[Audioverze]
[Blízký východ a severní Afrika]
Sýrie/Ruská federace: Ministr obrany Sergej Šojgu v pátek na jednání bezpečnostní rady informoval o více než 16 tisících žádostí zahraničních bojovníků z oblasti Blízkého východu o zapojení v rámci konfliktu na Ukrajině, ruský prezident Vladimir Putin schválil jejich účast. V rámci posledních dní se objevují zprávy o náborových aktivitách Ruské federace zejména na území Sýrie, reálná čísla a rozsah zapojení však zatím nejsou známy. Syrský režim vyjádřil podporu Ruské federaci, je jedním z pěti států, které odmítly rezoluci OSN odsuzující ruskou agresi vůči Ukrajině.
Irák: V nedělních brzkých ranních hodinách došlo k ostřelování oblasti Erbílu. Dvanáct balistických střel dopadlo poblíž amerického konzulátu a letiště, kde se nachází americká vojenská základna. Zasáhly budovu iráckého vysílatele Kurdistan24. V rámci útoku nedošlo k žádným obětem. Střely byly podle dostupných informací odpáleny z Íránu. Bezpečnostní zdroje hovoří o možné odplatě íránské strany za úmrtí dvou členů Íránských revolučních gard v Sýrii při leteckém úderu Izraele. K útoku se zatím nikdo nepřihlásil.
[Euroatlantický prostor]
Evropská unie: Představitelé zemí Evropské unie na summitu ve Versailles pohrozili Rusku rozšířením sankcí vzhledem k probíhající invazi na Ukrajinu a ve společném prohlášení deklarovali posílení vazeb s Ukrajinou. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen rovněž prohlásila, že Komise do května předloží plán postupného ukončení odběru plynu z Ruska do roku 2027. Lídři se však neshodli na zrychleném procesu vstupu Ukrajiny do EU. Zejména západoevropské země dbají na standardním přijímacím procesu a upozorňují na současnou situaci, ve které se válkou zasažená země nachází.
Spojené státy: Sněmovna reprezentantů Spojených států amerických schválila využití 13,6 miliard dolarů jako finanční pomoci Ukrajině v rámci odolnosti vůči ruské invazi. Prostředky mají jít na posílení bojových schopností, ale také na humanitární pomoc obětem války. Tato částka je podle předsedkyně Sněmovny pouze částí mnohem rozsáhlejší pomoci. Schválen byl rovněž zákaz dovozu ruské ropy do USA. Obě opatření byla schválena také Senátem USA. Co se však týče zprostředkování dodání polských stíhaček Mig-29 Ukrajině, zůstávají Spojené státy opatrné, obávají se eskalace konfliktu.
[Jižní Asie]
Indie/Pákistán: Ve středu Indie odpálila raketu na území Pákistánu. Ministr obrany Indie Rádžnát Singh v pátek uvedl, že se jednalo o „technickou závadu“. K incidentu projevil lítost a sdělil, že vláda zavede potřebná opatření, aby se situace již neopakovala. Stalo se tak poté, co pákistánský ministr zahraničí Šáh Mahmúd Kureší incident odsoudil a obvinil Indii z nerozvážnosti ohrožující životy a „bezohlednosti vůči regionálnímu míru a stabilitě“. K prohlášení indické vlády dále v sobotu vyjádřil pochyby a dodal, že musí být okolnosti blíže prozkoumány a objasněny.
Pákistán: Nejméně šest vojáků zemřelo a dalších 22 bylo zraněno při úterním sebevražedném bombovém útoku na severozápadě země. Děje se tak pouze pár dní po výbuchu v šíitské mešitě v Péšavaru, který si vyžádal 63 obětí na životech. K oběma útokům se přihlásila organizace Islámský stát (IS). Místo, kde k incidentu došlo, navštívil prezident Árif Alví necelou hodinu před tím. V zemi roste nestabilita v důsledku přípravy hlasování o nedůvěře proti premiérovi Imránu Chánovi opozicí.
[Latinská Amerika]
Chile: Nejbohatší jihoamerická země má novou hlavu státu. Šestatřicetiletý Gabriel Boric, který před deseti lety vedl studentské protesty za bezplatné a kvalitní vzdělávání, se v pátek s 55 % hlasů stal nejmladším prezidentem v historii této jihoamerické země. Jako člen levicové koalice se stal i součástí zvratu v politické orientaci tohoto andského státu, který má stále v paměti dvacet let pod nadvládou diktátora Pinocheta. Boric na to konto prohlásil, že dokončí změnu ústavy, jelikož ta stávající byla sepsána v 80. letech právě Pinochetem. Podle nového prezidenta Chile potřebuje ústavu, která bude obyvatele sjednocovat.
Venezuela: Vzrůstající ceny ropy kvůli válce na Ukrajině přivádí Evropu a Spojené státy k hledání řešení, jak situaci stabilizovat. Toho se snaží využít neuznaná vláda Nicoláse Madura, jelikož se na území Venezuely nachází obrovské zásoby ropy. Maduro proto nabídl tuto surovinu do Evropy a USA dovážet, ovšem pod podmínkou, že USA uznají Nicoláse Madura jako prezidenta Venezuely. Ze Spojených států nicméně zaznělo, že za prezidenta Venezuely považují pouze Juana Guaidó a že s Venezuelou obchodovat neplánují.
[Postsovětský prostor]
Ruská federace/Ukrajina: Jednání ukrajinského ministra zahraničí Dmytra Kuleby s jeho ruským protějškem Sergejem Lavrovem v turecké Antalii skončila bez úspěchu, podle Kuleby se nepodařilo dohodnout na otázce humanitárních koridorů v obléhaném Mariupolu ani na 24 hodinovém příměří. V souvislosti s pokračující podporou Ukrajiny ze strany Západu varoval náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov Spojené státy, že pokračující dodávky zbraní mohou zapříčinit to, že tyto konvoje začnou být považovány za legitimní cíl.
Bělorusko: Prezident Alexandr Lukašenko prohlásil, že Bělorusko musí zabránit jakémukoliv útoku na ruské síly z týlu. Minsk se od přímého zapojení do konfliktu distancoval, ale nadále vystupuje jako spojenec Ruské federace. Ukrajina obvinila Moskvu z leteckého útoků na běloruské pohraničí vedeného z ukrajinského vzdušného prostoru. Tato operace pod falešnou vlajkou má údajně poskytnout záminku Bělorusku, aby se připojilo k ruskému útoku.
[Subsaharská Afrika]
Etiopie: Dle zprávy Etiopské komise pro lidská práva (EHRC) bylo v období od července do prosince 2021 zabito či popraveno nejméně 750 civilistů, a to v regionech Afarska a Amharska během vnitřního konfliktu mezi Tigrajskou lidově osvobozeneckou frontou a federální vládou. EHRC dále upřesnila, že 403 civilistů bylo zabito těžkým bombardováním, vzdušnými nálety a útoky dronů. Dalších 346 mrtvých jsou oběti násilí páchaného skupinami zúčastněných v konfliktu, přičemž nejvíce zabití mají mít na svědomí tigrajské jednotky. Dle EHRC došlo také v rámci bojů k válečným zločinům a zločinům proti lidskosti.
Jižní Afrika: Prezident Cyril Ramaphosa jmenoval nového předsedu Nejvyššího soudu. Tím se od 1. dubna stane právník Raymond Zondo, který stojí v čele Ramaphosovy protikorupční kampaně. Jeho jmenování přišlo po odevzdání třetí části reportu justiční komise, v jejímž čele stojí právě Zondo. Tento report se zabývá korupčními skandály, které se udály za předchozího prezidenta Jacoba Zumy. Dle reportu Světové banky je Jižní Afrika státem s největší majetkovou nerovností na světě, kde 10 % populace vlastní 80 % celkového bohatství v zemi.
[Západní Pacifik]
Austrálie: Premiér Scott Morrison představil nový projekt výstavby základny pro nukleární ponorky za sedm miliard dolarů, jež by měla být umístěna na východním pobřeží země. Stavbou tohoto komplexu vznikne již druhá domovská základna pro ponorky získané v rámci bezpečnostního paktu AUKUS za spolupráce se Spojenými státy a Spojeným královstvím. Canberra tak reaguje na zhoršující se bezpečnostní situaci v regionu. O té vypovídají také aktivity Severní Koreje, která v tomto týdnu obnovila jaderný areál Punggye-ri a současně testuje kontroverzní monitorovací satelity.
Jižní Korea: Novým prezidentem se, s vítězstvím o méně než jedno procento oproti svému soupeři, stal konzervativní a antifeministický Yoon Seok-youl z největší opoziční strany People Power Party. V následujících pěti letech vládnutí ho čekají mnohé domácí i zahraniční výzvy, jejichž součástí bude například vymezení vztahů s velmocemi. Seok-youl momentálně prosazuje přísnější sankce vůči Severní Koreji a udržování pevných diplomatických vazeb s Washingtonem a Japonskem. S pomocí těchto států by rád zvýšil obranyschopnost Jižní Koreje.
[Kyberbezpečnost]
Kyberbezpečnost: Americká kyberbezpečnostní firma Mandiant minulý týden odhalila hackerskou kampaň vedenou s největší pravděpodobností čínskou skupinou ATP41 (známou také pod jménem Barium), ve které zmíněná skupina využívala zranitelností v systému USAHERDS, který slouží vládám 18 amerických států k monitorování epidemií mezi dobytkem. Skupině se takto podařilo napadnout počítače a sítě alespoň šesti států mezi květnem 2021 a únorem 2022. Ačkoliv je záměr útoku neznámý, je vysoce pravděpodobné, že skupina pracovala pro čínskou vládu. Skupina během útoku údajně využila řadu nových metod a postupovala velice kreativně – jak naznačuje i samo využití poměrně obskurní aplikace USAHERDS.
