, v ktorých hlavnými súpermi sú strana NLD a armáda. NLD chce presadiť zvýšenie civilnej moci nad vojskom, naopak armáda chce cez zákon o vylúčení príbuzných s cudzím štátnym občianstvom vylúčiť z politiky Aung, ktorej deti majú britské občianstvo.
Čína/Taliansko: Počet nových prípadov nakazených vírusom COVID-19 v ČĽR v priebehu týždňa klesal, ku koncu týždňa pribúdalo iba asi 10 pacientov denne. Z tohto dôvodu ČĽR uzatvára niektoré medicínske kapacity, svojich lekárov naopak vyslala na pomoc epidémiou najviac postihnutému Taliansku. Do krajiny doletelo v piatok 9 lekárov a 30 ton vybavenia vrátane 1,8 miliónov masiek. Pomoc zabezpečil čínsky Červený kríž.
[Post-sovětský prostor]
Rusko: Prezident Vladimir Putin podepsal dodatek ústavy, díky němuž bude moci v roce 2024 znovu kandidovat na funkci prezidenta. O změně musí rozhodnout ústavní soud minimálně 7 dní před referendem, které se má uskutečnit 22. dubna. V referendu mají Rusové hlasovat o všech změnách v ústavě. V současnosti ústava umožňuje dvě šestiletá po sobě jdoucí prezidentská období, před rokem 2012 se jednalo o roky čtyři. Kvůli zákazu třetího období nahradil Putina v prezidentské funkci mezi lety 2008 – 2012 Dmitrij Medvěděv. Díky nyní podepsanému dodatku ústavy by byly poslední dvě Putinova volební období ignorovány a v úřadě by mohl setrvat až do roku 2036. Kritici nazývají Putinův krok pučem.
[Moderní technologie a kyberbezpečnost]
Moderní technologie: Japonsko načrtlo svoj plán výskumu a vývoja svojej domácej, nadzvukovej zbrane, čím potvrdilo, záujem zvýšenia svojich spôsobilostí. V prezentovanom dokumente je uvedené, že budú nasadené dve triedy nadzvukových hypersonických systémov – Hypersonic Cruise Missile (HCM) a Hyper Velocity Gliding Projectile (HVGP). V prvom prípade bude použitý scramjetový motor, V druhom prípade klasický motor na tuhé palivo, ktorý sa od strely po jej vynesení do potrebnej výšky oddelí. Agentúra tiež poskytla ďalšie podrobnosti týkajúce sa rôznych typov hlavíc plánovaných proti námorným aj pozemným cieľom.
Kyberbezpečnost: Provoz ve Fakultní nemocnici Brno v pátek částečně ochromil kybernetický útok. Neznámý útočník vyřadil z provozu některé počítače, databáze a na několik minut i telefonní linku. Útok zasáhl také Dětskou nemocnici a porodnici na Obilním trhu. Na místo byli povolaní pracovníci NÚKIB. Brněnským lékařům se přes omezení dařilo dát testovat potenciální nakažené COVID-19, informace si předávali na papíře. Kvůli obnově nemocničních systémů byli zmobilizováni také studenti informatických oborů z Masarykovy univerzity a VUT.
