[Afrika]
Angola: Přesně den před třicátým třetím výročím unesení 66 československých občanů v jihoafrické Angole, oznámil její mnohaletý prezident, Jose Eduardo dos Santos, že v roce 2018 ukončí svoji politickou kariéru. Dos Santos, který je v čele Angoly od roku 1979 a patří tak k nejdéle vládnoucím prezidentům na africkém kontinentu, je členem MPLA (Lidové hnutí za osvobození Angoly). Nakolik toto prohlášení ovlivní výsledky voleb v nadcházejícím roce, či kdo bude budoucím dos Santosovým nástupcem, je nadále nejasné.
Severní Afrika: Dle nejaktuálnější výroční zprávy pro Radu bezpečnosti OSN z této středy, rozšiřuje Islámský stát svoji kontrolu nad územím v Libyi. Dle zprávy je severoafrický stát chápán samotnými militanty jako klíčový v případě obrany proti zahraniční vojenské intervenci. Zpráva dále uvádí, že se Libye stává daleko více atraktivní pro nové rekruty z blízkých států, jakými jsou především Turecko, Tunisko a Súdán.
[Blízký východ]
Írán: Tento týden Írán provedl sérii testů balistických střel. V reakci na tyto testy generální tajemník OSN vyzval Írán, aby jednali s mírou a zdrženlivostí, a tím předešli zvyšování napětí v oblasti. V případě, že by dané balistické střely byly schopné nést jaderné zbraně, jednalo by se o porušení rezoluce OSN 2231 a na Írán by byly znovu uvaleny sankce. Podle USA Írán tuto rezoluci neporušuje, avšak je možné, že prosadí spolu se spojenci jiné sankce vůči tomuto balistickému programu. Toto již Spojené státy udělaly v únoru.
Saúdská Arábie: V sobotu 12. března v Saudské Arábii byli odsouzeni další čtyři muži k trestu smrti poté, co bylo v lednu popraveno 47 lidí včetně významného šíitského klerika Nimr al-Nimra, což následně velmi silně otřáslo již tak nestabilními vztahy mezi Saudskou Arábií spolu s téměř celým Arabským poloostrovem a Iránem. Mezinárodněprávní organizace spolu s rodinami tří šíitských chlapců, kteří byli zadrženi a uvězněni při protivládních protestech ještě v nezletilém věku, vyjádřili obavy, že jsou právě mezi odsouzenými. Navíc jeden z nezletilých je synovcem výše zmíněného šíitského klerika, Alí al-Nimra. K tomu se však saudské ministerstvo spravedlnosti a ministerstvo vnitra odmítlo prozatím vyjádřit.
[Euroatlantický prostor]
USA: Bílý dům slíbil, že v nejbližších týdnech zveřejní počet zabitých civilistů a podezřelých z terorismu při náletech amerických bezpilotních letounů od roku 2009. Od této transparentnosti si Spojené státy slibují zvýšení podpory Američanů k podobným typům útoků. Zveřejněná data mají pocházet z operací v Pákistánu, Jemenu, Libyi nebo Somálsku. USA již dříve potvrdily masivní vzdušný útok svých „dronů“ v Somálsku, který zanechal 150 mrtvých. Jednalo se tehdy o jeden z nejvyšších počtů obětí amerických útoků od 11. září 2001.
Norsko: Norsko plánuje během první poloviny tohoto roku finalizovat zadání veřejné zakázky na nové ponorky, a zároveň zvažuje společný nákup s jinou zemí. Norsko musí nahradit šest ponorek třídy Ula, kterým vyprší životnost ve dvacátých letech. Potenciálními partnery pro společnou zakázku jsou Polsko či Německo – právě to má k partnerství zřejmě nejblíže díky svým historickým konstrukčním vazbám na Norsko. Berlín má navíc zájem o nákup dvou až čtyř kusů těchto plavidel. K ušetření nákladů by německé ministerstvo obrany chtělo využít stejného designu u všech zakoupených ponorek.
[Jižní Asie]
Afghánistán: V západní provincii Herát vypukly boje mezi frakcemi Tálibánu a afghánskou armádou. V jejím jižním distriktu Shindand se střetávají podporovatelé mully Achtara Mansúra se zastánci mully Mohammada Rasúla. Oba vůdci si nárokují roli nástupce zesnulého mully Umara. Doutnající konflikt se znovu rozhořel po třech měsících a obnovení střetů se rozhodly využít vládní síly k potlačení Tálibánu v celém regionu. Boje si vyžádaly přes 300 mrtvých a zraněných povstalců včetně dvou prominentních velitelů.
Indie: Indická armáda zřejmě podnikla tajný test rakety K-4, balistické rakety odpalované z ponorky s možností donést jadernou hlavici do vzdálenosti až 3500 km. Podle věrohodných zdrojů z ministerstva obrany se jedná o druhý úspěšný test této rakety, která má významně posílit jadernou deterenci. Indie v současnosti nemá úplnou triádu, ponorka INS Arihant ovšem nedávno podnikla testy ve velkých hloubkách a očekává se, že již brzy bude moci být aktivně nasazena. Bude schopná odpálit 12 raket K-12 (s krátkým doletem 700 km) či čtyři rakety K-4. Ve výrobě je již další ponorka třídy Arihant a plánují se další dvě.
[Latinská Amerika]
Argentina: Argentinské námořnictvo se snad konečně dočká nových pobřežních hlídkových plavidel (v angličtině často užívaná zkratka OPV – offshore patrol vessel). Jejich pořízení je plánováno již od roku 1999, špatná ekonomická situace země jej ale doposud znemožňovala. Nejblíže jim Argentina byla kolem roku 2008, ze společného projektu s Chile a Kolumbií ale nakonec vycouvala. Novou naději ale nyní přináší vyjednávání mezi zástupci námořnictva, vlády a loděnic, které zakázku na stavbu nových plavidel měly získat. Server Jane’s soudí, že jejich stavba by měla začít brzy.
Bolívie: Bolívijský prezident Evo Morales přivítal na oficiální návštěvě argentinskou ministryni zahraničí Susan Malcorra. Na jednání, které s ní později vedl také její bolívijský ministerský protějšek Choquehuanca Cespedes, se podle oficiálních vyjádření mluvilo především o energetice, potírání pašeráků drog či věděcké spolupráci a výzkumu. Argentinská ministryně pak poděkovala Bolívijcům za jejich trvalou podporu argentinského nároku na malvínské souostroví. Z průběhu návštěvy jsou patrné dobré vztahy, které mezi oběma zeměmi, i po změně argentinského vedení, panují.
[Post-sovětský prostor]
Rusko/USA: Za úmrtím bývalého Putinova poradce a jednoho z otců kanálu RT Michaila Lesina nebyl infarkt, jak se původně předpokládalo, ale úder do hlavy. Podle zjištění patologa před svou smrtí utržil několik tupých úderů, a to nejen do hlavy, ale také do krku, hrudi a končetin. Lesin byl nalezen 5. listopadu 2015 na hotelovém pokoji ve Washingtonu. Dle dvou anonymních zdrojů se v noci své smrti možná zapletl do rvačky. V loňském roce bylo jeho jméno spojováno s podezřelým nákupem nemovitosti v Kalifornii; není ale zřejmé, zda byl kvůli tomu vyšetřován.
Severní Kavkaz: Na čečensko-ingušských hranicích byla maskovanými útočníky přepadena skupina osmi novinářů a lidskoprávních aktivistů, mezi nimi Nor a Švédka. Napadení se vraceli do Grozného z výjezdu do Ingušska, když byli zastaveni útočníky, zbiti a jejich vůz zapálen. Dle jedné z obětí na ně agresoři křičeli, „ať vypadnou z Čečenska“ a obviňovali je z „podpory teroristů, vrahů [jejich] otců“. Cestu pořádal Výbor proti mučení, jedna z mála v oblasti působících neziskových organizací. Pár hodin poté neznámí pachatelé zaútočili na ingušské ústředí další přidružené organizace.
[Východní Asie]
Čína: Peking tento rok navýší svůj obranný rozpočet o 7.6 procenta. Tím se země dostane na celkovou částku 146 miliard dolarů, což může znít hrozivě, nicméně jde o cifru hluboko pod letošním odhadovaným rozpočtem Pentagonu- 580 miliard dolarů. Jde dokonce o nejmenší navýšení čínského obranného rozpočtu za posledních šest let. Tato paradoxní skutečnost se projeví například na chystaném zeštíhlení armády o 300 tisíc osob. Čína se tedy pomalu ale jistě odklání od spoléhání se na množství a mnohem výrazněji se přiklání k ideji efektivní bojové síly spoléhající spíše na kvalitu než na kvantitu. Kromě expanze v jihočínském moři lze očekávat i investice do high-tech vojenského vybavení.
Korejský poloostrov: Zatímco americká a jihokorejská armáda jsou uprostřed svého dosud největšího společného cvičení, kterého se účastní přes 300 tisíc jihokorejských a 17 tisíc amerických vojáků, KLDR se uchýlila k tradiční sérii absurdních výhružek. Od Kim Jong-unova zlověstného pózování u údajné miniaturizované jaderného zařízení až po hrozbu zničení Manhattanu vodíkovou bombou. Své odhodlání Pchjongjang zdůraznil ztrátou jedné ze své ponorek. Její zmizení měly zaznamenat americké špionážní satelity a podle americké armády není jasné, zda ponorka ztroskotala nebo je pod hladinou unášena proudem.
