[Afrika]
Somálsko: Exploze v hlavním městě Mogadišu čítá sedm mrtvých a několik dalších lidí bylo zraněno. Útok se stal v silně střežené oblasti blízko prezidentského paláce. Výbušnina byla ukryta v automobilu a k útoku se přihlásila islamistická skupina al-Šabab bojující proti vládě. Jednalo se o druhý bombový útok během jednoho týdne. Při prvním, kdy byla výbušnina rovněž umístěna ve voze, bylo zabito 29 lidí, převážně civilistů. Také k tomuto výbuchu se přiznal al-Šabab. Země je zmítaná násilím od roku 1991, ale v posledních letech se situace poněkud stabilizovala.
Jižní Súdán: Na návštěvu země přijeli etiopský premiér Abiy Ahmed a eritrejský prezident Isaias Afwerki. Důvodem jsou obavy z možného rozpadu mírové dohody, která byla podepsána minulý rok a měla ukončit občanskou válku v zemi. Oba představitele přijal jihosúdánský prezident Salva Kiir, aby na základě rozhovorů na vysoké úrovni oživili dohodu mezi vládou a rebely. Jsou totiž rostoucí náznaky, že se všechny strany konfliktu připravují na nové boje. V rámci jednání byl diskutován návrh na přizvání skupin, jež odmítly podepsat mírovou dohodu.
[Blízký východ]
Jemen: V pondělí obvinila Arabská koalice Hútie, že si z letiště ve městě San’á vytvářejí vojenskou základnu. Toto letiště je Hútii kontrolováno od roku 2014 a údajně zde skladují balistické rakety. Kromě tohoto tak Jemen, Spojené arabské emiráty a Saúdská Arábie obvinili Hútie z porušování příměří. Podle očitých svědků v přístavním městě Hudajda ze soboty na neděli vypukly boje. I přes uzavřené příměří bývá zabito nebo zraněno přes 100 civilistů týdně.
Egypt: Egyptské bezpečnostní sbory opět zasahovaly proti bojovníkům Muslimského bratrstva. Jednalo se o přičleněnou skupinu Hasm, která patrně vznikla v roce 2016 a měla na svědomí několik útoků na egyptské bezpečnostní sbory. V průběhu dvou akcí egyptské jednotky zabily celkem sedm ozbrojenců, kteří zatím nebyli identifikovaní. Tři z nich byli po krátké přestřelce zabiti během pokusu o nastražení výbušnin. Zbylí čtyři byli zabiti během pokusu o zatčení v jejich bytě blízko Káhiry.
[Euroatlantický prostor]
Nemecko: Minister zahraničných vecí, Heiko Maas, oznámil predĺženie embarga na vývoz zbraní do Saudskej Arábie, ktoré sa malo pôvodne skončiť 9. marca. Dôvodom embarga bola predovšetkým úloha ropnej monarchie v jemenskom konflikte. Predĺženie embarga sa stretlo s nesúhlasom u partnerov Nemecka v zbrojných projektoch – Francúzska a Veľkej Británie, keďže sa zákaz vývozu zbraní týka aj ich spoločných produktov a to aj takých, z ktorých iba veľmi malé percento komponentov bolo vyrobených v Nemecku.
Rakúsko: Vláda pripravila na schválenie parlamentom zákon o konzulárnej pomoci, ktorý umožňuje jej odopretie občanom, ktorí by mohli predstavovať pre spoločnosť ohrozenie. Zákon je namierený proti bývalým podporovateľom Islamského štátu, ktorí na jeho územie vycestovali a v súčasnosti sa snažia vrátiť do Európy. Rakúsky premiér, Sebastian Kurz, možnosť ich návratu do Rakúska vylúčil. Podobne sa k situácii stavajú aj iné európske štáty, ktoré príslušníkov Islamského štátu zbavujú občianstva.
[Západní Balkán]
Srbsko/Kosovo/Černá Hora/Rumunsko: Ženy v několika balkánských zemích uspořádaly shromáždění k Mezinárodnímu dni žen, které mělo vyjádřit požadavek na zrovnoprávnění žen v balkánských společnostech. Ženy v Srbsku, Kosovu, Černé Hoře a Rumunsku uspořádaly 8. března protestní shromáždění, aby upoutaly pozornost na postavení žen v zemích, kde převládají patriarchální hodnoty. Jedním z ústředních témat pochodů bylo domácí násilí, kdy podle studie Evropského parlamentu z ledna tohoto roku, je prevalence domácího násilí na ženách v zemích západního Balkánu vysoká, zatímco míra hlášení tohoto typu násilí institucím je extrémně nízká.
[Jižní Asie]
Indie/Rusko: Ve čtvrtek 7. března podepsala Indie dohodu o pronájmu ruské jaderně poháněné útočné ponorky za tři miliardy dolarů. Ruská ponorka třídy Akula-I, v indickém námořnictvu známá jako Čakra-III, bude indickému námořnictvu k dispozici od roku 2025. Jedná se o druhou dohodu o pronájmu tohoto typu ponorky, první pronájem běží od roku 2012 do roku 2022. Čakra-III nemá být vybavena jadernými střelami s dlouhým doletem, protože by taková výzbroj byla proti mezinárodním úmluvám. V roce 2018 se dostala Indie do hledáčku amerických sankcí kvůli nákupu ruských systémů protivzdušné obrany S-400. Pronájem nové ponorky je od té doby největším vojenským kontraktem mezi Ruskem a Indií.
Pákistán: Bezpečnostní složky v úterý zadržely 44 osob v souvislosti s vyšetřováním podílu na útoku v Indií kontrolované části Kašmíru. Do „preventivní vazby“ byli mimo jiné vzati syn a bratr Masúda Azhara, vůdce organizace Džajš-e-Mohammed, kterou Indie viní ze sebevražedného útoku v Pulwamě, při kterém zemřelo přes 40 vojáků. Ačkoli někteří ze zadržených patří na seznam podezřelých, který Indie Pákistánu předala, úřady tvrdí, že jde o nezávislou iniciativu v boji proti zakázaným organizacím, a požadují od Indie důkazy o vině, jež by obstály u soudu. Zároveň státní ministr vnitra Šehrjár Afrídí uvedl, že je pro dobro země, aby její jméno nebylo spojováno s působením a úkrytem subverzivních skupin.
[Latinská Amerika]
Venezuela: Ve čtvrtek 7. března došlo k jednomu z nejhorších blackoutů za poslední dekády, který měl dopad na celou zemi. Výpadek elektrické energie byl zapříčiněn problémy v hlavní vodní elektrárně. O den později se částečně obnovila elektřina v některých částech Caracasu a zbytku země. Nicolás Maduro označil tento výpadek za sabotáž. Juan Guaidó vyzval Venezuelany k dalším protestům proti vládě, které se uskutečnily v sobotu 9. března. Do ulic vyšli příznivci obou stran, na napjatou situaci dohlíželi těžkooděnci.
Mexiko: Nejméně 15 lidí bylo zabito a mnoho dalších zraněno při sobotní střelbě v nočním klubu ve městě Salamanca, stát Guanajuato. Zatím není jasné, kdo za útokem stojí. Salamanca patří od minulého roku mezi nejnásilnější regiony Mexika. Ve městě se nachází také hlavní plynovod patřící státnímu ropnému podniku Petroleos Mexicanos (PEMEX), který byl několikrát terčem „palivových“ gangů. Tyto gangy ochudily společnost za minulé roky o více než 3 biliony dolarů.
[Post-sovětský prostor]
Rusko: Ruský prezident V. Putin tento týždeň vystúpil na každoročnom rozšírenom zasadaní vedenia Federálnej bezpečnostnej služby (FSB). Predmetom stretnutia vedenia ruskej vnútornej spravodajskej služby bolo predovšetkým zhodnotenie roku 2018 a načrtnutie priorít pre rok 2019. Prezident ocenil úsilie FSB v boji proti terorizmu, pričom zdôraznil fakt, že medzinárodná spolupráca v boji proti terorizmu je dôležitá a to bez ohľadu na aktuálne politické vzťahy medzi štátmi. Posilňovanie vojenskej infraštruktúry NATO v blízkosti ruských hraníc a vypovedanie dohody INF zo strany Ruska Putin označil za kroky podkopávajúce globálnu stabilitu. Vďaka práci kontrarozviedky sa Rusku podarilo odhaliť 129 príslušníkov a 465 agentov cudzích rozviedok. Medzi ďalšie priority FSB má podľa Putina patriť boj s korupciou, potieranie obchodu s dual-use technológiami či pripravenosť čeliť kyberútokom.
Rusko: Predseda vlády RF D. Medvedev počas návštevy Bulharska vyjadril pripravenosť Ruska pokračovať v tranzite plynu cez Ukrajinu aj do budúcna. Krajiny strednej a východnej Európy majú dlhodobé obavy, že Rusko po dokončení plynovodu Nord Stream II preruší dodávky plynu cez Ukrajinu, čím by bola ohrozená nielen energetická bezpečnosť Ukrajiny a krajín strednej Európy, ale znamenalo by to aj výrazný prepad príjmov z transferu. Takáto situácia podľa Medvedeva nehrozí. Podľa neho Moskva nechce rušiť už existujúce plynovody. Rusko je tak za určitých podmienok, ktoré podľa premiéra spočívajú vo férovej obchodnej dohode a stabilnej politickej situácie, pripravené prepravovať plyn cez Ukrajinu aj po roku 2019.
[Východní Asie]
Thajsko: Kvůli nominování princezny Ubolratany, sestry současného thajského krále, na post premiérky byla opoziční straně Raksa Chart zakázána participace v nadcházejících březnových volbách. Čtrnáct členů této strany dostalo od ústavního soudu zákaz podílet se na politice příštích deset let a z volebních listin tak zmizí asi 300 kandidátů. Tato strana podporuje svrženého premiéra Thaksina Šinavatru. Princezna se svého královského titulu vzdala v roce 1972, ale stále je považována za členku královské rodiny a její kandidatura tak byla považována za protiústavní.
Indonésie: Před prezidentskými a parlamentními volbami v Indonésii zakázal Facebook financování politických postů ze zahraničí kvůli obavám z ovlivňování voleb. Během února také Facebook odstranil stovky účtů a stránek spojovaných s indonéskou skupinou Saracen, které je obviňovaná z šíření nenávisti a fake news. Podobná opatření byla zavedena i před volbami v Nigérii a chystají se i pro nadcházející ukrajinské volby. Novináři z Al Jazeery prověřovali účinnost facebookových opatření proti falešným zprávám – poměrně lehce byla například schválena falešná zpráva o účasti skupiny Boko Haram v nigerijských volbách.
[Moderní technologie]
Moderní technologie: Armáda Spojených států amerických požaduje v návrhu rozpočtu na rok 2020 navýšení prostředků o osm miliard dolarů oproti roku 2019. Rozpočet o celkové plánované výši 190 miliard má sloužit především k zahájení velkých modernizačních programů do roku 2028. Zejména se jedná o šest modernizačních priorit, kdy příkladem může být program NGCV nahrazující bojová vozidla pěchoty M2 Bradley. Předpokládá se, že rozpočtový plán bude oficiálně představen 12. března a následně postoupen Kongresu.
