[Audioverze]
[Blízký východ a severní Afrika]
Irán/Saúdská Arábie: Teherán a Rijád se dohodly na obnovení vzájemných diplomatických styků. Zástupci obou zemí oznámili, že do dvou měsíců otevřou své ambasády a po sedmi letech sporů obnoví obchodní a bezpečnostní vztahy. Čtyřdenní jednání probíhala v Číně, která tak posílila svou roli mediátora na Blízkém východě. Dohoda může také přispět v úsilí o ukončení občanské války v Jemenu, kde Saúdská Arábie a Írán podporují politické rivaly. Na výsledky jednání kladně reagovala řada zemí, včetně USA.
Turecko: Koalice opozičních stran jmenovala společného kandidáta pro prezidentské volby, které proběhnou v květnu. Je jím Kemal Kiliçdaroglu, lídr Republikánské lidové strany, nejsilnějšího zástupce opozice. Kvůli volbě hrozil v koalici rozkol, podařilo se ji však udržet. Motivací je porazit dlouholetý politický primát současného prezidenta Recepa Erdoğana. K oslabení jeho pozice přispívá zejména souběh ekonomické krize a dopadů tragických zemětřesení. Průzkumy veřejného mínění odhadují, že výsledky voleb budou velmi těsné.
[Euroatlantický prostor]
Francúzsko/Veľká Británia: Lídri oboch krajín zahájili „novú kapitolu“ francúzsko-britských vzťahov po rokoch sporov súvisiacich s Brexitom. Francúzsky prezident Macron a britský premiér Sunak sa na stretnutí v Paríži dohodli na spolupráci na obmedzení nelegálnej migrácie. Investujú do nového detenčného centra vo Francúzsku či hliadkovania v mori. Bilaterálny summit lídrov rovnako potvrdil jednotu v postojoch voči vojne na Ukrajine, pričom spoločne označili pokračujúcu podporu Ukrajiny proti ruskej agresii ako najvyššiu prioritu.
Nemecko: Sedem ľudí, vrátane nenarodeného dieťaťa, sa stalo obeťami streľby v modlitebni svedkov Jehovových v Hamburgu. Polícia uviedla, že podozrivý strelec je 35-ročný nemecký občan Philipp F., ktorý po útoku spáchal samovraždu. Motív zatiaľ nie je známy, no nateraz bol vylúčený terorizmus aj politické pozadie. Podľa miestnych autorít ide o čin v afekte, nakoľko páchateľ choval k svedkom Jehovovým ako bývalý člen značnú nenávisť. Polícia priznala, že nedávno dostali anonymný tip na útočníka zmieňujúci jeho mentálne zdravie, poloautomatickú zbraň mu však neodobrali.
[Jižní Asie]
Afghánistán: Při sobotním výbuchu zemřel nejméně jeden člověk a dalších osm bylo zraněno. Stalo se tak během akce pro novináře v kulturním centru provincie Balch. Výbuch následoval po čtvrtečním sebevražedném útoku, při kterém byl v provincii zabit guvernér Tálibánu Muhammad Dáud Muzammil. K útoku došlo v guvernérově kanceláři a k zodpovědnosti se přihlásila skupina Islámský stát (IS). Muzammil byl znám svým odporem vůči IS a k atentátu došlo den po jeho setkání s nejvyššími státními úředníky v Kábulu.
Pákistán: Při pondělním bombovém útoku v severozápadním městě Sibbi zemřelo osm policistů a jeden civilista a nejméně třináct dalších lidí bylo zraněno. Sebevražedný atentátník najel motorkou do policejního nákladního auta, které převáželo 21 členů balúčistánské policie. Z této provincie pochází etnické povstalecké skupiny bojující proti vládě, kterou obviňují z využívaní bohatých zdrojů plynu a nerostných surovin Balúčistánu. K zodpovědnosti se přihlásil Tehríke Tálibán Pákistán (TPP), který mezi lety 2021 a 2022 zdvojnásobil počet svých útoků v zemi.
[Latinská Amerika]
Kolumbie: Na základě dvou kol mírových rozhovorů mezi vládou a guerillou ELN bylo rozhodnuto o zahájení vyjednávání o příměří. Jednání jsou součástí snahy Gustava Petra, prvního levicového prezidenta a bývalého rebela M-19, dosáhnout v zemi míru. Národní osvobozenecká armáda (ELN) je poslední uznaná guerillová skupina, která byla založena v roce 1964 odboráři a studenty inspirovanými Ernestem „Che“ Guevarou a kubánskou revolucí. V současné době může mít zhruba 3 500 členů.
Mexiko: Jako omluvu za únos čtyř Američanů se drogový kartel rozhodl vydat pět svých členů. Dva z unesených Američanů a Mexičanka zemřeli poté, co ozbrojenci zahájili palbu na občany Spojených států krátce po jejich příjezdu do Matamoros. Dle skupiny Scorpions, odštěpené frakce kartelu Gulf, ozbrojenci jednali „na základě vlastního rozhodování a nedisciplinovanosti“ a porušili pravidla kartelu, která zahrnují „respektování života a blahobytu nevinných“. Z těchto důvodů byli vydáni ke stíhání.
[Postsovětský prostor]
Gruzínsko: Vládnuca strana Gruzínsky sen stiahla dva návrhy zákona o „zahraničných agentoch“, ktoré pôvodne predložilo hnutie Sila ľudu. K rozhodnutiu prišlo po dvoch dňoch masívnych protestov v centre hlavného mesta. Odporcovia hovoria o jasnom smerovaní k praktikám nedemokratickej politiky Ruska. Podľa návrhu zákona by sa museli všetky organizácie, ktoré sú aspoň z 20 % financované zo zahraničia registrovať ako zahraniční agenti. Gruzínsky sen svoju pretrvávajúcu podporu zákona odôvodňoval nevyhnutnosťou dohľadu nad zahraničnými vplyvmi v krajine.
Ukrajina/Rusko: Kremeľ vo štvrtok v noci podnikol najrozsiahlejší útok od konca januára. Na ukrajinské územie bolo vypustených 95 striel, vrátane šiestich hypersonických balistických striel Kinžal. Kyjev sa aktuálne proti hypersonickým strelám nemá ako brániť, pretože ich protivzdušná obrana nie je schopná zachytiť. Moskva útok označila ako odvetu po údajných ukrajinských „teroristických aktivitách“ v Brjansku minulý týždeň. Záporožská jadrová elektráreň bola v dôsledku útokov opäť na niekoľko hodín vyradená z prevádzky. Prezident Zelenskyj reagoval žiadosťou o uvalenie sankcií na ruskú jadrovú energetiku.
[Subsaharská Afrika]
Demokratická republika Kongo: Úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) uvedl, že během února došlo k přesunu skoro 300 000 obyvatel na východě země v provincii Severní Kivu. Důvodem je dlouhotrvající násilná činnost nestátních aktérů v této oblasti, především ozbrojených skupin M23 a Spojených demokratických sil (Allied Democratic Forces). V pátek dorazili do země zástupci Organizace spojených národů, aby zhodnotili bezpečnostní a humanitární situaci. Dle odhadů došlo v provincii Severní Kivu od března minulého roku k vnitřnímu vysídlení více než 800 000 osob.
Mali: Vojenská junta odložila konání ústavního referenda, které mělo proběhnout 19. března. Přechodná vláda přesto zdůraznila, že se nic nemění na plánovaném předání moci do rukou civilistů v únoru 2024. Junta odklad zdůvodňuje potřebou zřídit zastoupení orgánu pro řízení voleb ve všech regionech země a snahou o popularizaci návrhu nové ústavy. Odložené referendum je důležitým milníkem v rámci demokratické tranzice v Mali.
[Západní Pacifik]
Austrálie/Indie: Představitelé obou zemí se zavázali k prohlubování bilaterální spolupráce týkající se především obchodu a obrany. Podobná dohoda mezi Canberrou a Novým Dillí začala vznikat již v roce 2011, ale kvůli přerušení vyjednávání zatím nebylo možné dosáhnout úspěchu. Nyní se australský premiér Anthony Norman Albanese vyjádřil, že smlouva povede k vytvoření nových pracovních míst a ke zvýšení životní úrovně občanů obou stran. Proto je podle něj důležité podepsat dokument do konce roku 2023.
Jižní Korea: Prezident Jun Sok-jol představil kontroverzní plán na odškodnění občanů, kteří během japonské okupace v první polovině dvacátého století vykonávali nucené práce. Rozdílem oproti minulým návrhům je vyplacení obětí ze zdrojů veřejného jihokorejského fondu s pouze dobrovolným zapojením japonských firem. Motivací pro toto rozhodnutí je snaha o urovnání válečných křivd a vidina navázání bezpečnostní spolupráce mezi Tokiem a Soulem. S plánem ale nesouhlasí oběti nucených prací, které volají po přijetí odpovědnosti a omluvě ze strany Japonska.
[Kyberbezpečnost]
Kyberbezpečnost: NÚKIB vydal ve středu varování před instalací a používáním aplikace TikTok na zařízeních přistupujících k informačním a komunikačním systémům kritické informační infrastruktury, informačním systémům základní služby a významným informačním systémům. Varování je účinné pro povinné osoby podle zákona o kybernetické bezpečnosti od okamžiku vyvěšení na úřední desce NÚKIB. Ministr vnitra Vít Rakušan již oznámil, že na jeho ministerstvu bude zakázáno mít TikTok na služební technice. V posledních týdnech k omezením přistoupily i další státy či subjekty, např. USA, Kanada či Evropská komise.
