[Afrika]
Demokratická republika Kongo: Nejméně jednadvacet mrtvých, čtyři desítky zraněných a několik desítek vypálených domů si vyžádaly útoky proti příslušníkům etnika Hutu na východě Demokratické republiky Kongo. Tento útok byl vyvrcholením potyček mezi Hutuy a ostatními místními kmeny. Etnická situace na východě Demokratické republiky Kongo je napjatá od doby, kdy Rwandská hutuská milice byla obviněna z vraždy 14 civilistů jiných kmenů v této oblasti, které se měly stát během loňského roku.
Nigérie: Dvě atentátnice spáchaly sebevražedný atentát v táboře pro vysídlené osoby ve městě Dikwa na severovýchodě Nigérie. Ačkoliv se k tomuto útoku nepřihlásila žádná teroristická skupina, s největší pravděpodobností nese zodpovědnost za tento čin skupina Boko Haram. Tato teroristická organizace v posledních týdnech výrazně zvýšila frekvenci útoků, což lze spatřit jako reakci na ztrátu území na úkor postupující nigerijské armády. Tento poslední útok si vyžádal více než 65 mrtvých a dalších 78 lidí bylo při něm zraněno.
[Blízký východ]
Írán: S blížícími se volbami (mají se konat 26. února) se v Íránu sestavují volební kandidátky, a právě z těchto kandidátek byl vyškrtnut vnuk Ajatolláha Chomejního, Hassan Chomejní, spojenec prezidenta Rúháního. Po odstranění embarg stále více sílí rivalita mezi konzervativním křídlem a reformním křídlem vedeným Mohammedem Chátamím. Vyškrtnutí z kandidátních listin se netýkalo pouze Hassana Chomejního, ale celé řady reformistů, přičemž toto vyškrtnutí má na svědomí tzv. Rada dohlížitelů složená z právníků a kněží.
Turecko: Turecká armáda od soboty 12. února ostřeluje pozice na severu Sýrie, které jsou v držení milice Kurdských lidových obranných jednotek (YPG). Turecko v sobotu požadovalo stažení jednotek YPG zejména ze severních oblastí regionu Aleppo včetně letecké základny Menagh. V těchto dnech ve stejných místech také dochází k výrazným výbojům syrské armády za pomocí ruské letecké podpory proti pozicím syrských rebelů.
[Euroatlantický prostor]
USA: Jednou z hlavních domén návrhu obranného rozpočtu Spojených států je závazek k modernizaci celého jaderného arzenálu. Modernizace, která by měla celkem stát až 700 miliard amerických dolarů v následujících 25 letech, se zaměří nejen na jaderné ponorky, bombardéry či mezikontinentální balistické střely, ale také na střely s plochou dráhou letu vybavené jadernou hlavicí. Zároveň by mělo dojít i k financování vývoje stíhacích letounů F-35, jež by měly získat schopnost nést jaderné zbraně.
Velká Británie: S tím jak NATO zesiluje obranu na svých východních hranicích, posílá Velká Británie pět lodí do oblasti Pobaltí, kde už operuje se svými letouny. Země rovněž vysílá své příslušníky armády, kteří přispějí k šesti tisícům aliančních vojáků, jež budou nasazeni v 6 zemích sousedících s Ruskem. Přesné číslo bude vyjasněno na blížící se Varšavské konferenci. V souvislosti se zesílením obrany USA oznámily zčtyřnásobení rozpočtu na přítomnost v Evropě.
[Jižní Asie]
Afghánistán: V zemi podle zprávy OSN už sedmým rokem v řadě roste počet civilních obětí bojů mezi provládními ozbrojenými silami a povstalci. Čísla za rok 2015 se zastavila na 3545 zabitých a 7457 zraněných nekombatantech, což je meziročně nárůst o 4%. Za zvýšeným počtem zasažených civilistů stojí především pád Kundúzu a vlny sebevražedných útoků v Kábulu. V ostatních částech země je civilních obětí méně než v roce 2014. Stejně jako v předchozích letech stojí Tálibán za více než 60% z nich.
Indie: Indické přístavní město Visakhapatnam hostilo Mezinárodní námořní přehlídku, tedy přehlídku primárně indického námořnictva, na které pro zvýšení vzájemné důvěry zve zahraniční hosty. Těch se do Bengálského zálivu podívalo na 52, mezi ty nejdůležitější patří Spojené státy, Japonsko, Jižní Korea, Austrálie či Čína. Právě čínská přítomnost je podle indických komentátorů pozitivním prvkem symbolizující snahu kooperovat především v Indickém oceánu. Celkově se na akci představilo přes 100 kusů námořní techniky – od plavidel pobřežní hlídky, přes letadlové lodě až po ponorky.
[Latinská Amerika]
Kuba: Kubánská vláda vrátila zpět do USA laserem naváděnou raketu AGM 114 Hellfire, která se na ostrov dostala omylem poté, co byla po vojenském cvičení v Evropě v červnu 2014 naložena do špatného letadla. Bezproblémové vyřešení této pro Američany svízelné situace dokládá stále se zlepšující vzájemné vztahy mezi Washingtonem a Havanou.
Kolumbie: Ve vyjednávání o míru, které vede kolumbijská vláda s levicovou guerillovou organizací FARC, se objevil zásadní problém. Vláda totiž navrhuje výslednou dohodu ještě před schválením nechat potvrdit celostátním referendem. Tento postup se ale nelíbí FARC, která svůj postoj zveřejnila v otevřeném dopise zaslaném několika státním institucím. Připomeňme, že podle vyjádření zástupců obou stran by k uzavření míru mělo dojít nejpozději do 26. března.
[Post-sovětský prostor]
Rusko: Moskva začiatkom týždňa predložila OSN oficiálny nárok na časť pevninského šelfu v Arktíde. Oblasť je dlhodobo centrom pozornosti ruských vládnych predstaviteľov, v súvislosti s tým Moskva zvyšuje aj svoju vojenskú prítomnosť v oblasti. Dôvodom zvýšeného záujmu o Arktídu sú bohaté zdroje nerastných surovín, zvlášť ropy a zemného plynu. Podobné nároky na Arktídu si v menšej miere robia aj USA, Kanada, Dánsko a Nórsko. Podobná žiadosť o priznanie časti Arktídy bola Rusku zamietnutá v roku 2002.
Nemecko/ Rusko: Jednou z hlavných tém Mníchovskej bezpečnostnej konferencie boli aj ruské vojenské aktivity na Ukrajine a v Sýrii. Ruskí predstavitelia museli čeliť kritike zo strany krajín NATO. Generálny tajomník NATO Jens Stoltenberg kritizoval Rusko za destabilizáciu kontinentu. Proti tomu sa vyhradil ruský veľvyslanec pri NATO Alexander Gruško, ktorý poukázal na to, že Rusko a NATO majú spoločný cieľ, ako je boj s terorizmom a migráciou. Zároveň ruský diplomat veľmi ostro obvinil NATO, že aktívne šíri správy o možnom ohrození Pobaltia a Poľska zo strany Ruskej federácie, čo Moskva považuje za nezmysel. Alexander Gruško tiež nezabudol poukázať na obľúbenú tému Moskvy, a to veľké výdavky na zbrojenie krajín NATO.
[Východní Asie]
Korejský poloostrov: Jižní Korea se v reakci na úspěšný severokorejský odpal rakety na oběžnou dráhu rozhodla uzavřít průmyslovou zónu Kaesong, společný hospodářský projekt obou Korejí. Podle Soulu ze zisků z Kaesongu KLDR financuje zbrojní programy (včetně toho jaderného) a nákup luxusního zboží pro špičky režimu. Pchjongjang zónu na oplátku označil za vojenskou oblast a na místo vyslal vojenské jednotky.
Korejský poloostrov: Po nedávných severokorejských aktivitách (jaderný test a vynesení satelitu na oběžnou dráhu) se opět rozhořela diskuze o umístění protiraketového systému THAAD (Terminal High Altitude Area Defense) v Jižní Koreji. Rozmístění systému pro ničení hlavic v terminální fázi letu se setkává se silným odporem jak KLDR, ale také Číny a Ruska. Rozhovory mezi jihokorejskými a americkými protějšky o umístění systému se mají uskutečnit tento týden.
