[Afrika]
Zimbabwe: V naději na mnohem větší příjmy z těžby diamantů, sáhla vláda Zimbabwe v čele s prezidentem Mugabem k razantnímu kroku. Všechny těžařské společnosti byly přinuceny zanechat těžebních prací s odůvodněním, že žádné z nich nebyla obnovena licence. Robert Mugabe následně zdůvodnil opatření tím, že těžařské společnosti okradly stát a samotná těžba musí být tedy zestátněna. Zimbabwe bylo v roce 2014 osmým největším producentem diamantů na světě, avšak některé odhady tvrdí, že zásoby v zemi mohou patřit k největším na světě.
Libye: Dva italští občané byli osvobozeni během útoku místních bojovníku na pozice ozbrojenců Islámského státu v Sabrathě. Tito dva muži byli spolu s dalšími dvěma Italy uneseni loni v blízkosti Sabrathy, kde pracovali pro firmu Bonatti. Zbylí dva zajatci byli nalezeni mrtví, není však jisté, zdali byli popraveni či zemřeli během přestřelky. Osvobození muži jsou dle svých slov fyzicky zdraví, nicméně silně utrpěla jejich psychika. Spekuluje se o možnosti, že bylo za tyto muže zaplaceno výkupné, ale nikdo tuto informaci dosud nepotvrdil či nekomentoval.
[Blízký východ]
Turecko: Na základě soudního rozhodnutí došlo tento pátek k obsazení redakce tureckého deníku Zaman, jež noviny přiřklo pod státní kontrolu. Deník je dlouhodobě trnem v oku tureckému prezidentu Erdoganovi kvůli sympatiím tisku s jeho opozičním rivalem Gülenem. Soudci uvedli jako důvod obsazení média „sympatizování s teroristickou organizací“. Po obsazení Zamanu několik stovek lidí protestovalo před redakcí proti potlačování svobody slova, shromáždění ovšem bylo rozehnáno policií za pomoci slzného plynu a plastových střel.
Irák: V posledních dnech nepřestávají utichat útoky Islámského státu na území ovládaném iráckou vládou. V pondělí zaútočilo na 30 islamistických ozbrojenců ve městě Abu Ghraib, které se nachází jen 40 kilometrů od Bagdádu. Po většinou dne drželi městskou sýpku, než byli za pomoci nasazených jednotek a helikoptér eliminováni. 24 iráckých vojáků bylo při incidentu zabito.
Na předměstí Bagdádu došlo ke dvěma sebevražedným útokům, jež zabily 74 lidí a zanechaly několik desítek zraněných. Útoky mají sloužit mimo jiné i jako budič morálky pro islamistické bojovníky zasažené ztrátou Ramádí.
[Euroatlantický prostor]
NATO: V rámci Severoatlantické aliance se uskutečnil již sedmý ročník rozsáhlého cvičení v arktických podmínkách s názvem Cold Response. Cvičení se letos účastnilo více než 15 000 příslušníků ozbrojených sil z 13 členských zemí NATO a Švédska. Scénář letošního cvičení byl zaměřen na vojenskou intervenci v aliančním prostoru, kde byl vyvolán konflikt sousedním státem. V rámci cvičení došlo i k výsadkům těžké techniky, jakou představují například americké tanky M1A1 Abrams.
Spojené království: Londýn minulý týden potvrdil investici ve výši 642 milionů liber pro zahájení modernizace svého jaderného programu. Tyto peníze budou využity zejména k modernizaci loděnic, kde budou postaveny nové ponorky. Celý program ve výši 31 miliard liber má za úkol vývoj a stavbu jaderných ponorek vybavených balistickými střelami Trident, jež nahradí dnes sloužící ponorky třídy Vanguard. První nová ponorka by měla vyplout na začátku třicátých let tohoto století. Zajímavostí je desetimiliardový fond, který má pokrýt případné zdražení programu.
[Jižní Asie]
Pákistán: Podle nové analýzy Sualihy Nazar zveřejněné ve Foreign Policy ohrožuje Pákistán z dlouhodobého hlediska daleko více změna klimatu než terorismus. Tato rozvojová země s téměř 200milionovou populací čelí v poslední době katastrofickým povodním, suchům a vedrům, avšak prioritizuje ekonomický rozvoj a boj proti terorismu. Nejrizikovějším místem je okolí přístavní aglomerace Karáčí, jež je ekonomickou osou země a bydlištěm 30 – 40 milionů lidí. Megapole je ohrožena jak povodněmi, tak erozí delty Indu, stoupáním mořské hladiny, zasolováním zdrojů pitné vody nebo tsunami.
Indie: Indický ministr financí Arun Jaitley představil vládní rozpočet pro rok 2016/2017. Celkový rozpočet bude ve výši 290 miliard dolarů, největší pozornost v rozpočtu se směřuje na zemědělství, konkrétně podporu vesnických farmářů, a rozšiřování energetické sítě. 39 miliard dolarů je vyhrazeno na vojenské výdaje, což je velké zklamání – parlamentní komise v minulém roce doporučila kvůli nutné modernizaci různých prvků armády výdaje ve výši minimálně 3 % úrovně HDP. Pakliže si ovšem odebereme výdaje na platy a penze vojáků, budou výdaje činit pouze 1,7 % HDP.
[Latinská Amerika]
Venezuela: Představitel venezuelské vlády Ricardo Menendez se vydal na návštěvu Číny, aby tam představil nový Bolívarský ekonomický program a vyhledal nové investice do sektorů petrochemie a těžby zlata. Nová ekonomická agenda se snaží zejména o snížení závislosti na ropném průmyslu a dále plánuje posílit produkci ve čtrnácti dalších sektorech a také zavést speciální zóny k dalšímu rozvoji. Vláda tak chce skrze spolupráci s Čínou čelit tíživé ekonomické situaci, kterou označuje jako ekonomickou válku vedenou vnějšími silami.
Mexiko: Americká komise pro lidská práva (IACHR), která funguje jako součást Organizace Amerických států, zveřejnila svou zprávu o stavu lidských práv v Mexiku. V té kritizuje mexickou vládu jednak za selhání učinit jakýkoliv pokrok ve vyšetřování zhruba 27 000 pohřešovaných, z nichž nejznámnější je případ unesených 43 studentů v Iguale. Kritizovala ale také zneužívání moci příslušníky mexických bezpečnostních složek v boji proti kartelům a jejich faktickou beztrestnost. Odhady zavražděných v souvislosti s drogami se pohybují zpravidla nad 120 000 od začátku války proti drogám v roce 2006.
[Post-sovětský prostor]
Rusko/Ukrajina: V Rusku prebieha súdny proces s Ukrajinskou pilotkou Nadijou Savčenkovou. Savčenková čelí obvineniam z úmyselného z usmrtenia dvoch ruských novinárov na východe Ukrajina. Žalobcovia pre ňu požadujú 23 rokov väzenia. Ukrajina považuje súdny proces so Savčenkovou za vykonštruovaný a spolu s USA a ďalšími štátmi vyzvala na jej prepustenie. Obhajcovia predpokladajú že po verdikte bude Savčenková vymenená za ruských vojakov zajatých na Ukrajine.
Rusko/Arktída : Ruská Federácia dlhodobo posilňuje svoju prítomnosť v Arktíde s ohľadom na nerastné bohatstvo v oblasti. Oficiálne nároky už Moskva dokonca podala aj OSN. Na konci roku 2015 ruská armáda dokončila základňu pre viac ako 100 vojakov. Tento týždeň ruská tlačová agentúra TASS informovala o procese vývoja raketového systému schopného nasadenia v arktickej oblasti. Systém má byť postavený na základoch protilietadlového systému Tor s dosahom 12 km a schopného ničiť ciele až do výšky 10km.
[Východní Asie]
Čína: Konflikt mezi Čínou a USA v Jihočínském moři se výrazně vyostřuje. Ministr obrany Ash Carter v úterý 1. března naznačil ochotu USA v případě potřeby využít konvenčních zbraní, když uvedl, že „specifické (čínské) kroky vyvolají specifické následky.“ Druhý den oznámilo americké námořnictvo, že do Jihočínského moře vyslalo operační svaz sestávající se z letadlové lodi John C. Stennis, dvou torpédoborců, dvou křižníků a velitelské lodi 7. flotily Blue Ridge, která místo Japonska bude nově kotvit na Filipínách. Čína tento krok vnímá jako snahu o destabilizaci a militarizaci regionu Američany.
Korejský poloostrov: Severokorejská vláda otevřeně vyhrožuje jaderným útokem. V neděli 6. února Pchjongjang rozhodl o vypálení jaderných střel na Jižní Koreu a USA, pokud uskuteční společné vojenské cvičení plánované na pondělí. Rozkaz provést „pre-emptivní nukleární úder spravedlnosti“ přišel jen několik dní poté, co Kim Jong-un rozhodl o permanentní bojové připravenosti severokorejského jaderného arzenálu. Důvodem jsou, stejně jako při úterním cvičném vypálení šesti nespecifikovaných raket, nové sankce OSN, které mají Severní Koreu potrestat za nedávný jaderný test.
